Sdílej
Na začátku minulého měsíce křtil Ektor v útrobách Fora Karlín svou novou desku za účasti celé řady hostů. Mezi nimi byl i Separ, který patří k nejvýraznějším tvářím slovenské scény. Redakce Bbarak.cz byla na místě činu a podařilo se ji odchytit člena formace DMS na kus řeči. Výsledkem je několik řádků, které můžete zahlédnout níže.
DMS v závěru minulého roku vydalo desku, která se pyšnila velkým zájmem již v předprodeji. Proslýchalo se, že se po něm vlastně rovnou zaprášilo ještě před tím, než oficiálně vyšlo. Těší tě to nebo jsi s tím počítal?
Pravdou je, že jsme postupně dávali ven určitá množství, ale rychle se prodávají. Ty první kusy se velmi rychle vyprodali. Nevím, jestli jsi to zaznamenal, ale s Pancier tour jsem udělal v Československu rekord v návštěvnosti a v teď musím sledovat, jak mi ty čísla Kali bere před očima. Je mi z toho do pláče. Doufám, že s DMS mu pak nakopeme tu jeho řiť. (smích)
Kali pro letošek oznámil konec kariéry kvůli rodině a tvůrčímu vyhasnutí, který by mohl být spíše pauzou. Nevnímáš to jako ztrátu pro slovenský rap?
On si chce dát pauzu a já to chápu. Tam jde o to, že například já mám sólovou dráhu a dráhu s DMS. Kali jede od začátku sám a má za sebou devět sólových alb. Je hrozně frustrující vydat tolik desek a vědět, že na té další se nemáš s kým realizovat a motivovat. Co vím z debaty s ním, tak to v něm nějak vyhaslo. Neznamená to ale, že by řekl definitivní konec. Narodilo se mu dítě a chce s ním být doma a věnovat se rodině. Myslím, že i jeho fanoušci budou rádi, když se pak zase vrátí. Je pravdou, že někdy je lepší v Československu neříkat lidem všechno, neboť si tu lidé rádi vybírají z věty dvě slova, na kterých pak staví vlastní příběh. Já mám Kaliho rád a myslím, že by na té mainstreamové scéně po něm zůstala až moc velká díra. Narodilo se mu malé a rap je skvělý způsob toho, jak vydělat peníze. Nebo si myslíte, že bude zase automechanikem?
Tvá sólová tvorba byla vždy něčím průlomová na Slovensku. Pokud bych ale hodnotil tvůj podíl na DMS, přijdeš mi tam v textech vyhecovanější, než když dáváš sám. Dokáže to v tobě tedy týmový duch více probudit?
Brácho, já vím, kam tím směřuješ, ale mám za sebou osm alb. Polovina z toho jsou hluboké věci, protože jsem tehdy neměl práci, měl jsem těžký život, životní problémy. To všechno jsem vložil do těch textů. Teď už mám úplně jiný život, a nechci rapovat takovéhle texty, které ti hodí plný batoh cihel na záda a v pátek večer si pak fanoušci vyslechnou obsah toho batohu. Tohle se mi už nechce dělat. Chci teď dělat věci, které nejsou úplně hluboké, ale zároveň tam najdeš to, co potřebuješ, ale raději se soustředím na flow. Nikdo nemůže popřít jednu věc, že od desky Buldozer až dodnes prošel takovým progresem málokdo. Zní to možná neskromně, ale nebojím se to říct. Je to prostě pravda. DMS je vždy kolektivní práce, témata vymýšlíme spolu a sólo desky obsahují hluboké věci i party bangery. Co z toho bude hit, určují až lidi. Když děláš album, potřebuješ na něm mít věci, které můžeš hrát i naživo. Nemůžu tam dát skladby, u kterých si člověk vypotí hlavu. Při poslechu v autě řekne super, ale v pátek když mu to zahraju v klubu, tak ho utrápím na smrt.
Hluboká témata vykazuje i týmová práce. Třeba na poslední desce máš jednu samotnou věc, ve které jdeš s kůží hodně na trh. Byla by tvá tvorba jiná, kdyby nebylo Dameho? Sám tam zmiňuješ, že jste nejednou drželi spolu i ve chvílích, kdy by se jiní již rozpadli…
Byla by asi stejná, jako teď. Když se Dame věnoval tetování, tak jsem udělal album Buldozer a Pirát. Tehdy to celé nabralo obrovský hype a začalo se to dostávat do podvědomí široké veřejnosti. Stále jsem šel tou svou cestou a myslím si, že mnoho interpretů, kdyby mělo tu kariéru rozjetou tak jako já, a kolega z crew by na to čtyři roky sral, tak by mu už nedali prostor nebo by se na to egoisticky vybodli. My jsme ale udělali druhou desku DMS a já si dal podmínku, že další rok mě nesmí nikdo bookovat samotného, i kdyby to bylo za kdovíjaký honorář. DMS crew je pro mě prostě rodina a srdcová záležitost. Dame potom udělal velice úspěšné sólo a teď jsme dali ven desku, která je prostě…
A co ten zmiňovaný úvěr, který si Dame vzal v dobách, aby vzniklo album DMS?
To bylo ještě předtím, než se odstěhoval do Prahy. V té době jsme se chtěli už rozpadnout a já jsem chtěl dál pokračovat sólově, ale Dame řekl, že do toho chce jít se mnou i nadále. V té době ale nebyly peníze, protože jsem měl nějaké rodinné problémy a tenhle týpek si jen tak vzal úvěr, který mu dali, jen aby na něm vydělali úroky. Nějak se to tehdy zaplácalo dohromady, ale díky tomu úvěru jsme dnes tam, kde jsme. Já bych asi sólově dál pokračoval a dělal to, co dělám dnes, ale když dlouho děláš sám, tak tě to semele. Skupinové album je pak oživení. Když s tebou na koncerty cestuje nejlepší kamarád z dětství, tak je to příjemná změna. To je jako to, jak jsme se bavili o Kalim. Být sám je p**ovina.
V závěru roku vydal desku i Michajlov. Bylo to v době, kdy už si odpykával svůj trest ve vězení. Ty s Damem jste rozhodně překvapením ve výčtu hostů. Jaké to bylo dělat part pro člověka, který sedí za katrem. Nebylo to složité i z pohledu ladění a finalizace?
Velmi mnoho mých kamarádů je v base. Hodně lidí, které poznám, dopadlo tak, jak dopadlo. Byl jsem oslovený, zda nedám s Damem feat. Neoslovil mě Michajlov, ale člověk, který mu vydával tu desku. Říkal jsem si, že je to divné, když tě neosloví přímo ten interpret. Ale nakonec jsme se domluvili a dali jsme to. Michajlova zatím osobně neznám, ale rád ho v budoucnu poznám. Jeví se mi jako reálný člověk, kterých je dnes už málo.
A co ty a graffiti? Odložil jsi už barvy nebo tě to stále baví?
Stále ještě maluju. Už ne tak, jak jsem maloval dřív, kdy jsem cestoval po celé Evropě, a dělali jsme metra, ale když je čas, tak vyběhnu ven. Myslím, že jsem člověk, který má nějaké předurčení k tomu být umělcem nejen skrze texty nebo hudbu. Umím kreslit, umím tetovat… nemůžu na to prostě zanevřít. Takže stále to dělám, ale vždy si musíš vybrat ten hlavní proud, čemu se budeš věnovat na sto procent. Když děláš víc věcí najednou a věnuješ tomu stejně času, tak ani jedna nebude stoprocentní. Rap je pro mě na prvním místě, ale umění nepřehlížím. Stále se je snažím dělat tak, jak jsem je dělal odjakživa. Graffiti ke mně patří jak vidlička k noži.
