Sdílej
Doličný předmět číslo jedna je část lana, kterou Řezník po Žižkově škrtil své oběti. Lehkým zklamáním je pro mě fakt, že rekvizice působí neopotřebovaným dojmem. Samotný cover mi zpracováním připomíná ponurou počítačovou horrorovku F.E.A.R., mnohem zajímavější je pak booklet, který nabídne vlastní příběh okořeněný zvráceným humorem. Vlastníkům originálního kusu doporučuju sjet především výslech s jednou z obětí, které se však podařilo uniknout. Sarkasmus a nevraživost k příznivcům komunismu je tu všudypřítomná a to jsem ještě nedal hlavní chod, kde toho je ještě o kus více.
Musím se přiznat, že českým kriminálkám neholduju. Problém je v té fádnosti dějových linek a jednoduchém zpracování. Občas se nalezne výjimka typu „Pustina“, ale velké procento je komerčně průhledné a televizně zprzněné. Proč to zmiňuju? Řezník je na české poměry králem ve storytellingu a nová deska to vkusně dokládá. Nikdo si tu nehoní své rapové ego, že je vládcem stage a obklopen klanem fanynek a luxusem. Diktátor ze stáje ZNK opět ukazuje temnou stranu mince, bez skrupulí a ostychu. Tam, kde je vidět řez, nepřikládá obvaz, nýbrž si sám ještě řízne. Stavební kameny jakoby nebyly zdejší a vozí je možná z větší dálky, než před lety základy Národního divadla.
Díky tomu se deska hned neoposlouchá, i když témata vám velmi brzy vlezou do hlavy. Proč? Jsou originálně zpracované, vsází se poutavost příběhu a vše dokresluje zvrácenost a černý humor, kterým je „Strangulační rýha“ nasátá. Patnáct stop, poprvé se musím přiznat, že mě občas nenapadá něco přeskakovat. Z výsledku jsem překvapený a spokojený, když vzpomenu na poslední desku Sodomy Gomory, která byla výpovědním zklamáním.
Klasickým promem před deskou jsou singly, často obohacené klipy. Již ty poukázaly na poutavost díla, navíc vizuální zpracování bylo opět na nadstandardní úrovni. Ještě aby ne, když je Řezník elementem, kterého registrují i za hranicemi domácího rybníka. To vysvětluje i fakt, proč můžeme na desce nalézt i Necra. Ano, to je ten blázen, který točil porno ještě v době, kdy většina čtenářů této recenze ještě neznala slovo erekce. Trojlístek stájových parťáků se pak objeví na společné skladbě „GTA“, která mé sympatie příliš nezískala, ale oceňuji dějovou linku.
Nový dlouhohrající materiál však obsahuje silné skladby, které budou fungovat na koncertech díky energii a nabídnou posluchačům i nějaké to know-how. Zastavit by se měli už u „Otroci konspirací“, poté také nahlédnout autorovu nenávist ke komunistům „Každej Komouš“, zbytečnost válek „Potřebujem další válku“ nebo začarovaný kruh blbosti „Koloběh“. Pobaví vás třeba i náhled na strasti budoucích masových vrahů „Tak proč bych měl řešit tenhle shit?“ nebo „Přinucena mrdat“, kde sekunduje i zmiňovaný Necro. Příběhové šílenství pak graduje v podobě „Zoubkové víly“ či „Čaroděj ze země koz“. Dost monster, ze kterých by si Řezník vypěstoval vlastní armádu.
V momentě, kdy by bylo nadsázky a smyšlených příběhů mnoho a posluchač by mohl začít být překrmený, vytáhne Řezník z rukávu i svůj vlastní život a nabídne náhled do jeho kuchyně. Stane se tak v závěrečných skladbách „Nemluv na mě“ a „Dětský rakve“. Proč se toto dílo zapíše mezi nejsilnější kusy v jeho diskografii? Je to také díky beatům, které má monopolem pod palcem Mortem. Byly vybrány a ušity na míru. Otázkou se nabízí, zda Mortem zůstane jen u svého písečku, nebo své zkušenosti rozšíří i mimo horrorcore.
„Strangulační rýha“ je příjemná porce hnusu. Příjemná v tom, že se netlačí nic na sílu. Řezník se vyvaroval zvrácenosti, která by vypadala s odstupem času primitivně. Po letech na scéně nabídl zkušenosti a připravil desku, která ukrývá zajímavé příběhy, je vyspělá a nabízí inteligentní náhled na problémy, které nás obklopují. Fanoušky stáje ZNK zcela určitě potěší, možná po letech osloví i někoho dalšího zvenčí, pokud dokáže odhodit předsudky. Já mohu s čistým svědomím říct, že se jedná o jedno z nejzajímavějších děl, které tento cápek s maskou vypustil do éteru.
8/10
Rozhovor s Řezníkem o desce cesta na BBarak.cz
Už jsi četl?
