hledat

Tags:

Renne Dang – Thái (2019 Blakkwood Records)

Sdílej

Stačilo několik dekád k tomu, aby se žánr s počátky na ulicích v chudinských sociálních vrstvách, stal pózou, která se honosí hmotnými statky a velkopožitkářstvím. Žánr, ze kterého čiší materialismus, příběh a výpovědní hodnota se vytrácí a posluchačstvo se zdá být generaci od generace hloupější. Na lepší časy se pravděpodobně neblýská, ale máme tu i patrioty, kteří chtějí něco říct. Není jich mnoho, ale stále jsou mezi námi. A ta výpovědní hodnota nemusí mít vždy jen jeden úhel pohledu, stačí se neuzavírat do ulity a zkusit naslouchat. Pak poznáš, že Renne Dang nechce být lingvistou jako Kato, ale může vyprávět svůj příběh, který rozhodně stojí za pozornost.

Pokud bych měl svou domněnku uvést na pravou míru, tak rapu v roce 2019 nechybí příběhy, ale spíše vypravěči. Doba nahrává do karet snadno stravitelnému obsahu, proto se nelze divit, že žijeme v zemi, kde počet interpretů možná i lehce převyšuje počet fanoušků. Každá hudba by měla být tvořena s citem, měla by se v ní promítnout kreativita jedince a nikoliv jen účelně cílený obal bez obsahu. Vraťme se ale k rodákovi z Rychnova nad Kněžnou, která má venku své druhé sólo. Na tom prvním mohl, tady už pod tíhou očekávání musel.

Celý disk „Thái“ odpaluje skladba, která nejen poukazuje na rok narození, ale popisuje postupné kroky, které vedly až k dnešní době. Nechybí ani hrdý odkaz na svou rodnou hroudu a přesvědčení, že vytyčená cesta je tou správnou. Sponzorské dary jsou za odměnu, nikoliv úplatkem, početné publikum nikoliv dílem zaprodanectví, ale vývojem osobnosti a interpreta. Jak ale naznačuje, není Supermanem pro dnešní generaci, i on umí chybovat a moc dobře ví, kde v životě ustřelil.

Přestože devadesátkové bubny u Renne Danga nenalezneš, oproti svým vrstevníkům nabízí zajímavou výpovědní hodnotu. Nejsou to taková ta klišé ze štrýtu mísená se zewlením a absolutním stavem pohody, ale osobitá výpověď, která nabízí světlé i temnější okamžiky. Díky pravdivému základu je obsah vysoce uvěřitelný a výsledek budí zcela přirozeným dojmem hudební hvězdičky, která se však před posluchači nechce přetvařovat. Chce jen ukázat, že sny se dají měnit v realitu, když za nimi člověk jde. A tak se nabízí otázka, kdy se přestane hudba dělit na oldschool a newschool, ale na rap, který má hlavu a patu, a ten, který má jen fresh face a crazy image.

Vzhledem k jeho věku tu máme i náznaky nevybouřeného mládí, které chce bojovat se systémem. I tak to má ale autor v hlavě srovnané a je poznat, že mu současná pozice pomohla k duševnímu vyklidnění. Nechybí ani poznatky dospívajícího muže ze svého okolí, které vnímá jako dobu, která každého vyzkouší, zda dokáže odolat zakázanému ovoci a pocitu bezpečí. Renne Dang navíc oproti debutu více pracuje s hlasem a některé prozpívané polohy mu vysloveně sedí. Kombinace moderního kabátu s rouškou výpovědi z něj dělá aktuálně hojně vyhledávaný hotový produkt.  A proč taky ne. Od svých začátků urazil pořádný kus cesty.

Seznam hostů čítá většinou nové tváře, ale volba byla učiněna správně. Rest odeslal velice dobrou práci, která poukazuje nejen na jeho technickou zdatnost, ale i obsahové kouzlo. Pozadu nejsou ani Paulie Garand či Momo, který v refrénu vysloveně sedí jako prdel na hrnec. Ben Cristovao potvrzuje status kvalitního umělce, ale stále jsem mu nedokázal přijít na chuť. Radikal pak ve své tvorbě vykazuje již celou řadu chytlavějších záležitostí. Chápu také úmysl narvat všechny členy své stáje do jedné věci, ale možná to bylo zbytečné je tam mít.

„Thái“ vykazuje celou řadu silných momentů, které se opět opírají o hmatatelnou minulost. Člověk znalý moc dobře ví, že Renne nevyrostl v úplné rodině, ale také vnímá jeho současnou spokojenost. Autor je studovaný, což poznáš dle slovní zásoby, ale nezapomíná, odkud přišel a v jakých poměrech vyrostl. Ta uvědomělá část mi sedí mnohem více, neboť jsou z ní cítit emoce, ona doslova emocemi přetéká. Je dobré slyšet, že chuť vyprávět ještě zcela nevymizela ani u mladších autorů.

Celkem osmnáct stop dlouhý tracklist mohl být o pár kusů ořezán, ale chápu ukázat schopnost zakotvit ve všech možných přístavech. Ve výsledném dojmu převládá spokojenost a zaujetí pro několik skladeb, které by i v budoucnu mohly být pravidelně oprášeny. Renne Dang potvrdil svou vzestupnou tendenci, talent a potenciál, který již jeho debut odkryl. Album „Thái“ je příjemnou zpovědí, která v nefungujícím českém rodinném systému může být mnohým příbuzná. I proto oproti prvnímu sólu přihazuju v hodnocení bodík navíc.

8 / 10

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012 se slabostí pro rap ze všech koutů Evropy

  • 1