hledat

Tags:

Psycho Rhyme, Koukr & Dorian: DJ Fatte rozjel zbytečnej hate, ale nemá cenu ho dissovat. Mladí už stejně neví, kdo to je

Sdílej

Blakkwood již delší dobu není jen stájí, ve které bychom nalezli MAAT, Jay Diesela, Renne Danga či Refewa. Tahle značka dává v poslední době stále častěji šanci mladým ukázat se „minimálně“ zbytku naší republiky. Pomocná ruka se v hudbě rozhodně hodí a tohle trio jí nepohrdlo. I proto se těší dobrému zázemí a možnosti dále pilovat svou kariéru. Kdo ví, kde je potkáme za pár let či jak výrazně se zapíší do historie tuzemské scény. Bylo by neuctivé je hned na startu přehlížet a nedat jim prostor na webu, který se již dvacet let komplexně zabývá tím, co vás čtenáře láká jej pravidelně navštěvovat.

Warm up letošního Hip Hop Kempu čítal i vaše jména. Jednalo se vůbec o vaši první show na tomto festivalu? Loni jsem tu myslím zahlédl jen Psycho Rhymea…

Dorian: Už jsme tu byli před rokem všichni spolu, akorát jsme nikoho nezajímali. (smích)

Psycho Rhyme: Oficiálně jsem měl hrát já s Protivou, ale on už v tý době skončil svou kariéru…

Dorian: Je to tak. Zaskakovali jsme tu za Protivu. Zrovna v tý době jsme šli do Blakkwoodu.

Pod křídly vlivného labelu se vám otevřely některé dveře rychleji, než by to šlo třeba bez něj. Jak na tu spolupráci nahlížíte? Nesvazuje vás to v některých bodech?

Koukr: Blakkwood nám dává dobrý zázemí, ale stejně je to vždy o tom jedinci, co dělá za hudbu a jak to zajímá lidi.

Psycho Rhyme: Musím říct, že člověk, který se snaží a dělá to sám, tak nemusí dnes dosáhnout takových čísel. Zázemí toho labelu je takovej rozjetej vlak, a pokud má člověk tu možnost, tak na něj naskočí. Můžeš si to dělat i sám, ale pak ti nezbývá nic jiného, než si ten vlak sestrojit, a potom ho rozjet. A to není jen tak, protože člověk s tím vším musí založit strašně moc věcí. Blakkwood je více lidí, co se o to starají.

Dorian: Psycho to řekl skvěle. Já si myslím, že Blakkwood nám dává geniální zázemí. Můžeš to dělat sám, ale pak budeš celej den řešit ty věci okolo a nezbude ti ten čas na tvorbu. Label to vyřeší za tebe.

Na scéně jste mladou krví v žánru, který se už tolik nenosí jako před lety. Naše redakce letos slaví dvacet let výročí a bylo by hloupé se vás ptát, co jste tehdy dělali. Zajímalo by mě ale, kdy a jaké lze mapovat vaše první krůčky kolem rapu…

Koukr: Pro mě byla vždycky nejlepší skupina PSH. Na ně jsem narazil už asi tak před dvanácti lety. Pak třeba Iscream Boyz. Na Smackovi jsem vyrostl a on je vlastně můj jedinej vysněnej feat tady v Česku.

Dorian: Já jsem velkou část svýho života strávil v kapele, kde jsem hrál na bicí. Rap mě úplně míjel, ale pak na střední v prváku jsem potkal jednoho člověka, který mě na něj navedl. A jak jsi mluvil o tom vašem výročí, tak si vzpomínám, že když mi bylo jedenáct, tak jsem spal u sestřenice, který je dnes skoro už třicet. Takže hodně. (smích) Měla v pokoji plakát 50 Centa a dole na něm bylo Bbarak. A já jsem pak řešil, co to je.

A ty bicí? Máš třeba ambice to s nimi zkusit jako třeba Marpo v Chinaskách nebo Petr Čech s Eddie Stoilow? A co beaty?

Dorian: To je dobrá otázka. Beaty dělám, jenže vždycky zjistím, že to zní jako popová m**ka, protože se to snažím vždy dělat víc hudebně. Jako asi každej rapper jsem začal dělat beaty, ale ty jednoduchý a rapový dělat neumím. Co se týče těch bicích, tak v době, kdy tenhle rozhovor vyjde, tak budu mít už asi venku věc s Adamem Mišíkem, což asi většina lidí ze scény necení. Na tuhle skladbu jsem nahrál živé bicí a je tam i živá basa. Bicí nejsou to, čím bych se chtěl prezentovat. Hrál jsem na ně sedm let v kapele a nikam jsme se nedostali. (smích)

Psycho Rhyme: O rap sem klopýtl asi v jedenácti nebo dvanácti. Nemohu to říct přesně, protože jsem v hudbě lítal všemi směry. Učil jsem se i na různý nástroje, ale začalo to všechno rockem, metalem a dostalo  se to do fáze, kdy přišel 50 Cent a tyhle věci. Spíš jsem si jel Ameriku. K českýmu rapu jsem se dostal až v pubertě, konkrétně k takovým boombapovým sférám jako Ty Nikdy, ale bohužel mě teď zklamal DJ Fatte, který na mě rozjel hate.

Nechtěl tě do týmu, nebo v čem tkví váš spor? Ne každý třeba aktivně sleduje sociální sítě… Byl to i důvod, proč si jeho jméno skloňoval při vaší show?

Psycho Rhyme: (smích) Ne do týmu, ale nedávno na mě udělal dost zlou věc. Před rokem jsem mu vzdal hold tady na Hip Hop Kempu a normálně jsme se bavili. Dal jsem mu shut out a říkal mu, jak jsem byl malej, že jsem chodil ve Frýdku-Místku na jeho show. Tehdy jsme se ještě společně fotili a vše bylo ok, ale na jaře jsem vydal pod Blakkwoodem skladbu „Hi Kids“ a on to sdílel s tím, že to je totální m**ka. Pod komentáři pak zaznělo i o tý naší fotce a on se tomu smál. Rozjel na mě prostě zbytečnej hate…

A myslíš, že to už utichlo, anebo je ticho před bouří? Odpověděl bys mu třeba i nějakou skladbou?

Koukr: Klidně! (smích)

Psycho Rhyme: Tak on už to teď člověk, který nemá už takovej vliv na scénu. Třeba mladší posluchači už ani neví, kdo to je.

Během vašeho koncertu mě zaujala i skladba, ve kterého hlasitě hovoříte, že český rap je v pr**li a stojí za p**u. Co vás na tento názor přivedlo?

Dorian: Když ho vezmeš a porovnáš ho třeba s Německem či Amerikou, tak je tu stejně jako ve všem zdejším byznysu malá cílová skupina. A tady ty český labely se tu tahaj o jednu malou skupinu fanoušků a nikoho nenapadne, aby na svých kanálech zasdílel někoho jiného. V Německu má každý třeba 10 milionů fanoušků a tohle mu nedělá problém. Tady je to i o té nátuře. Nezasdílíš něco někoho jiného, protože chceš ty views pro sebe.

Koukr: To bylo ve skladbě k našemu prvnímu EP. Chtěli jsme tam udělat věci, který budou úderný a představí nás tak, že nalítneme na scénu a nebudeme si brát servítky. Všechno jsme si udělali sami a nepotřebovali jsme k tomu žádný feat. Doteď vlastně nikdo z nás nemá spolupráci s nějakým zdejším „ačkovým“ rapperem.

Psycho Rhyme: Tak teďka jsi zdissoval Renneho Danga. (smích)

A když se dál budu prořezávat tou vaší tvorbou, tak proč ten tvrdý boj proti školskému systému?

Dorian: Já mám se školským systémem velkej problém a maturitu nemám. U nás to znamená: Uč se, poslouchej, plň úkoly, které ti říkáme, a je jedno, že jsou zbytečný, a nauč se plnit věci, které ti jsou k ničemu. Možná to tak vidím jenom já kvůli škole, na kterou jsem chodil, ale asi to tak nebude. Přijde mi, že náš školský systém je extrémně poznamenaný komunismem. Nutili mě tam dělat věci, který dělat nechci, ale prostě se mi řeklo, abych je udělal.

A neříká se tomu občas všeobecný rozhled?

Dorian: To ne. Já si myslím, že celkem všeobecnej rozhled mám. Sleduju sem tam i dokumenty o hvězdách a jiný hovna. Spíš to vem z pohledu matematiky. Je samozřejmě důležitý umět si spočítat, kolik tě bude stát nájem nebo si umět vypočítat, kolik budeš odvádět na zdravotním pojištění. Potom to ale ve druháku a třeťáku přejde do takových věcí, který jsou ti absolutně zbytečný. Já rozumím tomu, že člověk by měl umět nějaký základní věci. Pak ale přijdou věci, které podle mě znát nemusíš a jsou tam jen proto, aby tě naučily plnit úkoly. Když ti je patnáct a jdeš na střední školu, tak ani pořádně nevíš, co bys chtěl dělat. Já jsem chodil na školu, kde se učila tiskařina. Učilo se tam tisknout na stroji, ale na tom stroji jsme reálně tiskli jednu hodinu za tejden. Po tom, co jsem odešel ve třeťáku, jsem potřeboval někde pracovat. Jsem sem do tiskárny a je tam nezajímal papír. Během jednoho dne jsem se naučil všechno, co jsem potřeboval vědět. A dělal jsem to tak, jako člověk, který by z tý školy odešel s maturitou.

Máte za sebou už pár vydaných materiálů, ale jste vychováváni v době, kdy už se pevné disky moc nevyhledávají, a všechno proudí digitální formou. Jaký vztah máte k CD´s a co pro vás znamenají?

Psycho Rhyme: Cédéčko má pro mě furt nějaký význam. V dnešní době si to člověk nemusí pustit, ale jde o to, že ta hudba je na něčem zaznamenaná. Já bych třeba své album chtěl vydat i na kazetě, protože jsem byl malej, ale zažil jsem tu dobu, kdy jsme přetáčeli kazety na tužce. Je to pro mě i dnes fyzická věc, která tě potěší. Pro někoho to může být i sběratelský kousek, jako třeba známky.

Dorian: Dneska už jsou cédéčka jako merch. Jako fanoušek chceš mít něco doma od toho interpreta, ale 90 procent z nich nemá doma žádný hardware, na kterým by si to mohla přehrát. Prostě si ho koupíš a řekneš si, že jsi je tím podpořil. Ale ve finále je to stejný jako si koupit mikinu. A navíc streamy ti udělají dnes lepší peníze než CD´s.

Dnes už ty elementy hip-hopu nejsou provázané jako dříve. Zkoušeli jste v minulosti i něco jiného než rap? Co b-boying či graffiti?

Dorian: Já už jsem fakt z generace, která ani pořádně neví, co to ty elementy jsou.

Koukr: Tančil jsem breakdance, streetdance a dělal jsem taky graffiti, ale hudba mě zatím naplňuje nejvíc. Když ses mladej a máš rád tuhle kulturu, tak si projdeš vším a vyzkoušíš si všechno. Toho člověka to pak formuje.

Psycho Rhyme: Já měl za graffiti 11 měsíců podmínku. (smích) Se všemi elementy jsem měl zkušenost a mám k tomu nějaké vzpomínky. Nejvíce to bylo ale to graffiti. Nejčastěji to byly baráky nebo komíny. Metro jsem ale nikdy nezažil, protože jsem vyrůstal ve Frýdku-Místku. To jsem jen viděl na nějakých videích.

Co to v tobě zanechávalo? Přinášelo ti to adrenalin nebo něco jiného?

Psycho Rhyme: Určitě to přinášelo ten adrenalin. Zhruba tak čtyři roky, kdy jsme celou střední jeli bomby po celým městě. Tohle by v tom rozhovoru asi nemělo vůbec zaznít. (smích) Nebyl jsem už z generace, která by jezdila po jamech, ale spíše jsem byl ten ilegál. Dneska už jsem ale can nedržel tak tři čtyři roky. Určitě mi to ale chybí a něco bych udělal.

Tagy:
Austy

Příslušník rapové policie od roku 2012 se slabostí pro rap ze všech koutů Evropy

  • 1