Pil C: Jsem velkým fanouškem starého Kaidžase. Pro mě to byl vždy nejlepší battler v Československu

V útrobách pražského Fora Karlín se nám podařilo po křtu nové desky Ektora odchytit i několik pozvaných hostů. Jedním z nich byla i výrazná tvář slovenské scény Pil C. Jedni obdivují jeho poutavost v textech, ale i hlasové zpracování jeho skladeb. Jiní mu nemohou přijít na jméno, protože nechce znít jako pět set dalších tuzemských rapperů a nemá rád šablony. Na žádost o rozhovor se ale vyslovil obratem kladně a výsledkem je pár objasněných dotazů, které by vás mohly zajímat.

Forum Karlín je adresou pro velmi početné publikum. Myslíš, že to dokážeš zaplnit do pár let i ty sám?

Na to je těžké odpovědět, ale je pravdou, že Slováci mají v Čechách lepší koncerty než Češi na Slovensku. Asi jsou vaši fanoušci více přístupní rapperům ze zahraničí.

Když se podívám na line up posledních ročníků Hip Hop Žije na Slovensku, patříš mezi největší jména s velice dobrým časem na hlavní stagi. Proč se ti třeba podobné výsady nedostává na Hip Hop Kempu a pokud už jsi zván, zbude na tebe pouhý hangár?

V roce 2015 a 2016 jsem hrál v hangáru a chtěl jsem to tak. Jde spíš o ten pocit. Mám radši hangár s dvěma tisíci lidí narvaný po strop, dělá se bordel a mosh pit. Je to tam intimnější, a když si můžu vybrat, tak raději zvolím hangár, než hlavní stage. Na festival přijdeš, odrapuješ si svoje, je ti tak nějak jedno, jak dopadne zvukovka. Je tam různá cílovka, která jde na určité kapely. Když jsi ale v klubu, tak tam máš většinou jen svoje fans, a je to víc osobnější. Víc cítíš tu atmosféru a ty lidi jsou ti blíž.

Před pár lety jsem dělal v pražském klubu Uhelna rozhovor s Momem, který tě tehdy označil za vykradače stylu HAHA Crew a nemohl ti téměř přijít na jméno a již o pár měsíců později tě zval na společnou skladbu. Čím si to vysvětluješ?

Fakt? To jsem ani nezaznamenal. To by ses musel zeptat asi spíše Moma. Já nemohu vědět, co se mu honí hlavou a proč v jednom roce říká něco a o rok později to dělá jinak.

Tvůj rap má hudební prvky newschoolu, ale vykazuje je i výpovědní hodnotu, která nese odkazy pro náročnější textové posluchače, dokáže pak oslovit i lidi z oldschoolové komunity. Kde vidíš své největší plusy, které tě odlišují od zbytku?

Asi nejvíce jiné je to, že jsem začal rapovat ve svých 28 letech, takže jsem měl už něco zažito. Rap poslouchám od dětství a většinu svých textů se snažím psát o sobě, o svém životě, o světě okolo mě, o mých kamarádech a o tom, co se děje. Myslím, že to zvládne každý, kdo má něco zažito.

A proč se tvá tvorba začala datovat až od tak vysokého věku? Proč ses najednou chtěl postavit do jiné role?

Tak já už jsem kdysi dávno freestyloval, ale nikdy jsem neměl ambice psát nějaké text a něco vydávat. Změnilo se to asi v době, kdy jsem prožíval období, kdy jsem se potřeboval vypsat a vznikly texty „Epos“ a „Pompeje. Díky bohu se oba tracky hned chytly…

Na dnešním křtu bylo možné zahlédnout Strapa a Bitmana, na Slovensku je pak ještě třeba Zverina či Kaidžas, u nás Rest, Tafrob či eLKa. Jak silným freestylerem bys byl v této společnosti?

Já jsem nikdy neměl ve freestyle battlu nějaké ambice ani jsem se nevnímal jako nějaký battler. Je to už hodně dávno, co jsem to zkoušel. Pro mě byl vždy nejlepším freestylerem v Československu Kaidžas, ale jak bych si proti nim vedl, to asi nedokážu posoudit. To bys to musel trénovat denně a ono se to pak na tebe nalepí. Po čase pak můžeš být hodně dobrý.

A comebackové album Kaidžase si už do svých uší nasál?

Bráško, já jsem to ještě nestihl poslechnout. Extrémně ale cením jeho Abysi do rána mixtape, ale i Klokočino. Starého Kaidžase strašně cením. Necenil jsem, když se přejmenoval na KajO. Ty věci mi nesedly. Novou desku jsem neslyšel, ale jsem fanouškem starého Kaidžase.