Sdílej
Více jak tři dekády se československý rap honosil svou výpovědní hodnotou, která ukazovala ostatním žánrům záda v plné své šířce i výšce. V posledních letech ale mladší generace stále více vsázejí na obal a chytlavost, a pokud nepřistoupíte na jejich hru, může se vám ve finále udělat i nevolno. Podobný produkt představil i Dalyb za pomoci Nik Tenda.
Abychom upravili zatím negativní dojem na pravou míru, kvitujeme zvučný beat, který rozhodně neurazí. Když se zaměříme na rapové výkony obou aktérů, pak je zcela patrné, že tuto věc táhne Nik Tendo skrze chytlavý a do paměti se vrývající se refrén.
Obě sloky bych hodnotil jako obsahový odpad, za které by se styděl i člověk s dawnovým syndromem. Nudný rádoby storytelling o tom, jak jsou autoři vizuálně sladění nejen s okolím, ale i celým světem a de facto se staví do role idealistických mentorů. Na rapovou stránku Dalyba se pak odmítám hlouběji vyjadřovat, neboť většího uspávače hadů zahaleného v prostorové ozvěně jsem ještě doposud neslyšel.
Už jsi četl?
