Sdílej
Now this is god damn American rap music! Těmito slovy zahajuje chlapík jménem Murs, člen již neexistující grupy Living Legends, další počin skvělého, ale bohužel letos poněkud zahálejícího labelu Rhymesayers Records. Oproti minulému roku vypustil pouze pár projektů, z nich nejsilnější je určitě album „God Loves ugly“ od Atmosphere. Společně Slug s Mursem ještě nespolupracovali, na delší povídání by ale určitě byly solové projekty obou MCs. Slug má za sebou již tři solovky, tři alba s Atmosphere, za zmínku taky určitě stojí projekt Rhymesayers společně s labelovým parťákem Eyedea a.k.a. Oliver Hart a v současné době pracuje na horkém EP s masérem El-P. Murs, kromě alb kdy ještě bývala Living Legends, vydal dvě solové alba, slyšel jsem jen „Murs ruled the world“ a určitě doporučuju, stojí to za tu trochu námahy. Dvojice Slug & Murs by se dala přirovnat k něčemu jako „milk & cookies“, černý Murs, zástupce Def Juxu, hostujícně proplouvá vodami Slugového labelu (kde prozměnu vydávají jen samí běloši). EP je po rapové stránce téměř dokonalé, ale jak už se K-Hill zmínil v novince o připravovaném albu Murse, produkce, kterou si kompletně vzal na triko Grouch, je výrazně nižší kvality. Místy jeho pokusy zní velice zajímavě, v pecce „The two“ mě ta smršť analogoých zvuků přímo zabíjí, ale na většině místech mi to připadá takové neohrabané a nedotažené do konce (přehlučené hajtky, kterým se nezřídka povede krapet vybočit mimo beat, mi lezou občas extrémně na nervy), musí si to chlapec hold ještě trochu doladit, z deseti tracků tři povedené, to je slabost, ale songy na sebe aspoň pěkně navazují (přímá vazba tady není, ale působí to tak nějak jako jeden kus). Flow obou rapperů jsou velice podobná, v rychlejších tracích někdy Vůbec nevím která bije, kdo je zrovna u majku, v pomalejších písních však jde jasně rozeznat Slugův přísnější a kousavější hlas i flow (a rozhodně i falešnější zpěv). Pomoci tentokráte nepřišel nikdo a je to myslím na škodu, nějáká ta producentská hostovačka by albu určitě hodně pomohla. Mezi songy, jak už jsem řekl, nejvýrazněji ční pecka „The two“, no a za zmínku ještě stojí pohodová „Hot bars“, trumpetová interluda „Corey’s interlude“ a „Another knight“ taky není špatná, v podstatě žádný z tracků není špatný, jen to chce si s tím ještě trochu pohrát. Album mě dostatečně motivovalo k tomu, abych si co jak nejrychleji to jde obstaral přicházející Mursovo LP, a mám-li soudit podle tohoto alba, bude to naprostá bomba. Toto EP je zároveň taky úkázkou, jak lze skvěle vzhlížející projekt zhatit, řekl bych, šlápnutím do producentského hovna. Tracklist: 1. Christina intro 2. The two 3. Anneurysm 4. Hot bars 5. Suzanne Vega 6. Rick James 7. Corey’s interlude 8. Another knight 9. All I can do 10. Ricci outro 2002, Rhymesayers info: Rhymes Sayers Records
Už jsi četl?
