hledat

MERSI – M (2002 B&M Music/Universal)

Sdílej

Již nějaký ten pátek sice uběhl od vydání výše zmíněného alba, přesto bych se s vámi rád podělil o pocity a dojmy, který ve mně při poslechu tohoto počinu zanechal právě pan Mersi, mimochodem leader známe to šoubyznisové partičky Děda Mládek Ilegal Band. Vydavatelství Universal Music při propagaci v médiích nešetřilo Mersiho chvalozpěvy a o hlášky typu „Český Eminem“ nebo „První opravdu hip hopové album v ČR“ nebyla v žádném případě nouze. Mersi se sám nechal slyšet, že si právě natočením plnohodnotného hip hopového alba splnil sen, a tak jsem byl i já, jinak docela skeptik, pln očekávání a zvědavosti, s čím že to pan umělec, na nás, hip hápuchtivé fandy, vyrukuje. Nuže jdeme na to.

Po rádoby zábavném intru, které album odstartuje, přichází na řadu první skladba, nesoucí název „Všechno je vykradený“. Textovou výplň s trochou nadsázky zde doplňuje shodou okolností hudba, která více než nápadně připomíná tvorbu Dr. Dreho a i refrén se nese ve stylu, jež na nás už pár let křičí Eminem či Snoop. „Rychlej život“, toť název v pořadí druhé regulérní písně na albu, kterou doplňuje instrumentálka rychlejšího charakteru s kytarovými motivy, více se však, dle mého soudu, hodíc například do rádiového vysílání.Text zde slouží jen jako doplňující faktor hudby a prostor zde dostanou i nějaké ty skreče, kterých jinak na albu moc není a jejich party by šli spočítat snad na prstech jedné ruky. Další peckou v pořadí, nazvanou „…a proč ne?“, opět autor jakoby nasměroval vstříc radiovým hitparádám a ani polo reping, polo zpěv, tuto pecku nevytáhne výše, než na pouhý dnešní popík alá raná tvorba Ilony Csákové. První anglicky zapěná pecka „This is my life“ absolutně vybočuje ze všech mantinelů a jakási směs taneční muziky, živých nástrojů a Mersiho nesrozumitelných anglických frází prostě nemůže fungovat. „Cooped up“, další anglický název a už naštěstí s lepší peckou než předchozí sestřičkou mimózou. Zajímavej tón klavírku zde ale zanedlouho přebíjí jiné, podle mě, méně nápadité zvuky a dočkáme se i první hostovačky, v podobě zpěvu Dari Rolins. Mersimu už jde naštěstí rozumět, ale přesto, pouštíc se na tenký led, je ve výslovnosti poznat, že nejde o anglicky mluvícího artistu, nýbrž o snažícího se čecha:) No, sedmou v pořadí je píseň „V síti“, u které celkem jednodušší instrumentální podklad šlape, na rozdíl od ostatních, ale přesto pecku sráží dolů nepřirozená Mersiho poloha hlasu a doráží mě refrém, tentokráte nesoucí se v duchu klasiky Hip hop hooray od Naughty be nature. „Rap comin‘ from USA“, další to pecka, při jejímž poslechu mi cukají koutky. Featuring zde obstaral Harpo, neznámá to pro mě postava a pecka rychlejšího ražení, s podivným beatem a ukřičeným projevem nepřínáší nic nového, utvrzujíc v dojmu, že takovýmto směrem by se hip háp rozhodně ubírat neměl. Devátý zářez na albu se jmenuje „Mother!“ a ihned při prvních tónech vynikne šílená instrumentálka s rockovými prvky, jež by ale možná fungovala v 80. letech. Rap, tedy jestli se to v tomto případě tak může říci, je horší než hroznej a i text, kde prudí s nadsázkou i bez do matky, nepřínáší nic víc, než jen trapný žvásty, navíc i ty tu již byly…Předposlední kousek, nesoucí strašidelný název, „Sám v lese“, doplňuje podruhé svým zpěvem Dara Rolinc a nutno říci, že se píseň, i díky příjemnému beatu alá public enemy-he got game a celkem noblesního slovenskému projevu zpěvačky, funguje a určitě by kandidovala na nejsilnější skladbu ze všech, nebýt vstupů a podivných zrychleně odmluvených glos Merciho, který dobře rozjetou atmosféru ouplně narušuje a shazuje tak pecku jako celek do průměru jeho více než podprůměrného alba. Finálním kouskem a opravdu třešinkou na dortu pro otrlé je opět anglicky nazvaná „Cooped up“. Jde o remix Jana Kleníka, nejspíše spřízněného kamaráda, která má ale s hip hopem pramálo společného a ve svých několika minutách přibije poslední hřebíčky naděje do rakve. Vyzní jako absolutně neposlouchatelné cosi. Zmatený podklad plný tanečních rytmů a směsicí zvuků všeho druhu se topí v řece nudy a sám umělec se tu již ani neobjevuje.

Sečteno a podtrženo. Jak se dalo čekat, Mersi se mnoho nevyznamenal. Jeho snaha natočit nadupané hip hopové album, jak se psalo v různých cd tipech, vyšla vniveč a fádní, nudou obalené pokusy dělat hudbu pro vzoru zámořského stylu, prostě nemohou ani v nejmenším zaujmout. Pan umělec docela názorně předvedl a ukázal, jak by se to dělat nemělo a možná by bylo lepší zůstat u hraní mládkových převzatých písní se svou kapelou. Hudba od producenta Jana Kleníka, občas připomíná opravdu všechno, jen ne hip hop. Ničím nezajímavé texty podtrhují už tak hudbou poznamenanou atmosféru a Merciho rádoby drsný projev také nepřesvědčí. Nevím, jak si album vede v prodejnosti a jak se hraje v rádiích, určitě si nějaké své fanoušky najde a je jen škoda, že ti budou mít díky Mercimu o nadupadném hip hopu poněkud zkreslenou představu. Kdybych měl hodnotit na škále od jedné do pěti, tak by to byla právě číslo jedna, které by si, dle mého soudu, Merci za své debutové album zasloužil. Doufám, že se umoudří a další hip hopové sny si již radši plnit nebude…

foto: www.mersi.cz

RUKAHORE_SHOP_BANNER

Diskutuj na Bbarak.cz

Your email address will not be published. Required fields are marked *