Lucas Blakk: Grafikou jsem živil celej PVP Label a začátky Blakkwood Records

V první řadě bych ti chtěl poděkovat, že sis na mě našel chvilku svého času a začal bych trochu z historie. Když porovnáš počátky PVP Labelu a dnešního Blakkwoodu, jak moc velký je to rozdíl a skok?

Hele velkej. PVP vzniklo jako sranda v Kutný Hoře v parku, když jsme pili víno. Ani jsme tím nezamejšleli mít nějaké vydavatelství. Byli jsme jen banda lidí, která se motala kolem hudby, breaku a těchto věcí.

A kdy přišel ten první signál, že by to mohlo být i o ničem jiném než jen o té bandě a pití vína?

No to bylo asi potom…hele, víš, co vůbec znamená to PVP?

No zkus to mě a čtenářům odtajnit…

Prst v prdeli. (smích) Proto jsme to pak přejmenovali. Já jsem si vlastně potom udělal svoji značku oblečení, ještě když jsem bydlel v Kutné Hoře, která se jmenovala PVP Fashion. Sháněl jsem nějaké lidi, kteří se mnou budou spolupracovat, a které budu supportovat a dostal jsem se takhle k MAAT. Začali jsme úzce spolupracovat přes grafiku a další věci. Bylo to v době vydání desky All-in a chtěli jsme, aby nám to někdo vydal. Nikdo se k tomu neměl, tak jsme si řekli, že to uděláme sami. Oběhali jsme si věci a papíry, co jsou k tomu třeba, a vydali jsme to. Udělali jsme si vlastní vydavatelství sami pro sebe. V době jsem se nějak seznámil s Nobodym a dostal jsem se k tomu, že jsme mohli vydat Nomad 2 od Wiche. Potom jsme si už řekli, že bychom mohli vydávat i další věci a udělat s tím něco víc. Dostali jsme se třeba ke Strapovi…

A když se vrátím ještě k tomu počátku? To byla vlastně banda jen z tvého města, ne? Hádám, že se tam kolem motal hlavně Dekret…

Přesně tak. To je vlastně ten počáteční člověk, se kterým jsem to začal dělat. A potom Bruno a kluci z NGS crew.

Kutná Hora ale není Praha. Jak je těžké dostat svou značku na trh a udělat z ní žádaný artikl?

Všechno jsme jeli stylem pokus – omyl. Sledovali jsme ve světě, ale i v Čechách, jak to funguje, a jak se to lidi snaží dělat. Bylo dobré, že jsme se dostali k Wichovi a Strapovi. Když si vezmeš, že to bylo v době, kdy jsme o vydavatelství ještě skoro nic nevěděli…(smích) Byla to taková zkouška ohněm. Kromě MAAT byla první věc, kterou jsem vydával, Wich, což je u nás to nejvíc, co můžeš v tý době vydat.

Dneska už má label kde kdo. Kam řadíš v síle a schopnostech Blakkwood? Je v top pětce? I dnes stále platí pravidlo, že není label jako label…

Právě. V době, kdy jsme byli PVP, to nebyl label. Co se týče Blakkwoodu, neřekl bych, že je první. Děláme to asi trošku jinak, než ostatní, ale v top pětce by bejt mohl. Už víme, jak to funguje, a jsme soběstační. Dostali jsme se do bodu, kdy to živí pár lidí a je to firma.

A máte ambice to první místo třeba dobýt?

Hele asi ne. Nebo já nevím. Jak si to vezmeš…

Firma musí mít nějaký obrat, aby dokázala fungovat. Čtenáře by to asi zajímalo. Je to tajné nebo můžeš zisky prozradit?

Tajný to není. Obrat je v řádu několika miliónů. 90 % toho žere zpátky zase firma, aby to rostlo. Rozšiřujeme prostory, už dnes máme budovu se třemi patry, které si pronajímáme, máme vlastní ateliér, sklady eshopu. Teď jsme třeba nabrali dalšího člověka na grafiku nebo máme holku, co nám rozesílá objednávky. Máme v plánu ještě nabírat pár lidí do obchodního oddělení.

Pravdou je, že ten váš eshop zahrnuje celou řadu produktů, některých i celkem netradičních. Možná se dá mluvit o nejširším sortimentů v rámci tuzemských labelů. Vsázíte tedy na tuto kartu a koncerty, protože se desky už moc neprodávají?

Myslím, že nabídku máme skutečně největší. Náš obchodní model vypadá tak, že máme merch, který prodáme díky interpretům a hudbě, a zpátky to jde do interpretů a hudby. Díky tomu tak máme nahrávací studio, platíme klipy atd…

No některé položky jsou ale docela netradiční, viz váš energetický drink, který jsem před čase zmiňoval v jednom článku mapujícím právě netradiční předměty, které dokáží tuzemští interpreti prodat…

Většina věcí vzniká většinou tak, že jsme chtěli nějaký support nebo sponzoring a nikdo nás podpořit nechtěl, tak si to uděláme sami. Nebudu se přeci někomu doprošovat. To máš jako s vydavatelstvím. Někdo nám to nechtěl vydat, tak jsme si založili svoje. Třeba ty energeťáky jsme jednali s Red Bullem a před nějakýma třema rokama a oni nám řekli, že už mají roční buget zase rozdělený. Našel jsem si teda nějaké firmy a nechal jsem si poslat vzorky. Ochutnávali jsme a řešili, co v tom je. Nechtěli jsme zase nějakou sračku z Kauflandu za sedm korun. Vybrali jsme si a pak už jen dořešili design. Děláme to teď v Rakousku.

Má se bát tedy Redbull o svůj monopol?

(smích) Určitě ne. Prodali jsme pár tisíc plechovek za dva roky. Problém je, že to máme jen na eshopu, kde k tomu je poštovný, což je nesmysl. Problém je, že když to máme na koncertech, tak spousta klubů má právě smlouvu s Red Bullem. Není to ta hlavní věc, co by se prodávala, ale to spíše takový doplněk. Lidi si to koupěj a super na tom je, že z druhý strany je čárovej kód a u nás na stránkách ti to stáhne zadarmo album. Pro mě je ten drink vlastně médium jako cédéčko.

Všechny údaje máš před sebou denně a víš, co se kde točí. Můžeš nám prozradit, které desky Blakkwoodu byly nejprodávanější a naopak?

Nejprodávanější byl Projekt Asia nebo Blakkout. Společná deska se prodávala dobře. Nejméně se, myslím, prodávají Leader a Ofiko.

Jak máš rozdělenou roli v labelu s Foscem?

Fosco je tam hlavně přes zvuk, produkci, mastering a studio, a já jsem tam přes grafiku, oblečení a merch.

Živí tě grafika, kde všude ses kromě Blakkwoodu již angažoval?

Grafika mě živila hlavně dřív a vlastně grafikou jsem já živil celej PVP Label a i začátky Blakkwood Records jsme živili hlavně z ní. Teď je to už moje vedlejší činnost a vlastně ji dělám už jen pro Blakkwood. Takže většina coverů alb, merche, plakátů a vlastně všechno to, jak Blakkwood vizuálně navenek vypadá, je moje práce. V minulosti jsem dělal v několika zahraničních agenturách, což bylo super, protože jsem se naučil, jak se to dělá ve světě, a postupem času jsem se dostal k projektům, jako byl design filmů Iron man a Iron man 2, Twilight 2 a Twilight 3, Incredible Hulk a dalších asi 200 filmů. Díky tomu jsem se dostal ke sbírání komiksů a figurek a v poslední době jsem to naučil i Sharlotu, která teď kupuje třikrát víc komiksů než já.

Zahlédl jsem, že nově dáváte ve vašem studiu prostor i tvářím mimo label. Na jaké bázi to funguje?

Udělali jsme to tak, že si člověk u nás zaplatí nahrávání a je mu k dispozici většinou teď Ceha, kterej mu i poradí. Potom mu může master udělat Fosco a teď začal s lidma nahrávat i Refew.

Když už jsme porovnávali sílu labelů, co studia? Jak si stojíte oproti Rooftopu Ondry Žatkuliaka?

Ondra má určitě lepší hardware na studio. Nemáme to vybavené tak, abych si mohl říct, že chci za nahrávku třeba deset tisíc. Můžeme nabídnout zvuk, který je slyšet na deskách našeho labelu.

Ondra často brouzdá i mimo žánr. Co vy? Chodí k vám lidi jen z čistě hip-hopovýho soudku nebo se sem tam objeví i nějaký band s živou kapelou?

K nám chodí čistě hip-hopoví fanoušci, vlastně často přímo fanoušci našich interpretů. Jdou si něco nahrát do našeho studia, zaplatí si ten čas a zároveň s nimi mohou komunikovat naživo. Jinak ale spolupracujeme i multižánrově. Vydáváme třeba Rybičky 48.

Má třeba Blakkwood ambice odjet tour s živým live bandem?

To má asi každej interpret v dnešní době, jen to není zase až tak jednoduchý…

Tak co třeba urvat teď Champion Sound, když rozvázal spolupráci s Prago Union?

(smích) Jako MAAT jsme už hráli s bubeníkem a kytaristou. Pět či šest koncertů jsme tak odjeli. Problém byl v tom, že v té době jsme hráli v malých klubech, který na to nejsou stavěný. A pak vlastně první Blakkwood Tour jsme měli bicí. Vždycky s tím byl zatím problém, ale dnes už by to bylo asi jednodušší. Myslím ale, že je na to ještě čas.

 A co koncerty? Co se ti stalo zajímavého na akcích?

Tam je takových věcí hele. (smích) Třeba že nemaj mikrofony, klasicky, nebo přijedeš do klubu a není odposlech, v rideru máš napsaných pět perlivých vod a když chceš šestou, tak je problém. Nejlepší je ale backstage spojená s šatnou. Když tam chodí lidi a chtějí po tobě, ať jim podáš bundu s jejich číslem.

S kluky jezdíš na akce poměrně často a snaží se s nimi být stále v kontaktu…

Já s nimi jezdím hlavně jako DJ. Hraju především MAAT. A pak taky se Sharlotou.

A tvůj první koncert? Co si pamatuješ?

Hele, můj první koncert vypadal asi tak, že jsem si ve čtyři odpoledne koupil kontroler a v sedm šel hrát. (smích) To bylo právě s MAAT, když jsme jeli společnej koncert s Marpem v Hobéčku. (poznámka redakce: pardubický klub Hobe)

Dnešní DJ´s to je ale většinou Serato a kontroler. Umíš taky na gramce?

Ne, ne. Zkoušel jsem nějaký věci, ale není na to čas. Bavilo mě to, ale nemám v tom ambice.

Když jsme u těch gramofonů. Co ty a vinyly? Blakkwood zatím žádný nevydal, nemáte to třeba v plánu?

Hele bavili jsme se o tom, ale myslím si, že máme natolik vystavěnou cílovku, že by asi ten vinyl neocenila a neprodalo se to. Vím, že AK myslím dělali vinyl a funguje to Pepkovi (poznámka redakce: Idea z Ty Nikdy) dobře, ale já si na to netroufnu.

A co scratche v skladbách? Těch taky moc nevyužíváte…

Hele měli jsme je na akcích, protože s námi jezdili 1210 Symphony. Na Projektu Asia se také občas objevují.

Hodně se v těchto dnech skloňuje jméno Viktora Sheena a jeho konec v Blakkwoodu. Vím, že už oficiální vyjádření padlo. Můžeš k tomu ale třeba něco dodat navíc?

Sheen chce dělat svoje věci a chce to zkusit sám. Chce se osamostatnit, aby za zády neměl label a sám si vytvářet koncerty a vlastně všechno okolo toho. Chce hlavně prý vytvořit vlastní projekt, nahnat na něj své lidi, dá se říct takovou crew.

Pramenilo to z nějaké nespokojenosti?

Hele ne. Spíše si myslím, že je takovej ambiciózní, a chtěl si všechno zkusit sám. Jsme v dobrém kontaktu, normálně se bavíme. Teď dojíždí koncerty s Rennem a s námi.

Na scéně je už několik let, ale své regulérní sólo vlastně ještě nemá, co?

Nemá no. Teď si vlastně udělal ten mixtape a letos říkal, že bude dělat album.

Další zajímavou tváří tvého labelu je Refew. Mluvilo se o napojení na Pepka a možném přechodu do Ty Nikdy. Proč nakonec zvolil Blakkwood? Bude třeba dalším členem Maniak?

Maniak není na pořadu dne, i když teď udělal věc s Protivou. A my jsme, svým způsobem, Refewa nelovili. Vzniklo to tak, že se nám akorát Refew ozval…ne takhle to vlastně bylo. Mě psal Protiva právě, jestli by nemohl jít Refew nahrávat k nám do studia, že mu prý něco odpadlo a další studia mají plno. Prý jestli mu dáme nějakou cenu. A já jsem mu řekl, že jo, ať jde k nám zkusit nahrávat. Poprvé by nahrával zadarmo a pak se můžeme domluvit. Nahrál u nás věc a bavili jsme se dál a on řekl, že by rád u nás natočil klip. Sám se nám nabídl, že když mu to natočíme zadarmo, tak že to půjde k nám na Youtube kanál a peníze na náklady se nám vrátí z toho. Dali jsme to k nám a potom vznikl nějaký konflikt s BiggBossem, který nakonec vedl k tomu, že skončil u nás. 

Kontroverzní osobností v labelu je i tvá přítelkyně Sharlota, která chodí na koncerty, i ve videoklipech se prezentuje, dosti spoře oděna. Nežárlíš třeba na to? Nestalo se někdy, že chování fanoušků bylo až za hranicí únosnosti?

Asi ne. Já jsem s tím v pohodě. Nějak jsme si to nastavili a vím, že jí v tomhle mohu věřit. Fanoušci to občas zkouší, myslím mimo koncerty a otravují ji tím.

Předtím měla vztah s Renne Dangem. Nebyl tam pak nějaký problém v rámci labelu mezi vámi dvěma?

Po tom, co se rozešli, a my jsme spolu začli bejt, tak to bylo takový divočejší. Ustáli jsme to ale v klidu.

Někteří lidi jsou u vás aktivní více, někteří méně. Jak to máš ty z pozice šéfa? Tlačíš je do toho, aby vydávali?

Oni svým způsobem všichni něco dělaj. Někdo to ale více tlačí, že o tom mluví a někdo zase ne. V tuhle chvíli, myslím, dělají všichni na albu.

Například dlouhou dobu se mluvilo o tom, že Jay Diesel vydá mixtape Diesel Trucks Vol. 3, pak se zase skloňovala regulérní deska. Na čem tedy dělá?

No, nakonec to je tak, že bude dělat mixtape.

A prozradíš nám tedy, co letos u vás vyjde?

Teď bude vycházet sólo Renne Danga, jeho první. Ta by měla být v dubnu. Hned potom vydá své album Refew. Koncem roku vydá desku Fosco a Sharlota mixtape.

Často koncertujete jako celý label. Baví tví lidi více ten showcase nebo jezdit po klubech jen se svým materiálem?

Ten showcase je více odpočinkovej, protože každej tam má tři čtyři věci a pak některý společný sloky. Vše má své kouzlo. Zase když máš sólo koncert, tak si může každý postavit vše podle sebe. U showcase musí být kompromisy. Třeba poslední koncert v Roxy (poznámka redakce: křest společné desky Blakkout) se ladil dlouho. Řešili jsme, kde co bude a jak to bude. Ještě půl roku jedeme společnou tour a pak začne Renne sólo koncerty a ostatní začnou hrát taky více sami. Je to složité dostat osm lidí na jedno místo, vyzkoušet osm mikrofonů, ze kterých odejde při koncertě šest, takže fungují dva a teď jsou ještě drátový… a nebo máš stage velkou jako tenhle stůl. (smích)

Když jsi zmínil to nacvičování, tak notoricky známý je v tomhle Marpo se svým TroubleGangem. Řešíte třeba nějaký speciální chorea?

Před tou Roxy jsme se, myslím, sházeli měsíc dopředu. Vymejšleli jsme světla, animace, kulisy nebo kde bude kdo stát na jaký track, aby to nějak vypadalo.

A co promotéři a placení? Je tu notoricky známý problém i v roce 2017?

Hele nevěřil bys tomu, ale je to tu furt. Před vánocemi se nám to stalo na jednom koncertě. Přijeli jsme do klubu, kde byl promotér. Všechno vypadlo v pohodě. Zaparkovali jsme auta, začali jsme hrát a po show promotér nikde, peníze nikde. Tak jsme to řešili a měl vypnutej telefon a nezvedal to. Majitel nakonec řekl, že o ničem nevěděl, že nám dá alespoň padesát procent. Za tři dny jsme ho nakonec sehnali a dělal, že se z toho zhroutil, že přišlo málo lidí. Bla bla bla a že prý pošle peníze.

Letos bude Blakkwood prvně na slovenském festivalu Hip Hop Žije. Co od toho očekáváte? Setkávám se s tím, že české publikum slovenské interprety poslouchá, ale opačně to moc nefunguje…

Přesně. Mě přijde, že na Slovensku může hrát tak Ektor nebo PSH. Jsem na to zvědavej. Řešili jsme právě, že bychom chtěli zkusit na Slovensku nějakou menší tour, ale bojíme se toho, že pojedeme čtyřmi auty 700 kilometrů a bude tam sto lidí. Komunikovali jsme ale s pár lidmi, že bychom na podzim zkusili pár koncertů odjet s několika tamními interprety, což by tomu pomohlo.

Čeština je jazyková bariéra pro západ, ale hudbou jste ji blízko. Nechcete to zkusit i na opačnou stranu, než je Slovensko?

Ambice tam zatím nejsou. Zatím je stále co dokazovat tady v Čechách. Dokud se neprosadíš plně ve svý zemi, je kravina jít někam dál.

A kdy se objeví Blakkwood na hlavním pódiu Hip Hop Kempu?

No na to jsem sám zvědavej. Už jsme byli tři roky po sobě v hangáru. Uvidíme. Pro nás je dobré tam hrát a možná i ten warm up je někdy lepší než hrát v pátek navečer proti známým světovým kapelám.

Řešíš tedy s Affrem ty časy a co je na dalších stagích, aby vás to nějak nepoškodilo?

Myslím, že jsem to řešil akorát minulej rok, kdy jsem nechtěl hrát proti Machine Gun Kellymu, protože jsem ho chtěl sám vidět. Stejně mi to nakonec nějak nevyšlo….

Každé šustnutí kolem vašich tváří lemují i tiskové zprávy. Nevsázíte tedy jen na tolik populární Facebook a stále věříte i médiím jako jsme my a další?

Beru to jako součást proma. Přijde mi, že by takových věcí mělo být víc. Ten Facebook je sice nejrychlejší, ale furt je pro mě nejlepší mít někde článek. Na Facebooku mám 5000 přátel a z toho 99% neznám a mám to zasraný sračkama.

A podpásová otázka. Kolik čísel našeho časopisu, tedy když ještě vycházel v tištěné podobě, máš na své půdě?

Ty vole. (smích) Tak pět jich asi mám. V tý době jsem ještě bydlel v Kutný Hoře. Museli jsme tenkrát pro všechny časopisy a desky jezdit do Prahy. Jezdili jsme tam i pro skatový VHSky, protože u nás nebyl ani žádnej skate shop. Třeba ten Bbarak koupil jeden člověk do našeho města a pak to tam kolovalo. (smích)

Vraťme se ale ještě k tvé práci jako takové. Jak vypadá tvůj běžný pracovní den?

Každý den musím vstávat kolem devátý či desátý. Potom jsem ve studiu a řeším klasický věci. Buď dělám na oblečení, focení nebo marketingu. Teď třeba řešíme s Rennem tu jeho desku. Sháníme nějaké billboardy na reklamu, kterou chceme mít tady v Praze. Řeší se merch a pak samotný lis cédéčka. Večer jdeme třeba na nějakou akci se Sharlotou, kam jsme pozvaní, nebo jsou zkoušky a jde se na koncert. A to je furt dokola a dokola. Spát chodím tak ve dvě. Nejhorší je, že potom je víkend, a máš to úplně otočený. Jedem na koncert, ten je od půlnoci, přijedu ráno v šest. Nejlepší je, když je v sobotu, protože to pak ta neděle…

Netajíš se svou láskou k autům. Neplánuješ jít třeba ve stopách Patrika a okusit Formuli 3000?

Přesně tak, auta mě hodně baví od mala. Od osmnácti let jsem jezdil na všemožný tuning srazy, jako Mimoňský války atd. ale spíš z pohledu diváka. Až nedávno jsem se dostal k tomu, že jsem si mohl koupit svoje pořádný auto a to upravený Nissan 350Z a mám v plánu si do budoucna pořídit ještě další japonský auta. Jinak závodit v autech byl vždycky můj největší sen a vždy asi bude, takže je možný že se někdy na start postavím. Když zmiňuješ toho P.A.tricka, tak je vtipný, že jsem se s ním seznámil právě přes auta a ne hudbu. Bylo to doma u táty Sharloty, kterej se taky motá kolem aut, a myslím, že to byla nějaká oslava nebo tak… A bavil jsem se tam asi hodinu s jedním klukem o autech až jsme přešli na hudbu a tam jsem zjistil že je to právě P.A.trick. (smích) Vím, že on jezdil Formuli 3000, mě by spíš bavilo Rally.

Jaké jsou vztahy mimo studio a label? Některé party spolu jezdí třeba v létě na dovolené. Byl už i Blakkwood u moře v Chorvatsku?

(smích) Nebyli jsme ještě nikde. Občas dáváme motokáry. Teď půjdeme v dubnu do Surf Arény. Občas něco takhle vymyslíme.

A jak na tvou práci koukají rodiče? Pozval jsi je někdy na koncert?

Ty vlastně vůbec nevědí, co dělám. Ty jsou úplně mimo tohle. Mají vlastní práci a na koncert jsem je nepozval. Ségru jsem ale vzal.