Sdílej
Druhé album té Filadelfské grupy je na světě. To první „The Psycho-Social, Chemical, Biological, and Electro-Magnetic Manipulation of Human Conciousness“ (nedělám si prdel-prostě takhle skromně) z roku 1997 znamenalo poprask ani ne tak na Laguně jako v samotných rozostřených státech válečnými pohnutkami, gansta důkazy a rapováním o dolarech a kurvách. Jak vidíte už ze samotného názvu, těmto dvěma klukům (MC IKON a DJ-producent STOUPE) jde asi o něco jinýho. Jejich striktní poetika zasahuje přesné terče. Nekompromisní texty s podzemními beaty jako z hororu nenechají člověka mrknout. Čas mrkat má asi 21x, když je pauza mezi tracky. Asi největší nevýhoda alba, která je také hochům vytýkána je pozvánka velkým jménům jako featuring hostů, jak tomu už dnes bývá. Myslím, že jejich děsivá hudba rychlá jako šavle v krku by se i obešla bez těchto komerčních tahů. Na druhou stranu jména jako VIRTUOSO, ESORETIC, L-FUDGE nebo ženština BAHAMADIA jsou horší než angína v krku a jejich rap mě vyvádí z civilizovaného světa. V podstatě zde dvě třetiny tracků obsadili hostovačky těchto současných cirkulárka-hvězd! Samostatně zajetý track je ale hned ten první, po intru následující „Retalition“ (Odvaha), a to teda musíte mít odvahu k poslechu, jinak náhlé úmrtí! Strunová kytarová smyčka a pekelný underground beat ti ukážou cestu ke Sv.Petrovi. Jeden z nejlepších tracků je určitě ale „Death March“ a už jsme u tý smrti zase! Rapují v ní Virtuoso a Esoretic (Jak jistě víte kamarádi Vadima a hosté na jeho albu USSR). Je to jako jízda na horské dráze se zastávkou ve strašidelném parku. Skillz týhle pecky je perfektně odvedená práce, za kterou se doláče proměňují v koláče. No a další neuvěřitelnost, opět v podání těchto dvou týpků samozřejmě s domácím MC Ikonem (dříve Eyekon the Verbal Hologram- ještě že ho to přešlo), kdy do jejich poštovního tajemství přihodila obálku se svým rapem a známkou číslo jedna, tamní domácí umělkyně z Filadelfie (bez zákeřné nemoci), slečna Bahamadia! A její kouzla snad všichni znáte! Politický záměr téhle pecky je typický námětem slov JMT. Potom následují dvě pecky bez hostovaček, „Heavenly Divine“ a „Sacrifice“, z nichž především ta druhá je další injekci už do tak přefetovaných uší –a to jsme teprve v polovině! Vím, že to zní až neuvěřitelně, také samé chvály! Například další pecka „The Deer Hunter“, ve které hostuje CHIEF KAMACHI mě sebou na pustý ostrov zrovna neunesla, ale její exotický (jak už i z názvu napovídá -Lovec zvěře) instrumentál je nad míru zajímavý. Za to jedna ze závěrečných písní, „Genghis Khan“, kterou s JMT uvařil TRAGEDY KHADAFI se opět blíží smrti. Stačí jen klapka –„Smrt v ulicích, poprvé!!!“ Pompéznost a opět udržovaná sila s honosností strachu je dalším počinem producenta Stoupeho, který asi nemá rád děti a jí syrový maso, jelikož nechápu, kam na ty násilnosti chodí. Abyste si nemysleli, že vás chci strašit před spaním, tak poslední track tohodle nářezu (ještě neprořízlého) se jmenuje „Muerte“, což je z latiny přeloženo do češtiny –skromně a jasně Smrt! Z nevyjmenovaných hostovaček ještě uvádím umělce za sebou v nezmiňovaných tracích „Contar“/KILLASHA, „Speech Cobras“/MR.LIF, „I Against I“/PLANET, „Blood Reign“/DIAMONDBACK, LOUIS LOGIC, B.A.BARAKUS, „Trinity“/LOUIS LOGIC a L-FUDGE a „The Executioners Dream“/ J-TREDS. Takže jste jistě z mejch hlodů a samotných názvů jistě vydedukovali o co těmto kuckám jde! Radikálnost číslo jedna! Zde není čas na nějaký fejm, opékání peněz na ohni nebo lízání dir buchtám v zelenejch kalhotkách. Zde je čas pro radikální čistý undergroundový hip hop! Autor recenze: K-Hill
Už jsi četl?
