HIP HOP ALARM UNO / Budějce, hejbej se!!! (Černý Velbloud, České Budějovice, 25.1.)

Ano, slyšíte správně, lépe řečeno, čtete správně. Inu, České Budějovice jsou zajímavým místem. Nemám nyní na mysli historické hledisko, ani sportovní či nápojové, hovořím zde o rapové scéně. Scéna, ač nevelkého vzrůstu jest, plodící vysokou kvalitu. Město lišící se od ostatních měst, město, které jako by sledovalo veškeré tuzemské dění z dalekého povzdálí, ale o to s větší důstojností. Každopádně 25. ledna roku 2003 proběhla akce, jejíž název nebojácně naznačoval, že se nebude jednat jen o jedinou akci tohoto druhu, nýbrž o mejdany, které se budou konat cca každý měsíc pod dozorem jedné kapely plus dvou a více diktátorů s černými kotouči. Probouzející název Hip Hop Alarm Uno s podtitulem známé rozkazovací věty, Budějice, hejbej se!!, od kapely Dizzastarr se tedy linul ve většině případech všemi možnými zákoutími jihočeských ulic. Člověk, který pořádal tuto příjemnou událost, si nastavil laťku celkem vysoko, jak jest z podtitulu patrné. Jestli si dokázal splnit své toužebné přání či nikoliv, dozvíte se v následujících řádcích. Černý Velbloud, menší klub decentně rozlehlého charakteru umístěn do rozprostírajících se tichých budějckých ulic, takto by se dalo ve stručnosti popsat místo, ve kterém se udála sobotní akce. Plánovaný začátek na devátou hodinu večerní, na hodinkách mi problýskl čas pět minut po půl desáté, když jsem poctil svými šlépějemi Černého Velblouda. Můj zrak hnedle zbystřil, že za gramci se už kolébá Skupla. Standardní výkon, ovšem lid lelkující okolo sebe, dávajíc najevo, že zatím více úřaduje plkárna nežli po delší odmlce větší hip hopová oslava. Poté předal štafetový kolík dalšímu pečovateli vinylů, Katovi. Pohladil nám ušiska známými staršími písněmi, například od Lords Of The Underground, Das Efx, Krs-One, Gang Starr, De La Soul či mých milovaných The Pharcyde (lahodná píseň „Passing Me By“). Poslední člen gardy hlídkující obecenstvo z vyvýšeného vršku, Jürgen, naskočil na pódium kolem půl jedenácté, úchvatné skreče podal publiku přímo pod nos, pouštěl se do více podzemních záležitostí, jak bývá jeho dobrým zvykem. Najednou se začal dav shlukovat, což byl jistojistý náznak, že vlastní pré kapela večera Prago Union, sestavu tvořili již zmínění Skupla, Kato (ovšem nyní ve verbálním projevu) a Dědek, známý ze svého působení ve skupině 6polnic. Přiznám se, že jsem do té chvíle neslyšel Prago Union, tudíž to byla pro mě jedna velká neznámá, ale samé chvály se nesly ze všech blízkých kuloárů, takže jsem byl velice napjat. A kuloáry našeptávaly jen čistou pravdu, trojice zúčastněných vysázela jednu lepší píseň za druhou. Dědek rapoval s chutí, sršící energii přenášel na lid, který by mohl míti za rovnocenného protivníka klidně bod varu, Kato předvedl rázný styl, zvládl vše, co mu stálo v cestě, Skupla se vehementně, ovšem ladně, drásal po koláčích. Poslední píseň, dle jejich slov měla býti pomalého rázu, ale pravda se skrývala zcela jinde. Následoval totiž „Verbální Atentát“. Skvost, nesmírně výborná píseň, doslova a dopísmene odpovídal název skutečné realitě, kdo zná, ten rozumí. Černý Velbloud právě otřásející se v samotných základech (nebo to snad byla má duše?). Prago Union se ukázalo ve velmi zdařilém světle. Následně se vynořil z hlubin freestyle, ve kterém úřadovali dva přední jihočeští mistři ceremonií, Jelínek a Bee (Index). Sice se freestyle vyznačoval svojí kratší dobou, ale i tak byl celkem zajímavý, Jelínek vzlétl k sousedům opět pro poezii, Bee naopak k materiálním podstatám. Otěží se chopil posléz zasejc Jürgen. Další zastávka se stala nečekanou zastávkou. Na pódium přicupitala persóna (není mi známo, jaké je její velectěné jméno), která odstartovala pošetilou větou, a konečná odpověď lidu se dostavila v podobě protáhlého úsměvu. Sebevědomý člověk, který se nechal vtáhnout do anglického jazyka. Inu, jak říkám, zpestřený okamžik. A poslední slovo si vzal pan Kato. Už bohužel prořídlý, ale přece jen hýbající se sál. Sečteno, podtrženo, vyhodnoceno, zvuk byl více než dobrý (v rámci možností), cestu do Černého Velblouda našlo povícero lidu, i když netroufám si říci, že by se Budějce až moc rozhýbaly. Moc děkuji za tuto příjemnou akci. Nezbývá mi než dodat, že 22. února se chystá další pokračování. Přijede ústecká Severská Dvojka – Budějce, hejbej se, nejsi suchou pouští!