Sdílej
Jakou řečí mluví kmen, který okusí tajemství drog? Pro člověka těmito stimuly nepolíbeného je to záludný oříšek, který nerozlouskne pořádně ani lehkým flirtováním s alkoholem. Ponoření do sebe sama a vyžírání si pocitového sousta do plného požitku je individuálním chodem, který v restauraci nenajdete. Najet pak na vlnu nové desky Haadese a pochopit každý jinotaj, každý stav, ze kterého bylo v inspiraci vycházeno, je pak hledání jehly v kupě hoven.
Na jednu stranu je nám servírován příběh drogově závislého, který si šáhl díky svým únikům mimo realitu na samotné dno. Na tu druhou tu máme zpověď interpreta, který se dokázal ze svého vesmíru včas probudit a najít z toho všeho cestu ven. Není tu prostor pro obhajobu, natož pak lítost, kvitovat je možnost mapovat díky jeho desce cestu zpět. „Deep space 9“ je výlet do vesmíru, který je tajemný, děsivý a zároveň barevný a poutavý.
Výživný rozhovor mi dokázal rozklíčovat několik otazníků, ale i tak se pokouším vsázet na své postřehy. Tato deska se vymyká všemu ostatnímu na scéně svým konceptem. Je unikátní, ale zároveň odradí některé slabé konzumenty již svým motivem. Není však nutné lámat hůl a člověk otevřený všemu dá šanci něčemu, čemu třeba i nerozumí, aby si rozšířil své postřehy.
Produkce dodávají celku temnou atmosféru, kterou si zasluhuje. Nejedná se o veselá témata, motá se to od začátku do konce kolem toho samého, přesto je to pestré. Je však nutné se tím prokousat řádně a na první poslech to nezafunguje. Po tom desátém již začnete vnímat maličkosti a dozvíte se, co ve svých stavech Haades prožíval a jak se na svět díval svým stimulovaným zrakem. Jak jsem již zmínil, beaty jsou jednoduché, temné, nenabízí nějakou chytlavou linku, ale trefně podtrhují atmosféru celku.
Haades: Pavel Bém mi řekl, že jsem úplně normální chytrej chlap, jenom trochu závislej na perníku
Zpověď sebe sama nenabízí moc prostoru pro hosty, proto jediná účast Řezníka není náhodou. Vládce ZNK labelu podpořil svého kolegu poctivou slokou, která nikoho neurazí. Dvanáct stop v tracklistu je taktéž náležitým menu, která vás nepřekrmí a nenudí. Být jich dvacet, asi bych si to hodil. Haades v textech používá barvitá přirovnání a heslovité refrény nabízí možnost prezentovat svůj materiál na koncertech v chytlavém módu.
Možná mě skalní fanoušci budou kamenovat za tento názor, ale domnívám se, že tato deska neobsahuje žádné vyloženě hity, spíše funguje jako celek. Máme tu několik adeptů v podobě skladeb „To je to co chci“, „Nejdu spát“ či „Potíže“. Poslední kousek v tracklistu zároveň zasluhuje pochválit autora za již zmiňovaný návrat do reality. Pro větší pochopení obsahu se sluší prokousat unikátním rozhovorem, který jsem před několika týdny s autorem absolvoval.
„Deep Space 9“ nabízí nejen dobře zpracovaný cover, ale i osobitý obsah, který ve vás vyvolá rozporuplné pocity. Nejedná se o dílo, které by se dalo poslouchat za každého počasí bez zanechání stop ve vaší mysli, ale doporučuju se prokousat náročným pocitovým spektrem. Nejeden začínající psycholog by si na tomto díle mohl vybudovat kariéru. Deska splnila očekávání a vyvolala ve mně pocity, což značí o správném tahu Haadese. Ten tak navázal na svůj předchozí nosič trošku jinou stranou mince, ale stále můžeme registrovat jeho životní cestu a pravdivou výpovědní hodnotu.
7/10
Už jsi četl?
