hledat

FAT JON the AMPLE SOUL PHYSICIAN – Wave Motion (2002, Mush records)

Sdílej

Ti z vás, kteří byli minulý rok na megamejdanu Hip Hop kemp už teď asi ví, že jde o menšího, trochu při těle (to kecám, na kempu už byl oproti dřívjejšku vlastně hubeňour) černého chlapíka z grupy Five Deez s hlavní ústřednou v „hiphopově vzkvétajícím“ městě Cincinnati. S ohlédnutím zpátky byste ho mohli spatřit na produkční a hostovací listěně se jmény jako je rakim, Blackstar, J-Live, Hieroglyphics nebo třeba s Lone Catalysts. Nejvíce se ukázal asi na alabu „Koolmotor“ od Five Deez, které si produkčně vzal do parády uplně sám, a na druhé kompilačce německého labelu Groove Attack – „Super Rappin vol. 2“, kde se vytáh krutou interlůdou „Interlude“. A konečně se představil na domovském labelu Counterflow Recordings, kde vyšlo i album Five Deez, se svou první produkční deskou Fat Jon – Maurice Galactica: „Humanoid Erotica“. O té psal v papírovém BBaRáKu K-Hill. V současné době však uhnízdil na labelu Mush records, kde začal být silně (hudebně) potentní. Album „Wave Motion“ je již čtvrtá v řadě jeho seriálu instrumentálních, pohodových desek. Předposlední počin „Lighweight heavy“ oproti ostatním deskám mnohem silnější nádech do jazzu a svižnějšího tempa, „Weve Motion“ je však opět ojediněle vyklidněné a pohodové album, dost připomínající „Petestrumentals“ od starouše Pete Rocka. Na albu je zajímavé, že virblů se dočkáte pouze ve dvou, možná třech skladbách, stejně tak bassy, Fat Jon si potrpí spíše na nějáké to slaďácké pozadí, hudební nástroj ukradený ze starší soulové doby, sem tam cuty různých ženských zpěvů a co hlavně, kopavé beaty s pravidelně ubíjejíci hajtkou nebo dost často taky rolničkou. Jak už jsem se zmiňoval ze začátku, celé album je ponořené do klidné, soulové atmosféry. Mezi jednotlivými tracky nelze pozvednout snad ani jeden, album je perfetkně vyrovnaný kousek, nálada jednoho songu plynule přechází do v song druhý a nebýt těch mezer na cd, ani byste nepoznali, že je tohle album. Možná že tohle je právě jediná nevýhoda desky, stereotypičnost. Po 42 minutách je konec a vy si asi nejspíš řeknete něco jako: Vždyť se to ještě ani nerozjelo?!. Ale když vezmeme v potaz, že né každý je zatvrzelý hiphoper typu „Nerapujou = Neposlouchám“, tak je tahle deska opravdu výjměčná, dobře se poslouchá a chybí jen málo, aby se stala synonymem pro slovo „Emoce“. Jsem rád že se mi k uchu občas dostane i takový materiál, je to opravdu příjemná změna, pro relaxaci jako stvořená, ale pozor! Pokud nejste zrovna příznivci „slow motion“ a těhle takzvaných „mekkých“ věcí, ruce pryč!! Beaty: 8/10 Originalita/Kreativita: 7/10 Tracklist: 01. Where 02. Feel the void 03. Visual music 04. Watch out 05. For stress 06. 1975 07. Eyes 08. Wet secrets 09. Depths 10. Automated life machines 11. Surrection 12. Disgust 13. Trust you www.dirtyloop.com

RUKAHORE_SHOP_BANNER
Předchozí článek
Další článek

Diskutuj na Bbarak.cz

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Už jsi četl?