Sdílej
Život strašně rychle utíká a není dobré jej nechat prchnout mezi prsty jen tak bez boje. Vítězstvím pro nás poté na sklonku toho všeho mohou být vzpomínky, zážitky, ale i ujištění, že jsme za sebou něco nechali. Život je vlastně tragikomedie, která vždy končí smrtí. A co tu po nás zůstane? Možná děti, možná nějaká ta nemovitost nebo nápad na zlepšovák či revoluční vynález. A nebo také CD´s , které jsme během dospívání vyslali do éteru. Děláme totiž rap a tesáme slova a myšlenky do zvukových stop. Formáty se mění, ale ty slova jsou věčná.
Mladé jméno původem z Hradce Králové upoutalo mou pozornost hned z několika důvodů. Prvním je fakt, že mu podal pomocnou ruku legendární Indy. Kdo by také pohrdl radami při vývoji zkušeného mazáka. I proto se debutová deska „DropKida“ tváří po technické stránce přesně. Ona přesná je, někdy možná až moc, chybí mi tu taková ta mladická duše, která chybuje, a každým dalším albem se učí. Tady je znát, že každý arytmický vrtoch byl Indym bez kompromisu smazán a DropKid nucen stopu u mikrofonu absolvovat znovu. Průpravu dostal ale hned na startu dobrou a teď se ukáže, zda jeho jméno bude stoupat v popularitě nebo vyhasne jako celá řada jiných talentů.
Zaslechl jsem již tvrzení, že je DropKid nový Viktor Sheen, ale moc mi to tam nezapadá, i když jistá podoba tu je. Jisté ale je, že prvně jmenovaný je zatím na startu a rád by se vydal svou vlastní cestou. Hlavní devízou každého rappera je unikátnost a jedinečnost. Pokud zníš jako 100 dalších, nemůžeš být na vrcholu. Kvituju fakt, že ač se jedná ještě o mladou krev, v textech je znát, že to má již v hlavě srovnáno oproti celé řadě svých vrstevníků. DropKid vsází na sílu slova, na sílu momentu, na sílu kouzla. Nechce všechen kapitál položit na kartu trendu, což ceníme, na druhou stranu o to těžší to bude mít u publika.
Album „Fofrlajf“ vyzařuje přesně tím, proč dostalo zřejmě důvěru Warner Music. Mladá krev, ve které je cítit potenciál, obklopena zajímavými lidmi, kteří ji mohou ve vývoji pomoci. V tracklistu nenalézám skladbu, která by člověka vysloveně srala, ale na druhou stranu zde zatím neregistruju ani hit, který by toto jméno roznesl po sociálních sítích do všech koutů naší země. Kvituju fakt, že nestaví na dvaceti prvoligových hostech, které by si pozval, ale nakonec byla oslovena jen Fejbs, jenž je rozhodně zpestřením.
Ve výsledku se ke mně ale dostalo album, které je vzhledem k věku autora až příliš dospělé a uvědomělé. Trochu se obávám, jestli autor není ochuzen o některé neřesti, o kterých si my starší rádi i s odstupem času povídáme. Technická přesnost je tu možná trochu na úkor emocí, neboť interpretace je vedena v jedné poloze a občas z výsledku necítím emoce. Nemyslím si, že by byl DropKid skrytým terminátorem, ale ve výsledku na mě možná dýchá trochu umělého projevu.
„Fofrlajf“ je rozhodně deskou, která tě neurazí. Doporučím ti ji věnovat čas a rozšířit si obzory. Na internetu mnohem snáze narazíš na mnoho jiných, kteří si tvůj čas rozhodně nezaslouží. Ve výsledku si okoštuješ tracklist, který jako celek funguje. Minimálně věřím, že se dočkáme další desky, která bude jinde. Budeme moci porovnávat. A já věřím, že tehdy již tohle jméno na scéně budou znát, bude víc lidská a publikum mu bude naslouchat. Na debut dobrý, kde kdo by dal nevím co za jeho možnosti. Talent to je, ale zatím ještě nezazvonil ten budík.
5/10
