Deset produktů, ze kterých by mohla vzejít slovenská deska roku

10) Kali – Zlý príklad

Kali patří mezi nejzajímavější slovenské tváře, přestože je klasickými posluchači tohoto žánru nedoceněn. Ono to je možná i výběrem produkcí a tématy, které často oslovují jinou sortu odběratelů. Je nutné ocenit jeho hostovačky na cizích deskách, kdy žádný svůj part neodflákne, což poznal letos u nás i DJ Wich nebo Marpo. „Zlý príklad“ si zaslouží v této desítce být a my jen kvitujeme, že celou desku neprodukoval Peter Pann.

.

9) Moja Reč – Offline

MR zraje jako víno a tahle viněta z Handlové nemusí o svém talentu přesvědčovat. Každá deska znamená posun a kluci si dávají záležet na tom, co jde mezi lidi ven. "Offline" bylo pro někoho možná hůře stravitelný produkt díky neprostupnosti, ale když se prokoušete rýmy a myšlenkami, víte, že se jedná o jednu z nejlepších desek tohoto roku. My jsme jen rádi, že přímočarost je tu odložena na vedlejší kolej a nesází se na to. Důležité také je, že to kluci umí prodat i na stagi.

8) Danosť & G-Bod – Fúzia

Některé desky trpí pod drobnohledem veřejnosti, protože nenabízí to, co většina chce. Jednoduchost a vžíravou vtíravost. Na druhé sólo Danosťa se čekalo na Slovensku asi stejně dlouho jako v Bratislavě na metro a my jsme rádi, že alespoň jeden projekt nabyl reálného obrysu. „Fúzia“ se bude plížit kolem tvého ucha, nahlodá tvou mysl a fajnšmekrům ukradne srdce. Prodeje nebudou růžové, ale autoři mohou s klidným svědomím konstatovat, že by neškodilo být produktivnější.

7) Majself & Grizzly – Neptún

Zajímavé duo, které o rok dříve již poukázalo na svůj potenciál. MC, který se technicky zvedá každou návštěvou studia a producent, jež do pár let zastíní chlupaté zvíře, kterému ukradl identitu. Placka „Neptun“ nabídla na slovenském trhu opět něco jiného, než najdeš v tamním bistru za pár centů a kdo si připlatil za originál, rozhodně neprohloupil. Že tahle symbióza funguje, dokazuje i fakt, že na jaře příštího roku jsou tu pro nás opět. 

6) Radikal – Freeride

Od Trenčína dál na východ je nyní hodně v kurzu mluvit o tom, že každý chce mít svou speciální větev posluchačů. V mnoha případech ale nezalívá, ale řeže ji, aniž by z ní slezl. Radikal se uzavřel do ulity, veřejnost neřešil a udělal desku, která se nikam necpala. Ona taky nemohla nabídnout něco tam, kde po ní hlad není. Při hlubší analýze je ale „Freeride“ velmi zajímavým dílem, který si pozornost zaslouží, neboť pro posluchače udělá autora průhledným. Jen málo tváří se takto dokázalo otevřít.

5) Vladis – Generácia II. Kalašnikov

Nemáš hlad, tak nežer. To platí pro interprety dvojnásob. Ne každý ale potřebuje své korýtko hlídat do posledního zrnka. Vladis vyklidil v klidu své místo v kabině slovenské rapové reprezentace a odjel na dovolenou. Zasloužený odpočinek se neminul účinkem. Slovo comeback bych v tomto případě nevolil, ale pravdou je, že jeho návrat mezi aktivní interprety se zdařil a pokračování „Generácie“ slavil úspěch.

4) Pil C – Hype

Kde se vzal, tu se vzal, ale už s prvními bars hořel kotel posluchačů jako Pompeje. Některými starými vlky byl označen za zloděje stylu, se kterým přišli HAHA Crew, ale oni si patent nestihli včas obstarat. A silnější pes v týhle hře mrdá. Pil C měl od začátku podporu velké části scény, ať se jednalo o rappery, nebo producenty. Jeho debut je lehkým zklamáním a protěžovaný autor řady opěvovaných hitů nás musí ještě o svém talentu přesvědčit. 

.

3) H16 – Sila

Samozvaná „legendární crew“ toho má za sebou už tolik, že by se tomu i nevidomému protáčely zorničky. Po lavině sólových zářezů se opět kluci zavřeli ve studiu spolu a hledali společná témata. „Sila“ je ještě čerstvá, ale dá se označit za jeden z nejlepších produktů H16. Pár skladeb se možná mihne účinkem, ale na druhou stranu tu máme silné momenty a věci, které na koncertech budou zvedat ruce a donutí publikum uznale kývat hlavou.

2) Rytmus – Krstný otec

Můžeš jeho skladby slyšet na lokální diskotéce, ale když má přijít správný čas, je tu starý ortodoxní Rytmo s porcí syrovosti. Nejvýraznější tvář formace Kontrafakt si dala se svým dalším sólem na čas, což se neprojevilo jen v délce tracklistu. Evidujeme tu řadu skladeb, které publikum bude vynášet do nebes a poslouchat do další desky KF, ale registrujeme i zbytečně tučnou stopáž, která je důkazem, že předně šlo o to zaujmout širokou masu posluchačů. No což, zklamaní nejsme, dostali jsme podle očekávání a můžeme si vybrat. Prodeje jsou vysoké a korunovaný „král“ přežije zřejmě další volební období.

1) Vec – Domáce potreby

Pokud hledáš praotce tamního rapu, nenajdeš ho v Piešťanech, i když si to řada náctiletých myslí. Vec tu byl už v letech, kdy tvá máma teprve vyhlížela z okna čápa. Z Trosek vyrostl „Funkční veterán“ který nemusí měsíce přesvědčovat, že jeho produkty je nutné kupovat před Vánocemi místo ponožek a pyžama. „Domáce potreby“ jsou především pro milovníky asfaltů, ale to však neznamená, že by se skromná stopáž nedostala dále. Škoda, že Branči Kováč nedal regulérní placku, ale třeba se ještě dočkáme.