Sdílej
Temno v mysli, které umocňují cizí duše parazitující na té vaší. DeSade nám již v rozhovoru prozradil, že si v uplynulých měsících prošel abnormálním zlem, což se odrazilo i v jeho tvorbě. Neznamená to však, že by vyměknul jak Lipo nebo začal hlásat mír a lásku. Zlo v jeho skladbách stále číhá a hledá skulinu, kudy se prodrat na povrch. „Chci zhnusit společnost tímhle tím cédéčkem, vym**at dobro do vzduchu RPGéčkem…“, hlásí autor této desky hned zkraje, aby bylo jasno, že se nejedná o zpověď u kněze.
Velkým plusem nového nosiče je kromě obsahu i zpracování. DeSade měl v tomto případě dobrý čich na výběr produkcí, které šlapou o něco více, než na předešlých deskách. Také je možné registrovat méně arytmických prohřešků, které u něj vznikají často nutností nacpat více informací do jednoho baru, než se tam vejde. DeSade však není na scéně jeden rok, proto je znát vyzrálost a větší přirozenost, pokud to je vzhledem k jeho pekelnému hlasu možné takto označit. Když se pak vrátíme opět k obsahové stránce, nechybí nadhled, smysl pro humor, poukázání na hloupost českého národa, ale i věci k zamyšlení. Podáno tradičně po vzoru nosičů ze ZNK, pro běžné posluchačstvo nepochopeno.
Mezi hosty nechybí tuzemská klasika, na kterou jsme již navyknutí. Řezník, Haades či Drama rozhodně neposlali příspěvky druhé cenové, dobrou stopu zanechali i Schyzo, Astral nebo australský satani Butchers Harem. Na chuť jsem příliš nepřišel zástupkyni něžného pohlaví zastoupené Dinou Saurus, ale asi je to tím, že už je to příliš za hranicemi žánru, který běžně konzumuji. Velkou neznámou na mapě zařazení je také francouzský Loki Lonestar, jehož refrén ve skladbě „15 Years with Demons“ je ale úderný a chytlavý. Již tradiční silou této stáje jsou také kvalitní covery a booklety. Také v tomto případě by mohlo nemálo hráčů ze scény závidět.
Mezi nejsilnější skladby desky hodnotím právě zmiňovanou věc s francouzskou návštěvou, poté „6 Shots“ či „Kde je“. Album „Kill yourself“ je však vyvážené a nevsází na tři silné skladby. Rozhodně se jedná o nejlépe technicky a obsahově zpracované dílo, které DeSade doposud ve své hlavě a studiu vyprodukoval. Fanoušci horrocoru budou spokojeni, široká veřejnost bude opět apelovat na zákaz distribuce mezi svými dětmi. Tahle placka opět vyvolá emoce pozitivní i negativní, lidé budou plesat, budou i nasraní, ale svět se nezastaví. Nebude z toho album roku, ale rozhodně ani neurazí. Tohle je klasický DeSade ve své nejsilnější formě, která si dokáže získat svou pozornost a ukousnout díl z koláče.
7/10
Už jsi četl?
