hledat

„Def Jux Clan“ část 1 – El-P

Sdílej

Už jsem se nespočetněkrát zmínil, že label Definitive Jux minulý rok na undergroundové scéně zazářil spostou pekelných kousků, tímto článkem bych chtěl započít takový „seríál“ článků o diktující pětce umělců tohodle striktního labelu, musím začít, jak jinak než nejvýraznější osobou, kterou je El-P. Jeho počátky byly však ve skupině Company Flow, rozdělil jsem tedy článek na dvě části, protože El-Pho dnešní počiny s jeho minulostí bezpochby souvisí. COMPANY FLOW Takže, všechno to vypuklo na začátku zimy 1991, kdy se při obyčejném zewlingu pod Queens Bridge potkali dva kucka, kteří ještě asi nevěděli, že za nějáké ty čtyři roky je bude znát celý svět jako obrovský hudební převrat. El-Producto a Bigg Jus (El-P měl v té době teprve kolem 16 let !!!), oba kucka z Brooklynu už postrádali jen Dj a všechno se mohlo rozjet. Na druhý den zabrousili mezi Bigg Jusovo kamarádstvo, konkrétně do Bronxu, kde se k nim na příštíh 6 let upsal Mr. Len. Během následujících tří let si založili vlastní label Official records. První „vydaný“ singl a zároveň i track (první track byl sice „Corners“, ale ten vypustli až v roce 1996 s prvním EP „Funcrusher“) byl „Juvenile Technics“ na labelu Libra. Další výtvory byli již na vlasním labelu, hned další následoval singl „Eight steps to perfection b/w Vital Nerve“, přičemž první ze songů se stal nášláplou hitovkou po celém světě a je jí dodnes (je i na desce „New York check reality 101“ od Dj Premiera). V roce 1996 vydali první EP „Funcrusher“ s osmi tracky na labelu Official, během následujících měsíců se upsali klasickému hiphopovému labelu Rawkus, kde vydali asi nejrevolučnější singl „Blind“ b/w „Tragedy of war in three parts“, ve kterém se poprvé obejivli produkční prvky studia Rawkus, kde se El-P vyřádil na temných, bassových samplech a v songu „Tragedy of War“ dosud opravdu netradiční lámonaost beatů. Pár zásluh měli i na labelu Fondle em records se jménama jako je třeba Sir Menelik nebo na Eastern Conference s High & Mighty a později pár věcí s Mike Laddem. Další singl „Info kill b/w Population Control“ už neměl takový vliv (možná to bylo tím, že byl vydaný ještě na Official). S těmito několika peckama začali poprvé koncertovat po New Yorku a už ve věku kolem 20 let se stali velmi respektovanou veličinou, už jen díky toho počtu prodaných singlů „8 steps to perfection“. Největší zlom pak nastal převydáním EP „Funcrusher“ na Rawkusu, album mělo 19 tracků (v kazetové verzi 20 s trackem „Corners“), neslo název „Funcrusher Plus“, byla to vlasně míchanice starších věcí s novýma peckama z dílny Rawkus. Album bylo obrovskou změnou současného hiphopového stylu, El-Pho temná produkce s lámanými beaty na které v té době nikdo nebyl zvyklý otřásala New Schoolovými základy, rap s protáhlými rýmy (někdy i „ne-rýmy“) a mnohem obsáhlejšími texty než kdy dříve dokázali uzemnit všechno živé a to co vám při poslechu desky běhá po zádech není ani tak mráz, jako spíš obrovská ledová kra. Songama jako je „Legends“ nebo „Tragedy of war in 3 parts“ současně nasadili laťku tvrdosti do výše nedohledna, nasrané, striktní a přímé El-Pho battle rýmy (Got my name up in your mouth like cock or gingivitis when every rhyme becomes the official new blueprint for wannabe writers) do mírně tlumených, temných instrumentálek se podařilo pokořit snad až kolem roku 2000 Jedi Mind Tricks deskou „Violent by design“. Během všech těchto událostí utvořili Company Flow další bandu Indelible MC’s, jejímiž členy byli svým flow proslulý J-Treds a Juggaknots. Na Rawkusovské kompilaci „Lyricist Lounge“ se ukázali s trackem „Weight“ a trackem „Fire in wich you burn“ na singlu, na kompilajdě „Soundbombing“ i na „Funcrusher Plus“. Kolem roku 1998 vyústliy spory mezi El-Pm a Bigg Jusem k odchodu druhého zmíněného ze skupiny, stihli už jen nahrát úžasný song svižnejšího tempa „End to end burners“, vydali dva singly s první a drouhou episodou tohodle tracku po kterých Bigg Jus začal definitivně koapt sám za sebe a později si založil vlastní, dnes poměrně uspěšný label Sub Verse. Na dalším Various Artists desce Rawkusu „Soundbombing 2“ se blejskli CoFlow už jen jako El-P a Mr. Len radikálním trackem „Patriortism“ o obrovském vlivu amerikanizace a o rok později, v době kdy už měl El-P v úmyslu založit label (Def Jux) začali s Lenem s produkcí instrumentálního alba „Little Johnny from the hospitul“, kde měl už i Len velký produkční podíl. Když El definitivně sekl s tvorbou u Rawkusu a měl už připravené vlastní studio, natočili s Lenem poslední songy „DPA (as seen on TV)“ a „Simian D aka Feeling Ignorant“ feat. Ill Bill z Non Phixion, které vydali na singlu a později i na první labelové kompilačce „Def Jux presents“. CoFlow ukončila svou pěti letou kariéru, Mr. Len přešel na label Matador Records, na kterém vydal LP „Pity the Fool: Experiments in therapy behind the mask of music while handing out dummy smacks“ s hosty Jean Grae, Breezly Brewin z Juggaknots, Q-Unique z Arsonists a další. V současné době má podepsanou smlouvu s labelem Third Earth music (label info zde). zde je kompletní diskografie Company Flow: alba: EP „Funcrusher“ (Official-1996) LP „Funcrusher Plus“ (Rawkus-1997) LP „Little Johnny from the hospitul“ (Defj Jux/Rawkus-1999) singly: „Juvenile Techniques“ (Libra-1995) „Eight steps to perfection“ b/w „Vital Nerve feat. BMS“ (Official-1996) „Info Kill“ b/w „Population Control“ (Official-1996) „Blind“ b/w „Tragedy of war in three parts“ (Rawkus-1997) „End to End Burners episode 1“ (Rawkus/Official-1998) „End to End Burners episode 2“ (Rawkus/Official-1998) „Patriortism“ (Rawkus-1999) „DPA (as seen on TV)“ b/w „Simian D aka Feeling ignorant feat. Ill Bill“ (Def Jux-2000) EL-P Byl tedy rok 1999, El-P se rozchází s Mr. Lenem a zakládá label Definitive Jux (label info zde) a je to opět ta stejná básnička, v té době určitě ještě netušil, že za 3 roky bude mít na hiphopovou scénu tak obrovský vliv a že „jeho“ desky budou diktovat uplně nejvíc. Ve spolupráci s Cannibal Ox, Aesop Rockem, který na label přešel z Mush records, s ex-MHz djeyem RJD2 vytvořili první labelovou kompilaci „Def Jux presents Company Flow, Cannibal Ox, Aesop Rock & RJD2“. Tihle týpci plus bostonský dredáč Mr. Lif tvořili v té době labelovou sebranku, která se za poslední dva roky rozrostla o dalších asi 10 lidí. Zprvu se El-P zabýval spíše produkcí, vychytával si to v novém studiu, na které si brzy zvykl a zasáhl svět s dalším převratným kouskem, deskou „The Cold Vein“ od Cannibal Ox (rok 2001). Oproti alba „Funcrusher Plus“ opět obrovská změna, už to nebyly ty tlumené, temné smaply, právě naopak analogové pisklavé zvuky, syntetické beaty, nadpřirozené pozadí songů, emotivní rify a něco jako virbl, to je pro El-Pho old school, tohle on prostě nedělá. Albu ještě předcházelo EP „The F Word“ s mnoha remixy této skladby a dvě nové pecky „Metal Gear“ a „Life’s ill feat. Breezly Brewin“ (samozřejmě taky v El-Pho produkci). Na začátku roku 2002 začal pracovat na svém solo albu, mezi tím ještě stihl udělat pecku pro Aesop Rocka „Nickel Plated Pockets“ z alba „Daylight“ (recenze zde). V prvních měsících roku párkrát koncertoval i v Evropě, například ve Francii a v Británii. Po návratu z tohodle „miniturné“ vše dokončil a datum 14. Května si asi lidi budou pamatovat ještě hodně dlouho, El-P vydal solo album „Fantastic Damage“, opět s obrovskými rozdíly od předchozí produkce, oproti „The Cold Vein“ jsou zde beaty více nepravidelné a lámané, skladby jsou, řekl bych „schizofrenické“, v pozadí se odehrává uplně něco jiného něž je hlavní motiv, většina skladeb se neustále mění, z pomelého songu je najednou svižná pecka, pozadí, zvuky na albu jsou „přehulené“ a lidé často jeho tvorbu přiřazují do škatulky „electric music“. Někdy vás skladba nutí pokyvovat hlavou do rytmu, ale za chvíli zjistíte, že jste uplně vedle, protože o nějáké „periodě“ v beatech nebo melodii se tady nedá ani uvažovat. Hajtky užívá jen málo a když už, jak jinak než uplně nepravidelně. Při poslechu vás asi nejvíc zaujme futuristická „Accidents don’t happen“, kde podklad tvoří bez přestávky hučící analogový bass a v uvozovkách „melodie“ jsou pištící, extrémně vysoké zvyku podobné jako když se připojujete na internet. El-P je skutečně osobnost velice zajímavá a vlastně mluví sám proti sobě, když říká, že nemá rád když o něm někdo řekne, že je abstraktní a rapuje o abstraktních věcech a zároveň ve skladbě „Stepfather Factory“ vypráví o továrně na robotické otce, děti, domácí pomocníky a o umělé inteligenci nebo když v tracku „Accidents don’t happen“ rapuje spolu s Camu Tao a Cagem o daleké budoucnosti. Když už jsem u těchle featuringů, tak na albu hostuje ještě Vast Aire, Mr. Lif a Aesop Rock. El-Pho konexe sahají hluboko do scény East Cost, Left Coast a vastně uplně do všech prdelí, checknětě tady jeho kompletní produkční diskografii: alba: „Funcrusher EP“ (Official-1996) „Funcrusher Plus“ (rawkus-1997) „Little Johnny from the hospitul“ (Rawkus/Def Jux-1999) Cannibal Ox – „The F Word EP“ (Def Jux-2001) Cannibal Ox – „The Cold Vein“ (Def Jux-2001) El-P presents „Cannibal Oxtrumentals“ (Def Jux-2002) El-P – „Fantastic Damage“ (Def Jux-2002) El-P – „Fan Dam Plus“ 2 CD (Def Jux-2002) singly: CoFlow – „Juvenile technics 12“ (Libra-1995) CoFlow – „Info Kill“ b/w „Population Control 12“ (Official-1996) CoFlow – „Eight steps to perfection“ b/w „Vital Nerve 12“ (Official-1996) CoFlow – „Blind“ b/w „Tragedy of war in 3 parts 12“ (Rawkus-1997) Indelible Mc’s – „Fire in wich you burn“ b/w „Collude Intrude 12“ (Official/Rawkus-1997) CoFlow – „End to end burners 12“ (Rawkus-1998) Indelible Mc’s – „Weight“ b/w „Mucho stereo 12“ (Official-1998) CoFlow – „Patriortism 12“ (Rawkus-1999) CoFLow – „DPA as seen on TV“ b/w „Simian D 12“ (Def Jux-2000) El-P – „Deep space 9mm“ b/w „Tuned Mass Damper 12“ (Def Jux-2002) El-P – „Dead light“ b/w „Train Buffer 12“ (Chocolate Industries-2002) El-P – „Stepfather Factory 12“ (Def Jux-2002) El-P – „Truancy 12“ (Def Jux-2002) El-P – „Dead Disnee remix 12“ (Def Jux-2002) Jak vidíte, El je skutečně pán potentní. El-P dále produkoval spousty songů pro různé lidi, například pro Dela, Sira Menelika, Blackalicious, Masai Bey, Mr. Lif nebo Weathermen (obrovská banda lidí z Eastern Conference a Def Juxu). Rád bych určitě ještě zmínil dva video klipy, které El za dobu svého účinkování udělal. První ještě s CoFlow k songu „End to end burners“ s mírně B-boyským nádechem a obsahem, a „Deep Space 9mm“ obsažený na druhém CD instrumentálního alba „Fan Dam Plus“. Do budoucna si pochystává produkci na albech od Murse, Aesopa, Cann Ox, chystá společný, instrumentální projekt s Dan the Automatorem, nedávno udělal projekt se Slugem z Atmosphere, který se jmenuje „RPM revolution per second“ a jeho nejžhavější produkční materiál je z alba „I Phantom“ od Mr. Lifa, konkrétně songy „A glimpse at the struggle“, „Return of the b-boy“, „Success“ a „Post Mortem“. Tak na konec, checkujte žhavý materiál Mr. Lif – „I Phantom“ a El-P – „Fan Dam Plus“ tyhle desky opravdu stojí za nejeden poslech a zároveň sledujte dění labelu, protože se v jeho ulitách zrovna vaří spousty dalších pekel a znalce už neexistujícího labelu Centrifugal Phorce potěším faktem, že Hangar 18 opět žije, pro neznalce, Hangar 18 jsou Alaska a Windbreeze (oba moc krutí floweři) z bandy Atoms Family. Peace a respekt pro ně všechny! www.definitivejux.net

RUKAHORE_SHOP_BANNER
Předchozí článek

Diskutuj na Bbarak.cz

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Už jsi četl?