Decko – Akupunktúra (2020; Betonova hudba)

Občas mě fascinuje přístup hudebníků ke svému odkazu. Mnozí si asi neuvědomují zodpovědnost a sílu výsledku, dosah, který v dobách streamů a internetu může jejich tvorba v řeči jedniček a nul urazit prakticky za vteřinu. Mnozí se hájí slovy, že se chtějí v hudbě bavit a nepoučovat neustále dokola, ale je to hudba, především pak hip-hop, který dokáže obratem a trefně reflektovat aktuální společenské problémy, dění v jejich zemi či nespokojenost většiny, která se modlí za změnu. Bylo by pokrytecké užívat tak mocný nástroj jen k vlastnímu obohacení, mnohdy především materialistického rázu, a přehlížet možnost pomoci k lepším zítřkům.

Tato deska vyšla ještě před volbami na Slovensku, ale nyní můžeme již s čistým klidem říci, že podobný názor mělo pod Tatrami asi více lidí, kteří se nechtěli nechat lacino připravit o těžce nabytou demokracii. A tak se jen pár dní po úspěchu svobody a chuti moci se sám rozhodovat nahlížíme na dílo, které se výrazně zamýšlí nad tím, že je potřeba nebrat tyto hodnoty jako samozřejmost.

Představme si Slovensko jako jeden živý organismus, jedno tělo, které skomírá. Decko se pokouší za pomoci tradiční čínské medicíny o jeho vyčištění, respektive uzdravení. A tak jehly z tracklistu zabodává do kůže a hovoří o tom, co je potřeba, aby bylo lépe. Být může ale i hůře, pokud se ozdravná procedura nezačne zavčasu či nezačne vůbec. Již od úvodních vteřin vnímáme dílo, které je svým náhledem čisté a tvořené bez jakýchkoliv zabarvování.

A to mě utvrzuje v názoru, že rozhodně není osud Slovenska lhostejný autorovi tohoto alba. Jedná se o sondu nejen k tradičním hodnotám, ale zároveň i přístupnosti pro nové možnosti a cesty. Decko rozhodně není ten, co by kolem své země stavěl ploty a snažil se separovat od problematiky, která postihuje prakticky celou Evropu. Chce být jen součástí státu, který má za hranicemi slušnou vizitku a obyvatelstvo není utlačováno mafií a radikálními jedinci.  

Efem byl doposud neznámou producentskou tváří, ale pokud na něj vsadil tento člen GR Teamu, musel v něm zaručeně spatřit potenciál. To se potvrzuje ve výsledku, který vykazuje jednoduché linky, ale i údernost a příjemnou synchronizaci s hlasovým doprovodem. Hosté nejsou na škodu a jedná se o zajímavé zpestření, aby deska neměla jen jednu barvu hlasu. Příjemným překvapením je pak potenciál partnerky Decka, která by mohla rapové scéně ještě dost nabídnout. Zahraniční jména jsou dobrou vizitkou autora, že jeho tvorba může zaujmout i žánrové kolébce, ale opět se domnívám, že jej tuzemské publikum adekvátně neocení.

Při pohledu na diskografii Decka je patrné, že ze svého směru neuhnul. Opět se jedná o výpověď s charismatickým hlasem a přístupem. Vnímám celou řadu odkazů na kořeny a lásku k počátkům. Jak je patrné, tady tluče boombapové srdce, které se neohlíží na to, co je a bude v kurzu. A tak si tahle placka bude opět plout vlastní cestou, potěší jistou skupinu posluchačů a také tu ještě větší mine zřejmě bez povšimnutí.

„Akupunktúra“ je výrazným apelem s politickým podkresem, který však spíše vsází nad zdravý rozum, než aby se jednalo o populistickou propagandu. Do rukou se nám dostává střídmý bonmot o salámismu a přehlížení hodnot, které nejsou samozřejmostí. Naštěstí již nyní víme, že Slovensku jeho budoucnost lhostejná nebyla. Asi by bylo složité tvrdit, že k tomu Decko výrazně pomohl, ale rozhodně je dobré tu mít materiály, které vykazují, že se k nim přistupovalo se zodpovědností. Tracklist nemá hity, které by měly lámat žebříčky sledovanosti, ale celek vás donutí zapřemýšlet nad problémy našich východních sousedů. Ve finále pak zjistíš, že se moc neliší od těch našich.

7/10

Album Akupunktúra si můžeš předobjednat na stránkách RukaHore.sk.