Track po tracku s Restem a Premiérou

Rest už s Bobbym povídal o Achillově patě českého rapu, trémě a plicích, dnes bude rozebírat skladbu po skladbě a ty se třeba dozvíš, že není otrokem facebooku, že Praha je plná smažek, co momentálně poslouchá a že Bohnice jsou opravdu šílené místo. K desce Premiéra se dnes vracíme naposledy prostřednictvím rubriky track po tracku.

Vstup

Tradiční vstup do desky. Musíme makat, abychom nezamrzli na jednom místě. Musíme to dělat, protože to milujeme. V recenzi jsem ti trochu vyčítal nedostatek originálních témat, ale na druhou stranu je vždy nutno dodat, že tohle je tvůj debut a na něm se musí člověk poprat s těmito věcmi. Tohle k tomu prostě patří, to je svým způsobem neduh prvních desek. Věřím ale, že příště už budeš úplně jinde. Tak jasně, že je to klasická věc o tom, co jsme, jak to myslíme a kterým směrem se chceme ubírat. Nechtěl sem nahrát intro stylem nějakejch hesel jako Rest, Fatte, první deska, atd., tak jsme se rozhodli pro tuhle variantu, narapovanou vstupní věc. No a podle toho se taky track jmenuje.

Premiéra

Jestli se nepletu, tohle bylo první seznámení dynamic dua se světem. Všem jste ukázali cestu, po které hodláte jít, a tím pádem nikdo nemohl být zklamán poslechem vaší debutové desky. To, co jste slíbili, posluchači také dostali. Teď je to ještě předčasné, co ale bude dál? Další společná deska s Fattem a nebo album, kde budou i jiní producenti? Premiéra byla fakt úplně první věc, která nastartovala celou desku. Album jsme dodělali a teď s Fattem makáme na dalších věcech. Jsem ale v kontatku i s několika dalšíma producentama, takže čekej i jiný věci, než čistě Rest a Fatte.

Blíž k mýmu pivu feat. Idea

Tohle byla pro tebe, jako milovníka zlatého moku, naprostá povinnost. Jako každý správný Čech piješ národní drink a určitě se za to nestydíš. Navíc jsou kapely, které nahrávají o chlastu rovnou celé desky, kdy v jednom tracku řeší bar, v druhém značky alkoholu, v třetím uctívání porcelánového boha a v dalším třeba kocovinu. Vzpomínáš si na nějaký výrazný průser, který si udělal, když si byl namol? Mraky, o tom bych mohl napsat knihu, chachage:). Člověk často dělá věci, o kterejch se někdy dozví až z vyprávění a to je asi ten největší průser, ale co, kasy ven! :)Pecka “Blíž k mýmu pivu“ měla bejt původně se Zverinou, ale říkal, že už takovejch textů o chlastu napsal milion. Tak jsme to dali s Ideou, jehož sloku fakt cením.

Priority

Každý má své priority někde jinde, ty o svých mluvíš nejen v tomhle tracku. Vždy se rád napiješ a zahulíš, ostatním drogám říkáš ale rázné „ne“. Máš nějaký konkrétní případy z tvého bezprostředního okolí, kdy někdo huntoval život sobě i jiným nebo jsou to jen všeobecný zkušenosti? Asi to moc hrotím, ale nemůžu si pomoct. Praha je plná smažek a že spousty dobrejch lidí, co jsem znal, se díky fetu staly trosky. Takže mám k těmhle věcem absolutní odpor, tvrdý drogy nikdy. Je něco jinýho si zahulit a dát si lajnu. Bohužel to dneska děckám asi dává pocit, že jsou něco víc nebo nevím. Každej druhej něco jede.

Realitka

První instrumentální vložka na desce. To byl čí nápad, dávat na album skladby bez slov? Mělo to být tak, že je to společná deska, tak i Fatte by měl mít dostatek prostoru pro svoji vlastní exhibici? Ono asi navíc, když Fatte poslal hromadu beatů, tak je člověku líto něco nevyužít. Tak nějak jsme usoudili, že bylo vždycky fajn, když jsme na starších deskách objevili tu a tam nějaký to instro. Ať už to lidi využijou čistě k poslechu anebo si do toho třeba něco doma zarapujou... Mě potěšilo každý instro, co jsem kde našel, když jsem začínal s freestylem.

Faktická (věcná!)

Tohle je takový typ freestylového tracku, věřím, že si ho měl napsaný během chvíle. Působí, jako kdyby si vzal různé rýmy, které sis napsal po ubrouskách a blocích a všechny si je potom slepil do jedné skladby. Taková pecka o všem a o ničem. Jako stěžejní téma bych možná vyzdvihnul to, že se snažíš všechny přesvědčit, že si úplně normální týpek. Nemám potřebu přesvědčovat lidi o tom, jakej jsem nebo nejsem, každej ať si udělá obrázek sám. Ale v podstatě máš pravdu, je to věc o tom, že nejsem něco extra jen proto, že ty stojíš pod pódiem a já na něm.

Fellaz

Proč poslouchat rádoby mudrce, když můžeš trávit čas se svýma kámošema, se kterými tě spojuje řada zážitků. Narážíš tam taky na to, že virtuální svět sociálních sítí a podobně zabíjí tradiční osobní posezení a popovídání třeba v hospodě. Škoda, že si na tomhle motivu nepostavil celou pecku, mohl si to ještě rozvést a trochu v tom zašťourat, protože čistě tracky oslavující parťáky, to už byly mnohokrát. Tak určitě, je to taková volnější věc pro všecky moje kámoše a známí. Taky používám internet, maily, icq, skype, atd., ale nejsem otrokem facebooku a podobnejch píčovin, u kterejch jsou lidi schopný trávit celý dny s tím, že jsou vlastně jakoby "se svejma známejma". Radši vyrazím někam na pivage, než abych si psal statusy typu, že jsem se právě vysral a pak čekal, kdo si o tom se mnou začne povídat.

Panáky na zem

Tradiční tribut, ohlédnutí za všemi, kteří už nejsou mezi námi a kteří, doufejme, odpočívají tam někde v pokoji. Zatímco v první sloce vzpomínáš na zámořské legendy jako Dilla, ODB, 2Pac, Biggie nebo Guru, poté přijdou na řadu už osobnější vzpomínky na zemřelé kamarády či rodinné příslušníky. Nebylo by přirozenější udělat celý song ze vzpomínek na ty konkrétní lidi, se kterými si přišel doopravdy do kontaktu? Na začátku jsem měl pocit, že to zní trochu klišovitě, když povídáš o tom, že by si chtěl zase vidět legendy jako Dillu. Fakt bych dal cokoli za to, ty lidi vidět naživo a ne jen na videozáznamech. Nikdy nezapomenu, když byl Guru poprvé v Praze a já měl tu možnost tam bejt a vidět ho. Nebejt tam, asi bych si to vyčítal do konce života. Mluvím tam hlavně o rodině a kámoších, který pro mě samozřejmě znamenali daleko víc než legendy rapu, ale i tak si nemyslím, že by to bylo až takové klišé, věnovat pár slov těm, na jejichž tvorbě jsem vyrůstal. Nestavěl jsem to na tom, že využiju slavnejch jmen, jenom protože jsou mrtvý. R.i.p. tracky udělala a určitě ještě udělá spousta lidí, pro mě je to dost osobní skladba.

Balkónovka

Tohle je moje oblíbená pecka, která trochu tématicky vybočuje z řady. Má nápad a nutí člověka se trochu zamyslet. Pozorovat lidské osudy skrz balkóny paneláku, tomu říkám opravdová reality show, žádná Nova či Prima. Balkónovka vznikla fakt celkem rychle, do toho beatu se psalo samo. Navíc Bohnice jsou dost šílený místo, takže fakt bylo o čem psát. Miluju to tady. Plus nenávidím zahulenej byt, takže na balkóně "trávím" celkem dost času, někdy by člověk fakt nevěřil, co všechno se na ulici může stát. Do toho mám před barákem hned tři hospody, takže v noci je o zábavu postaráno díky všem, který je opouštěj v často velmi výřečným stavu.

Alte Schule

Druhá instrumentální vsuvka. Když slyším tu náladu, ten název se sám vybízí. Ty názvy vymýšlí Fatte, když ti to posílá mailem anebo si to pojmenoval ty, protože to na tebe tak prostě působí? Alte Schule jsme dali spolu, to bylo první, co mě napadlo, když jsem to slyšel. Fatte vymejšlí šílený pracovní názvy pecek, někdy fakt brečím. Třeba jako Nohavica, Za trest Bomba, Rubikon, Jakpakne, Ceperapage, Teraz zabijem, atd...

Život je pes

Nikdo neví, co bude zítra, nikdo netuší, jaký mu byl přiřazen osud. Jsme tady v podstatě jen na návštěvě a stejně si to lidi neuvědomují a nežijí podle toho. Snažíš se je motivovat, ve stylu nikde není tak špatně, aby nebylo ještě hůř. Co tě inspiruje k napsání takové skladby? Je to tak, že ty sám si musel někdy slyšet něco podobného, co tě nakoplo a teď tím zase splácíš dluh, že můžeš pomoci někomu jinému? Ten beat na mě působil tak nějak motivačně, smutnej a zároveň energickej. Vtáhlo mě to a psal jsem. V životě člověk mockrát spadne na hubu. No neměl by se ze všeho hned sesypat, ale nabrat sílu, udělat další krok a jít dál. Každej den se může něco posrat, jde vo to, nenechat na sebe ty problémy tak padat, ale postavit se jim čelem. Nikdo za tebe nic neudělá.

24

Už jak napovídá samotný název, tohle je bilancování dosavadního života. Nejen toho reálného, ale i hudebního. Co bylo pro tebe impulzem začít dělat rap? Viděl si nějakej zásadní koncert anebo slyšel nějakou významnou desku? Začal si nejdříve hulit a potom poslouchat rap? Jedno s druhým:) První věc, která mě fakt ovlivnila, byla kapela Chaozz a jejich deska A nastal chaozz. Poslouchal jsem to několikrát denně, to byl asi největší start mejch prvních freestylů a textů. Pár let na to, jsem stihl ještě vidět jedno z jejich posledních živejch vystoupení v bejvalým Guru, dneska xt3. Do dneška si vážím Basse, Skuplu, Rustyho, Fugaze, Smoga i Depha za to, že dali českýmu rapu jeden z nejzákladnějších kamenů. Kato je pro mě u nás na prvním místě, co se textů týče.

Kuřivoj Vysajbong

Pro ty, co mají rádi trávu a pivo. Nikdy by sis do žil nepustil žádný svinstvo, tráva ti ale zpříjemňuje život. Když dáváš freestyle, tak se asi předtím vypálíš pro kuráž, dáváš to ale i předtím, než vezmeš do ruky tužky a papír a tvoříš regulérní text? Jak kdy, není to tak, že bych to měl rozvržený jako „tak teď se nahulím, pak pudu psát text, hodinu na to se zase nakouřim a píšu další“, to ne. Prostě, když je chuť kouřit, kouřím, když je chuť psát, tak píšu. Někdy se ty dvě činnosti prolínaj :) Kuřivoj je jedna z nejživějších věcí z desky, aspoň pro mě.

Hudba + Oliver Lowe

Hudba je pro tebe jako spasitel v každodenním životě. Pomáhá ve smutku, nakopává v euforii, probouzí tě i uspává. Mám pocit, že si s nahráváním svého sóla do toho vpadnul ještě hlouběji než před tím, když si jen objížděl kluby s improvizovaným vystoupením. Co tě momentálně hudebně baví z Čech a ze světa? U nás Prago Union, Dezorient express je deska roku! DJ Wich a Rasco - The Untouchables, super deska, baví mě to hodně, Wich je mistr a Rasca jsem poslouchal už jako smrad, super kombinace! Ideafatte - Doma, propracovaný album, výborný nápady. Ryes a Kenny Rough, Paulie Garand, jsem rád, že sem pod labelem, kde vycházejí kvalitní věci. Spolupachatel týhle skladby Oliver Lowe - Peníze nebo život, výborná deska. James Cole - Halucinace ze třetího patra, masakr!. Ektor - těším se na nové věci. Ze světa - Vinnie Paz - Season of the Assassin, top! Edo G a Masta Ace -Arts and entertainment, ne úplně nejčerstvější, ale vynikající album. Novej Krs-one a tak různě..

Nestarám se…

Jay Diesel mi nedávno tvrdil, že pokud člověk nemá odpůrce, lidi, co neustále hledají hovna, tak to nedělá dobře. S úspěchem roste vždy přímo úměrně počet fanoušků i kritiků, kteří ale většinou nemají žádné argumenty pro svá tvrzení. Máš pocit, že se to teď, když už jen nefreestyluješ, ale i nahráváš, ještě zhoršilo? Ani nevím. Haters jsou a budou. Ať uděláš cokoli, najde si to svoje fanoušky i odpůrce, takže to si nevybereš. Už se fakt nestarám, co o mě kde kdo řekne nebo napíše, každej má svůj názor. Spousta lidí si tě nějak zaškatulkuje podle jedný věty nebo slova a pak už je často těžký jim ten zatvrzelej názor vyvracet.

Skit úplně nejvíc

Poslední instro. Je to taková emoční šupa, které by klidně slušel nějaký dobrý text. Někdy se ale do určitých inster špatně rapuje nebo nemůžeš najít vhodný text, tak ten buben použiješ alespoň jako navození určitého stavu. Navíc tenhle buben je silný natolik, aby obstál i beze slov. Asi tak. Pro mě je to perfektní hudba, měl jsem na to i jeden text, ale sešlo z toho. Myslím, že to mluví samo za sebe (aspoň pro mě). Třeba na něj ještě někdy dojde, uvidíme.

Potřebuješ? + Idea, Zverina

Tohle jsou hotové lyrické hody a především exhibice flow. Každý ví, asi sám nejlíp, co potřebuje, po téhle skladbě taky ví, co potřebují Rest, Idea a Zverina. Když sem poprvé slyšel ten beat, fakt mě zabil. Je to jednoduchý, ale zároveň hrozně silný, bylo by škoda to zaplácat dalším textem o sobě nebo tak. Člověk potřebuje miliony věcí, tady je jen malej zlomek toho, co bychom chtěli my tři. Jsem hrozně rád, že i Zverina dal sloku, mám ho rád a baví mě jeho věci. Hlavně pak ty koncerty, je to fakt zvíře :)

Výstup + Kato

Kato nemůže rozhodně chybět, protože je pro tebe velkým vzorem, to je z tvojí tvorby cítit. Libuje si v tom nebýt úplně konkrétní, tady to vypiloval přímo do dokonalosti. Přesně jak říká: „Tady máš něco ode mě a ty si z toho něco vyber.“ Podařil se ti husarský kousek, když si ho dotáhnul na desku a on svůj part nahrál v termínu. To se moc lidem nepovede. Zazní také mimo jiné, že tuhle desku někdo možná nepochopí. Máš opravdu ten pocit? Já naopak myslím, že album je přímé a rozhodně ne komplikované, protože restovština je srozumitelný jazyk. V termínu, kterej už byl doslova v plamenech:) Hrozně sem chtěl, aby Kato byl hostem na naší desce. Vážím si ho a cením, že to dal. Určitě s ním chci v budoucnu udělat nějakou víc komplexnější věc, snad se to povede. Jsem rád, že je pro tebe naše deska srozumitelná a přímá, tak jsem se to i snažil napsat, nejsou to nafouknutý bubliny, ale faktický věci ze života. A tím, že to někdo nepochopí, jsem myslel hlavně to, že se vracíme ke starýmu zvuku a dost lidí si může říct „to už tady bylo, proč to dělaj takhle atd.". Ale my to tak máme a asi i dál mít budem. Rap a tvrdej buben.

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná