Lyrik o novém EP Sonar: Skladbu Minúty jsem napsal ještě před krizí na Ukrajině

Rozhodli jsme se oprášit oblíbenou rubriku "Track po tracku". Co nás k tomu vedlo? Paradoxně jen pár minut času. Ty v sobě však skrývají víc, než bychom dokázali pokrýt v rozhovorech nebo v recenzích. Lyrikovo nedávno vydané EP "Sonar" sice není zrovna kandidátem na stopáž roku, o to víc obsahu se ale skrývá ve čtveřici skladeb, které produkoval AD. Každá je svým pojetím trochu jiná a po zvukové stránce se jedná o zatím nejšpinavější ztvárnění poetiky, na níž jsme u člena slovenského uskupení Modré hory zvyklí.

Balzám

Touhle věcí jsem se vlastně dostal i k celému EP. Neměl jsem zrovna moc dobrej den. Usadil jsem se v noci na balkón, zapálil si a v duchu na sebe bral tíhu celýho světa. Uvažoval jsem kudy dál, nešlo mi to zrovna moc. Když se mi ale rozezněl ve sluchátkách "Balzám", pocítil jsem zvláštní spříznění textu s touhle situací... 
 
L: Ak by mal existovať reklamný spot na Balzam, mohol by vyzerať nejako takto. Ak tento trek môže pomôcť zhodiť jeden dva pytle s pieskom na tom balóne, čo nás unáša, tak pre mňa to je satisfakcia. Je zvláštne, že ťažoba sveta nie je nejaký monolyt, ale je to komplex rôznych objektov, je to rozpoloženie, štruktúra, pohyb a narážanie ambícií, denných snov, vízií, závislostí, anxiet, strachov, očakávaní, závistí, zamilovanosti, neznášaní a podobne. Z toho sme zčasti zložení a ja som jedného dňa zapol ADčkov beat a ponoril sa do tej štruktúry a toto mi vyliezlo. Beat si tiež pýtal nejaké zmeny intenzity rapu a flowov, ale to už je rutina, remeslo, ktoré treba zvládať keď chceš liezť s trekmi ľuďom na uši. 
 

Sonar

Oproti naléhavému "Balzámu" je tohle naopak stará škola. Jen pár tónů a do ní položená oproti tvým běžným zvykům celkem dravá flow. Je navíc poměrně odrzlé prostě na konci textu říct: "Toto je Sonar, dále ten text nemám dopísaný," a nechat druhou polovinu skladby v instrumentálu. Protože to není zrovna obvyklé, byl pro to nějaký zvláštní důvod?
 
L: Len tak. Prečo nie. ADčko si tento beat veľmi cenil a povedal mi: "Brácho, do tohto musíš zajebať niečo z čoho mi roztrhá hlavu, bez refrénu, bez krému, lyrikovské haluze." A tak som mu vyhovel. Nechal som sa viesť beatom a intuíciou a vyliezol mi text, ktorý niektorí ľudia označili za dekonštruktivistický. Ja neviem čo to presne znamená, len to tuším a nemám s tým problém. Je to trochu labyrint každodennosti, labyrint mysle, labyrint vedomia. Neviem si pomôcť, vždy ma láka sa do neho ponárať a niečo odtiaľ vyťahovať, všelijaké "harampádí". Tento trek som tesne potom, ako vznikolo demo, rád počúval nabafkaný z outdoorového skéra. Upokojovalo ma to a zároveň som sa musel smiať čo za blbosť som to napísal. Taká blbosť sa dá napísať len raz, dva krát nie. Sídliskové blúznenie. 
 
 

Minúty

Svým pojetím dost blízká "Balzámu". Melodický instrumentál a text, který jako by popisoval minuty před katastrofou...
 
L: Je to tak nejak. Toto bol prvý trek, ktorý vznikol a sú to minimálne tri roky, tak dlho sme pokúskoch EP šolíchali. Je to zároveň najserióznejšia vec z EP. Samého ma dojalo čo som napísal, viem, že to môže vyznieť trošku trápne, ale fakt som sám seba dojal tým trekom. Bolo to ešte pred vypuknutím krízy na Ukrajine a keď vypukla a začali zomierať ľudia, začalo bombardovanie, tak mi to prišlo až mrazivé. Je to tribute každému mestu, živému organizmu, ktoré sa z minúty na minútu zmení zo síce saprášenej a trochu smutnej diery na rozbombardovaný zombieland. Vtedy si človek uvedomí, že náš nedokonalý svet plný trápenia a smútku a drobných radostí a útulných skrýší je úplným rajom, selankou, oproti mestu, ktoré sa ocitne uprostred vojny. Teraz sa to deje v Sýrii. Stať sa to môže všade vo svete. Nebuďme nenávistní.
 

Mama vie

Tahle věc mi připomněla svou náladou pravěký freestyle Jamese Colea: "Moh bych ti vyprávět příběh o LSD, jak jsem šel s košem a nedošel jsem domu. Máma ví." Urvaný kytarový instrumentál s osmdesátkovou ráží, který svým generačním zařazením zní, jako by měl rozpohybovat spíš tvojí mámu než tebe. 
 
L: O tomto treku viem napísať len to, že ADčko použil veľkú časť skladby slávneho detského zboru Prešovčatá ešte z čias socializmu, ktorý viedol pán Bernard Herstek. On zložil aj sklabu Mama vie z ktorej sme použili komplet refrén, basičku a nejaké gitarky. Prosto kopec vecí. A tak sme sa dohodli, že pána Hersteka oslovím a požiadam ho o povolenie trek použiť. Najprv zdvorilo odmietol, no trek bol už hotový, vymastrovaný. Tak som sa hecol a napísal znovu a autor nakoniec súhlasil a tak vám chcem povedať, že aj detský zbor mohol mať vďaka takýmto ľuďom super funky groove. Taký nespravia tri štvrtiny producentov v Československu. Môj text je k tomu taký doplnok, aby bola sranda.
 
Poslouchat či zakoupit EP "Sonar" můžete zde:
 
 

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná