Láska je, když maminka považuje tatínka za krásnějšího než je Jiří Bartoška, říká Oliver Lowe

Oliver Lowe je zastáncem toho, že je lepší podávat jen indicie než celistvé informace a že posluchač musí pátrat a nacházet sám. Hlavně k tomu všemu musí mít jeho originální nosič i s bookletem, protože jen tak, je člověk schopen pochopit jeho desku jako komplexní dílo. I já sám jsem to od něj schytal, protože jsem si dovolil napsat recenzi a následně i tuhle rubriku jen podle poslechu videí, které sám nahodil na youtube. Takže ber tenhle Track po tracku jen jako poslední indicii před objednáním desky Peníze nebo život, která v Čechách nemá obdoby.

Intro


Instrumentální intro naznačí směr, kterým se bude album hudebně ubírat. Něco podobného jsem viděl, když jsem byl na koncertě Ghostface, kde v rámci předkapely jamovala parta Liquid Crystal Project a její kapelník J.Rawls se na tom vystoupení strašně zabíjel. Byla z toho cítit upřímná láska k muzice, k živému hraní, strašně je to naplňovalo, to bylo fakt evidentní. Když dnes někdo řekne, že dělá muziku z lásky k ní, tak to zní jako ohraná fráze, byť je to pravda. Lepší způsob jak to sdělit, je nahrát takové intro, potažmo celou desku a každý to asi sám pochopí, ne?

Oliver: Ano, tvůj názor je důkazem, že i hudba samotná může mluvit. Jinak obě alba J.Rawlsova projektu Liquid Crystal Project vřele doporučuji. Tyhle věci miluju, mam je doma na vinylech, koupil jsem si i 7'' na kterých je vlastně úplně to samé, ale když prostě vidíš tu lásku, tak si to musíš koupit. Je to strašnej fetiš, snad ještě větší než erotický prádlo. Dost mě tahle hudba ovlivnila. Nedávno mě potěšilo, když jeden z J.Rawlosových parťáků retwetnul info o mém albu, které jsem zavěsil na twitter. Aneb jak málo stačí ke štěstí.
 

Nastav uši + DJ Opia


Nejen pianino a celkově se tahle skladba příjemně houpe jako pecka “A Friend“ od Krs-One. To určitě není žádné překvapení, když to tvrdím. Je to klasický verbální úvod, kdy povídáš o tom, že ty a rap, to je jako opice a banán. Zazní také to, že si vtipný jako Chandler a celkově, pokud je skladba vtipná, tak tě baví. To je určitě z tvojí desky patrné, že si libuješ v sarkastických poznámkách, ironických komentářích a podobně. Styl „převážně nevážně“ co jede Kato anebo třeba Paulie na poslední desce, ti je asi tedy blízký, ne?

Oliver: Kato je společně s Vecem rapper, co mě nejvíc ovlivnil. A DJ Opia si k treku podle mě napsal, protože jsi neposlouchal originál cd a nelistoval si v bookletu, viď? Ve skladbě skrečuje DJ Alyaz. Na internet jsem před vydáním nahodil trochu odlišný tracklist. Bylo mi jasný, že to zmátne lidi, co nesoudí celek (original cd + booklet), ale mp3ky stažené z netu, či zvuk z youtube videí. Doufám, že to nebudeš přepisovat. Díky.
 

Láska + Idea, Mc Gey, DJ Opia


Pohled na lásku se určitě mění s počtem sfouknutých svíček na dortu, počtem intimních fotek ve fotoalbu a s počtem nesmazatelných vzpomínek. Teď si můžeme poslechnout tvojí verzi, jak to vidíš v současnosti. Co by si odpověděl třeba malému dítěti, kdyby se tě teď zeptalo, „strejdo, co je to ta láska“?

Oliver: Mohl bych říct něco ve stylu "Láska je, když maminka považuje tatínka za krásnějšího než je Jiří Bartoška, i když domů přijde zpocený a smradlavý, že to svět neviděl." U dítěte bych spíše použil slova klasika: "Podívej se, vidíš tenhle hrníček a tenhle talířek? Bez toho talířku by byl ten hrneček opuštěnej. Proto se o něj bojí. A kdyby s tím talířkem někdo něco proved, tak to tomu hrnečku nemůže bejt jedno, protože maj bejt pohromadě. Už to chápeš?
 

Lidi jsou zvláštní + Puškyn


Lidi jsou jako prázdné nádoby, co zbytečně věnují energii něčemu, co si ani pozornost nezaslouží. Celkově svět je někdy zvláštní. Kdyby neměl člověk sám sebe, svůj humor, pár kámošů, flašku a hulení, tak by se z toho asi někdy i zbláznil. Nicméně všechno tohle „neideální“ dokážeš zužitkovat ve svůj prospěch, když ti téma poslouží jako inspirace k napsání nové skladby, stejně jako třeba „Wack MC´s“.

Oliver: A lásku. Kdyby neměl lásku, tak by se člověk zbláznil. A teď nemyslím to, že máš s kým jít večer spát, ale to, že máš rád lidi. I když jsou zvláštní.
 

Klid pt.1


Instrumentální skladba, která svůj název v sobě nezapře. Občas se setkávám s názorem, že pokud je člověk víc hudebně založený, hraje na hudební nástroj anebo je v tomhle směru více vzdělaný, tak mu začne být rap brzo těsný a odejde od něj k něčemu více „komplikovanému“. Mám pocit, že tvoje deska může být slušným argumentem, že i v rapu nejsou hranice a může nabídnout slušný umělecký požitek. Že hip hop není hlavně o velkých hadrech, kšiltovkách a štěkání nesmyslů a trhaných pohybech, tak jak mi někdo občas předhazuje ve společnosti lidí, kteří jsou mimo posluchačskou obec. To se cítím vždycky strašně mizerně.

Oliver:To jsme tenkrát seděli u mě ve studiu s Pavlem Hrubým, což je český saxofonista, který hrál s lidmi od Joe Zawinula, což je výbornej muzikant, který byl se svým projektem nominován Akademií populární hudby na cenu Anděl v kategorii Jazz a Blues a což je hlavně skvělej člověk. Bylo to naše první setkání a Pavel mi říká: "Tak Jirko, co ty tady na mě teď vybalíš" a udělal několik trhaných pohybů a gest rukama, abych jako věděl, že si rozumíme. Na oplátku jsem mu ukázal sbírku svých jazzových vinylů a pustil jsem mu naše hudební podklady, aby taky věděl, že si rozumíme. No a tam opadly oboustranné předsudky a přeskočila jiskra. Pustil jsem Pavlovi tuhle skladbu a vysvětlil mu, že je to jakýsi hudební most mezi 1/3 a 2/3 alba a předal mu svoje pocity z té hudby. Bylo to k večeru, už byla tma a šílenej slejvák a Pavel vzal moje a jeho pocity a zahrál to. Jeden tejk, nic jsme neřešili, prostě to tam spadlo zadarmo ze shora. Když by sis k tomu otevřel ten booklet na správný straně, možná bys ten umělecký prožitek cítil ještě silněji. Zrovna stranu v bookletu věnovanou tomuhle tracku mám moc rád. Protože se pohybuju mezi staršíma lidma mimo posluchačskou obec, tak se často dostávám do situace, kterou ty popisuješ. Ale, od tý doby, co dělám, to co dělám, se už mizerně necítím. Akorát rozdám víc cds než prodám. Je pak super, že se ti ty lidi zpětně ozvou a řeknou, že je to paráda a požádají o vysvětlení výrazů jako "wack", "majk", "boombap", "streetdance" apod. Hodně u starších lidí bodujou skladby "Serou" a "Lidi jsou zvláštní". Mám to rád.
 

Serou + Lukáš Mareček


I když na konci tvrdíš, že tohle není „politickej text a že nejsi politickej pes“, je tu několik postřehů z naší politické scény, ale i celkově naší české mentality. Když si byl malej, bylo ti to jedno, teď je ti to taky jedno, ale už alespoň víš, jak to chodí. Když by si měl vypíchnout jen jednu českou vlastnost, která ti nejvíc vadí, která by to byla?

Oliver: Nesoudržnost a nepřejícnost.
 

Volání divočiny + DJ 3ck


Tohle je moje oblíbená skladba, tvoje postřehy ze života a i z hudebního světa zakomponované do zvířecí říše. Něco jako “Animal Planet“ od GZA. Je tu spousta narážek a rýpnutích. Zmíníš tu také mimo jiné spor mezi Bbarákem a Boombapem. Nehodnotíš to ale, protože stojíš stranou, tohle jde mimo tebe a na žabomyší války nemáš čas. V čem je podle tebe problém, proč těch pár lidí, kteří tady poslouchají rap, nedokážou spolu komunikovat?

Oliver: Tohle já soudit nechci, to je válka jen a jen lidí, kteří říkají jak milujou dobrou hudbu a pak jim všem visí na stránkách bannery na Tic Tac Talenty. Když to vemu obecně, ne jenom jako hip hop nebo hudba, tak mezi vlastnosti lidí v dnešní době patří právě ta nepřejícnost, nesoudržnost, sraní si do huby, doprdelelezectví, lenost, přelétavost, faleš, nezkrotná touha někam patřit apod. Tomu se snažím co nejvíc vyhnout.
 

Tenkrát


Zpátky do dnů, do baťohu naložíme trochu reminiscence a koukneme se na tvoje začátky. Divokej Západ, tvůj vztah ke graffiti, breaku, pár zásadních jmen z tvých počátků. Je tam i zmínka, že některé změny stylu, na kterém si vyrostl, ti dnes nejsou zase až moc příjemné. Na druhou stranu si ale pecku nepojal v duchu „včera bylo dobře, dnes už to za moc nestojí“, což je dobře. Spíš bych to viděl tak, jako „včera bylo dobře i na hovno a dnes je to v podstatě to samé, akorát možná v jiném poměru“.

Oliver: Svatá pravda. Trek je respekt lidem, se kterými jsem to prožil a tlustá čára za minulostí.
 

Klid pt.2 + Erika Fečová, DJ Flux


Opět hudební orgie, tentokrát už to takový klídek jako v prvním dílu není. Instro je navíc doplněné o zpěv a skreče. Ještě bych chtěl jednu poznámku k živé muzice na tvojí desce. Mně třeba osobně samply nevadí, mám je rád, ale u tebe slyším tu sílu v nahraných pasážích, protože ideální sampl, který by člověku na sto procent vyhovoval, ten nenajde. Zatímco, když máš po ruce šikovné muzikanty, kteří vyslyší tvé myšlenky, tak máš instro ušité přímo na míru a dochází k dokonalé symbióze s textem. V tomhle směru nemůže sampl vůbec konkurovat.

Oliver: Nezbývá mi nic jiného než s tebou souhlasit. Musím říct, že není nic lepšího než mít po ruce šikovné muzikanty, kteří promění nápad v hudbu. Třeba tahle skladba vznikla tak, že jsem dal holou smyčku poslechnout grafikovi a nechal ho, aby udělal stránku do bookletu, podle toho, co ze skladby cítí. On v tom prostě viděl dálnici a okolo les. Je to taková atmosféra uspěchanýho života. Přidali jsme zvuky aut a já požádal Eriku a dje, aby se těmi vokály a skrečmi pokusili namalovat do hudby pohyb aut na dálnici. Myslim, že to má duši. Hrozně rád bych na tu věc natočil klip, zrychlený lidi ve městě, auta, detaily, abstrakt, záběry, atmosféru, totální symbiozu obrazu a zvuku. Vim, že je spoustu kreativních lidí, takže pokud to někdo čte a zajímal by ho můj nápad a chtěl by ho ztvárnit a přidat do něj svou esenci, ať se mi ozve na label@everydays.eu. Díky.
 

Ingredience 2010 + Booczech, MC Jelínek


Každý má jiné hodnoty a jiný pohled na cíl, vy dáte nahlédnout, jaké jsou ty vaše. Plzeň-Domažlice-Lišov express a taky přehlídka tří totálně odlišných flow. Musím se přiznat, že ze začátku jsem musel s tvojí flow docela bojovat. Jak mě v tracku “Časy“ decentně iritovala a usínal jsem při ní, tady na desce si nedovedu představit, že by byla jiná.

Oliver: Je to tak, dost jsem si zvykl na práci s muzikantama. Na hudbu, kterou si nechám ušít na míru. Musím přiznat, že mám občas trochu problém se samplovanou stereotipnější produkcí, necejtim se v tom uplně na 100procent. Bohužel tu není moc lidí, který by kombinovali nějak víc hudebně samplování a dohrávání nástrojů tak jako v cizině, kde je to třeba úplně běžná věc . Do budoucna se kromě mého projektu s muzikantama objeví na Everydays další živé projekty, fůze stylů, nové tváře, ale i 2 lidi, preferující klasickej postup gramec, vinyl, mpc, kteří mají už delší dobu chuť se do labelu zapojit. Doposud pro ně nebylo místo, což se teď změnilo. Těšim se na to, těšim se na rok 2011.
 

Lidi jsou zvláštní remix + Puškyn, DJ Trusty


Slova a téma stejné, jen jiný hudební kabát. Co tě vedlo k tomu, zařadit na desku remix téhle skladby? Neměl si v úmyslu dopsat novou sloku anebo použít instrumentálku úplně pro jiný koncept?

Oliver: Musim přiznat, že to mě nenapadlo, kamaráde. Napsat novou sloku a udělat to zajímavější? Hmm..,tady si to vyloženě žádalo. Díky za připomínku. Ten trek někdo nejmenovaný právě remixuje, možná se do toho pustim a napíšu tam jednu sloku jinou.
 

Střecha


Tohle je taková zasněná poetická pecka, kterou bych si dokázal představit v nějakém zapadlém bluesovém klubu. Ty stojíš u piana, vedle tebe buchta se špičkou a všude spousta kouře. Víc jak rappera, tě tady vnímám jako poetu, co nevidí měsíc, ale lunu a celkově vidí věci, které většina nevidí. Mám pocit, že tyhle momenty, kdy se úplně zastavíš, přepneš z tohohle světa a jen tak přemýšlíš, máš hodně rád a dávají ti sílu do každodenního boje s realitou.

Oliver: Určitě, určitě. Navíc v době, kdy je realitou pro jednoho člověka uplně něco jiného, než pro toho druhého. I proto vznikla tahle skladba a vlastně i celé tohle album. Pro lidi, kteří si uvědomují, že realita není jenom to, co chtějí ti mocní a bohatí, ale hlavně to, co chceme my sami. A samozřejmě i pro ty ostatní, kteří teď lezou po střechách a balkonech.
 

Klid pt.3


Do třetice všeho klidného. Opět bez textu. Máš někdy při poslechu určité instrumentálky pocit, že by to slova jen zkazily, že ta hudba mluví sama ze sebe a nic víc nepotřebuje? Bereš tyhle vsuvky jako třeba lehkou pauzu, aby lidi vstřebali tvoje postřehy a soustředili se zase potom na další skladbu?

Oliver: Tohle je skladba, která vznikla jako úplně první. Seděli jsme s Ondrou Žatkuliakem po obědě u kláves a řešili jak naši spolupráci začneme. Navrhl jsem, že si začnu broukat co mě napadne a on do toho bude hrát. Tak jsme jamovali, najednou měl hlavní motiv a já do toho začal rapovat a on dodělavál další a další kousky, až to bylo. Nejdřív jsem do toho chtěl rapovat, ale pak jsme to nechali, zůstal tam jen kousek mýho hlasu, který jsme protáhli vokodérem. K tvé otázce - je to tak jak říkáš: Navíc názvy těch instr. věcí prozrazují důvod jejich umístění na album.
 

Wack MCs + Rest, Věc, DJ Alyaz


Téma staré jak rap samotný. Rádoby MC´s, co „nosí hadry, do kterých by se vešli pětkrát“, jsou vždycky vděčné téma, alespoň v tomhle směru bych viděl jejich přínos. Po téhle skladbě je jasné, že pokud si člověk s mikrofonem netyká, nemá u tebe šanci s hostovačkou. Další věc, která je pro tebe důležitá, je ta, že ty lidi musíš znát osobně, jinak je spolupráce taky problém. Musí to být teda nejdřív kámoš a pak featuring a ne obráceně?

Oliver: Nemusí to tak být, ale určitě radši dávám přednost systému "nejdřív kámoš - pak featuring". Třeba s Vecem jsme se spřátelili až při natáčení klipu na tuhle věc. Do té doby probíhala komunikace po telefonu. Ale tam nebylo co řešit, je to člověk co mě ovlivnil a páči sa mi, že si za svou kariéru nesral nikdy do huby. Z jeho strany taky nebyl problém, líbilo se mu co děláme. Myslim, že moc dobře ví, s kým dělá a proč a v tomhle máme asi dost podobnej přístup. Stali se z nás přátelé, občas si zavoláme a nebo se vidíme na kempu, kde se podělíme u stánku o klobásu.
 

Lovesong


Protože si podle vlastních slov někdy měkkej jako máslo, tak si nahrál tenhle lovesong, ve kterém si na sebe prásknul hned několik věcí. Za prvé, že máš rád inteligentní ženský, za další, že už nejsi panic a že nejsi průměrný Čech, který souloží půl hodiny („..další sklenku jsme si dali za ¾ hodiny“). Já měl za to, že lovesongy končí většinou šťastně. Tenhle tvůj milostný příběh ale nakonec nezní až tak optimisticky.

Oliver: Jednu krásnou slečnu z banky znám, jen se nejmenuje Hanka, ale Eva. Musím se přiznat, že mi byla inspirací. Ale jinak jsem pustil uzdu své fantazii a pokusil se napsat scénář. Ten konec mi ale nepřijde moc pesimistickej, normálně se v poledne probereš a zjistíš, že Tě probudil budík, plnej močovej měchýř a hlad. A víš co jsem slyšel? Že prý průměrný Čech souloží pouze 10min, nebo snad i míň. To není moc viď? Tak to si teda přijdu jak nadsamec Karel Gott. Speciální pozdrav pro kámoše Davida Strnádka.
 

Outro


Album končí a ty dáváš adié. Instrumentálka potom ještě nějakou chvíli příjemně plyne a jakoby dává posluchačovi čas na rozmyšlenou, co si mu chtěl vlastně všechno říct, co tím vším chtěl básník povědět. Co by si měli lidi odnést z tvojí desky? Vím, že na to by měl přijít každý sám, ale jen malou nápovědu. Obraz, že rapová deska nemůže být vyspělá, si určitě rozbil. Co dál?

Oliver: Jsem rád, že ten konec funguje, tak jak jsem to zamýšlel. Co by si měli lidi odnést z mojí desky? No, nejprve by si měli uvědomit, že na youtube a v těch ilegálních mp3kach není dost věcí co je na fyzickém nosiči. Není tam booklet, který obrazově doplňuje a koresponduje se zvukovou částí desky a na youtube taky není uplně vše, co pak hraje na cd, jak zvukově tak obsahově. Kdo tohle pochopí, má možnost si z desky Peníze nebo Život něco odnést. Těmhle lidem velikej dík. A co dál? No, já přeju sobě a svým přátelům jediné. Aby nám ta výdrž vydržela a nestali jsme se průměrnými Čechy. Mír a lásku.
 

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná