Srovnání klipů od AMO a Elda (aneb odkud a kam to směřuje)

Vím, že klipy si autoři nenatáčejí sami (většinou), přesto však přistupme na fakt, že jsou to oni, kdo rozhodují, jestli klip uveřejnit nebo ne. Nelze tedy finální podobu klipu zcela odtrhnout od uměleckých záměrů samotných interpretů. V jeden den jsem zhlédl dva klipy. Nevznikly ve stejnou dobu, ale nejsou od sebe tak časově vzdáleny, aby se mohlo říct, že srovnávám předem nesrovnatelné. To, že jsem je viděl v jeden den, není náhoda. Poslouží mi totiž jako signifikantní příklady dvou přístupů k rapu. První je klip k Eldově písni "Wiecej". Na serveru, kde jsem ho stáhl, byla poznámka o tom, že Eldo pokračuje v intencích své minulé desky, která mu odlákala fanoušky.Druhým počinem je nový klip k písni "Gambleri" od AMO. Eldův klip se posluchači možná jeví jako lehce zpátečnický, klip Amo jako dobový, progresivní. Úkolem mého textu není hodnotit tyto počiny prizmatem etiky, ale zrelativizovat lehce toto mylné přesvědčení, které automaticky implikuje negativní hodnocení v případě Elda a positivní hodnocení v případě Amo. Jako posluchači rapu jsme se dostali do fáze, kdy nejsme ohromeni tím, že nějaký interpret má vůbec klip na svojí píseň a nejsme již ani ohromeni tím, že je zdatně technicky zpracovaný. V rapu je už prostor na výběr a je jen na nás, jak jsme aktivní v odkrývání uměleckých hodnot, jež jsou dílu imanentní. Zmiňuji se o tom proto, že pak i „jakoby staré, zaprášené“ může mít větší hodnotu než „jakoby nové, cool.“ Rap u nás prošel za celkem krátkou dobu (historicky vzato), velkým vývojem. Byly doby kdy těžil z toho, že byl člověku blízko svým sociálním statutem, svými myšlenkami, jež reprezentoval. Na tom to bylo postaveno - docházelo ke ztotožnění „mluvícího“ a „naslouchajícího“ a to jednoduše proto, že si byli alespoň potencionálně blízko. Všimněme si, na čem ale staví svojí popularitu dnešní rap. Došlo zde k výraznému posunu. Rapeři netěží z toho, že jsou lidem blízko, ale naopak daleko. Jejich klipy jsou tedy diferenciací mezi „běžným občanem“ a „slavným raperem“. Posluchač už neobdivuje názorovou sounáležitost (hlubokých názorů je u nás dnešní rap často prost), ale fakt, že jeho hrdina se vůči němu vymezuje. Paradox? Možná… Každopádně něco jako antropologická sounáležitost je přežilým anachronismem. V klipu Amo mají hoši černé šátky přes obličeje, hraje se ruleta a plameny efektně šlehají do výše. To je nám všem jistě hrozně blízké, neboť je to současné…Opak je pravdou. Právě tento klip vystihuje onen posun, o kterém jsem mluvil výše. Opakuji: neříkám, že to je špatně. Říkám jen, že je to tak. Je zde však jeden problém, týkající se umělecké identity. Neztrácí tímto interpreti svojí kulturní identitu (pozor: nezaměňovat identitu se slepým nacionalismem)? Tento klip je třeba i nevědomou, ale přesto stále kopií trendů, jenž k nám pouze přicházejí (rozdíl mezi trendem a svébytným uměleckým vývojem je právě v jeho pohybu. Jeden přilétá a odlétá, je rychle měnící se simulací, druhý roste pevně z kořenů). Co nám Amo sdělují o svém životě? Řídí se Amo podle zásady Rytmuse, jenž v jednom svém rozhovoru tvrdil, že raper musí rapovat o tom co žije? Dodržuje to i sám Rytmus? Dal by si on do klipu (jako Eldo), jak jde ráno do sámošky pro jogurty a má v ruce mikrotenový pytlík? A to vše bez velkých filmařských efektů? Nebo snad Rytmus do sámošky nechodí? Pokládám si schválně takto banální otázky, abych vyprovokoval čtenáře k pomyslnému přehodnocení toho, co raper nazývá „věrnost životu“. Nebudu zakrývat, že Eldův klip mě zaujal právě díky své zdánlivé prostotě a troufám si tvrdit, že není prostý z neschopnosti dosáhnout „neprostého“, ale naopak záměrně. Správně jste uhodli, že Eldův klip pro mne zastupuje onu první polohu rapu (viz. výše v textu). Je však ironií, že Eldův přístup (klip) je ve své podstatě více naturalistický, než nabroušený styl Amo v klipu Gambleri. Text: Lipo (basnicipredmikrofonem.com)

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná