Sedmero faktů, proč je těžké být v Čechách hiphopovým novinářem

Pojďme nahlédnout do kuchyně našeho řemesla a mrknout pod pokličku, pod kterou většina čtenářů nevidí. Na výsluní jsou jen známosti a bonusy, které novinařina přináší, ale za touto oponou leží nemalý počet kostlivců, které musíme zavírat téměř každý den do skříně, abychom neskončili na práškách v léčebně. Podívejte se s námi na sedmero faktů, proč není zrovna med být v Čechách novinářem mapujícím rapovou scénu. Jednotlivé body jsme přisoudili známým československým skladbám, jejichž názvy nebo část textu skvěle reflektují obsah následujících odstavců.

7. Stará škola, nová škola, drtíme mapu shora zdola…

Hned v úvodu bych chtěl použít první vteřiny skladby „Můj svět“ z alba Hádej kdo od formace Indy & Wich. I pro nás je rap fetem, jehož dávku si dopřáváme každý den ve větší míře, než je možná zdrávo. Jako první bychom měli vše vědět, vše slyšet a také vše ventilovat pro čtenáře, kteří očekávají, že se dozví kupu novinek z jejich oblíbeného žánru. V dnešní době je již scéna tak rozvětvená do subžánrů, že je těžké sledovat levou a pravou, starou školu a novou a drtit mapu od Aše po Hodonín. Naší úlohou není psát jen to, co nás bezprostředně baví, ale i věci, které by mohly bavit vás. Samozřejmě je nutné vždy přidat i náš názor, protože Bbarak.cz nebyl nikdy PR webem, nýbrž médiem, který na vše kouká skrze vlastní pocity.

6. Pouliční ekonomická

V tomto případě bych využil skladby od Sergeie Barracudy, který se ve svém repertoáru netají láskou k penězům. I novinařina je v dnešní době pouliční ekonomická. Nenechte se mást skromným počtem reklam na webech a myšlenkou, že novináři jsou placeni ve zlatě. Nemalý počet pisálků bere svůj úděl pouze jako koníček, který ho naplňuje. Pracujeme s omezeným rozpočtem, a přesto se snažíme přinést vám maximum novinek a postřehů, kolem kterých se nachomýtneme. Vše je tvořeno ve volném čase po našem hlavním zaměstnání, proto je nutné smazat veškeré iluze o dokonalém ekonomickém požitku, který nás žene vpřed. Základním prvkem našeho úspěchu je vaše spokojenost a čtenost našeho obsahu.

5. Fotky z novin

Bbarak.cz nikdy nebyl bulvárním ventilem, který by nahlížel do ložnic slavných tváří a nechceme ani jít ve stopách skladby „Fotky z novin“ od formace Super Crooo. Vždy se snažíme zachovat svou tvář a nadhled bez emocí nad každým dílem, které zpracováváme. Je jasné, že motat se v ráji egoismu neboli rapu, není vždy jen slastnou vycházkou a občas se dočkáme i šrámů. V Čechách se stalo pravidlem, že každý hudebník musí být bezmezně chválen a konkurence si zvykla psát články typu proma. Naše redakce pracuje nezávazně, někde umí pohladit, jinde zase udělit pohlavek, což sebou přináší i v některých případech nemilost lidí ze scény. Opět se dostáváme k faktu, že novinařina není med, a pokud si chce pisálek uchovat sílu svého pera, musí si za svým názorem stát a neudělat krok vzad při každém bububu.

4. Taková doba

Kato si na poslední desce Prago Union stěžuje na dnešní dobu, ale nakonec je smířen s tím, že sám nic nezmění. Skvěle pak virtuální současnost reflektuje Ego ve skladbě JBMT, který poukazuje na závislost populace na sociálních sítích a internetu obecně. Před patnácti lety nebylo lehké získat čerstvé informace, zatímco dnes víte vše během pár minut na hudebních profilech a několika webech. Zájem o novinářské weby klesá, ale my nevěšíme parte na webový odkaz a snažíme se vám vždy přivést něco navíc. V tomto případě se dá říct, že se nám to daří, ale stojí to mnoho času a práce. I díky této ideologii jsme tu pro vás tak dlouho, přestože překážek bylo za ta léta nespočet.

3. Rodina

U tohoto bodu mě napadla skladba z dílny Pio Squad, přestože rodině věnuje chvilku na svých deskách prakticky každý interpret. Někdo té pokrevní, jiní té fanouškovské. Novinář si v tomto případě musí zachovat chladnou tvář a odstup, aby mohl být u každého interpreta neutrální. Nejsme přátelé a rodina, je třeba si zachovat odstup. Minulost i přítomnost vyvrhla na povrch již nemalý počet pisálků, kteří se snažili být zadobře s každým rapperem a při prvním slabším díle raději chválili, než aby si ho rozhněvali. Jak jsem již zmínil v dřívějším odstavci, umíme pochválit i pokárat. Nevyhledáváme backstage a neobklopujeme se úplatky za to, aby byl interpret na našem webu vykreslován jako bůh.

2. Pořád jenom Hate

Nejedna tvář v této hře hrdě hlásá, že ji negativní reklama žene kupředu. Někteří jsou rádi, když o nich napíše, protože i v nedobrém světle cení, že se o nich ví. Nejen z rapu dobře víme, co všechno jsou lidé schopní pro reklamu udělat. Podobné je to možná i u čtenářů. Pokud naše práce sklidí úspěch a je kladně přijata, čtenáři mlčí. V opačném případě, když se zakousneme do jejich oblíbence, vyhlašují třetí světovou a špiní nás na každém rohu. Občas se i nám stane nějaké informační fópa nebo překlep, na který je hned poukazováno, protože novinář je přeci robot a nesmí chybovat jako běžný člověk. I nás žene negativní ohlas kupředu, protože víme, že lidi náš názor zajímá. Kdyby ne, tak by je tolik nerozčiloval...

1. Je to jen tvůj boj

Jak by řekl Jay Diesel skrze instrumentální pecku Wiche, je to jen tvůj boj. Každý je i v tomto případě svého štěstí strůjce. V tomto případě však nebojujeme s interprety, nýbrž s češtinou jako takovou, která obsahuje nepřeberné množství slov. Pracujeme na tom, aby každý odstavec byl pestrý a četl se zajímavě. Spousta novinářů již na tomto bodu vyhořela a až po čase zjistila, že jejich pero nepíše zrovna vábně. Nestudovali jsme novinařinu na vysoké škole, ale milujeme ji stejně jako rap a každý článek nás posouvá dál. Každý drobek pisálka otrká a pomůže mu vykrystalizovat jeho rukopis. Jezdíme do terénu, sbíráme informace, ale většinou nás nespatříš, protože jsem skryti v moři běžných hlav a smrtelníků, za které se také považujeme.

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná