Kanye West připomněl tragédii, která spustila hnutí za občanská práva

Z deseti nominací na cenu Grammy Kanye West nakonec tři proměnil ve skutečné gramofonky. Sestřih ze slavnostního večera a jeho vskutku divadelní představení jsme, díky druhému programu České televize, mohli sledovat i u nás. Pravděpodobně nikdo z nás ale nepostřehl, že celé vystoupení, se všemi těmi kostelními kulisami, gospelem a rakví, odkazuje na čin, který je považován za vůbec první silný popud k proslulému hnutí za rovnoprávnost, které dnes spojujeme s lidmi jako Martin Luther King nebo Malcom X. Přes všechny možné potíže s přistěhovalci nebo občany romského původu, nikdy (s výjimkou systematické nacistické likvidace Židů) nezažila naše země podobně rozporuplné a neklidné období, jako bylo vzbouření do té doby zcela jednoznačně diskriminované „nebělošské“ populace Spojených států (zejména rasistického jihu). V tracku “Through The Wire”, West v souvislosti s vlastní nehodou, která výrazně ovlivnila jeho život, říká: „A jen jsem si představil, jak se má dívka cítí…k smrti vyděšená, že její přítel vypadá jako Emmett Till.“ Znovu tak připomněl skoro zapomenutou brutální vraždu tehdy čtrnáctiletého černošského chlapce. V srpnu roku 1955 se Till vydal navštívit svého strýce Mosese Wrighta, kazatele, žijícího ve městě Money v jižanském státě Mississippi. Teenager z Chicaga vyrůstal v prostředí, které bylo přeci jen vzdálené tvrdým rasistickým zákonům, v Mississippi striktně uplatňovaných. Přestože existují různé verze základní zápletky této tragédie, legenda říká, že když jednoho dne trávil čas se svými kamarády, vstoupil sebevědomý Emmett do obchodu, aby si koupil nějakou sladkost. Během toho prý zahvízdal na Carolyn (bílou manželku bílého majitele), možná se s ní pokoušel i trochu flirtovat nebo se jí dotknout. Při odchodu měl navíc pronést „Bye baby“. Na onu dobu neslýchaná drzost. Chlapec hrubě porušil nepsaný zákon, přitom si to pravděpodobně ani neuvědomoval. Rob Bryant, manžel a majitel obchodu byl tou dobu na cestě do Texasu. Přestože Carolyn byla velice pobouřena a děti před ní utekly, rozhodla se o události svému manželovi nezmínit. Když se ale vrátil, jedna „dobrá duše“, která incidentu přihlížela, mu časem prozradila k čemu došlo a že viníka najde u kazatele Wrighta. Bryant se spolu s nevlastním bratrem J. W. Milamem přihnal k Wrightově příbytku ve dvě hodiny ráno a dožadovali se hovoru s chlapcem. Zmateného chlapce probudili, rychle naložili to Bryantova pick-upu a odjeli. Strýci slíbili, že pokud prokáže, že nic neprovedl, v pořádku jej vrátí. Strýc zůstal ještě nějakou dobu stát na přední verandě. Bylo to naposledy, kdy svého synovce viděl živého. O několik dní později bylo poblíž Pecan Point z vody vytáhnuto tělo se skoro čtyřiceti kilovou zátěží přivázanou ke krku. Přestože již bylo v pokročilém stádiu rozkladu, nafouknuté (Till byl navíc sám o sobě zavalitější), nedali se přehlédnout známky surového bití. Jedno oko měl chlapec vypíchnuté, měl vylámané zuby, levá polovina jeho hlavy byla roztříštěná a nad pravým uchem díra po kulce. Identifikován byl podle prstýnku, na kterém byly vyryty iniciály L.T. – dar od maminky, který mu měl připomínat jeho otce. Tělo bylo následně posláno do Chicaga, kde byla potvrzena jeho totožnost. Matka trvala na tom, aby se konal obřad s otevřenou rakví a celý svět se mohl podívat na to, co provedli jejímu dítěti. Fotografii Tillova těla v rakvi jako první otiskl Jet Magazine, následovali desítky dalších. Zvedla se vlna protestů černých komunit. Tito lidé trvali na tom, aby byli Bryant a Milam souzeni. Jenže zprvu byl vůbec problém najít právníky, kteří by tohoto případu šli. Pak byl zase problém najít svědka, který by se nebál viníky označit. Teprve poté, co na obviněné jednoznačně ukázal strýček Wright, přidali se další a další. Doba ovšem byla taková, že Bryant a Milan nebyli přes jednoznačnost případu shledáni vinni. Jako důvod bylo mimo jiné uvedeno, že soud spolehlivě neprokázal identitu těla. Porotu tvořili pouze bílí muži. Z obžalovaných se staly obdivované hvězdy, později dokonce měli tu drzost prodat svůj příběh za 4.000 dolarů novinářům. Bez jakýhkoliv zábran v něm popsali, jak Emmetta zavraždili. Dnes je tento případ považován za katalyzátor černošského hnutí za občanská práva. Když kdysi Rosa Parksová odmítla přesednout si z bílé částí autobusu, myslela právě na Tilla. (Ano, černí lidé tehdy vůbec nesměli chodit na stejné toalety jako bílí, nesměli do stejných restaurací, v autobusech mohli sedět jen na vyhrazených místech). Bylo to čtyři měsíce po jeho smrti. Po jejím zatčení se už zcela naplno rozpoutalo hnutí, které ve svém důsledku ovlivnilo i vznik a vývoj hiphopové kultury. Mississippská justice nedávno oznámila, že hodlá případ opět otevřít. Milam už sice zemřel (1980), Bryant také (1990), nicméně soud zvažuje možnost, že do vraždy bylo zapleteno ještě více lidí. Bohužel Emmett Till byl jen jedním z mnoha lidí zavražděných ve Spojených státech jen kvůli své barvě pleti. Naštěstí, alespoň tato tragédie, hlavně díky fotografii z pohřbu, ve svém důsledku konečně posunula vývoj afro-americké komunity v USA lepším směrem. Více info na: www.pbs.org, Wikipedia, ... Fotografie vystaveného těla zde Původní zdroj: SOHH news

Redakce - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná