Co si o Tha Alkaholiks myslí DJ JS-1, Wildchild, DJ Wich, Mikro, Affro a jiní?

J.Rawls se spíše než slovy vyjadřuje hudbou, a tak si postačí s jasnou a výstižnou frází "The Liks mean hip hop!" a třeba s takovým Freestylem, jenž k nim ovšem nemá žádné výtky a považuje je za super skupinu, jsme se shodli, že jsme je poslouchali převážně za mlada. Co ale Alkaholiks, kteří se zítra zjeví poprvé a v dotyčné sestavě i naposledy v Praze, znamenají pro erudované novináře a pár interpretů? Affro /Bbarák/ Tha Alkaholiks patří léta letoucí k mým nejoblíbenějším partám. I když mám pocit, že nejlepší už asi mají za sebou, koncert si v žádném případě nenchám ujít, očekávám libovej mejdan. Liks byli pro mně vždy zajímavou západní alternativou asi jako Pharcyde, drželi si osobitý zvuk, "nepískali" ani nerapovali o mrtvolách, ani o děvkách, drželi se chlastu a že jim to vydrželo tolik desek je obdivuhodný. Já se nejvíc namotal na jejich druhé a třetí album - tedy Coast II Coast a Likwidation. Klip "Daaaam!" mi vyvolává husinu i dneska jen si na něj vzpomenu, "Next Level" s Diamond Dm je totální smrt, stejně jako "Hip Hop Drunkies" s vtipným ODBm nebo "Captain Hook" o čórování stylů. Jejich význam byl i v tom, že jednak navazovali na západní tradice (prezident Likwit Crew - old schooler King Tee) a taktéž dávali prostor další nastupující generaci kámošů. Kde myslíte, že se uvedli Xzibit nebo Lootpack či Defari? Patřili k nejlepšímu na scéně bez ohledu na pobřeží, důkazem může být i Tashův podíl na skladbě "Body Rock" s Q-Tipem a Mos Defem... Jako baťůžková horečka undergroundu devadesátých let ale tak nějak opadli i Liks, Tashovo sólo Rap Life se žralokem v klipu jsem moc necenil, stejně jako X.O.Experience, ale s novým albem Firewater se podle mně vrátili a když se na svém rozlučkovém turné hodlají přijít rozloučit i do Prahy, je to povinnost na ně vyrazit a zjistit, jak to vypadá, když si někdo notuje "Sometimes I rhyme drunk, sometimes I rhyme slower." DJ JS-1 /Rocksteady Crew/ The Liks are great. Vždycky jsem je žral. E-Swift dělá neuvěřitelné beaty (nikdy nepotřebovali track od The Neptunes), Tash a Jero jsou perfektní sehranou dvojicí na majku. Jejich první dvě alba stále zůstávají na na mém gramofonu. Tři nebo čtyři roky zpátky s nimi já a Rahzel nahrávali pecku v Los Angeles. Tash zůstal věrný svému jménu notorického opilce a museli jsme ho přivést z domů do studia...ale jeho sloka byla mocná! Vážně mám pro ně slabost. Scéna potřebuje více skupin, jako jsou oni a méně skupin, jako jsou St. Lunatics... J.Sands /Lone Catalysts/ The Alks jsou Hip Hop. Jejich desky si kdykoliv rád poslechnu. Jelikož já a Rico (Tash) žijeme oba v Columbusu ve státě Ohio, vždycky jsem sledoval jeho vývoj a růst, a proto jsem rád, jak velkým masterem of ceremony se stal. Mikro /Bbarák/ Tha Liks jsou pro mě srdeční záležitost a v každém případě mě vždycky při jejich poslechu ovládá nostalgie. Jsem totiž jejich nejvěrnější fanoušek a to hned od prvního dne, kdy jsem si někdy na přelomu let 93-94 koupil jejich debutové album 21 And Over. Jsou naprosto jedinečnou formací a to z několika důvodů. Podle mě jako jedna z mála skupin ze zlatých devadesátých let dokázala vyprodukovat i v roce 2006 kvalitní materiál, za který se vůbec nemusí stydět, ba naopak můžou být na ně jejich fanoušci patřičně hrdí. Na kontě mají tři klasiky a dvě vynikající alba. Dá se s jistotou říci, že ani jednou nešlápli vedle. Jejich druhé album Coast 2 Coast, které patří mezi třicet mých nejoblíbenějších desek všech dob, dokonce překonalo narvaný debut, což se také nepodařilo mnoha skupinám. O Tha Liks se vždycky říkalo, že je pro ně typické divoké řádění, paření a energické koncerty. Nikdy jsem neměl možnost se o tom sám přesvědčit, tak jsem proto hrozně rád, že to budu moci napravit. Stejně jako každý muslim by měl jednou za svůj život podniknout cestu do prorokova města zvaného Medina, tak každý ortodoxní příznivec by měl navštívit koncert takové kapely. Sám si nedokážu představit, jak bude moje tělo reagovat na hymny typu "Make Room", "DAAAM", "The Next Level", "Best U Can", "Hip Hop Drunkies" či "The Flute Song". Těšim se. It´s Tha Liks, baby. Nikita /Bbarák/ Nikdy jsem Likwit Crew moc nejel, už třeba z důvodu jejich přílišných featuringů, z nichž mě pár poznamenalo celkem negativně, pamatuji si však, jak jsem slyšel jejich první pecku, tuším, že to byl track „Likwit“ z „21 and Over“. Sjel jsem to tak 10x? Liks bezpochyby disponují skvělým stylem, někdy však mám dojem, že mají říct víc, než doopravdy říkají. Nové album jsem ještě neměl možnost poslechnout celý, byla by však škoda, kdyby jejich show byla postavena pouze na „Firewater“. Kluci mají nabídnout moc na to, aby se zabili na posledním počinu. Každopádně se těším a půjdu se na ty „násosky“ kouknout - hlavně kvůli faktu, že jedou poslední tour. Ondra /Bbarák/ Hudba Tha Liks v sobě snoubí ten klasický kalifornský pure b-boy sound s obrovskou hitovostí a tím souvisejícím komerčním potenciálem, což je z mého pohledu téměř ideální kombinace. Důvody, proč si pouštím jejich desky jsou rozmanité. Od toho, že se pokaždé zasměju a skvěle pobavím přes to, že se třesu na každou sloku, ve které má zaznít Tashova flow, kterou počítám mezi ty úplně nejlepší až po to, že jejich hudba prostě chlast vyloženě evokuje:) Shuko Tha Liks jsou legendy. Hlavně v devadesátých letech nahráli velké skladby. I když mám jejich novou desku docela rád, na této nahrávce bohužel postrádám nějaký perfektní hit. Ale jinak je to synonymum pro kvalitu. Teď když tak nad tím přemýšlím, delší dobu jsem neslyšel jejich žádnou desku a mohl bych to napravit. Supastition Tha Liks stojí v absolutním čele hip hopou, pokud jde o rýmování, párty a vůbec užívání si. V těchto vodách byli nejlepší a i dnes se asi konkurence hledá těžko. Také chovám velký respekt k J-Ro. V jednom směru mi otevřel oči v dánském Aarhusu. DJ Wich Tak shodou okolností Tha Liks - tenkrát ještě Alkaholiks - album "Coast II coast" byla opět jedna z prvních rapovejch undergroundovejch kazet, která se mi dostala do ruky v roce 1997 od louna. Na druhý straně jsem měl LL Cool J - "14 Shots to the Dome" a tenkrát mně takle kazeta vydržela ve walkmanu přes rok. Tyhle vožralové pro mě byli velkou inspirací. The L.i.k.s. what makes the motherfucker so damn fresh. Welcome to the next level!" Wildchild I oni mohou z části za to, proč jsem dosud tady. Kdo už zažil nějaký koncert Liks, ví, že není nouze o hodně legrace. Drinky, tráva, párty až do samotného konce a tady ty všechny věci okolo. Likwit Crew má styl man... No a čím, pokud tedy vůbec, je kalifornské trio J-Ro, Tash a E-Swift zajímavé pro vás? Chystáte se na ně zítra do Roxy?

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná