Chuck D a Assata Shakur - politický kontext hip hopu pokračuje

Přes všechnu masovost současného hip hopu, pozlátka, gangsta řeči o lehkých děvách, hulení a likvidování nepřátelských rapperů, emceeing stále ještě připomíná, v čem spočívá jeho síla, oblíbenost a kořeny. Většina z nás je příliš mladých na to, aby si to pamatovala a i kdyby, žili jsme v úplně jiné zemi a kulturní oblasti, takže si zpravidla vůbec neuvědomujeme vliv tehdejších socio-ekonomických podmínek černé komunity, jejich politické cítění a víru v mocnou sílu slova, vycházející z prastaré africké ústní tradice. Rap se stal skvělým způsobem jak opravdu slyšitelně vyjádřit své názory (za vůbec první rapovou skupinu jsou považováni političtí aktivisté Last Poets). Samozřejmě možných cest bylo více a snad všechny byly využity (crossover rap, G-funk, bass rap, gangsta rap, ...), ale rebelství, odkaz hnutí za lidská práva, myšlenky Marthin Luther Kinga či Malcolma X nadále přežívaly v projevu mnohých rapperů a skupin. Hip hop není jen o vydávání hudebních nosičů, malování graffiti nebo trénovaní tance. Poměrně často se pořádají konference, kde se diskutuje o dopadu této kultury, o zvyšování jejího pozitivního image, vzdělávání minoritní společnosti (rozuměj Afro-američany a Latino-američany), podporování možností vymanit se z ghetta a žít úspěšný život. Vzniká celá řada projektů, které jsou pod záštitou mnoha velkých rappových hvězd. Protože o tomto je hip hop. O způsobu nalezení alternativní cesty, úspěchu a prosazení se nenásilnou cestou. I když k tomu mám ty nejnevhodnější předpoklady, protože jsem se narodil v ghettu těm nejchudším rodičům a sdílím špinavou postel s třemi sourozenci. V uplynulých dnech se udály hned dvě věci, které v této souvislosti stojí za zmínku. Jednou z nich je vystoupení Chucka D (Public Enemy) na 3. výroční Malcom X Consciousness Conference. Šlo o třídenní akci, pořádanou spolkem černých studentů Club Knowledge (knowledge = znalosti, vědění, poznání). Hovořil na ní mimo jiné i Fred Hampton Jr., syn lídra Black Panther Party, proslulé militantní skupině černých aktivistů. Během svého vystoupení Chuck D shrnul svůj pohled na historii aktivismu v rámci hip hopu. Připomněl vliv Černých panterů na politické názory Public Enemy a odsoudil násilí v rámci černé hiphopové komunity, které je stále běžnou záležitostí. Odmítavě se postavil vůči bagatelizování a někdy až oslavování kriminality v rapu, zmínil třeba rádiovou show, kde moderátor se svými hosty 50 Centem a The Game vtipkoval nad tím, kolikrát kdo z nich byl postřelen. Taktéž připomněl vleklé vyšetřování zákeřných vražd Jam Master Jaye, Biggieho a Tupaca, s tím, že vraha legendárního návrháře Versace se podařilo vypátrat na lodi v oceánu, zatímco v těchto případech je odpovědí policistů mlžení nebo zaryté mlčení. Vyzval také k tomu, aby si lidé uvědomili, že nemá smysl si neustále stěžovat na nedostatek vzdělávání a zavírání mladých černochů do vězení. Největší možností jak situaci změnit je politicky se zapojit, uvědomit jaké předsedy, poslance nebo soudce volíme. Druhá událost se týká Assaty Shakur (JoAnne Deborah Byron Cherismad), Tupacovy tety. FBI totiž nabídla rovný milión dolarů tomu, kdo podá informaci vedoucí k zatčení této skoro šedesátileté ženy. Je to vůbec největší odměna, jakou kdy stát New Jersey nabídl. Proč? Assata bývala členkou již zmíněných Černých panterů, později přešla do odštěpené sekce Black Liberation Army. Obě militantní skupiny vznikly jako odpověď na neutěšené poměry černochu v 60. a 70. letech. Strašné bydlení, absolutní nedostatek pracovních míst, rasová diskriminace, pražádné vzdělávání atd. Jejich cílem bylo změnit politické, ekonomické a sociální podmínky své komunity, při cestě za lepšími podmínkami a svobodou neváhali využít zbraně. Black Panthers prosluli programy typu Free Breakfest For Children i tím, že policisty zásadně označovali „prasata“. Své požadavky shrnuli v deseti bodech, ve kterých žádali rovné podmínky, plnou zaměstnanost, slušné bydlení nebo ukončení brutálního policejního zacházení s lidmi černé pleti. Není snad třeba připomínat, že cesta k dohodám nebyla lehká a stála spoustu krve na obou stranách. V Assatině případě se to nejdůležitější sehrálo 2. května 1973. Hlídkující vojáci tehdy v New Jersey zastavili auto, v němž kromě Assaty seděli Zayd Shakur a Sundiata Acoli. Popis událostí se tradičně liší, nicméně zřejmě banální silniční kontrola se zvrhla v přestřelku, v níž byl zabit Zayd a jeden z vojáků. Assata sama byla těžce zraněna, spolu s Acolim obviněna z úkladné vraždy vojáka a odsouzena za celkem šest přečinů proti právu (pokud se nemýlím tak v USA se roky za každý trest sčítají, takže můžete dostat třeba 300 let). FBI měla na Pantery dlouho spadeno, nepomohlo obhajování, že těžce zraněná žena nemohla vojáka zabít. Byli považováni za teroristy a faktem je, že jsem nikde nenalezl uspokojivé vysvětlení neviny či popření její případné předchozí kriminální činnosti. Zatímco Sundiata Acoli již 30 let sedí za mřížemi a vypadá to, že jej ještě dalších dvacet čeká, Assatě se v roce 1979 podařilo s přísně střeženého vězení uprchnout a od té doby se skrývá na Kubě. Zde našla svůj azyl a začala se aktivně věnovat podpoře všeho toho, za co dříve bojovala. Sepsala knihu a svůj boj už samozřejmě nevede militantní cestou. Je považována za politického uprchlíka a řada emcees ji vyjadřuje svoji podporu. Například Common jí věnoval “A Song For Assata” (z alba "Like Water for Chocolate"), Chuck D zase svoji podporu vyjádřil v “Rebel Without A Pause”. No, Tupac měl zajímavou rodinu, co říkáte? Rebelství mu bylo dáno v krvi, jen škoda, že jeho teta jej přežila.

Redakce - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná