Vejška? Slyšel jsem na zaklínací slova temnější, dospělejší, vyzrálejší, láká Dj Mike Trafik

Když mluví Vladimir 518 o svých plánech a vysněném profesním vrcholu, kdesi v oblacích daleké budoucnosti zmiňuje vlastní film. Pokud na něj někdy dojde, producent desek "Gorila vs Architekt" a "Idiot" doufá, že u toho bude taky. Jeho Mount Everestem však filmová hudba není: "Stropy si nestavím. Hlavně se nechci vracet a recyklovat. v tom už máš tu kalkulačku - tam to vyšlo, pojďme to udělat ještě jednou. To radši budu donekonečna experimentovat, ač za to budu pranýřovanej. Můj vývoj je jít dál, ať je to kamkoliv. Hlavně když mě to bude bavit...," tvrdí v lednovém rozhovoru pro bbarak.cz tvůrce posledního Orionova mixtapu "Děj se vůle zboží", jehož domovská kapela je pro tuzemský hip hop stejně zásadní jako Mike Tyson pro box nebo Pete Sampras pro tenis.

O tom, že je jediným členem PSH, který nedělal graffiti...

„Touto věcí jsem naprosto nepolíben. Nemám k tomu vztah. Chápu to propojení, ale mě osobně to vždycky připadalo děs jít po Staromáku a vidět na baráku z 16. století tagy. Když jsem byl ve vleku toho hypeu v 90. letech, vyzkoušel jsem si to a udělal jsem jeden piece na Těšnově v průjezdu tramvají. Nic to se mnou neudělalo, tak jsem se na to vykašlal. S odstupem času o sobě můžu říct, že jsem fanouškem dobrýho graffitti a jsem nadšenec grafickýho designu, ale aktivně to moje hřiště není.“

Natáčení v klubu Lávka?

Nešlo o komparz, byl to regulérní koncert. Jen se hrála jedna písnička ("Děti prázdnoty", pozn. aut.) sedmdesátkrát dokola. Jako poděkování za trpělivost a spolupráci jsme pak fanouškům dali tři nebo čtyři další songy.

O tom, zda je fanouškem dřívější práce režiséra Vorla...

"Gympl" jsem neviděl. Nechci na nic navazovat hudebně ani myšlenkama. Chtěl jsem to udělat z čistý vody. Všechny "Cesty" se mi líbily, myslivec Šteindler byl vtipnej. Kouř s Arnoštkem je legendární a cením i "Pražskou pětku". "Ulovit miliardáře" a spol. ale šlo mimo mě. On sám musí vědět, že to je na nic. Jsou to jen filmy pro filmy.“

O jeho první reakci na dotaz, jestli by mohl zhudebnit "Vejšku"...

Loni na Vánoce mi volal Pasta. Řekl jsem, že děkuju za nabídku a uvidím podle scénáře, který jsem pak přečetl třikrát nebo čtyřikrát a přišlo mi to docela dobrý. Tím, že mě do toho vzal Pasta, který je spoluautor scénáře, tak jsme o tom hodně mluvili. Slyšel jsem na zaklínací slova temnější, dospělejší, vyzrálejší. "Gympl" jsem vnímal jako teenage komedii pro 18 let max. Mádl se ale za posledních pět let vyprofiloval a roste z něj velkej herec. V jeho generaci zatim nikoho dalšího nevidím. Má to tam.“

Soundtracky?

Kupuju hodně sountracků. Nejzářivější jsou pro mě "Tron: Legacy" od Daft Punk nebo "Prometheus" od Marc Streitenfeld, vrcholy posledních let. Z minulosti byl skvělej "Ghost Dog". RZA se k tomu postavil dost zajímavým způsobem, nebyl to jen Wu-Tang sound, dokázal překročit svůj stín.

O tom, zda se měl držet hiphopových instrukcí, nebo měl zcela volnou ruku...

„Pro mě bylo zásadní, že scénář se v zásadě kolem graffitti nemotá. Příběh je postavenej na jiným základu, lidskejch vztazích a životě ve městě. Režisér ode mě dostal cédéčka, viděl klipy, byl nadšenej. Bylo to naprosto otevřený. Jestli se jim něco líbilo, tak právě ten přesah. Že jsem schopnej dělat věci okořeněný různejma žánrama a barevnější než uzkoprofilový věci.“

O srovnání napětí mezi dnem před vydáním desky a obdobím před premiérou...

„Ta věc se táhne tak dlouho, že se nervozita a očekávání rozplynou, ani nevíš kam. Release desky je totální vrchol po koncentrovaný práci. Pro mě tedy bylo nejvíc, když jsme si řekli, že je to smíchaný a teď tady ještě odevzdávám soundtrack. Víc emocí je u tý desky. Magickej moment. Tady seš v soukolí obrazu. Jsou to ale neměřitelný věci, co obor, to jiná nádoba.“

Slova Vorla o častém předělávání?

Vorel si původně přál jako titulní věc "Děti prázdnoty". Sám jsem se ho ptal, jak to mají vymyšlený s právama. On tohle neřešil, ale já říkal, že se to musí vyřešit. Co se týká jeho rozhovorů o údajném Vladimírově hodnocení "Gymplu" a mé osoby, jsou to výroky starýho kozla. Není moc zvyklej, že mu někdo oponuje. Je to režisérský ego, který si nepřipustí jiný vedle sebe.

O rozdílu šít někomu beat na míru a skládat muziku pod obraz...

„Rozdíl je v tom, že to spoustu lidí vidí různejma očima. Já to vnímám jinak, režisér a zvukař to ale třeba nevidí. Když pro někoho dělám muziku, jeho vkus a názory jsou mi povětšinou známý. U filmu se na tebe vyrojila spousta cizích prvků. Ladil jsem se na někoho, koho jsem neznal. V některejch momentech byly nějaký alternace, ale ve finále tam dopadlo to, co jsme si řekli už na začátku. První dobrá.“

O tom, jestli je výhodné věnovat se dlouhé týdny jen filmu, nebo se člověk musí utěšovat vstupem na neprobádané území a prestiží...

„Když máš nějaký renomé a jsi známá tvář, tak to zřejmě jde. V ten moment je to se všema těma znělkama a reklamama zajímavý. Reklam jsem udělal taky X, ale zkušenost s filmem to byla první. Kdyby mě produkce platila na sto procent, mohl bych se věnovat jen tomu, ale vím, že to tolik času nezabere. Když ten roztahanej půlrok smrsknu, šlo o měsíc práce a byl za adekvátní odměnu. Něco jsem měl navíc hotový, třeba tři věci z Beatbustlers. Když mám zadání, dělá se mi dobře. Jsem rád jak to dopadlo, že tam je i filmová hudba a má to atmosféru. 

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná