Text jedna dlouhá sloka bez zbytečného refrénu, definuje Idea disk "Dočasně nedostupní"

Pokud předhodíš kapele nejběžnější, tisíckrát zodpovězené otázky typu „ co tě přinutilo dělat rap“ anebo „jak jste se dali dohromady“, moc je tím nepotěšíš. Pokud jim ale nabídneš podrobnější a konkrétnější rozbor jejich poslední desky, kterou momentálně nejvíc žijou, to je pak jiná. To jsou k nezastavení. Pokud je navíc na druhé straně komunikativní Idea, který má co nabídnout, profitují z toho všechny strany. Track po tracku je momentálně dostupný.
 

Svoboda + DJ AKA


Rapuješ o svobodě a taky zmíníš, jaké to bylo předtím a jaké teď. Ty si socialismus, cenzuru a celkově tu dobu temna zažil jen jako prcek a v podstatě si odkázaný jen na vyprávění. Dovedeš si to vůbec představit, jak to bylo tenkrát těžký presentovat své myšlenky? Dnes to mladým totiž ani nedochází.

No právě mi o tom vykládali hodně rodiče, děda ten vždycky jen říkal „kurvy“ anebo „kurvy komunistický“ a potom jsem se klasicky dozvěděl z dokumentů, rozhovorů atd. jaké to vlastně bylo. No, šílenost. Uvědomuju si, že naše generace totálně vyhrála. Můžeme v podstatě cokoliv.
 

Cliché


Podle mě jeden z největších problémů, nešvarů tuzemského rapu, kdy je většina namotána a stále více se namotává na ty největší cliché typu „jedu rap srdcem, kámoši a podobně“ a přestože je to technicky cajk, zpracováním je to pohřbené hned po prvních slovech. Navíc zde zazní, že vás chtěli vydat v Americe. To mi uniklo. O co šlo?

No tak já jsem vlastně chtěl heslovitě nastínit, co znamená IF, točení desky atd. A myslím, že to dopadlo celkem vtipně. Měl to být původně track číslo 1 na desce. Potom ale přišla “Svoboda“ a mě přišlo super jí dát před ten první track. Pořád to v podstatě beru tak, že “Svoboda“ je úvodem do alba a “Cliché“ je první věc. Samozřejmě s tou Amerikou je to prdel. Baví mě, že to píšu, vymyslím to a hned se směju u budoucích reakcí a ty se vážně mnohdy splní:)
 

Aféra


Pecka, kterou si mi pouštěl už minulý rok na Votvíráku, kde mě zabíjí Fattův pěvecký talent. Tohle je asi nejstarší kousek z desky, ne? Ostatní jsou tak maximálně půl roku starý, ne? Jinak tahle pecka mě strašně baví pro svojí nervózní atmosféru a úplně cejtím, jak na mě šahá ten životní press.

Jou, tahle je dost stará, ale myslím, že nás přežije. Beat miluju, miluju tu naléhavost a hlavně ji miluju na koncertech. K tomu přidám i nějakou tu hereckou roli a vrchol koncertu může začít. Nejjednodušší refrén, přesto nejvýstižnější. Ta věc je přesně v podstatě o tom, jak naše generace pořád někam spěchá a neví, kam vlastně spěchá a proč vlastně spěchá. Vlastně jenom spěchá. A stejně se ve finále potká s tím flegmatikem ze startu.
 

Rovnice + DJ AKA


Ve světě jsem tenhle nápad rozebrat instrumentálku už někde slyšel, u nás to určitě nikdo takhle nerozvedl. Přijde samoška řeč i na samply a to, že musíte interprety znát. Stává se někdy, že ty sám někde objevíš krutej sampl a chceš, aby ho Fatte zpracoval anebo to necháváš všechno na něm?

Já to nechávám všechno na něm. Jelikož je to jeho hlavní náplní života, tak ho nechám se v tom hrabat (doslova), pouštět si to dokola a tvořit to bez mojí asistence.
 

Malá v sobě + Rest, Ryes, Eurodel


Strašně povedená pecka, počínaje instrem a konče velmi solidním výkonem pozvaných hostů, kde se relativně nováčci nenechají zastínit zkušeným harcovníkem. Téma je jasné, malá pravda je snaha zamaskovat velkou lež.

Jo, dlouho jsem to chtěl napsat, ale čekal jsem na ten správný beat. Máme s Fattem super propojení, totálně stejnou vlnu. Téma je hrozně jednoduché v podstatě a tohle je tak ošemetná věc v životě, že jsem chtěl víc a víc hostů. Máš tam v podstatě 4 různé pohledy na pravdu a na lež. Všichni lžeme, všichni mluvíme pravdu. Hrozně mě to baví, bylo by super, kdyby se to dalo někdy v původní sestavě live.
 

Půlnoční + Eki


Více zamyšlená, poetická skladba plná soukromé polemiky. Dovedu si představit tu situaci, kdy si sám doma, nemáš náladu na okolní svět a jen tak s cigaretou a lahví přemýšlíš o tom, jak to všechno vůbec funguje.

No, tak to přesně bylo, když jsem věc psal. Bylo pochmurno, seděl jsem ale v kanclu, nikoliv doma a kouřil sem cígo a chlastal jsem Jägera. Měl jsem prostě chuť jenom psát. A z toho vzniknou super věci. Jenom ti hraje super beat a ty děláš pohyby rukou, ve které držíš pero. Takhle jednoduché mi to přijde.
 

Kapitoly + Paulie Garand


Decentní ohlédnutí přes rameno, reminiscence není nikdy dost. Z tracku cítím motto, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře a taky, že se distancuješ od způsobu, jakým řešil své životní trable třeba Kurt Cobain.

Jo, je to taková lehká věc, opět. Hrozně mě baví reminiscence a podobné vyjádření minulosti. Ohlížení se přes rameno, vyčítání si věcí z minula. Je to super, rap je k tomu nejlepší vyjádření. Tohle by v rocku nějak nešlo napsat a zazpívat. Hrozně by mi to trhalo uši. V tomhle je rap prostě geniální. Že si řekneš to, co chceš. A jak jsem říkal několikrát, baví mě, když tě má možnost posluchač fakt poznat. Tvoje dětství atd.
 

Mikrofón


Úsměvná zpověď mikrofonu, který si bohužel svého kontrolora nemůže vybrat a někdy musí prožívat hotové peklo, když se dostane do spáru rádoby rappera. Dobrej nápad. Myslím, že třeba takovej gramec by taky měl na srdci pár slov.

No tak gramec třeba napíšu na příští desku, vidíš, super nápad. Mě to hrozně láká, psát tyhle pohledy věcí, ne lidí. Mikrofon byla jasná volba, protože ho používám hrozně často, víc už snad používám jenom klávesnici nebo auto. Je to hlavně okořeněný track hrozně krutým beatem a na koncertech si ho užívám nejvíc. Plus druhá sloka je plná namedropů, což mám rád už od věci “Pocta favoritům“.
 

Silnější + Šampón


„Je to silnější než ty, silnější než my všichni/ žijeme v černobílém světě jako Sin City“. Ten rým je i na bookletu. Považuješ ho za stěžejní rým, který dokonale vystihuje tvůj pohled? Track o vnitřní síle a o tom, že svůj život si řídíme sami i přesto, že jsme přitom rušení okolním děním.

Tak je to podle mě jeden ze stěžejních rýmů desky. Není nějak nejkrutější, ale prostě tu desku tak nějak vystihuje. Tohle je opět věc, která vznikla podobně jako „Půlnoční“. Tohle jsem napsal asi za 15 minut. To šlo strašně rychle, protože ten beat mě totálně zabil. Je v tom tracku hrozně moc zásadních momentů. „Slzy nám tečou pomalu doma z kohoutků“.
 

Obklopeni + Decko


Žádná oslavná óda na rodné město, spíše vykreslení smutné reality. Přestože někdy člověku připadá jako to nejhorší město na světě, tak stejně na něj nedá ve finále dopustit a loučení s ním je vždy bolestivé.

Je to taková realita, když se setmí, tak to město vypadá jinak, než když je světlo přes den. O loučení mi ani nejde, ale jde mi spíš o to, aby si lidi uvědomili, že žijou na zajímavém místě. Těžko kluk, co chodí spát v 10 večer, zažil v tom městě to, co já, když jsem chodil spát ve 4 ráno. Je super, že si projdeš to město a všechny místa. Potom opět dostaneš beat, který má atmosféru a v hlavě máš tu atmosféru z večera, tak to tam jenom posázíš a je to.
 

Sloka, Refrén


Když už jsem měl pocit, že k tématu „jedeme na koncert“ se nedá už nic vtipného říct, tak přijde tahle pecka (opět big up pro Fatta) a přesvědčí mě o tom, že nikdy neříkej nikdy. Jste důkazem toho, že když v tom umíš plavat, nehrozí ti utopení v moři cliché.

Taky ji mám celkem rád a na koncertech to má taky úspěch. Je tam spoustu vtipných (ale pravdivých) punchlines. Plus ten beat opět řeže, no. Mohl by taky Fatte udělat nějakou průměrnou věc:)
 

Fenomén + Moja Reč


„Dej do CD-romu čisté CD, more zapni Rapidshare/ kup zadarmo naši hudbu, kterou si neslyšel.“ Tohle je bohužel taky jeden z fenoménů dnešní doby, proti kterému ale slušně vzdorujete i třeba tím, že vaši tvorbu doprovází invenční rozkládací booklety plné textů a merchandising. Sledujete třeba, jestli už někdo nahodil na web vaši desku nebo to neprožíváte, protože víte, že to stejně přijde dřív nebo o ještě něco dřív?

Ani to neprožívám. Dřív jsem to možná řešil a prudil jsem. Ale tak co. Nic s tím neuděláš, lidi prostě nepřevychováš. Super věc se stala, pádný příklad. Stojím a prodávám merch na koncertě. Přijde kluk a koupí si tři trika. Jupí. Já mu děkuju a říkám, že jsme i vydali novou desku, jestli ji nechce podpořit. On říká, že děkuje za tu desku a za nabídku, ale že prostě není naučený desky kupovat, že si raději koupí tričko. A přijde mi to vlastně fajn - cokoliv podpořit je super.
 

Poslední Naděje


Člověk nesmí ztrácet naději a musí hodně hledat, aby se dobral pravdy, která se ráda schovává. Narážíš na neprofesionality a slabou erudovanost některých médií, které se navíc tváří velmi schopně. To je pro mě třeba strašný neduh místních hudebních plátků (existujících anebo zesnulých), že v nich píšou velice zdatní žurnalisti, kteří jsou sice schopni napsat bravurní článek o všem, ale ve skutečnosti znají úplné minimum. A pak, že se nedá vařit z vody, co?

Právě tahle tématika mě hodně sere. Dřív mi byla celkem volná, teď ji řeším. Každý, kdo má internet, může mít web o muzice. Což většinou skončí mrdkou. Každý, kdo má telefon, může být promotér. Což většinou končí mrdkou. A bohužel, každý, kdo má notebook, může být DJ. Což většinou končí mrdkou. Škoda, že tyhle věci jsou tak lehce dostupné.
 

Babičko + O.S.T.R.


„Flow je jako opak standardního přednesu, stačím ji změnit pětkrát, než ti jídlo přinesu“. Já osobně jsem rád, že si v posledních letech ubral trochu na rychlosti, v kombinaci s tvým specifickým hlasem mě to v počátečních peckách chvílemi rušilo. Lidi ví, že máš několik poloh, teď je čas na tu nejpřirozenější. Jo a ještě. Jak je to teda s tím Fattem a jeho lásce nelásce k babičce?

Přijde mi, že všichni MCs by si měli projít fází vývoje flow atd. Když někdo rapuje celou kariéru stejně, je to na hovno. Znám snad jedno jméno. Masta Ace. Ten nikdy nedal jinak než v předchozím tracku. Baví mě už tak víc věci uvolňovat a zároveň neprožívat. A Fatteova babička je šílená. Máš hodnou babičku a zlou. On má tu zlou podle mě. Jako není zlá ve svojí podstatě, ale dívá se na mě třeba hůř než policajti)))
 

Vítr v zádech


Kdyby nebyl rap, nebyl by Idea. Je mi sympatické, že sám přiznáváš, že sice nevíš, co by si dělal jiného než rap, ale víš, že by si toho vystřídal víc než bys našel něco tobě blízkého. Jako poslušně přikyvujícího zaměstnance si tě nedovedu dost dobře představit, asi by to bylo něco, co by nespoutalo tvoji tvůrčí svobodu, ne?

Je to generační zkurvená rozmazlenost, ale je to tak. Pokud to jenom půjde, nechci pod nikým pracovat. Vím, že jsem schopen udělat a zařídit si život i sám, co se týče grafiky a vymýšlení reklamních sloganů a PR věcí atd. Tohle mě hrozně baví a vím, že se tomu budu věnovat, až skončí rap. Svoboda je nejvíc.
 

Složenky & machři + Kato, Vec


Každodenní nelítostný boj s realitou, který bohužel někteří neustojí a utrpí těžkou porážku. Třeba tím, že neustojí svoje vnitřní volání po lepší budoucnosti a podlehnou vábení půjček. Musím říct, že Kato nezklamal a dodal nejen poctivou sloku, ale i poměrně dlouhou, co se týká hostování. Respekt.

Jo, spojit tyhle dva veterány mi přišlo jako super nápad. Zároveň v tom nehledej kalkulku nebo tak něco. Beat je trochu oldskul, ale přesně k tomu sedí. I Vec dal krutou sloku, on si to podle mě nemyslí, ale já to vim:)
 

Dočasně nedostupní


„Nebaví mě prestiž, psát hymny bez srdce“ V nedávném rozhovoru si mi prozradil, že už nechceš psát levné hitovky s jednoduchým textem, že radši chceš, aby lidi na koncertech stáli, hltali texty a na konci dali hlasitě najevo vaši podporu. Myslím, že to ale solidně kombinujete, že pořád máte na skladě pecky s chytlavým refrénem a koncertním tahem na bránu viz “Sloka, Refrén“.

Tak tohle je hrozně silná věc, tak to beru aspoň já. Ten beat je tak zkurveně sentimentální, přesto z něj číší síla. Text jedna dlouhá sloka bez zbytečného refrénu. Tohle je pro mě definice naší nové desky.

Recenze "Dočasně nedostupní"

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná