RIDDLORE: Byli jsme superkapela bez kompromisu s hudebním průmyslem

Obskurnější místo než prostředí bytů určených pro squattery z vily Milada, kde proběhl nechvalně známý střet jeho obyvatel s policií, si pro rozhovor s Riddlorem lze představit jen se zapojením nejbujnější fantazie. Čerstvý čtyřicátník Riddlore sedí o chladném pondělním večeru v jednom z bytů nedaleko nákupního centra Palladium, rolí blunt a zapadá do nijak nuceného prostředí. Na svůj věk nevypadá, což je zřejmý odraz jeho klidného života, ve kterém stres nemá místo. Člen party Chilllin Villain Empire (CVE) se tak rozvalí do pohovky a začne vyprávět o legendární éře hip-hopu – „open mic“ čtvrtečních nocích v klubu Good Life Café -, ze kterého vzešli MC´s jako Chali 2na, Abstract Rude nebo Pigeon John a který se postupně transformoval do dnes stále funkčního kolektivu a workshopu Project Blowed. O vývoji Good Life bylo natočené DVD This Is the Life. Jak jsi se původně o Good Life Café dozvěděl? Ještě před Good Life jsem byl kamarád s R Kain Blaze, jehož máme B. Hall založila celé Good Life Café. Nahrávali jsme spolu kazety Underground Radio Rip – moje crew CVE, jeho parta a pár dalších kluků, co chodilo v Los Angeles do školy. Měli jsme všichni společnou crew ABC – African Brothers Collective – a každou středu jsme se vždycky setkali a bavili se o Americe a Afro-Američanech. Naše muzika byla hodně politická. V intru Underground Radio jsme jakoby obsadili rádio stanici. Tu kazetu slyšela Blazeova máma (B. Hall) a měla pocit, že jako rappeři bychom potřebovali určitý prostor. Když založila Good Life (obchod se zdravou výživou – pozn. red.), byla tam právě i noc pojmenovaná Underground Radio po tom našem projektu. Open mic začal v roce 1989. První noc jsem tam nebyl, protože jsme spolu s Fishem (ze CVE) měli na starosti klub Planet Command, ale Fish šel do Good Life za CVE reprezentovat naši crew. Pak jsme ale začali každý čtvrtek do Good Life chodit oba dva. CVE je často považováno za první velkou kapelu, která z Good Life vzešla. Cítil jsi odpovědnost, když k vám ostatní tímhle způsobem vzhlíželi? Odpovědnost tam byla vždycky. O tom je celé Chillin Villain. Byli jsme zkaženi společností, která je plná zločinců (villains), ale my jsme v klidu (chillin). Lidé často spáchají zločin jen proto, jak jsou vnímáni. Vzali jsme ten koncept zločinců z jiného úhlu. Proč myslíš, že nikdo z Good Life Café neuspěl ve velkém na komerční úrovni? Nevím. Ale jsou lidi, kteří z Good Life uspěli ve velkém. Kurupt z Dogg Pound. Ten je z Good Life. Fakt? Jo, jo. Každý čtvrtek tam byl, freestyloval. Byl dobrý kámoš s PEACEm. Proč jste neuspěli se CVE? Chybělo vám něco k proražení? Schopnost kompromisu s hudebním průmyslem, který diktuje, co máš dělat. Jsem rád nezávislý a underground. Moji první sólo desku jsme nahráli v roce 1988 bez přemýšlení o labelu a smlouvě. Bylo mi 18 a nezávislý jsem už zůstal. A nebyl problém, že na západním pobřeží chyběly labely jako Def Jam nebo později Rawkus? To je pravda. Na západě sice labely byly, ale vydávaly komerční a gangster rap. Ještě dřív než gangster rap prorazil, jsme se CVE psali texty, které by byly považovány za gangster. O naší čtvrti a tak. Když jsme si to ale pročítali, řekli jsme si, že to není ono, že by jsme glorifikovali to, co se děje, než abychom předali dál naši zprávu. Pak jsme to zavrhli. Jaký byl tehdy tvůj názor na gangster rap a celou hip-hop scénu? Já sám poslouchám některý gangster rap, protože něco z toho má na konci pozitivní poselství. Něco jsou ale jen kecy. Když mají talent a umějí rapovat, tak si to poslechnu, ale když sám rapuju, tak je to o úplně opačných věcech. Nezavírali tak N.W.A. dveře pro rappery jako Project Blowed? Že se čekalo, že pokud budeš ze západního pobřeží… …tak budeš dělat gangster rap? Přesně. Neřekl bych, že (N.W.A.) někomu zavřeli dveře. Spíš lidi zavřeli dveře mě (trpký úsměv).

„Neřekl bych, že (N.W.A.) někomu zavřeli dveře. Spíš lidi zavřeli dveře mě."

Myslíš? Kolikrát jsem slyšel: ‚Ty jsi ze západního pobřeží? Ale nezníš tak.‘ Hodně lidí bylo uzavřených do sebe. A jak jste byli s Good Life vnímáni na východním pobřeží? Velmi dobře. Vystupoval jsi třeba v New Yorku? Ano, hrál jsem tam. Myslím v době Good Life. Ne, tehdy ne. V té době jsme hráli jen v Good Life (smích) a pár místních talentových soutěžích. Tehdy jsme ještě neměli takové jméno. Ale v době, kdy se Good Life měnilo na Project Blowed, přišel internet a naše muzika se začala šířit – lidé si posílali naše kazety po celé zemi, psali na buletin a diskusní fóra. Aceyalone dostal smlouvu k All Balls Don’t Bounce. Naše jméno se šířilo, vyšlo album Project Blowed a my jsme začali hrát i mimo město. Jedno z pravidel v Good Life byl zákaz používání sprostých slov. Byla to tak větší výzva přijít s jiným slovem? Když Good Life začal, tak to pravidlo ještě neplatilo. Tehdy tam hráli lidé s hlubší muzikou, takže když někdo nadával, bylo to v kontextu. Ale jak začali přicházet další lidi, tak to začalo platit. Ale jako boj proti tomu pravidlu byli někteří MC´s velmi popisní. Nevypnuli jim mikrofon, ale dokázal jsi určit, co mysleli. A co pokřik ‚please, pass the mic‘ (‚prosím, předej mikrofon‘)? Jak často byl za večer slyšet? Někdy vůbec a některou noc docela často. Záleželo na tom, kdo šel na pódium. Stalo se to někdy i tobě? To ne (smích). Byl jsi v Good Life, když byl Fat Joe vybučen z pódia? Ano. Co se tu noc stalo? Nevybučeli jsme ho, byl požádán, aby ‚předal mikrofon‘. Fat Joe přišel a asi myslel, že mu budou všichni gratulovat k parádní flow. Věděli jsme, kdo je. A byli mu otevření. Vystoupil na pódium, pustily se mu tři beaty a on říkal: ‚Žádný z těch beatů se mi nelíbí. Zarapuju a capella.‘ A on zajel úplně základní rýmy jako: ‚My name is Fat Joe and I can rock a show (Mé jméno je Fat Joe a dokážu zajet show).‘ My jsme byli při freestyleu mnohem více soustředění a motivovaní. Zvlášť a capella. Nebylo to na úrovni, na kterou jsme byli zvyklý. Takže jsme ho požádali: ‚Prosím, předej mikrofon,‘ protože byl seznam a omezený čas, kdo mohl vystupovat. Tak aby se dostalo i na ostatní. Na ty na konci se nemuselo třeba dostat, tak jsme se snažili to rychle projet. Takže když někdo nedával? Vypadni odsud, nemáme čas.

„My jsme byli při freestyleu mnohem více soustředění a motivovaní. Zvlášť a capella. Proto byl Fat Joe požádán o předání mikrofonu."

Jsou další známá jména, která byla požádána o předání mikrofonu? Myslím, že ne. Fat Joe je asi jediný známý rapper, který byl požádán o předání mikrofonu. Hrál tam třeba Biz Markie a odvedl dobrou práci. MC Serch z 3rd Bass se zastavil. Jak byl Serch v Good Life vnímán? Byl vítán. Opravdu? Protože Cut Chemist v This Is the Life říká, že často slyšel narážky o ďáblu a tak. No jo (smích). Ale nebyla tam nenávist. U někoho možná jo, ale celkově byla v Good Life dobrá atmosféra. Byli tam všichni – od lidí z 5%, ortodoxní muslimy až po Nation of Islam a křesťany. Nikdy se to nepřeneslo do fyzické roviny. Jasně, byli tam kluci, co na mikrofonu mluvili o ďáblu, ale nebylo to nic vážného. Takže, když přijel Serch, bylo to v pohodě. Gravediggaz odehráli skvělý koncert. Souls of Mischief a Casual vystoupili. I když těm se vypnul mikrofon, protože jeden z nich mluvil sprostě (smích). Ke komu z Good Life jsi v té době vzhlížel ty? Nebylo to tak, že bych k někomu vzhlížel. Byli jsme parta a šlo spíš o celkovou atmosféru. Ale třeba Aceyalone a Myka9 jsem znal už před tím. Někteří krutí rappeři se objevili až časem. Ale ty základy Good Life, tak to jsme se navzájem znali. Třeba Hip Hop Kclan a Rifleman, Jupiter tehdy ještě ani nerapoval, ten začal až s Good Life. Ani PEACE jsme ještě neznali. Ten vlastně když do Good Life poprvé přišel, tak mu bylo asi 15. Hodně těch kluků bylo mladých. Já sám rapuju od roku 1984 a jako DJ jsem začal hrát v roce 1983 a narodil se 1969. Dneska je mi 40, ale když Good Life začínalo, tak mi bylo asi 21. V This Is the Life je naznačeno, že někteří známí rappeři vzali styl MC´s z Good Life – jako například Bone Thugs-n-Harmony v “Crossroads“ od Myka9 v “Mary“ (viz videa). Myslíš, že se to skutečně dělo? Určitě byli ovlivněni tím, co slyšeli. Bone měli venku album ještě před tím, než si začali říkat Bone Thugs-n-Harmony, a tam žádný podobný styl neměli. Byli spíš trochu do reggae, ale nic jako po tom, co si začali říkat Bone Thugs-n-Harmony a podepsali s Eazy-E. Přišli a slyšeli to. Oni se dobře znali s DJ U-Neek, který produkoval jejich album. Kdysi jsem s ním bydlel a on měl známou female MC T-Skee, která vystupovala v Good Life a vždycky mu hrála naše věci. Myslíš, že MC´s v Good Life tak umožnili v hip-hopu znít jinak? Protože v Good Life nikdo nezněl podobně. Oni někteří zněli jako někdo jiný, ale většinou se vyvolalo jejich jméno. Ale většina lidí si utvořila vlastní styl. Ze začátku jsi ovlivněn ostatními, důležité je přidat něco svého. Přemýšleli jste někdy, že byste vytvořili velkou superkapelu podobně jako Wu-Tang Clan na východním pobřeží? Myslím, že jsme byli (superkapela), když jsme nahráli první Project Blowed album. To bylo ještě před Wu-Tang. Proč jste dosud vydali jen dvě Project Blowed alba? Bylo nás spousta jedinců a dílčích kapel. Wu-Tang tak asi taky začal. Ale u nás chyběl label, který by přišel a řekl: ‚Tak jo, podepíšeme vás.‘ U nás se musel každý starat sám o sebe, což je na nezávislé úrovni dost těžký. Jak pak přišla změna z Good Life na Project Blowed? V podstatě jsme z Good Life vyrostli. Co tím myslíš? Jednak to místo bylo moc malý a pak se taky končilo dost brzo. Navíc byla spousta pravidel, které uvedla B. Hall a se kterými jsme nesouhlasili. Ona pak ale v Good Life pořád pořádala „open mic“, i když vzniklo Project Blowed. Lidé nás tam pak následovali. Hodně MC´s říká, že atmosféra v Project Blowed byla temnější než v Good Life. Souhlasíš? Určitě, protože Good Life byl prostor pro zlepšení zdraví. Project Blowed byl umělecký prostor, hodně temný, kde byla silnější battle nálada. Tam šlo mnohem víc o freestyle battle.

„Project Blowed byl umělecký prostor, hodně temný, kde byla silnější battle nálada. Tam šlo mnohem víc o freestyle battle."

Kdo jsou tvoji oblíbení MC´s z nastupující generace Project Blowed? Bez diskuzí NoCanDo. Viděl jsi jeho battle s Franco ve finále Scribble Jamu? Ne, ale prý to bylo něco neuvěřitelného. Když přijel zpátky, tak mi říkal: ‚Chlape, měl bych ti dát půlku těch peněz za to, co jsi pro mne udělal‘. Strávil jsem s ním spoustu času freestylem. Účastnil jsi se někdy ty Scribble Jamu nebo něčeho podobného? Ne, nic takového. Battloval jsem dřív jako mladý, kdy jsem musel prokázat, co umím. Když na mě nastoupí MC, tak battle pochopitelně bude, ale neúčastním se těch organizovaných. Často jsou tam vítězové určováni podle zákulisních politik. Není to moc čistý. Jaké jsou tvé cíle do budoucna? Dělat muziku. Chystáš album? Jo, jo, měl jsem půlku nahranou, ale krachnul mi disk v počítači, takže musím začít znovu. DVD This Is the Life od režisérky Ava DuVernay (dříve Eve z Figures of Speech) mapující historický vývoj klubu Good Life Café a jeho MC´s je právě teď v prodeji.

Lukas - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná