PSH mě baví, ale jsem absolutní uctívač J.A.R., přiznává herečka Sandra Pogodová

Filmová, divadelní i seriálová herečka Sandra Podogová, jíž jste mohli vidět ve snímcích jako „Byl jednou jeden polda“, „Anglické jahody“, „Post Coitum“, „Bathory“, „Líbáš jako bůh“ či klasice „Kamarád do deště 2“, kde ztělesňovala protipól Simony Krainové a otravovala „Sagiho“, je po jedné z nejlepších evropských basketbalistek Evě Vítečkové další osobou z jiného světa (rozuměj mimo scénu), u které nás zajímá její názor na hip hop a hudbu obecně.

Slyšel jsem o tom, že občas děláte přátelům „deejayku“, hrajete i rap?

Současný rap vůbec neposlouchám, na můj styl se většina těchto chlapců bere moc vážně, mám ráda nadhled, jaký má např. JAR, jichž jsem absolutní uctívač a líbí se mi Navigators. No, a z těch venku tak maximálně Busta Rhymes. Já hraju Maceo Parkera, Jamese Browna a jiné "vykopávky".

Jen Bustu Rhymese? Určitě by se našel ještě někdo…

Dřív jsem frčela na Snoop Doggy Dogg. Ale to bylo v době jeho začátků, patnáct, možná dvacet let zpátky.

To se později znelíbil, nebo se vám změnil vkus?

Ani nevím, prostě jsem ho nějak přestala poslouchat a kupovat si jeho CD. Ale je fakt, že když ho zaslechnu v rádiu, nebo jinde, tak se začnu automaticky houpat v bocích a chce se mi tančit, takže je na tom u mě frajer vlastně pořád dobře.

A když J.A.R., ceníte i Monkey Business? Ti nyní odstartovali tour s PSH, v rámci níž nastudovali jejich beaty a převedli je do živé podoby.

Monkey Business už jsou na mě moc prvoplánová popina. Takový veselý, jednoduchý písničky. Ale na mejdan taky dobrý. Je to něco jako Nightwork. Roman Holý má v kapele J.A.R. bezesporu vyzrálejší muzikanty. Jsou to všechno osobnosti, které se realizují i ve svých hudebních projektech a ty patří mezi zdejší špičku. Když mluvíte o těch PSH, tak je fakt, že ti mě baví, ale žádnou jejich nahrávku nemám. Asi si budu muset něco pořídit. V rádiu jsem slyšela reklamu na šňůru a říkala jsem si, že když mi to vyjde, tak se schválně půjdu mrknout.

Rád poradím, navíc je pořád něco nového…

Já teď nemám na nic čas, takže se ani nedostanu k nějaké nové muzice. Teď tady měli koncert Cinematic Orchestra a já nemohla jít. To mě dožralo. Musel to být super koncert.

Sandra stihla během rozhovoru i zrecenzovat "Peníze nebo život" od Olivera Lowe:

Jak poslouchám toho Olivera .....ten chlapec má podle mě jeden velký problém a sice naprosto nerozpoznatelný hlas. Myslím, že má naprosto obyčejnou barvu a hudba, kterou dělá není natolik originální, aby si mohl dovolit mít nezajímavý hlas.

 

Na jaké vystoupení jste zavítala naposledy?

Jsem od přírody pozitivec, právě proto mě tak baví funky a soul. Byla jsem na koncertě Georga Clintona a nacpala jsem se do první lajny, abych si to užila. Nakonec jsem tančila i na pódiu s Clintonem. Jóóóóó, ted když to říkám, tak mi došlo, že v devatenácti jsem sbalila na koncertě Maceo Parkera basáka. Já jsem opravdu maximálně kontaktní týpek. Ovšem největší úchylka se mi přihodila v roce 1989 v kině na filmu "Sign The Times". Byl to nafilmovaný koncert Prince. Bylo mi 14 a totálně mě to zasáhlo. Už 2 roky na to jsem odjela do Mnichova na koncert Prince "Diamonds And Pearls". No a v osmnácti jsem si na lopatku nechala vytetovat znamení Prince. Prostě regulérní úchyl.

V souvislosti s Princem bych vám doporučil hold „Purple Flip“ od Foreign Exchange a ?uestlove Thompsona z The Roots…

A znáte Meshell Ndegéocello? Tak z té jsem teda slušně hotová. Mám všechny její nahrávky a ta se teda mění jako počasí, to je paráda. Nikdy si nemůžete být jistí, jak bude znít její příští deska. Ale je to vždy záruka kvality. Taky Joni Mitchell je pro mě žena z jiné planety. Bomba.

Foto: Dalibor Puchta

Související:

Jay-Zho a Alicii Keys jsem si pouštěla snad milionkrát dokola, prozradila Eva Vítečková

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná