PIO Squad: Už pochopte, že na nás jsou vaše nálepky a škatulky malý

Ještě před pár měsíci se posluchači ptali, co dělaj, a kde se flákaj. Oni se poslední rok neflákali, i když prvotní termíny nesplnili. To ale vůbec nevadí. Ne nadarmo se říká: Práce kvapná, málo platná. Po letech si zachovali svou tvář a nabídli nám desku, která má dobrou výpovědní hodnotu a je i vkusně podaná. Přece nešlo čekat, že tenhle comeback bude průser. I když vlastně mohlo, ale nestalo se tak. Jsem proto rád, že jsem tuhle smečku z Jihlavy mohl odchytit i na kus řeči a výsledek je níže.

Když se začalo mluvit o nové desce PIO, bralo se to jako velký comeback vyřvaný hladovými fanoušky. Mě by zajímalo, zdali byste „Stromy v bouři“ vydali i v případě, že by taková poptávka nebyla…

Filip: Jasně, že jo. Bylo to v první řadě naše rozhodnutí zase dělat na muzice.

Madre: Začínáš dobře. Můžeš to brát třeba jako velkej kombek. Stromy v bouři jsou ale čistě vyústěním přirozený potřeby dělat.

J-Kid: Tak určitě. Trenér říkal, že by to bylo dobrý.

Del: Jak to kdo vnímá, nebo bere, já těžko ovlivním. Ani nemám ambice to ovlivňovat. Ale byly to a budou naše touhy, pocity a emoce, který s náma hejbou.

Jedním krokem k návratu byl i projekt pro děti z Bangladéše. Můžete s odstupem času zhodnotit výsledek a nastínit, zda se budete angažovat i v dalších misích?

Filip: Když nás něco zase nadchne, tak do toho jdem. Čalantika přinesla ovoce v podobě výtěžku, díky kterýmu může škola fungovat v klidu dál, což je nejvíc.

Madre: Výsledek byl skvělej. My sami nemůžeme spasit svět a ani to nebylo cílem. Skvělý by bylo hlavně to, kdyby to nakoplo víc lidí k jakékoliv aktivitě ve prospěch něčeho smysluplnýho, čehokoliv. Ne k upalování bezdomovců vy zmrdi!!

Del: Na začátku projektu jsme si vysnili částku půl mega. Což se stalo a díky Bohu za to. Ty tváře jsou skutečné a mají jména. Mohl jsem si taky uvědomit, jak v tomhle světě fungujou informace. Představ si, že by PIO příští tejden na koncertu přivedli tele na pódiu a live ho tam rozřízli vejpůl. Hromada krve. Palcový titulky a David Pik za televizi Nova by zvonil u branky a koukal do Filipovýho zvonku čekajíc odpověď proč že jsme to udělali. V případě Čalantiky a party kluků z Jihlavy v nejlidnatější zemi světa, kde podporujeme vzdělání se nás nikdo z mainstreamu neptal. Svět je fascinovanej zlem a to je dneska trend.  

J-Kid: Chtěl bych pomáhat druhým, pokud toho budu sám schopen. Neměli bychom zapomínat na Čalantiku, udržovat oheň.

Publikum si vás doslova vykřičelo, ale vy jste před lety pověsili mikrofony na stojan kvůli rodinám, koncertnímu odloučení a dalším problémům, které nakousnete ve skladbě „Kde se flákaj“. Řešili jste i doma případný návrat do hry? Jak se k tomu staví vaše drahé polovičky?

Madre: V klidu, žádnej stres.

Filip: Žena mě podporuje, jak může. Nosí mi nápady na nový témata a hecuje mě, abych psal a psal, one love.

Del: Málokdo si uvědomuje, že mít děti, rodinu a svobodnou živnost umělce je největší oběť partnerky. Proto filipový Romance fandím. Že jde do toho i za to riziko, že Filip přestane učit a peníze jednou nebudou a jednou budou. Moje žena to nezvládla. Přestala tomu věřit. Musel jsem opustit společnej domov, bejt defakto na ulici, posbírat zbytky svý víry a začít znovu. Proto vyzývám fans - podporujte svý koně! Proto vyzývám partnerky umělců - musíte věřit! Pak to celý má smysl!

J-Kid: Doma všechno v klidu, nikdo nic neříká.

Rapper má nálepku koncertního zvířete, který v backstagi loví dychtivé fanynky a klopí láhve ohnivé vody. Jak to mají kluci od rodin? Jak se změnil váš pohled na show a věci kolem od Jižních Pionýrů v roce 2000 a PIO Squad v roce 2017?

Del: To musí bejt teda hrozný zvíře, když je loví ve výběhu. (smích) Nic. Na nálepky se vyser. Už pochopte, že na nás jsou vaše nálepky a škatulky malý. Pokud si myslíš, že už víš, kdo sme a co děláme, tak ses zase spletl. A to se nezměnilo od Jižních Pionýrů po teď. Na zbytek se vyser. Důležitý sou body. (smích)

Filip: Fanynky nelovím, ohnivou vodu klopím stabilně a udržuju balanc. Show pilujem a tvoříme stále znova, máme velkej arzenál starýho a novýho a můžem kombinovat.

Madre: Změnilo se to asi tak, že teď si vždycky po cestě na akci říkáme, že hned po koncíku jedem dom a nakonec stejně zavíráme klub.

J-Kid: Myslím, že časy se hejbly...už to není taková divočina...ale na show jsme snad neubrali, spíš naopak, je potřeba pilovat nový věci. Proběhl také nějaký HW upgrade, tak snad to bude pěkně pumpovat.

Na scéně jste již veteráni, kteří na počátku všeho formovali scénu. Čím to je, že jako jediný jste si zachovali svou tvář? Například PSH několikrát měnilo kabáty a jiní se také časem vybarvili…

Madre: Je fajn, že to tak vidíš. Je to prostě tak. Nejsme kam vítr, tam plášť.

Del: Určitej vkus leze z nás jako celku. Čtyři tváře dohromady. A nikdy sme nemuseli.

Filip: Já moc nemusím to nálepkování „veterání“ a „legendy“ a podobně, prostě jsme byli na začátku a budem tu do konce, chceš dostat porci? Mazej na koncert!! Kabát nosím už několik let stejnej, ale kdoví, třeba pořídím novej, v hudbě a ve zvuku neznám limity.

J-Kid: Tak už jsme starší páky. Nerad bych někoho odsuzoval. Každý má svoji cestu a své důvody.

Skladba „HJZLMJSMZJHLV“ obsahuje všechny nadějné tváře jihlavské scény. Budete podporovat mladou krev z vašeho města i jiným způsobem? Nahrávání v jednom studiu nebo společné koncerty či další druh spolupráce…

J-Kid: Může být. Něco už se možná rýsuje.

Filip: Jak říkáš, ty kluci sou nažhavený a chytaj se příležitostí, jsem rád, že jim můžem trochu kmotrovat. S klubem Bezvědomí třeba řešíme pravidelný akce HajzlemysmezJihlavy, kde budem my a mladý talenty vystupovat společně.

Madre: Všechno, na co se ptáš, se už děje. Na tohle je velkej tahoun Eurodel, sleduj jeho sólo projekt a dozvíš se odpovědi. Ve studiu to ale odmaká J-Kid, obrovskej srdcař a pro mě nejlepší hip-hop party DJ v ČR. Bez prdele. Absolutní základní kámen vesmíru P.I.O. Tečka.

Del: Ty tváře ani nebyly všechny. Spíš takový gesto a sem rád, že z toho zbyly vztahy a vylezou další spolupráce! Těším se a zdravím celou smečku!

Hosty jste oslovili pro mnohé nečekaně, neboť bych si vaše jméno například s Luzerem nebo s Katem těžce spojoval. Co zahraničí? Neměli jste chuť ulovit třeba i velké zvíře jako na předchozí placce? Byla to otázka financí nebo to v plánu nebylo?

Filip: Byť se to třeba nezdá, Quiroga, kterej produkoval „Brickbars“, je ve Španělsku velký zvíře. Lengualerta má v Mexiku taky silný jméno mezi artists a aktivistama. Tohle sme chtěli, protože sme cejtili tu blízkost, a máme to.

Madre: Hosté zase tak nečekaní nejsou, tomu nerozumim, koho jsi čekal? O žádný velký zvířata nikdy ani nešlo, vše vždy vyplynulo přirozeně a hlavně ne přes žádný maily ani telefony. To, že máme treky se Smif-N-Wessun, Heltah Skeltah atd. bylo vždy vyústěním dlouhodobější spolupráce, pořádáním jejich koncertu u nás atd. Žádnej zasranej kalkul, chápeš? Jebat! A Luzer je od zacatku naše slovenská spojka, přirozenej týpek a Kato je nám nejblíž lidským a inteligentním přístupem. 

Del: Když zapomeneš na slávu a soustředíš se jen na schopnosti, tak se ti ta mapa neuvěřitelně zvětší.

J-Kid: Nějak jsem nad tímhle ani neuvažoval. Jsem rád, že ten zahraniční support vyšel právě v podobě produkcí, ať už od Quirogy nebo Beatgees, který dělali Tváře...all massive.

Sloka Supy je velmi nadstandardní materiál. Nevíte, čím to je, že jeho featy se opakují od Košic po Karlovy Vary, ale jeho sólo deska zanikne v moři dalších releasů?

Filip: Netuším, každej jeho bar je jak víno, Supa peace.

J-Kid: Supa MC.

Madre: Nesmíš to tak řešit, užívej si to!

Del: Ti řikáám zanikneš v mořiii, moreeee. (smích)

Ještě bych se vrátil k samotné desce a jejím vzniku. Mluvilo se o ní již delší dobu, ale termíny jsou to, co zdejším interpretům příliš nevoní. V čem byl problém u vás? Přehrávali jste skladby a brousili je k dokonalosti nebo nebyl čas či jste čekali na tu správnou múzu?

Del: Tak hlavně sme dloouho nedělali nic. Poslední deska znamená poslední rok práce. Nic víc. To co se dělo před tím, ale bylo taky důležitý.

Filip: Při nahrávání jsme byli často na pokraji šílenství a byly chvíle, kdy jsme si říkali, že s tím seknem a konec! Ale vybarvilo se to a termín vydání byl ve finále to poslední, co jsme řešili, jde z toho zbytečnej tlak. Se skladbami sme se piplali až kaam, a z feedbacku je zřejmý, že to fans vnímaj, je to vymazlený.

J-Kid: Občas jsme to každej viděl jinak, je dobrý vzít si ponaučení a dívat se dopředu. Ten první termín byl i tak dost šibeniční. Ty dva měsíce navíc nám pomohli udělat to bez zbytečných kompromisů.

Madre: Tak tady si posypu popel na hlavu. Se slokama bejvám poslední, protože než se vyhrabu z Prahy do Jihlavy na nahrávání, tak je vždycky po termínu.

Efko: V poslední době jsi pojal za svůj pseudonym Strejda Filí. V čem je jinačí oproti Efkovi? Značí ten strejc veterána, který to má v hlavě srovnané a je více rozumný?

Hele od jistý doby, tuším od tý, kdy Delův první kluk začal žvatlat, se kolem mě nějak nakupilo prcků a volaj na mě Streeejdoo Filíí. Mí kámoši a známí se toho chytli a začli mi prostě říkat Strejdo. Tak strejcuju. Jinak je Efko a Strejda to stejný, akorát si nejsem úplně jistej tím, že to mám v hlavě srovnaný.

Del: Když se narodil můj první syn Kryštof, byli najednou všichni strejdové a tety. Někomu to holt zůstalo. (smích)

Eurodel ohlásil na rok 2017 své debutové sólo. Svým způsobem už bylo dávno na čase. Co zbytek bandy? Není škoda se o tuto možnost být pánem svého díla ochudit? Nebude vás release jednoho z členů takovým spouštěcím činitelem, který nakopne ostatní?

Del: Věřím, že bude. Stejně ve finále du za klukama - zeptat co na to říkaj. Furt potřebuju tu zpětnou vazbu. Sound ale bude jinde. Skinny je král!

Filip: Hmm, něco na tom je, třeba ano, těším se na to.

J-Kid: Back in bando. Jsem ready.

Madre: Není čas.

De Puta Madre: Opět nejsi zapojen ve všech skladbách a svým způsobem jsi na okraji projektu. Není ti to líto? Nechtěl jsi na téhle desce už kopat jako hráč základní sestavy bez střídání v základní hrací době?

Skvělá otázka, díky, rozumím ti. Ne, není mi to lito. Pokud to přirovnáváš k fotbalu, kterýmu teda upřímně neholduju, tak i když sedí hráč celej zápas na lavičce, tak je členem týmu a raduje se z každýho gólu. Nežárlíme. Nejsme jak Ronaldo. Beaty jsme vybírali společně a samozřejmě, že původní plán byl, že to zajedem všichni. Jenže já už skoro 20 let bydlím v Praze a jsem zasekanej prací, která je pro mě prioritní, takže jsem to prostě všechno nestíhal. A dopadlo to skvěle! Stejně by to byla píčovina, představ si každej trek přes 4 minuty a každej povinně šestnáctku jak roboti.. JEBAT! Síla PIO je právě v kreativitě a flexibilitě. Žádný pravidla, žádný sloka-refrén-sloka-refrén hovna. I kdyby měl zajet v rámci alba jednu věc třeba jen Filip, tak jsme prostě PIO. Jsme rodina. Prostě je to tak, jak to má bejt a neřešil bych coby kdyby.

De Puta Madre: A ty spolupráce se španělsky mluvícími umělci? To je tvoje práce a napojení díky tvé minulosti?

Tak to víš, že to má na to vliv, ale není to jen o tom. Španělská scéna je neuvěřitelně kvalitní a všichni to žereme. Dotáhl jsem CDčka kapel jako 7 notas 7 colores, Solo los solo, Chacho Brodas, Juan Solo, Tremendo, Tote King, Shotta  a tak dále. Moji kámoši z Barcelony, starý writeři, nám různě dohazujou svoje kámoše prostě. Všichni jsou nějak propojení a mezi nima se pohybuje zásadní týpek Quiroga, původem z Malagy, aktuálně Barcelona. Absolutní megatalent, multiinstrumentalista, beatmaker a luxusní zpěvák a ten nám poskytl beat na Brickbars. Není to první španělská spolupráce, už jsme dělali track s MAI, novátorskou female MC z Barcelony. Posílám maximální respekt všem!

Eurodel: Co ten tvůj doubletime ve skladbě „Brickbars“. Je to jasný vzkaz mladším kolegům ze scény, že technika není vše?

Za mě je to jasnej vzkaz těm, co si myslí, že rapovat umí, protože to párkrát zkoušeli. Těm co rozhodně ví, jak maj vypadat a znít, ale nežijou tak.  That´s all!!

Často se setkávám s tím, že starší posluchači odrůstají kvůli tomu, že nabídka rapu v Čechách není pro jejich konzumaci důstojná. Myslíte, že jste tuto trhlinu na trhu zalepili?

Del: Myslet si můžem, co chcem, a čas ukáže a prověří i tohle album, jako každou další sračku, co vyjde.

Filip: Nedokážu to posoudit, od toho by měli bejt lidi a hodnotitelé zvenku. Beru to tak, že sme udělali deepový album a primitivní sračky na něm fakt nejsou.

J-Kid: To bohužel fakt netuším, ale věřím, že svý lidi si to najde.

Madre: Možná jsme ji zalepili, ale ti starší posluchači už na koncíky stejně bohužel nechodí.

Očekával jsem možná o něco více materiálů na koncerty, které budou nutit publikum skákat. Nebojíte se, že ten obsah sdělení trochu utlumí ty shows, kde fungují pecky typu „Musíme jet“, „Bez tebe“, „P.I.O“, Punk 3:1 nebo „Chtěl bych“?

J-Kid: Myslím, že ty nový věci mají vibe a potenciál, na koncertech z nich musíme vyždímat tu jejich atmosféru.  Občas připomeneme starý dobrý pogo.

Del: Asi si to nedovedeš představit, tak o důvod navíc se stavit na koncert. A i když si to furt sedá, je jasný, že to bude fungovat!

Madre: Já bych si bejt tebou z toho hlavu nedělal. Doraž na koncík a budeš koukat, jak budeš skákat.

Filip: Budem to proplítat, chvíli skákat, chvíli kejvat, chvíli mlčet, chvíli řvát. Ať to má vlny.  

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná