Odjakživa je pro mě muzika něco, co činí můj pobyt tady snesitelným, přiznává Kato

Říká se, že udělat dítě umí každý blbec. Dohnat ale Kata a vymáčknout z něj pár informací, to je kumšt. Od první chvíle, kdy jsem pomyslel na "track po tracku s Prago Union", mi bylo jasné, že přitom zabiji pár svých neuronů. Vůbec jsem netušil, jestli to klapne. Známe Kata jako strojvůdce, buď jeho vlak nevyjede z depa vůbec anebo má zpoždění jako kráva, protože si s časem zrovna netiká. Zaplaťpánbůh se jednalo o tu lepší variantu. Byl jsem rád, že to nakonec dopadlo, protože rozpitvávat Prago Union skladby není zrovna jednoduché a navíc nebudu asi jediný, koho bude zajímat komentář od samotného tvůrce. Takže stylově pozdě, ale přeci.
 

Rapviem 2

Mikro: Hned v úvodu zmapuješ situaci a vystihneš podstatu věci. Na hlavním pódiu hrají pořád stejnou, akorát s jinou kapelou a není dvakrát chachá, mít vlastní špičky v patách. Pamatuji, že si kdysi tvrdil, že největší problém na naší scéně je ten, že se MC´s berou příliš vážně. Platí to pořád, anebo kde vidíš ty největší slabiny dnes?

Kato: No, ona ta skladba není jenom o scéně, je o stavu věcí jako takovejch... Život, vesmír a tak vůbec, víš co. Ta kapela je tam jenom taková metafora. Na hodnocení scény jsou na desce jiný místa. Ale když už se ptáš, tak jak to dneska je, snad už nemůžou emsís ani myslet, natož brát vážně... Mimochodem, všimnul sis, že tahle věc a potažmo celej Express začíná stejnou flétnou, kterou končí původní Rapviem a potažmo celý HDP?
 

Ántré

Jak už říká samotný název, tohle je představení a jeden velký oddech, že je album po pár letech konečně venku. I když to byl těžký porod a plod má ještě mnoho chorob, všichni jsou rádi, že je na světě. Navíc podle počátečních průzkumů si vede velmi dobře a to nejen u kritiků, ale i u fanoušků, kteří tě podpořili koupí tisíce nosičů během prvního týdne. Slušný začátek, ne? Vypadá to, že by si mohl i konečně splatit HDP, ne? V závěru skladby je taky odkaz na zuby, které zmizely. V jednom rozhovoru si prohlásil, že by si desku případně i přerapoval, když by si měl už chrup v pořádku. To si myslel vážně? Mám pocit, že ta výslovnost je asi jediná věc, kterou ti může někdo na tomhle albu vytknout, jinak na tebe nemůžou.

Myslel. Pokud budu mít ze strany lidí pocit, že to chtějí... Jinak si osobně myslím, že stejně jako každá písnička odráží dobu, situaci, rozpoložení – nebo já nevím – období, ve kterým vznikla, tak asi i ty zuby patří k atmosféře té desky. Proto jsem se ostatně rozhodl nečekat rok na “nofý fuby“ a vydal to teď, když jsou ty skladby živý, jestli mi “rozumyš“.
 

Dezorient Express

Skladba pro všechny, kteří se vždycky ptali, když už bude nová deska anebo, proč ještě nevyšla. Vysvětlení jako „nikdo se neumí ztratit jako Kato“ nebo „s námi si zrovna čas netiká“ jsou trefné a celkově se nebojíš sám v sobě zašťourat. Tady zazní asi nejhlasitěji sebeironie, rány rozdáváš nejen konkurenci, ale tady hlavně sám sobě a rovnou do žeber.

Čék' by měl bejt schopnej vidět ze shora – tak jak je v kontextu s ostatními a ostatním. To, že by se z toho pohledu měl taky poučit, je věc jiná, ale dělám, co můžu. Tahle skladba vznikla vlastně jako jediná v mezidobí mezi HDP a novou deskou a v té době byla aktuální ještě o něco víc, než je teď. Ale myslím, že message v ní je univerzální natolik, aby každý, kdo to slyší, věděl, která bije. P.S.: Velká omluva patří Paulie Garandovi z BPM, který je spoluautorem beatu k téhle skladbě. Vlastně autorem nosného nápadu toho beatu. Nějakým nedopatřením jeho jméno vypadlo během hektického (jak jinak) dokončování bookletu, zřejmě na straně grafikově. (Stejně tak se vytratil i můj Táta z děkovaček, tak promiň, Tati.
 

Myšlenkovej Pochod

Neuvěřitelný proud tvých myšlenek, který se ti podařil zachytit na papír. Asociace a fatální polemika, které tě bombardují nad ránem po cestě domů. Mimo jiné povídáš, že hraješ vabank, přičemž tvůj bank je tvoje holá řiť. Máš opravdu ten pocit, že nemůžeš nic ztratit? Minimálně byla v sázce pověst, statut a laťka, kterou si nastavil deskou HDP, ne?

Hele, status, laťka... To jsou takový novinářský výrazy. Hodnocení něčeho vzniklého nějakou třetí osobou z povzdálí a nemá to mnoho společného s tím, jak to vnímám já. Pro mě je odjakživa muzika něco, co činí můj pobyt tady snesitelným. Proto jí dělám, proto mě baví, a dokud to tak bude, budu to dělat. Přirozeně se snažím, aby každá další věc, kterou udělám, byla zase o kus dál, než ta poslední, jinak by to ani nemělo smysl a takovou věc bych ani nevydával. Pocit, že nemám co ztratit, s tím až tak nesouvisí, ačkoli bych se za to klidně taky postavil, protože to je holý fakt. Nikdy nevíš. Carpe Diem. Nikdy jsem si tím nebyl tak jistý jako po tom, co odešel Ali... A co se týče “Pochodu“ jako takového, tak to byla první pecka, kterou jsem na D.E. dodělal a která spustila ten studiovej kolotoč, na jehož konci stálo celý album. Stejně jako byl “Přílyš Dlouhey Víkent“ na HDP. Z toho pramení i jistá “upovídanost“, kterou se obě skladby vyznačují. Je to taková předehra nebo výcuc toho, co následuje...
 

Hip Hop

Ze začátku jsem byl hodně zvědavý, za jaký konec tohle téma uchopíš, protože ten název byl na tebe dost podezřelý. Pojal si to ale klasicky štiplavě, což je u tebe běžné. Dostane se na mudrlanty, kteří dělají hip hop ze srdce a pro který je rap život a kteří by se nejradši vrátili strojem času do minulosti, protože jen tam vycházely ty kvalitní věci. Opak je ale pravdou, tvoje deska je toho nejlepším důkazem a navíc pořád platí, že „kdo hledá, ten vždycky najde“, ne?

Zhruba tak. Dobrej rap pořád existuje, akorát je ho v té současné záplavě potřeba trochu víc hledat. Celkově je tahle skladba hlavně o tom, že kdekdo “ví“ jak to má být, co je nejvíc a kdo je nejmíň, ale nikdo nejde a neukáže nám to, aby se teda vědělo, co na tom pravdy. Spousta keců, všichni maj vod všeho klíče, ale já furt mám pramálo dobrýho českýho rapu, který bych si moh' pustit. Lidi by si měli věci vyndat z huby a vložit si je do rukou. Byla by to pak i mnohem čistší atmosféra... Ale ruku na srdce, nic z toho nejsou žádný novinky. Bohužel.
 

Rozvička

Do parády si bereš rádoby MC´s, které bereš na malou rozcvičku. Zazní taky „myslim, že si mámu špatně pochopil, když ti říkala, aby ses teple oblík. Myslíš, že existuje nějaký výrazný poznávací znak, který by už z dálky dotyčného kontrolora mikrofonu prozradil?

Zesilovač. A pár beden a on už se prozradí sám... Tohle je battle-rým pecka ála “Verbál“ - spíš legrace, než nějakej velkej message. I když “Verbální Atentát“ nějakou tu nosnou myšlenku měl víc, než ji má “Rozcvička“. Jde především o hlášky, ale nikdo netvrdí, že se v tom nikdo nemůže najít...
 

Funky Stav

Krátká instrumentální vsuvka, na které si ale nemakal sám. Samotný název vypovídá o inspiraci a nálada dává znát, že v době vzniku “Funky Stavu“ si byl asi v pohodě. Nevznikla skladba ke konci nahrávání Dezorient express, kdy už si věděl, že ten vlak opravdu vyjede na reálnou kolej?

Nemůžu říct, že bych byl někde během nahrávání Expresu v nějaký nepohodě. Užíval jsem si každou pecku. Ale tahle byla dokončena mezi posledními, když začalo být jasný, že deska potřebuje na pár místech trochu “odlehčit“ chvilkou bez rapu... Beat ale existoval už mezi prvními a jeho základ má na svědomí Kyslah Teslah a/k/a Pan Jahoda a/k/a Mr. Strawberry z Kutný Hory. Fajn kluk. Dělal ten beat původně pro MC Resta. Pak jsem se ho zmocnil já, trochu dotvořil a plánoval ho na společnou věc s Restem. Pak se na něj trochu zapomnělo, zčásti i proto, že nakonec zůstal Express bez hostů. Včas se ale vynořil, aby posloužil jako skvělý základ k téhle interlůdě. Po dalším lehkém doprodukování a taky po nakladení prime-kuts by my man DJ Maro!
 

Zpatra

Začátek instra mi připomíná “Bestiář“ a celkově mě tahle skladba strašně baví pro svoji energii a náladu. Ta špinavá apokalyptická atmosféra, zní to jako z nějaké katastrofického filmu, kde ty jako hrdina utíkáš z jednoho boje, aby ses pustil do druhého, a přitom úprku ještě stačíš vyprávět svůj příběh.

Jo, to si pochytil asi správně. Tak nějak to vykrystalizovalo. Nemám moc víc, co bych k téhle skladbě řek. Leda bych prozradil, že to byla tak trochu sázka na intuici s rýmami, který mi zbyly, ale který jsem chtěl nějak použít... Ale to bych se zbytečně odkopával, že jo.
 

Kata-Strofy

Další skladba, kde si děláš srandu sám se sebe. Pícháš do svých slabých stránek a sám se ptáš, jak tomu máš všemu šéfovat, když nedokážeš přemluvit ani svůj mozek, aby pro tebe pracoval. Navíc k tomu ten geniální název, kde potvrzuješ, že dokážeš náš mateřský jazyk 100% vyždímat. Ságo v refrénu mi připomíná starší věci Pete Rock&Cl Smooth…Libovka.

Opět si to vystihl sám nejlíp. Trochu pecka bez konce, ale já sám snad ještě nekončím, takže to asi tak má bejt...
 

Hledám

Je toho spousta, co hledáš. Od těch maličkostí, až po ty zásadní věci. Sám cítíš, že to bude ještě dlouhá cesta, než všechno najdeš, protože s povahou snílka to jde ještě o něco pomaleji než normálně. Co se týká muziky, tak už si to podstatné asi dávno našel, jinak si ale pořád na začátku, ne?

Nestraš. Nějakou cestu jsem snad ušel. Jenže nevím kudy ani kam, takže vlastně ani nevím, jakou. Takže jsem defakto furt tam, kde jsem byl, přestože si často přijdu dost mimo. Co říct o hledání... Je věčný, a když najdeš, tak už není. Tudíž už ze své povahy je to neuzavřitelné téma. Něco jako život sám. Takže je to jedno s druhým do značné míry zaměnitelný. Tak jsem se to alespoň pokusil nějak úsekovitě zachytit a přitom si i trochu pohrát s tím slovem jako takovým, tak nějak po češtinsku... Víš co, takové to domácí pitvání...
 

Skládací

Tlama, co tě pohltila, malá mořská víla, co tě v sobě utopila. Třetí osoba, rod ženský a také trocha prostoru pro představivost posluchače, aby si doplnil, co potřebuje. Bonus beat v sobě ukrývá sampl, který znám, ale nemohu si vybavit, kde jsem ho slyšel.

Jo jo. Jedna ze tří věcí na D.E. věnovanejch primárně něžnému pohlaví. Prapůvod má v konkrétní osobě, nicméně při dokončování už to bylo bez konkrétního zacílení. Co bych ti povídal. A ten sampl jsi slyšel ve jedné mé starší oficiálně nevydaný skladbě “Den poté...“ Teda jestli myslíš to “Já se taky bojím...“...
 

Bezedná Noc

Jedna z těch nejtemnějších skladeb. Track, který je ponurý jak prase a optimismus vytlačil za roh. Lidi se nestarají o nic jiného než sami o sebe. Vidí jen na svoje špičky a jsou schopný celý týden chodit kolem mrtvoly, aniž by si toho všimli. Vykresluješ atmosféru noci, která je temná jako duše lidí, kteří jsou lhostejní a ke kterým si ztratil víru.

Nevím, jestli jsem ztratil víru. To bych asi neměl potřebu dělat ani takový trek. Ale máš pravdu, je to soda. Když jsem o tom slyšel, mohl jsem si ukroutit hlavu. V reálu sice toho chlapíka nikdo nezabil, byl to zřejmě bezdomovec a zemřel přirozenou cestou, ale stejně je to vostrý. Nemám, co bych dodal. Jsem rád, že se mi to podařilo nějak seskládat do pecky, páč jsem to chtěl udělat od chvíle, kdy jsem si tu zprávu před nějakýma 3, 4 lety přečetl.
 

Krajní Prostředek

Nálada zůstává pochmurná, opět řešíš věc, která tě vůbec netěší a opět je tu cítit apel. Track věnovaný ztraceným a omezeným lidem, extremistům, kteří se zasekli v mrtvém bodě. Díky své omezenosti jsou schopni věcí, které mají leckdy fatální důsledky. Máš nějakou osobní zkušenost z poslední doby nebo jen reaguješ na informace z TV a novin?

Tak mě celkově přišlo, že určitý menšiny nějak moc vystrkují růžky a navíc to balí do oficiálního rouna, tak jsem chtěl jen připomenout fakta. Snažil jsem se tak učinit pomocí jasných argumentů a ne jen tak vřískat, jak to dělají oni. Myslím, že poslech vydá za jakýkoli rozebírání. Nemyslím si ale, že by z téhle strany hrozilo společnosti nějaký skutečný nebezpečí. Přece jenom furt věřím, že lidi nejsou tak hloupí, aby nechali zopakovat tak smutný věci ze své historie... Každopádně moje stanovisko je tohle.
 

Apropó

Ženský se dělí na ty normální a na ty, které si bere Kato na paškál v tomhle tracku. Ženský, které jsou nezábavné, nudné, mají rádi prachy, sami sebe a kariéru dělají skrze svůj klín. Nemá s nimi zase až tak velký problém, jen jim to chtěl říct. Nějaká špatná osobní příhoda? Nikdy by mě nenapadlo, že by si zrovna ty, nepoznal po pár vteřinách tenhle typ holek.

Hurá, první pisálek, co to pochopil správně. Neznáš ty mě? Je to tak, jak říkáš. Zatím na tom, zaplaťpánbůh, nejsem tak zle, abych si něco začal s podobnou osobou a nevěděl o tom. Takže to je humorný vzkaz určitému typu žen, které to neberou za ten nejlepší konec a přál bych jim, aby jim to secvaklo dřív, než pozdě. To pak nebývá nic pěkného.
 

¼ Na Prd

Hlavně v Americe je populární popisovat nástrahy ghetta, kde se každodenně střílí, prodává fet a vraždí. Ty přidáváš vršovickou alternativu a s humorem tvým vlastním popisuješ, jak to chodí u tebe v „hoodu“, kde si trafikantka brousí břitvu a tramvaj pro jistotu nestaví.

Tak tak. Samozřejmě je to nadsázka. Potkal jsem ale i sousedy, kteří to tak opravdu vidí. Fakt. Já každopádně už na úvod říkám, že “normálně by 'ses tu mohl unudit k smrti, ale dneska budeš valit oči“ a v závěru připomenu, že “nemysli si, že teď o mý čtvrti něco víš“, aby bylo jasno, že tady jde především o pobavení, než, že bych se někomu pokoušel namluvit, že žiju v ghettu. Jenom tak trochu přeháním.
 

Furt to tak máme...

Kámoši, ať jsou, jaký jsou, jsou pořád oázou v každodenní poušti starostí a povinností. Vždycky taky pomůžou, když člověk potřebuje pomoc s plnou flaškou něčeho dobrého. Nikdy ho v tom nenechají samotného.

Pravdu díš, každý ví. Tenhle trek měl být už na HDP i když úplně jinak, s jiným instrem a i text byl trochu jinak, ale nakonec se tam nevešel. Obětoval jsem ho ve prospěch “Pecky S Kurtem“, která byla přeci jenom tematicky hodně příbuzná a tak se tam nakonec dostal jen sestřih původního beatu jako “Int'lůda“. Taková faktická poznámka.
 

4, 5, 6

Instrumentální vsuvka. Hned od začátku jsem přemýšlel, jestli to bude mít nějakou souvislost s klasikou od Kool G Rap. Přestože je tvoje instro jiné, to tradiční brnknutí tam nemůže chybět. Beru to tak, že si chtěl udělat svoji verzi tracku, který je dnes považován už za klasiku?

Nikoli. Čtvrtý, pátý a šestý písmena v abecedě jsou D, E, F... Stejně jako tóny stupnice, který zpívá hlas v závěru. Jenom taková reprezent-lůda a zároveň další potřebný odlehčení v dramaturgii alba, aby mohlo lépe vyznít, co následuje...
 

Procházka Parkem

Pro někoho zdánlivě banální procházka parkem, pro tebe přirovnání a jakási vstupní brána do světa, kam jen tak někdo nemůže. Procházka světem, životem, co si se o něm už naučil a na jakých principech vůbec funguje. Plavíš se sám přes oceán s dírou v neckách, nikde záchranný vesty a ty při té nelehké plavbě ještě stačíš sledovat dění kolem sebe a zjišťuješ, jak to chodí.

Každý vnímá život a všechny věci co se mu dějí nějak a je jenom na něm, jak si je vybere vnímat. Nikdo nás sem neposlal, abychom byli nešťastný nebo se tu trápili... To bychom si měli ujasnit.. Ale proti gustu žádnej dyšputát...
 

Nadživotní

S odchodem Aliho si ztratil kamaráda. Přestože je to skladba o bolesti v srdci, tak je mi sympatické, že si ji třeba už od úplného začátku neutopil v melancholickém piánku. Takhle je v tom cítit především naděje, že se má tam dobře a že se určitě jednou potkáte a zahulíte spolu. Bonus beat je ale už fakt smutný, to instro mi nahání husí kůži.

Bonus beat je to uvnitř, celá skladba pak to, jak by chtěl i Turek, aby to lidi vnímali, si myslím... Zároveň to činí “Nadživotní“ zkousnutelnou i pro většinu, která ho neznala. Jinak nemá cenu se k ní příliš vyjadřovat. Všechno je tam. Teda všechno... No, však víte... Jsou lidi, kteří by tu skladbu měli zpívat spíš, než já a tak je to i tak trochu pro a za ně. Ačkoli to byl dost zásadní moment a políček i na mé cestě. R.I.P., Honzo... A dík.
 

Nekronika

Svojí temnější a hypnotickou náladou mi hodně dává vzpomenout na desku Rigor Mortiz. Navíc jde o čistou exhibici tvojí bezbřehé fantazie, která podle mě musela být něčím podpořená. Čím, to ale netuším. Snad mi to řekneš. Mám pocit, že nápady na “Myšlenkovej pochod“ třeba přicházely během cesty domů z pařby, ale naopak “Nekroniku“ bych spíše tipoval, že vznikla v tvém tichém soukromém paláci Strojovně.

Čéče, musím tě zklamat, žádný pikantní odhalení se nekoná. Chtěl jsem zkusit udělat skladbu jako film, takovým tím “Tarantinovským“ způsobem, kdy se všechno rozuzlí až v úplném závěru a postaví to defakto všechno předešlý na hlavu... A téma skladby “Černá Kronika“ z Rigor Mortiz je k tomu prostě ideální, takže jsem to pojal jako takové nové nastudování stejného materiálu a proto se to taky jmenuje “Nekronika“ (ostatně, už ta nosná melodie navozuje podobnou náladu). A proto si asi měl i ten pocit.
 

Hey!

Výborná skoro tečka za deskou. Uvolněné tempo a tvoje rozmluva sám se sebou a s múzou. Polemika, jestli s tím neseknout a místo ganji radši zasadit strom a místo hlavy, si postavit radši dům. Líbí se mi, jak se to instro mění společně s náladou v textu. Jak se to přehoupne v momentu, když se změní názor.

Jojo. Původně to bylo vlastně outro s jiným beatem, méně slovy a bez refrénu. Pak jsem ale vyprdnul ten beat a měl potřebu ho použít, a když mě napadl ten refrén, tak jsem změnil plány a udělal z toho tuhle skladbu. Přesto však zůstala v závěru, protože sem, podle mého, patří. Ale slovy ti asi nepopíšu proč. Jsem si ale jistý, že když jí slyšíš, tak to není ani potřeba.
 

etc.(bonus skladba)

Track bez názvu, který je uveden pouze uvnitř bookletu. Proč nebyl zařazen oficiálně mezi ostatní věci? Beat si nedělal ty, ale strašně mi připomíná nějako pecku, ve které rapuje Edo G, kterého tu také strašně cítím. Způsob, jakým tady rapuješ, jak skládáš rýmy, jak dáváš důraz na jednotlivá slova, tak to mi dává hrozně vzpomenout na bostonského veterána. Navíc mám pocit, že tam slyším ke konci i “I´m Laughing“ nebo se mi to zdá?

Gró beatu je od Romana Ponertiho z UL Farmy, já jsem si ho jen přizpůsobil k obrazu svému, textu a zvuku celý desky... Tvůj pocit ti asi nevysvětlím, protože ho nesdílím. :) Ani nevím o ničem, co by ho vysvětlovalo fakticky. A proč skladba není uvedena mezi ostatními je, protože to vlastně vůbec skladba původně nebyla. Byl to dopis jednomu důležitému člověku, když mi došlo pár důležitých věcí. Krátce nato jsem to sice nahrál, ale na desku to v plánu nebylo. Vlastně jsem musel jinou skladbu vyhodit, abych tam mohl tuhle dát. Ale musel jsem. Důvod, proč je schovaná, je ten, že je to stále především vzkaz pro onoho konkrétního člověka a chtěl jsem, aby věděl, že to tak je. Jakoby o ní věděl jenom on. Tedy ona.

Už jste četli?

Kato vs. Rodriguez: prý sonda do duše Prago


 

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná