Momo: Pokud bych měl dávat rozhovory všem, tak o mě lidi budou vědět více než já sám

Naše redakční partička se sešla v pražském klubu Uhelna, aby byla svědky dalšího mejdanu se zajímavým potenciálem. Sklepení smíchovského music baru jsme opouštěli nejen spokojeni, ale i se zvukovou stopou, neboť se nám v backstagi podařilo odchytit bratislavského Moma, který nám zodpověděl několik otázek. Co nás tedy zajímalo?

Od našeho posledního setkání jsem měl celkem problém s tebou rozhovor realizovat. Proč je v poslední době tak těžké tě na něj ulovit?

No rozhovory se mi moc nechtějí dělat. Nebaví mě to, je to takové provařené už. Podle mě chce každá stránka rozhovor, a pokud by si ho měl dát všem, tak by lidé o tobě věděli více než ty sám.

Pak je tedy ale nutné oddělit kvalitu od kvantity a vybírat si, když to postavení na scéně máš, ne?

Nikdy jsem to jinak ale nedělal. Bbarak je kult, který fungoval, už když jsem byl malý chlapec, ale trochu mi už leze na nervy, když mě někdo zpovídá z pičovin. Když se ale zeptáš na něco, co je svým způsobem zajímavé, tak je to v pohodě. Vždy je to o tom týpkovi, který ty otázky pokládá…

Setkáváme se tu po tvém koncertě, který na publikum zcela jistě zafungoval podle očekávání. Co mě však mrzí, že už na svých show dáváš jen aktuální věci, přestože si myslím, že skladby „Hlad“ či „Uličný Rep Víťazí“ z tvé první desky mají obrovskou sílu.  Je to už opravdu taková minulost, ke které se vracet nechceš?

Tak ty texty jsem psal ještě v sedmnácti. (smích) Možná to sílu má, ale já například nesnáším i svůj předešlý album po půl roce. Takový prostě jsem. Já když něco nahrávám, tak se mi to strašně líbí, jak nejvíc se jenom dá. Když to píšu, nahrávám, pak když to vyjde… a za půl roku už si to nemohu pustit. Když některý můj kamarád teď pustí mou poslední desku v autě, tak mu říkám, ať to okamžitě vypne. Seš toho prostě překrmenej. To máš jako v rádiu, když furt dokola hrajou tvou oblíbenou skladbu, až ji začneš nenávidět. A já tak nenávidím všechny svoje skladby. Jen na koncertech mě to baví.

Možná jsi mi svou odpovědí trochu nahrál do karet, neboť při našem posledním setkání si byl do všeho ohromně zapálený a mluvil jsi o tom, že je nutné dělat album rok co rok. Nebojíš se, že se publikum překrmí stejně jako ty? Nechceš si dát od desek chvíli pauzu a nechat je více vyhladovět?

Bojím, a proto letos album nevyjde.

Zaujala mě dnes v tvém live podání i skladba z desky Rival „Nech si len myslia“, ve které cituješ legendární bars Názov Stavby. Jaký k nim máš po letech vztah?

Myslíš skladbu s Wichem? Byl to tenkrát takový odkaz na starou dobu, na ten rap, který tehdy byl. Vždyť i já jsem na tom vyrostl. Hodně lidí dnes už ani neví, co to je, ale ti, kteří vědí, to určitě potěšilo. Nikdo to dnes nedělá a každý jebe na všechny.

A jak na ně nahlížíš tedy dnes? Třeba i na těleso pojmenované jako 4D?

Čtvrtá Dé? (smích) V pohodě hele, Dana mám rád jako kamaráda, neboť se s ním znám osobně a je podle mě hodně dobrý. To přetvoření do 4D byl takový komerční projekt, kterého jsem si tak nějak nevšímal, tedy kromě prvního singlu. Zelený dým se mi líbil mrtě, ale pak už to bylo takový moc komerční projekt, ale úspěšný! Účel kluci splnili, ale nebylo to pro mě.

Nešlo si při tvé show nevšimnout, jak moc je pro tebe důležitá práce s publikem. Trefil jsem se?

Je to pro mě hodně důležité. Potřebuju cítit, že tam jsou se mnou. Každý to bere jinak. Já to třeba nikdy jako pózu nebral.

Zaujal mě také v první řadě tvůj fanoušek, který měl na sobě mikinu Rival a zdál se být skalním. Jak to na tebe zapůsobilo?

Myslel jsem si, že je to Slovák. (smích)

Letos bude v Bratislavě již čtvrtý ročník festivalu Hip Hop Žije a ty jsi mi prozradil, že na line upu figurovat nebudeš. Minulé ročníky jsi nehrál podle mě v ideální časy. Byl jsi s tímto faktem spokojen?

Tento rok tam opravdu nebudu a ten minulý jsem hrál okolo deváté či desáté. S tím časem jsem byl spokojený. Nepovažuju se za headlinera ani zdaleka, i když jsem v podstatě jen s nimi v posledních letech spolupracoval.

A Hip-Hop Kemp tě neláká?

Láká, ale pozvánka mi ještě nikdy nepřišla. Pokud mi někdo zavolá a bude chtít, abych tam zahrál, tak dojedu. Pokud však zavolá a jedná s tebou jak s debilem, tak prostě nedorazím.

Takže jaká je tedy tvá cena? Bral bys to spíše jako nějakou prestiž a zadostiučinění nebo další přísun výdělku?

Tady nejde o to, že bych potřeboval vydělávat. Nemůžu ale ze sebe dělat nějakého somráka. Něco jsem již dokázal a nemohu k tomu přistupovat jako začátečník, protože mě pak takhle budou brát. Určitě by mi v tomto případě nešlo o peníze a rád bych přijel, ale nechci své fanoušky zklamat tím, jim ukážu, že jsem nějaký somrák.

Spousta posluchačů odsoudila před časem tvou spolupráci s Haha Crew. Nelituješ toho zpětně?

Nelituju toho a stojím si za tím. Mnohem víc mě možná mrzí, že se své šance nechopili naplno a jejich roli převzal Pil C. Do té doby byl jen někdo, kdo se motal kolem nich. On teď saje peníze a oni jsou zavření ve studiu. On ten styl nedonesl, ale právě Dalyb a Samey ho vytvořili. Jim je teprve 22 a věříš jim to, ale Pil C má 33 a přivlastnil si to jako trend, co funguje na puberťáky. Dneska když chceš vydělávat, tak musíš oslovit dětské publikum, a on to tak prostě udělal. Neříkám, že je špatný rapper, ale jeho příběh je úplná sračka.

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná