Modré Hory: Jsme intošsky-klubová kapela, což znamená, že hip hop vnímáme jinak než žánrově

Modré hory v minulém roce oslavily deset let, což se na scéně plné jednorázových projektů počítá. Dva veteráni na majku, za nimi Roland Kánik. Možná jim chybí swag, nemají tetování a zelenorůžové vlasy...no a co - jejich přednosti jsou slova linoucí se z hrdel, neboť nejeden zainteresovaný je považuje za básníky slovenského rapu. Na letošním ročníku Hip Hop Kempu jich bylo plné pódium. Nikoliv tím, že by za ty roky až moc mlsali sladké, ale svou show dali spolu s doprovodem Champion Soundu. Co nám po šedesáti minutách na stagi Lyrik a Bene prozradili?

Modré Hory moc na Hip Hop Kempu nehrají, ale letos tento festival jako jedna z prvních kapel otevíraly. Jak se vám líbila středeční kulisa, která není oficiálně brána jako den první, nýbrž nultý?

Lyrik: Vzhledem k tomu, že nejsme moc zvyklí hrát na žánrovém festivalu, tak jsme nevěděli, co čekat. Byli jsme ale mile překvapeni z toho, jak nás publikum přijalo. Jak zmiňuješ, tak byla teprve středa, navíc jsme tu show zažívali jakoby nanovo, neboť jsme ji hráli s Champion Soundem. Bereme to celé jako nečekané, ale příjemné, vyústění.

Bene: Hrát s Champion Soundem bereme jako svátek a teď to bylo teprve podruhé. První koncert jsme s nimi odehráli na Votvíráku. Lyrik to řekl asi za mě a já bych jen tedy dodal, že jsme si těch šedesát minut neskutečně užili.

Zmínili jste Votvírák, potom právě tuto show na Hip Hop Kempu. Slovenský rap je u nás poměrně často, ale jak mi vysvětlíte, že vás nebylo vidět na žánrových akcích u vás? Proč Modré Hory chyběly třeba na Hip Hop Žije?

Lyrik: V podstatě nemáme žádné bariéry nebo předsudky vůči některým festivalům, jen jsme si nezvykli tam orientovat svou mysl a upínat se tam.  Zatím se tak nestalo, není to ale tím, že bychom nechtěli, ale zatím nás to tak nějak nenapadlo.

Bene: Je to tak. Ty dva světy vedle sebe prostě nějak žijí a existují, ale zatím se nestřetly.

Lyrik: Asi je to i tím, že jsme víc intošsky-klubová kapela. To neznamená, že nejsme lepší nebo horší, jen jsme jiní. Asi jen ten hip hop vnímáme jinak než žánrově. Měli jsme to tak vždycky…

Před lety jste na tomto festivalu již hráli. Vnímáte ten rozdíl nejen v organizaci, ale i v posunu či progresu celého žánru?

Lyrik: Tak ten první rozdíl byl v tom, že jsme tu hráli oba sólo, i když oba ve stejný den v hangáru. Já ale hlavně vidím rozdíl v počtu návštěvníků a v tom vibu, který mají. Byli super, křičeli, zvedali ruce, byli báječní…

Jak jste se vůbec dostali k té spolupráci s Champion Soundem?

Bene: Bylo to jednou v čase po obědě pár měsíců zpět, kdy mi volal Affro, který byl zrovna s sklukama z Champion Soundu. Zrovna řešili, co dál a oni mu navrhli, že by si rádi zahráli s námi. A tak mi Affro volal, jestli bychom do toho šli. Já si říkal „wou“, to by bylo super, ale taky jsem to musel nejprve probrat se zbytkem týmu. Nakonec však byli všichni pro. Primárně tedy byla ta myšlenka na realizaci od nich.

Modré Hory mají repertoár, který se sám vybízí na koncertování s live bandem. Jak se vám tedy osvědčila spolupráce s Champion Soundem? Bude ta symbióza tedy i pokračovat?

Lyrik: Všechno je to otevřené, ale nelze teď říct, kolik takových koncertů ještě bude. My jsme jednoznačně pro, protože chemie s kluky je skvělá. Rozumíme si nejen na stagi, ale i v backstagi, kde dokážeme mluvit o všem. Máme podobný humor a rádi podobnou hudbu, což je super.

A nebylo pro Beneho těžší si navyknout na živou hudbu, když Lyrik už nějakou dobu hrál se Zlokotem?

Bene: Pokud bych měl odpovědět krátce, tak řeknu, že to je skutečně jiné. Samozřejmě by to ale pak v písemné formě vypadalo nezáživně. Tím, že je na pódiu více lidí, je tam ten vibe o mnoho větší. Já si to prostě užívám a baví mě, když vidím Mraka za basou, jak se mračí a nebo Radima, jak na vše otcovsky dohlíží…

Modré hory umí hrát i sólově, což dokazujete oba dlouhé roky v jiných projektech nebo i sami za sebe. V závěru minulého roku jste vydali společné album, čekají nás tedy teď individuální materiály?

Lyrik: Na jaře příštího roku plánuju vydat sólovou desku. Venku už je singl „Moc potrebujem“. Není to boombapová záležitost, ale jsem rád, že jsem se dostal k jednomu rumunsko-kanadskému producentovi, který má už přes padesát let a má zmáklou celou elektronickou hudbu, takže tvoříme elektrický rap. V budoucnu je ale jisté, že Modré hory budou pokračovat.

Bene: Neustále píšu něco do šuplíku a mám i nějaké konkrétní představy, ale zatím bych si je nechal pro sebe. Letos jsme už odehráli hodně koncertů, i na nás je to dost a jsme za to moc rádi. Baví nás obrážet koncerty a vidět na živo lidi, které máš na facebooku nebo instragramu jen v podobě lajků. U kávy už ale občas spekulujeme okolo nových společných materiálů.

Máme rok 2018 a rapové trendy jsem přeci jen trochu někde jinde. Scéna na sebe poukazuje extravagantními účesy, oblečením nebo množstvím tetování. Jak to vnímáte vy, kteří jste označování spíše jako básníci?

Lyrik: Bene mě začal už přemlouvat, že bychom se měli nechat potetovat… (smích) Já mu říkám „no fuckin way“, ale on furt hučí. Říkám mu, že jestli chce, ať se klidně nechá, ale on furt „tak pojď taky“ a já mu říkám „shadap man“. Možná, že bychom si mohli udělat každý na zadku půl srdíčka… (smích)

Bene: Hudba se vyvíjí a je to super, když beru konkrétně ten hip-hop. Kdyby se nevyvíjel, tak by nevznikla ani boombap éra. Doteď bychom rapovali do nějakých funky-disco beatů. Máš to jako ve v každém žánru. Je tu kupa zajímavé hudby, kupa toho, co mě nezajímá. Barevné vlasy nemáme proto, že bychom se tak necítili komfortně. Asi bychom pak v tom našem světě a kavárnách moc svítili… (smích)

Pokud chceš zaslechnout Modré hory naživo, můžeš v pátek 9.listopadu v brněnském klubu Music Lab
 
Foto: Miro Nôta

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná