Marpo: Bestofky se dělaj v době, kdy toho máš hodně za sebou, nebo už nemáš co nabídnout

Na Marpa v poslední době jen tak lehce na ulici nenarazíte, protože se mu rodina rozšířila o nového člena a všechen svůj čas kromě nahrávání desky a koncertům věnoval své ženě a potomkům. V našem obsáhlém rozhovoru přiznal barvu těžkého workoholika, který občas má myšlenky, že by s tím seknul, ale hodiny a týdny dřiny nesou ovoce. Nová deska „Lone Survivor“ je venku a sklízí pozitivní ohlas. Předešlé dílo značilo comeback a myslím, že není nutné se bát o jeho následovníka. Marpo si upevnil pozici na scéně a nejen fanoušci, ale i negace je pro něj hnacím motorem. Podívejme se, co je nového u vůdčí osobnosti Troublegangu.

O plánech Troublegangu…

Když jsme se viděli naposledy, měl jsem vzato, že se dříve než s tebou setkám s Wohnoutem. Proč se plány změnily?

Hele, tohle je úplně jednoduchý. Wohnout asi taky vůbec nestíhal, protože čekal ještě na můj feat na desku. Pro mě bylo moje album prioritou a nemá smysl, aby to vydával v lednu nebo březnu, když jsem teď vydával já. Nemohl bych mu pak pomoci s tím promem.

Dlouhohrajku avizoval i Kap. Předběžné plány byly na březen. Můžeš mi prozradit, v jakém stádiu jsou práce?

Ten mi teď zrovna říkal, že září. Tenhle termín prý určitě platí.

Jak s odstupem času vnímáš vaše společné album? Dle mého názoru na mě působilo lehce uměle a sílu vidím především ve vaší sólové tvorbě, přestože na stagi vám to funguje jako týmu skvěle…

Myslím, že to splnilo to, co od toho fanoušci Troublegangu očekávali. Je těžký, když to srovnáš třeba s mou poslední deskou. Já nemůžu mluvit o takových věcech a vážných tématech na společném albu. Troublegang deska měla být spíše odlehčená, měl to bejt mejdan. Nelze na ní použít narození nebo smrt někoho, když s tím ostatní z týmu nemají zkušenost.

V tracku Wolfpack můžeme na konci slyšet tvůj motivační proslov k ostatním členům. Neskřípe to tedy občas?

Asi bych neřekl, že to bylo braný jako motivační proslov. Možná to lidi úplně nepochopili, ale Wolfpack je o tom, že ani mezi náma to není tak růžový, jak to třeba vypadá. Hádáme se kvůli ničemu, ty vztahy taky nejsou někdy úplně takový, jaký by měly bejt. Každý si prochází nějakou fází. Například když dělám desku a blížím se k deadlinu, tak začínám být fakt ukrutně nepříjemnej na ty lidi kolem sebe. Já a Kap makáme totálně na sto procent, a jsme pro to maximálně položený.

Bereš se tedy za hnací motor, který jde všem příkladem? Nebojíš se, že bez tvého nasazení by je eliminovala zaprděnost?

Já mám školu od Chinasek. Mám super kontakty, který jsem nasbíral za těch sedm nebo osm let, co s nima hraju. V tomhle jsem byl vždycky magor. Kluci jsou takový více odměřený, ale možná přemýšlej realisticky dost často. Já jsem větší snílek a věřím, že určitý věci vyjdou, což se někdy ale povést nemusí. Třeba se to ukáže teď v tý hale, že ji nenaplníme. Raději však chci všechno zkusit, než si v šedesáti říkat, že kdybych to nezkusil…

Pro svůj křest jsi zvolil velkokapacitní Incheba arénu. Co nastane za pár let, když své cíle vždy násobíš jednou krát? Dočkáme se třeba vyprodané O2 Arény?

Ty woe, to asi určitě ne. (smích) Rap má určitý meze, a to je podle mě malá sportovní hala. Já bych si třeba přál, abychom mohli jednou odjet kulturákový turné. Ale fakt kulturáky, kde máš tisíc až patnáct set lidí. To by byl můj sen. S vlastním zvukem, světly, prostě najmout si techniku a jet tak, jak jezdí Chinaski. Už mě přestává bavit hrát na takových těch diskotékách a klubech, který jsou totálně nevybavený. Musíme vozit světla, dost často si vozíme odposlechy, teď máme i in-eary, což je odposlech do uší, protože se to už nedalo vydržet. Místa, kde jedna bedna hraje a druhá ne, kde světla jsou většinou úplně na hovno, nejsou ty, kde bych chtěl hrát. Třeba pro mě osobně to není jenom přijet pro peníze. Chci udělat koncert, musím udělat show a těm lidem to dát naplno. Když tě na tom pódiu ani neviděj, protože je tam tma jak v prdeli, a svítěj na tebe dvě divný diskotékový světla, který se tam točej furt dokola, tak to podle mě není zážitek, který by měli dostat.

O nové desce…

Již při vydání Troublegang alba jsi přesně stanovil měsíc, ve kterém vyjde tvá další deska. Byl sis tím termínem tak jistý, nebo jsi ke konci nestíhal a doháněl vše na poslední chvíli?

Klasicky jsem doháněl. To je ode mě klasika, protože teď už mám od prvního října dvě děti, tak to není úplně jednoduchý tvořit a není na to čas a klid. Zatímco Rytmus jede třeba na měsíc do Thajska, Ben do Malajsie nebo kam, tak já jsem furt teď zavřenej doma, snažím se pomáhat svý ženě a už toho mám prostě nad hlavu. Nestěžuju si ale. Proto taky Rytmus není na té desce, protože odjel na dovolenou. V létě jsem měl už polovinu, když byla Mladá krev, a věřil jsem, že to dám. Já vždycky dodržel termíny.

Považuješ se za člověka, který si rád vše plánuje dopředu a má termínovou jistotu?

Rozhodně v tomhle nejsem punkáč. Mám dobrou školu od kapely, kde všechno jede podle plánu a všechno musí mít nějakej harmonogram. Před třema rokama jsem měl plán, že zboříme kluby. Pak když se podaří Lucerna Music bar vyprodat, tak SaSaZu. Když se povede SaSaZu, tak uděláme halu. A podle toho plánu jedem, akorát se to trochu sklouzlo, protože jsem chtěl minulý léto dělat přesně to, co měla kapela Kryštof. Udělat pro fanoušky kemp. Postavit někde stage, já bych třeba mohl ukázat něco z boxu, něco sportovního třeba v uvozovkách. Nechtěl jsem z toho nějakej tábor pro buzeranty, ale aby tam byl celodenní program a zakončilo se to koncertem určitejch interpretů. To nám nevyšlo, tak jsme udělali zase koncert v Lucerna Music baru a tam jsem si opět říkal, že když to vyprodáme bez problémů, tak půjdeme do haly a uvidíme… 

Nevzpomínám si spatra, jestli jsem se ptal již minule, ale po R!otu jsi plánoval Best Off. Proč se tenhle záměr nakonec nerealizoval?

Taky nevím, jestli jsme to spolu již řešili. (smích) Best offky se dělaj v době, kdy toho máš už hodně za sebou, nebo už nemáš co nabídnout. Desek mám za sebou již dost, ale myslím, že mám stále co nabídnout. Počkám si na ni, až budu mít desek třeba deset. 

R!iot byl synonymem pro comeback. Na nové desce jsi osobitější a otevřenější k tomu, že musíš tvrdě o vše bojovat a nevyhneš se i zlým jazykům, které na tebe hází špínu. Umíš si vůbec představit tu pohodu, kdybys byl drtivou většinou opěvován? Nechyběla by ti ta nálepka psance?

Vždycky bude někdo, kdo tě nemusí, a nebudeš všema milován. Jak řiká McGregor, když Tě někdo nesnáší, chce něco co ty máš a on ne. To je dobře, protože je to ten motor. Dokázal jsem změnit už hodně názorů na mou osobu už R!iotem nebo teď novou deskou. Právě nejtěžší pro mě bylo překonat R!ot, protože vím, že byl dobrej. To je duch, kterej tě straší, a říkáš si, co když se to nepovede. Co když to byla jen náhoda a jen jedna deska byla dobrá a nebudu mít o čem psát. Je třeba spousta amerických rapperů, který rapujou o ghettech, ze kterých pocházej, ale pak vydaj tři desky a na čtvrtý už nemaj co říct, protože od druhý žijou v určitým luxusu. Bydlej v Beverlly Hills nebo Ocean Drive. Naštěstí je můj život nějakým způsobem pestrej, že furt mám o čem mluvit. Někdy je to na hovno pestrý, ale někdy je to hezký, a pak je o čem psát.

Mluvíš o jedné dobré desce. Znamená to tedy, že ty předešlé nebyly?

Jako dobrý… Když si to teď poslechnu, tak mě z toho baví pár tracků a zbytek bych prostě přepnul. Já jsem vždycky chtěl udělat desku, kde bych nemusel přeskočit jedinej track. A to mě baví právě na Lone Survivor. I na R!otu jsem přeskakoval jeden track a říkal jsi, že je to trochu výplň.

Ta nová nese název „Lone Survivor“. Neinspiroval ses třeba válečným americkým filmem z roku 2013 s Markem Wahlbergem v hlavní roli?

Přesně. Mark Wahlberg natočil Lone Survivor, což je operace Red Wings. Celá ta myšlenka Seals nebo 601. brigády (Dum spiro spero) je za hranicí nějakých možností. O tom je i ten film, přestože to nelze srovnávat s hudbou, tak ta myšlenka, že furt jdeš dál, je skvělá.

S hosty je to dosti odlišné oproti minulým nosičům. Proč jsi vsadil především na tuzemské hráče? Znamená to definitivní přetržení vazeb s Floridou? Podle čeho jsi hosty vybíral? Separa a Ektora chápu, členy vaší stáje také, Kali je pro mě vcelku překvapením…

Já bych tomu neřekl úplně přetržení vazeb. Já si s Hard Targetem pravidelně píšu. Změna je v tom, že mě ta naše scéna už akceptuje. Dřív mě nikdo nerespektoval, nechtěl se mnou dělat a každej mě odmítal. Ani mě nenapadlo, že by se mnou někdo něco nahrál, když mě všichni nesnášeli. Dneska už mě ta scéna jakoby přijala úplně bez problémů. Třeba Ektor mi je velmi blízkej tím, jakej je, protože hraje narovinu, dobrej rapper a to je pro mě hodně důležitý. Separ je velmi příjemnej člověk a Kali mě zaujal tím, jak se se mnou bavil, jak se choval a jak mě respektoval bez nějaký přetvářky. Baví mě i dost rapově, proto jsem vsadil na něj. Přišlo mi, že ten Drahokam mu sedne jako téma.

Hned zkraje rozhovoru jsi zmiňoval účast Rytmuse, která nedopadla kvůli jeho dovolené. Je na scéně vůbec někdo, jehož tvorba tě v poslední době zaujala a ještě jsi s ním nezkřížil cestu na společné věci?

Určitě ještě Ego. Ten tam měl být původně taky. Já jsem se s ním potkal na koncertě a říkal, že určitě není problém, ať mu to pošlu. A pak mi neodpověděl asi na šest sms a deset emailů, tak jsem si pak řekl, že už ho nebudu nahánět. Patrik se mnou komunikoval úplně bez problémů, vídali jsme se i, ale já jsem to pak už kvůli termínům začal honit a on mi řekl, že odlítá do Thajska, a že to nedá bohužel. Na druhou stranu mám alespoň něco schovanýho dál…

Album vychází u Mafiarecords. Jak jsi spokojen s propagací, distribucí a staráním o tvou značku? Jestli si dobře vzpomínám, tak R!ot vyšel ještě pod PVP, předchůdcem dnešního Blakkwoodu.

To je úplně jednoduchý. PVP nezvládli to, že R!ot měl být v Bontonlandu v den vydání a nebyl ještě ani týden po tom. Napsalo mi třeba sto lidí, že tam byli v ten den pro desku a není tam. Tak říkám, že tam zítra určitě bude. Přišli druhej den a nebyla tam zase. Pak to zkusili potřetí a nakonec mi napsali, že na to teda už serou, což naprosto chápu. R!iotu se tedy mohlo prodat mnohem víc, což je škoda. Tomáš Snášel mi nabídl spolupráci již předloni a já se k tomu pak vrátil svoji cestou. Třeba Patrik s Ektorem mi řekli, že vypadám hrozně, ať si najdu nějakýho manažera, že to nemohu dělat všechno sám. A na Tomáše si fakt nemohu stěžovat, nemůžu na něj říct ani hovno, protože je naprosto skvělej. Co si na něj vymyslím, to mi splní. Třeba jsem mu řekl, že bych chtěl za sponzora Harley Davidson. A on říká no tak jo. Říkám to je blbost, oni přeci nikoho takovýho nesponzorujou a nakonec mě sponzorujou. Dával jsem mu občas takovýhle testy, jestli to zvládne, ale on je úplnej magor a všechno zařídí. Všechno, co jsme si vymysleli, tak vždycky splnil. Ta spolupráce nás určitě posunula dál. Snim to dotáhneme daleko. Vim to.

Proč je desátá skladba nahraná jinde než u Ondřeje Žatkuliaka?

Já jsem ten track pro tátu měl hotovej už krátce po jeho smrti, protože jsem se z toho potřeboval nějak vypsat. Vím, že táta měl rád moje texty, byl i na mým koncertě, ale hudebně ho hip-hop nikdy nebavil. A já si říkal, že když jsem bubeník, tak to alespoň nenahrát na bicí, když na kytaru neumím. A teď jsem přemýšlel, kde to nahrát a s kým. Greg Haver a Clint Murphy byli jediná dobrá volba, protože oba dělali celou desku Chinaski. Spolupráce s nima se mi skvěle osvědčila. To je prostě jinej level. Třeba Greg Haver jezdil turné s Manic Street Preachers po celým světě. Oba jsou megatalentovaní a já to chtěl nahrát venku kvůli zvuku a aranžím a vůbec, vytáhne to z Tebe prostě víc. Sedíš tam a věnuješ se jenom hudbě.

V rodině máš dalšího pokračovatele svého jména. Na R!otu jsi věnoval skladbu své dceři, na Lone Survivor otci. Dočká se této výsady i tvůj syn? Nebo tvá manželka, aby se necítila odstrčená…

No tak ta asi bude, bohužel (smích), ale tak říkáš si, že mu musíš taky nahrát track, jinak ho to bude jednou mrzet, ale ono to takhle není. To říkal i můj táta, že to musí přijít z nějakýho impulsu. Nemůžu udělat ten samej track, jakej má Emma. Tohle musí být přirozený, takže to přijde, vim to.

O rodině, životních změnách a koncertech…

Od R!otu se změnilo mnoho zásadních věcí. Některé jsou bolestné, jiné zase radostné. Jak moc ovlivnila práci na desce ztráta otce? Počítám, že na koncertech u skladby věnované jeho památce uroníš nejednu slzu…

Podle mě dost, až to trošku padlo do takovýho depresivního módu. Odráží se v tom ta nasranost a ten smutek. Táta už měl v roce 2013 malou mrtvičku a já si vždycky říkal, doprdele, doufám, že tu desku nebudu psát o něm. Napadaj tě různý černý myšlenky. Tomu nezabráníš. Ta hlava ti dá občas takovou myšlenku, že se za sebe i stydíš. Říkal jsem si, že o tom nechci psát, že nechci, aby se to stalo a bohužel to tak je. Na koncertech nevím, jak to na mě zapůsobí, určitě ji ale hrát budu. Na křtu určitě, protože celej ten projekt je věnovanej mému tátovi. Všechno ti dojde až s odstupem času. Fanoušci Troublegangu mě znaj a prožívaj se mnou ten příběh, proto to zahraju a uvidíme. 

Otec ti předal skvělé hudební geny. Budeš se snažit je předat i ty svým ratolestem? Svým způsobem o tom na desce mluvíš a rád bys, aby pokračovali v rodinném odkazu…

Já bych byl šťastnej, kdyby zůstali u muziky. Měl bych obrovskou radost. Sem si dělal prdel, že Emma bude druhá Taylor Swift, to by byla bomba. Budu to dělat ale jako táta, nebudu je nutit. Táta mě nechal bejt, ať se tím protluču sám, ať si sám vyberu čim chci bejt nebo na jakej nástroj chci hrát. Taky jsem mohl hrát třeba na kytaru, ale skončil jsem u bicích. Nechávám tomu volnej průběh, jestli Emma bude chtít bejt baletka nebo Otakar bude chtít dělat balet, tak je to na nich. Děti by měli dělat vše s nějakým zájmem. Hlavně že je mam.

Rodina je o syna početnější. Nestrádá tvým hudebním nasazením? Dá se to vše stále skloubit?

Je to strašně náročný. Měl jsem i období, kdy jsem volal Kapovi a říkal mu, že už na to seru, že už na to nemám a nechci tu desku dělat. V palici už toho mám tolik, bordel a sajrajt. Když jsem to odevzdal na master, tak jsem se poprvé sám poplácal po rameni a řekl si „konečně“. Tahle deska byla nejhorší, jakou jsem kdy dělal. Mám za sebou pět alb, desky s Amíkama, Troublegang desku, 352 EP, ale tohle bylo z toho to nejtěžší. Do toho jsme furt jezdili jak blázni po koncertech, prostě šílený.

Jak to vůbec zvládáš s koncerty svými a se skupinou Chinaski? Dá se nějak rozvrhnout, kdy které akce odjet, aby to neomezovalo ani jednu stranu?

Chinaski maj naplánováno na rok dopředu, takže se podívám, kdy je volno, a tam bookuju. A když náz zabookujou na stejnej festival, tak to dělám tak, abych já třeba hrál od šesti nebo od sedmi. Chinaski vždycky headlinujou od jedenácti, takže se to pak dá skloubit. Vem si ale, že jsem měl za prosinec 18 koncertů, tak mi pak řekni, kdy tu desku mám dělat. (smích)

Tvou druhou rodinou je fanouškovská základna. Registruju tetování loga na jejich těla. Narazil jsi na něco fakt netradičního, co tě třeba i v rámci mánie zaskočilo?

Hele, zatím asi ne. Jako když už má na sobe vytetovanej tvuj obličej je to docela hard. Něco, co by mě fakt vykolejilo, se zatím nenašlo. Těch potetovaných lidí je už fakt randál. Já už to ani nepočítám, protože bych to asi už ani nedohledal, ale stoprocentně jich je přes dvě kila. Furt mi chodí fotky do mailu, některý i publikuju, ale všechny si schovávám.

O Smackovi, beefech a Andělech…

V létě jsem dělal na HH Kempu rozhovor se Smackem, který k tobě poslal lehký vzkaz, na který jsi v následném rozhovoru reagoval. Nyní se mu věnuješ i ve skladbě „Už držej hubu“. Očekáváš, že se to k němu dostane a bude nějak reagovat také ve zvukové stopě?

Já se k tomu už asi ani nechci vyjadřovat. Řekl jsem na to svůj názor ve třech větách, a tím to pro mě končí. Ať reaguje nebo ne, mě je to celkem jedno. Jestli si to se mnou chce vyříkat osobně, ať už je to Smack nebo kdokoliv jinej, nikdy jsem s tím neměl problém. Square up.

Na počátku kariéry jsi často kousal konkrétně. Jak to máš dnes? Pustil by ses do nějakého silného beefu?

Když mi za to bude stát, tak jo.

A Smack by ti za to stál?

.....

Když už jsme u vládce stáje A51, Smack po roce opět útočí na českého Anděla. Čím to je, že se ti nominace vyhýbá nebo myslíš, že se za rok díky „Lone Survivor“ dočkáš?

To je všechno jen parta lidí, který tam jsou. To jsou všechno velci felláci. Je to jednoduchý, nebo jak mi vysvětlíš, proč tam třeba nebyl Ektor? Detektor byla nejlíp prodávaná deska, takže to prostě nechápu. A kdo je, doprdele, Kapitán demo? Já vůbec ani nevím, kdo to je. Nevím, kolik má fanoušků, jestli mu lidi vůbec chodí na koncerty. Hele důležitý jsou plný kluby. Samozřejmě to ocenění je fajn. Ale lepší mít plnej klub než 30 andělů.

Rozhovor je u konce a za pár dní se z mé strany dočkáš i recenze z mé strany. Jaké očekáváš hodnocení?

Hele nevím, zatím jsem četl hodnocení na dvou webech, a tam byly dobrý, takže jsem zatím spokojenej. To mi řekni spíš ty…. (smích)

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná