Majk Spirit: Když máš velký sen, který ostatní straší, tak si na tobě lidé rádi ventilují komplexy

Legendární tvář, která neřekla ještě poslední slovo. Jedni ho zbožňují, druzí mu nemohou přijít na jméno. Lídr bratislavské formace H16 již více jak deset let ovlivňuje mládež nejen na Slovensku, ale i nás. Na šestém ročníku festivalu Hip Hop Žije zářil s živou kapelou v zádech, s čerstvou vlaštovkou, která oznamovala, že se letos dočkáme třetího sóla. Podařilo se nám ho získat na kus řeči, jež byla poté přepsána a výsledkem je to, co právě čtete. Nahlédněme pod pokličku jedné z nejsledovanějších tváří současnosti a obohaťme své poznatky o další informace, které vám zatím třeba nebyly známy.

Letos jsi hrál opět před headlinerem a dobrým časům se na tomto festivalu těšíš už od prvního ročníku. Proč jsi vsadil na živou kapelu, když se před Rick Rossem nabízel spíše rap do úderných beatů od DJe?

Tohle je prostě festival, na kterém se cítím být doma. Je to v mém rodném městě, organizují ho moji lidé a je to tu pro mě takové otevření léta a místo, kde můžeš ukázat to nejlepší, co momentálně máš. Měl jsem tu koncert s živou kapelou a dali jsme půlku věcí mých, polovinu H16. Myslím, že s kapelou je to složitější než s jedním DJem, kdy jedete bombu za bombou. Mnoho lidí mi radilo, ať s ní před Rick Rossem nehraju a raději hraju tvrdší rapové věci, ale já v tom viděl výzvu a šel do risku. Možná, že to někteří hudební analfabeti neocenili, ale lidi, kteří mají cit na hudbu a jsou fajnšmekři, tak si to užili. Jsem rád, že vyšlo počasí, dorazil headliner a nebyly nahlášeny žádné bomby a bouřky… (smích)

Nebojíš se, že ti bude vyčítána protekce od organizátorů, kteří jsou tví přátelé? Přeci jen by se mohlo zdát, že to tu máš snadnější…

(smích) …tak já si myslím, že i kdyby to neorganizovali moji známí, tak Majk Spirit je jedno z největších jmen na československé scéně a stále bych byl jedním z headlinerů. O protekci tu nejde, ale je jasné, že mi pomáhají se tu cítit více jako doma. Už jen, když si vezmeš název tohoto festivalu, tak je to inspirované naší písničkou, H16 s MadSkillem z roku 2011. Já to tu beru jako svůj festival, i když můj není.

Máš venku čerstvě nový singl, který avizuje tvé třetí sólo. Na co se můžeme od tebe těšit. V čem bude třeba jiné, než poslední dvojalbum, které jsi vydal? V čem chceš sám sebe překonat?

To je dobrá otázka, chlape. Všichni rosteme věkem… když děláš první album, máš tam celý svůj život. Když jsem dělal „Nový človek“, měl jsem 27 let a dal jsem do něj všechny své emoce. Když jsem pak dělal „Y“ po čtyřech letech, opět jsem tam vložil nové věci, které jsem zažil. Jsem o další tři roky dále a opět jsem vyrostl s věkem. Opět jsem o něco dospěl a posouvám se dál, proto se snažím udělat nejlepší a nejdospělejší desku, jakou jsem kdy udělal. Už po první desce mi mnozí říkali, že už nic lepšího neudělám, ale „Y“ opět tu laťku posunul, a to samé mám zase v plánu. Dělám na tom od ledna a během léta budu mít asi dopsáno. Dřív jsem nahrál patnáct skladeb a dal je na album. Teď jich dělám 30 a vyberu jen 15.

A pokud všech 30 věcí bude dobrých? Nevznikne opět 2 CD?

(smích) …možná i 3 CD, když to bude dobré.

Sleduješ dnes ještě vůbec názory na sociálních sítích a hudebních webech? Jak se tě dotýká případná kritika, které se žádný umělec nevyhne?

Samozřejmě, že čas od času se na něco podívám a zajímá mě názor ostatních. Rád vnímám, jaká je odezva na mou hudbu. Není to pro mě jako že směrodatné, ale emociálně mě to ovlivňuje. Samozřejmě, že čtu i recenze a zajímá mě, kolik bodů dostanu na BBaraku… (smích) Já to beru tak, že to je názor jednoho člověka, druhého člověka, třetího… vím, že je v módě negativita, ale na všem je krásně vidět, kdo v té hudbě hledá a kdo chce jen kritizovat. Velmi rád naslouchám konstruktivní kritice, lidem, kteří se vyznají na scéně, ať už to jsou rappeři nebo novináři. Musí to mít ale váhu, ne jako komentáře na youtube, kde lidi řeší spíše své komplexy. Když máš velký sen, který ostatní straší svou velikostí, tak na tebe lidi rádi ventilují své komplexy.

Hraješ raději na festivalech nebo v klubech pro méně lidí, zato často s lepší atmosférou? Zdá se mi to, nebo jsi víc koncertně v Čechách než na Slovensku...

Je to těžké odpovědět, je to dobrá otázka, ale nedokážu na to jasně odpovědět. To je jako kdyby ses rozhodoval mezi blondýnou a brunetkou. Zásadním koncertem sezóny je pro mě třeba show tady na tomto festivalu, kde máš super podmínky, zvuk a prostředí. V klubech je lépe zase v tom, že tam občas vznikne unikátní intimní atmosféra mezi tebou a těmi lidmi. Je to o tom propojení, kdy cítíš, co si žádají a dáš jim to. Jsou to dvě stany mince a každá má své kouzlo. Přiznám se ti ale, že čím jsem starší, mám asi raději festivaly. Chci mít méně koncertů, ale zase větší a lepší. Na festivalu se nemusíš s každým fotit. Když hraješ v klubu pro 350 lidí, tak si tam každý myslí, že si s tebou zaslouží fotku, protože přišel… (smích) Paradoxem je, že posledních pět, šest let je tak 60 % koncertů v Čechách. Jste větší národ, máte vyspělejší hudební kulturu, více klubů… Malé vesnice na Moravě mají krásné kluby, kde je perfektní energie, možná nejlepší v celém Československu. Já miluju svou zemi, Bratislavu jako své rodné město, ale v Praze se někdy cítím více jako doma. Ta láska od těch lidí je tam asi víc upřímnější. Občas se říká, že nikdo není prorokem ve své zemi, v jiné zemi nebo v cizím městě, jsi víc vítaným. Lidé si pak váží více věcí, které doma berou jako samozřejmost.

Slovenskou scénu v posledních týdnech zastihla i série dissů, které byly směřovány i na tvou hlavu a fanoušci se dočkali překvapivě i odpovědi z tvé strany.  Měl jsi ve svém postavení vůbec potřebu odpovídat?

Torulu já vůbec neřeším, ani nevím, jestli on řeší mě. Je mi to jedno. Tento beef s Molochem je starý 12 roků. Před dvanácti lety jsme měli beef s Druhou Stranou, a jak jsem to řekl ve svém dissu, Miky Mora, Momo, Moloch, Suchý Pes a další tehdy říkali, že jsou více ulice než H16. Všichni, kteří dřív pi****li, tak potom za mnou přišli, a nějakým způsobem uznali tu kvalitu a odhodlanost, kterou máme. Miky i Momo mi volali a chtěli mě na své desky a já s nimi rád v budoucnu něco udělám. Jediný Moloch si jede stále tu stejnou písničku dokola a vtipné je, že mi po jeho odpovědi někdo poslal jeho rozhovor z prosince minulého roku, kde se omlouvá mně, Rytmusovi a dalším, že si nás bral do huby. Vypadalo to, že mu to je líto, vyspěl a posunul se dál. Zdálo se, že už to je za ním, ale zase začal rýpat. Udělal diss, Otis mu dal odpověď, přišel další, kde jsem zase já, i když jsem Otisovi říkal, že se toho účastnit nechci a nepůjdu ani do klipu. Já jsem zapojení Otise schvaloval, ale mě to nezajímalo a nechtěl jsem v tom figurovat. Moloch mě ale zase měl potřebu řešit, zase pálil moje fotky, zase se obul do toho, co jsem dvanáct let už neřešil. Vracel jsem se z koncertu ze Slovenska, když jsem si ten diss pustil s Grimasem v autě a říkal jsem mu, že to je zase další pi****na. Vadilo mi, že tam pálí tu fotku.  Lidi uvidí, že někdo dělá takovéhle nesmyslné věci. Tak jsme v tom autě debatovali a Grimo mi navrhoval, ať mu odpovím a pohřbím ho. Já jsem nejdříve nechtěl, ale pak jsem si řekl, že to udělám.  Ne kvůli sobě, ale kvůli Otisovi, Grimovi, Cigovi – celé H16 a celé scéně, kterou uráží svými narážkami. Rozhodl jsem se mu v neděli věnovat po obědě čtyři hodiny svého času, nahráli jsme pár barů a tak se i stalo. Tam to pro mě skončilo. Myslím, že jsem udělal jeden z nejlepších dissů v historii československé scény. I tak budu ale dál tvrdit, že Molocha svým způsobem cením… (smích) Je to frajer v tom, co dělá. Dřív byl i vtipný, dnes už to možná moc hrotí na sílu. Chápu ty jeho dissy, protože to je to jediné, co mu v kariéře funguje. Má odpověď musela přijít, když mi dlouhodobě a systematicky ničí reputaci. Reputace je všechno, co v tomhle světě mám.

Ale ono to špinění jména nepřichází jen ze strany Molocha…

Já respektuju každou stranu, což je možná moje nevýhoda. Všichni si myslí, že se mohou do Spirita obouvat – Barracuda, Marpo… už ani nevím, kdo všechno. Asi si myslí, že když jsem nějakým způsobem jemný, v jistých skladbách, tak že to je slabost. Tak to vůbec není. Když jsi k lidem milý, tak nejsi slabý. V tom je právě ta největší síla. Lidi to pochopí až časem, že  Spirit nechce věci hrotit a burcovat lidi proti sobě. Já to nevyhledávám, roky si jedu svou pozitivní energii. Když bude ale potřeba, tak ukončím kariéru komukoliv. Nebojím se nikoho. Jsem připraven poslat kohokoliv na scéně do pekla.

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná