Khomator: Když se hudba stane hlavní obživou, přemýšlíš o ní jako o nástroji na peníze

Určitě mi dá většina lidí za pravdu, když budu tvrdit, že Khomator je člověk, který se drží svých zásad a který má už něco za sebou. Je to člověk, který si už něčím v životě prošel a dokáže z těch všech pozitivních, ale i těch negativních zkušeností vytěžit. Tím, že si to v hlavě dokázal všechno uspořádat tak, jak to má být, tím je následující rozhovor o to příjemnější. Navíc kromě vážnějších témat, tak přišla řeč i na odlehčenější věci typu močení do umyvadla nebo, který z českých rapperů by měl odejít do předčasného důchodu. Track po tracku přímo z Havířova.
 

Terapie


Album vychází zhruba po dvou letech, co bylo o tobě slyšet. Omlouváš to tím, že nejsi Delik, co nahraje 10 tracků za měsíc. Řadíš se tedy nejspíš mezi ty rappery jako je třeba Kato, který potřebuje nejdříve něco „nažít“, aby potom mohl následně o tom povídat. Je to tak?

Přesně jak říkáš, pokud chci udělat komplexnější věc, jakou sólo deska je, potřebuju, aby posluchačům něco přinesla. Pro mě jsou texty tím hlavním, proto dávám ven jen to, s čím jsem spokojen. Ten proces nějakou dobu trvá. Deska mapuje určité období, které bylo hodně specifické a v kterém kulminoval můj vnitřní svět a tedy i inspirace pro tracky.
 

Onelove


Posíláš dík všem, co drží tuhle kulturu nad vodou, od writerů, přes b-boys až po MC´s. Na desce taky zazní, že někteří, které si měl rád, tak začali pěstovat plevel. Je tady u nás opravdu někdo, kdo tě hodně zklamal anebo na kom si vyrostl, ale teď se už nemůžeš ztotožnit s jeho tvorbou? Hodně lidí se schovává za slovo vývoj, ale ta hranice mezi odcizením od svých zásad a vývojem je někdy dost tenká. Co si o tom myslíš?

Pro mě je hip-hop pořád subkultura se vším všudy, pořád je to pro mě nekonečná láska, které jsem 15 let věrný. Žijem v době, kdy mou lásku chtějí ošukat na každém rohu. Track Onelove je pro všechny, kteří ji střeží a nenechají si vzít její kouzlo. Bohužel spousty lidí ji pase a udělalo z ní stroj na prachy, který využívá mladých lapačů modních trendů. Hip - hop není trendy věc! Onelove je pro všechny, kteří to cítí jako já. Co se týče vývoje a MC´z, kteří mě zklamali, mohu být zcela konkrétní – Je to Láva, je to Indy, je to Orion atd. Můžeš rapovat klidně do prdění a třískání hrnců, ale když jsou tvé tracky jen směsicí plytkých přirovnání, egotripů a kritikou jiných, nemáš pro mě jako interpret na mikrofónu co dělat. Kluci se vyčerpali, nemají o čem mluvit, nebo to neumí napsat. A když mi Orion řekne, že jeho flow je z kategorie dokonalé, tak jdu do kolen Zahraniční interpreti mají x krát více desek, než výše zmínění a stále mají svým posluchačům co nabídnout. Obávám se, že naši kluci jsou zralí na rapový důchod. V Českém rapu je zoufale málo kvalitních osobností na mikrofóně.
 

Pro Vás


Skladba pro tvoje nejbližší a kamarády a podle výčtu jich asi nebude málo. Ono v dnešní době, když jsou to navíc lidi z branže, je o starost méně. Kenny Rough pošle buben a obstará mix a master, Wuty nasolí rap, kluci ze studia Safari přiloží ruku k dílu, někdo zaplatí výrobu… Bez pomoci blízkých by se dneska asi dost těžko vyráběl originální nosič, který by si sám na sebe vydělal, ne?

Nejen díky hip-hopu mám spousty známých a jak říkám, těch pravých je pár a pro ně je tenhle song. Mám štěstí, že je v mém životě tolik fantastických lidí, kteří by pro mě udělali první poslední a já pro ně taky. U výroby desky se to projevilo a za ty spolupráce jsem nehorázně vděčný. Ať už to byl Kenny Rough, který vyrobil komplet zvuk, Wuty, který mi hodně pomohl se skreči a přispěl super slokami, kluci z kapely Safari, kteří své volno trávili se mnou ve svém studiu, Dubas, který mi dal 3 super beaty nebo lidi ze Street-art shopu, kteří zaplatili komplet výrobu… (a další). Od všech jsem cítil obrovský support a díky nim, je deska taková, jaká je. Takové lidi mít po boku je radost a já věřím, že tak, jak se člověk chová k druhým, tak se mu to úměrně vrací, proto mít kolem sebe skvělé lidi není jen o štěstí. Zdravím vás všechny.
 

Malý princ


Inspirace od francouzského spisovatele A. de-Saint Exupéryho a jeho nejslavnějšího díla a vnitřní dialog mezi synem a otcem. Někdy bys nejradši sestrojil raketu a odletěl z tohoto světa, protože některé tvoje otázky zůstávají nezodpovězeny a s některými odpověďmi se naopak nemůžeš smířit.

Malý princ je skvělé dílo, chtěl jsem udělat takový pohled na lidi a jejich charaktery očima malého prince. Tu věc jsem udělal, protože mě děsí, jací umí lidi být. Tolik závistivců, nevzdělaných primitivů, tolik jednoduchých stvoření, které jsou schopné šlapat po druhých jen pro potěšení, nebo pro prachy. Tihle lidi ,,vychovávají“ své děti, sedí ve vládě, rozhodují o osudech jiných. Základní jednotkou státu je ego + cash. Nefunkční rodiny o širším společenství nemluvím. Je to tragikomická doba, když se na chvíli zastavíš a zamyslíš. A změnit to můžeme zase jen my, čehož se tak trochu bojím. Tenhle track je jedním z mých nejoblíbenějších a to i díky beatu od jednoho z nejlepších polských producentů – Czarneho (HIFI banda).
 

Štěstí s.r.o.


Další pecka náramně navazuje na tu předchozí a v podstatě se prolínají jak hudebně, tak tematicky. Lidé jako druh věčně nespokojený, závistivý a nepřejícný, který není schopen hledět dál než za plot svého domu.

Tématicky trošku navazuje, ale jde v ní spíše o hledání toho čemu říkat v životě štěstí a o jeho pomíjivost.
 

Jako Kluci + Wuty


Jako sorry, tohle je ale nekompromisní boombap vypalovačka, krutý wordcuty, skreč paráda a rychlý rap. Zatímco většina tracků se nese v klidnějším duchu, tohle je řežba, kde to kupodivu neschytají rádoby MC´s, ale vzpomíná se na lapačky, zvony, starý kazeťáky, hovna na kalhotech, dětské průsery a hry na Maďary. Jak se vůbec hrálo na Maďary, v čem to spočívá?

Tohle je asi nejstriktnější věc na desce a je fakt, že se prostě povedla Wuty s Australanem zadiktovali a skreče + wordcuts jí dali úplně jinej level. Asi právě proto, že by na to většina MC´z napsala nějaký punchlines o ostatních MC´z, jsme to neudělali. O tomhle tématu prostě moc nemluvím (nebaví mě to psát – přijde mi to zbytečný). S Wutym nám není 15 a přišlo nám fajn ohlédnout se za dětstvím a dospíváním v naší době. Hru na Maďary hráli v Ústí, takže se budeš muset zeptat Wuťáka
 

Ony x Oni


Z téhle skladby jsem měl zpočátku strach, protože v poslední době se tomuhle tématu věnovalo hodně lidí anebo celkově je to profláklá polemika, přesto si slušně pohovořil o rozdílech v myšlení a dokázal „vypíchnout“ pár zajímavých myšlenek a postřehů jako třeba, když se ti nelíbí pár kapek na záchodovém prkénku, tak se příště radši vymočím do umyvadla. Jednou jsem slyšel povídat doktora o tom, že všichni doktoři v nemocnici močili do umyvadla až na primáře Novotného, který to ale nedělal jen proto, že byl malej a nedosáhnul tam.

O ženských moc nepíšu, ale po x letém vztahu, kdy poznáváš, že Mars a Venuše jsou od sebe mnohdy dál, než se zdá, jsem s tímhle prostě musel přijít. Právě proto, že to téma valí dost lidí, chtěl jsem to udělat trošku jinak a vznikla tahle demence, je to takové více crazy a odlehčené. Chcaní do umyvadla je kult sám o sobě. Já osobně nemám rád wc, nejlépe se chčije venku na zeď, nebo do dálky, ale umyvadlo může být dobrá náhrada, není to nehygienické, když si to po sobě umyješ, nepokapeš prkno, umyvadlo je většinou v úrovni, kterou potřebuješ, vždycky se trefíš a ještě si ho při jednom můžeš umýt
 

Myslí si


Tady mi úplně nesedí refrén, nicméně i tady se ti povedlo zasadit pár neslyšených pohlavků rádoby rapperům, kteří tady přichází o svůj vokální skalp. Nemyslím si, že by tohle bylo pro tebe stěžejní téma, o kterém by si musel mluvit za každou cenu, nicméně za ty poslední dva roky tě to potkalo asi dost krát na to, aby si „jim“ věnoval pár řádků.

Není to jen o MC´z, ale i o ostatních trendolapačích. Jak už bylo zmíněno, tohle není moje parketa, ale Paulie poslal beat, na který jsem za hoďku napsal tohle a hrozně mě to bavilo, udělat si srandu ze všech rádobís. Je fakt, že jsem potkal plno magorů, možná proto tenhle track. Je třeba zůstat nad věcí.
 

Smířený + Romi Michalíková


Emotivní skladba, kde přijde řeč na tvoje neveselé dospívání, nefunkční rodinu a také přání, že bys chtěl být jednou dobrým otcem. Sám bych ti to přál, ale statistiky jsou v tomhle strašně nekompromisní. Obrovské procento těch, kteří to v mládí neměli jednoduché, končí sami někde na životní hraně a třeba paradoxně i jejich manželství jsou brzy v troskách.

To je zajímavá statistika, to jsem nečetl – pošli odkaz, o tom bych se rád něco dozvěděl. Svým způsobem je to logické, že když nemáš tolik pozitivních vzorů, nemáš je jak předat dál a vedeš svůj osobní vnitřní boj celý život. Ten track se jmenuje Smířený právě proto, že já tyhle vnitřní dilemata mám za sebou a jsem vyrovnaný se vším co bylo. Doba bolu odzvonila. Na všem je třeba vidět to dobré a já se snažil z neveselé rodinné situace vytěžit maximum, brzo jsem dospěl, našel jsem svůj svět v rapu a graffiti, snažil jsem se studovat a makat na sobě. I když někdy vedu vnitřní hodnotové boje, myslím, že jsem víceméně kvalitní partner pro život. 
 

Tempo


Přestože život někdy nabere dost nepříjemné tempo, je potřeba si zachovat klidnou hlavu a přinejmenším zavzpomínat na ty dobré věci z minulosti, které už nikdo nikdy nikomu nevezme. Člověk, který byl nedávno sám parchantem, přebírá zodpovědnost a sám se stará o potomstvo. Zazní tady taky něco o životě, o dolech, pití a tak. Tam u vás to musí být někdy dost krušný, ne? Čím se vůbec živíš?

Doba nabírá tempo, jsi furt nucen k nějakým výkonům, a honíš se za prachama, abys mohl vůbec žít a fungovat. Tohle je klasická koncepce, platná pro většinu lidí. Můžeš s tím vydrbat tak, že z tohohle systému odejdeš, nebo si ho podmaníš. Takže buď na sobě můžeš makat 100x tolik, aby ses měl mnohem líp, než ten průměrný člověk, nebo můžeš vracet šrot a bydlet pod mostem. Je mi 25, jsem jako většina v tomhle věku v situaci, kterou jsi popsal, skončilo bezstarostné období, musíš se otáčet, přejímáš nové role, mění se hodnoty. Spousty známých hákuje v továrnách, skladech, pár v dolech. Je to stejný všude, nejen tady na Ostravsku, i když toho ,,dělnictva“ je tady možná více než jinde. Člověk s průměrným vzděláním nemá moc šancí na pracovním trhu. Mnoho těchto lidí má ten svůj stereotyp: robota-hospoda. Takové uniknutí době. Proto je to v textu podáno. Já osobně se snažím z těhle zajetých konceptů dostat pryč a spíš to vzít jako varovný příklad. Protože chci v životě víc. Prozatím makám v jednom volnočasovém centru na pozici Public Relations a máme s klukama firmu Sprayart34 – malby na zakázku.
 

Stress Free + Hirs Sklad


Někdo si stěžuje, jak mu život hází klacky pod nohy a přitom se má v porovnání s těmi, co jim osud nadělil krutou ránu, jako prase v žitě. Stěžování je u nás sport číslo jedna, ale přitom není nikdy tak špatně, aby nebylo ještě hůře. Polská spojka opět dává vzpomenout na tvoje sousedské vazby. O tom jsem mluvil i v recenzi, že máš blíž k polské scéně a tím si více srozumitelný pro našince, než někdo, kdo shlíží k americkým rappaz z chudinských čtvrtí.

Stress free! Přesně tak, máme se v porovnání s jinými skvěle, přitom si furt děláme něčím stresy a jebem si hlavy kravinama. Track je o tom, je třeba se dát do klidu. Hirs sklad, jsou super kluci od nás z Repromanifest labelu, nejen dobří MC´z, ale i lidi - spolupráce jasná. Nevím, jak moc jsem pro našince srozumitelný tím, že mě ovlivňuje Polsko, mnohdy mám pocit, že ten Houston je většině lidí blíže. Na Polsku jsem vyrostl a pokaždé mě dokáže překvapit, kolik se tam píše skvělých textů a dělá krutých beatů. Hlavně ten životní background máme jako středoevropani podobný. Poláci toho však dokážou na rozdíl od českých interpretů skvěle využít.
 

Outro


Končí tvoje terapie a na závěr připouštíš, že vůbec nevíš, jestli přijde ještě nějaká další, že záleží jen na tom, jestli tě to budeš ještě bavit. V tom je podle mě taky velký rozdíl mezi tebou a některými konkurenty, kteří už v závěru povídají o novém projektu. Ty se nikam netlačíš, nesnažíš se někde prorazit a na desce se vypovídáváš ze svých prožitků. Z desky je cítit, že víš, kde je tvoje místo a že jsi s tím stavem spokojený.

Jakmile se hudba stane tím hlavním co tě živí, přemýšlíš o ní jako o nástroji, který ti vydělává peníze. Tohle já bych nikdy nechtěl, protože bych byl otrokem svých vlastních slov. Dělám ji tak, jak chci, kdy chci a je mi jedno pro kolik lidí. Rozhodujícím pro mě je, že musí lidem něco přinést a naplnit je emocemi. Z reakcí po celé republice i z PL vidím, že se mi to daří, to je jediný motor do další práce. Když se budou desky prodávat, promotéři mě budou zvát hrát, bude to jedině dobře, ale není to pro mě rozhodující věc. Díky za rozhovor a přeju všem čtenářům otevřenou mysl.

Onelove

PS: desku si můžete obědnat za 200 Kč + poštovné – dobírka na mailu khomator@seznam.cz Chceš – li více čerstvých informaci a novinek přímo ode mě, přidej se ke mně do skupiny KHOMATOR na Facebooku.

Recenze na album Terapie

Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná