Jneiro Jarel o nahrávání JJ Doom a inspiraci Londýnem

Producent desky Key to the Kuffs hovoří o příběhu jejího vzniku.

2004, Madvillainy s Madlibem. 2005, The Mouse and the Mask s Danger Mousem. Pak dlouhá pauza sedmi let, než Doom spojí síly s dalším producentem. 2012, Key to the Kuffs s Jneiro Jarelem. Nejnovější počin maskovaného rappera odprodukoval momentálně v New Orleans sídlící a neméně tajemný muž.

Jneiro se do širšího povědomí zapsal poprvé v roce 2006 deskou Beat Journey pod svým aliasem Dr. Who Dat? Následovalo album Georgiavania s Khujem z Goodie Mob, několik EPs a tracky s Damonem Albarnem z Gorillaz nebo TV on the Radio. A letos JJ Doom.

Obecně nelehké nahrávání s Doomem ale v případě Key to the Kuffs ještě víc ztížil azyl člena KMD v Londýně. Potvrdily se tak dlouhopřetrvávající spekulace, že se Zev Love X nemůže vrátit do Spojených států. Na povrch se postupně dostaly podrobnosti: Doom se narodil v Londýně, ačkoli jej rodiče (matka z Trinidadu a otec ze Zimbabwe) vychovávali v Americe, kde také celý život strávil. Při prvním evropském turné v roce 2010 byl Doomovi na americké celnici jednoduše zakázán návrat do země zřejmě kvůli absenci Zelené karty. Od té doby sídlí v hlavním městě Velké Británie.

Právě tam za ním Jneiro létal, aby společně doladili veškeré detaily na Key to the Kuffs, Anglií silně ovlivněné desce, která to dotáhla až do amerických žebříčků prodejnosti. Úspěch alba, život v LDN i typ produkce pro Viktora Vaughna popisuje Jneiro v tomto rozhovoru.

Věděl jsi už před nahráváním desky, že Doom nesmí zpět do země a že ji nebudete moct natáčet ani propagovat přímo ve Státech?

Nevěděl. Obecně spolu o osobních věcech moc nemluvíme. Oba máme témata, která si necháváme pro sebe. Tohle, bych řekl, je jedním z nich. Z Doomova žití v Londýně jsem si tak těžkou hlavu nedělal.

Čas jsi tam s ním ale trávil, ne?

Ano, nárazově. Někdy jsem za ním letěl, aby se udělaly společné fotky a tak. Při těch příležitostech jsme probrali, co jsme mohli.

U Dooma to lze poměrně jasně slyšet, ale měl i na tebe Londýn vliv?

Hmm, dobrá otázka. Myslím, že ani ne. Vždycky jsem si udržoval určitý rukopis. Říkám mu Viberian Experience. Vlivy přichází ze všech stran – navštívených měst i života obecně. A tím, že do Londýna cestuji, jej bezpochyby jako inspiraci vnímám. Máš asi pravdu, ale vědomě jsem se o nic takového nesnažil.

Víš, jak to s Doomovým exodem v současné době vypadá?

Popravdě o tom moc nevím. Věřím, že bude v pořádku.

Jak se s tím vůbec srovnává?

Je v dobré náladě. Nevnímej tu situaci tak, že musí žít v Londýně, sám si to město vybral, nemůže akorát zpátky.

Kdyby ses ty nesměl vrátit do Spojených států, jakou zemi nebo město bys pro život zvolil?

Tohle se pořád mění. V tuhle chvíli by vyhrála asi Střední Amerika. Miluju to tam. Pláže, příroda, jídlo, lidé, zvířata. Pura vida (v překladu čistý život, pozn. red.). Takhle si představuji domov bez domova.

Cítil jsi na sobě při nahrávání Key to the Kuffs vzhledem k Doomovým předchozím kolaboracím tlak?

To ne. Dělám muziku příliš dlouho na to, abych při ní cítil tlak. Navíc mám hroší kůži. Žiju ve vlastním světě a stojím si za svými rozhodnutími. Tlak z vnějšku se ke mně ani nedostane.

Snažil jsi se ale vytvořit pro Dooma jiný typ beatů, než dříve Madlib a Danger Mouse?

Ano i ne. Nechtěl jsem tam mít zasmyčkované samply, protože takové tracky od Dooma každý zná. Jasně, pořád je zajímavé je slyšet, ale chtěl jsem z alba dostat pocit retro Dooma. On to viděl stejně, což nám nahrávání ohromně ulehčilo.

Co považuješ za největší výzvu při spolupráci s Doomem?

Získat od něj dříve nebo později nahrané vokály. A většinou se tak děje později (smích).

Album, které za sebou prakticky nemělo marketingovou podporu, jste dotáhli do Billboard 200, žebříčku těch nejprodávanějších. Co jsi na to říkal?

Jsem opravdu poctěn, že to posluchače zajímá do takové míry, že si album koupí a dotlačí nás až tak vysoko. Dává nám to signál, že lidi hledají něco nového. Musím se usmívat, jen když na to myslím.

Když Doom nyní tráví čas v Londýně, můžeme vás čekat na turné v Evropě?

Já bych velmi rád. Nic není nemožné. Ale nestojíme málo (smích).

Myslíš, že se jedná o jednorázovou kolaboraci, nebo s Doomem natočíte další JJ Doom?

Nikdy není dobré předvídat, jak se co vyvine. Když bůh dá, nahrajeme další. Oba jsme si říkali, že bychom spolu chtěli dál pracovat, ale při tom objemu, který před sebou máme, to zůstává ve hvězdách.

Existují o Doomovi mylné domněnky?

Určitě. Vyvrátil bych tu, že mu nezáleží na jeho fanoušcích. To jednoduše není pravda.

Jak ale vnímáš posílání dvojníků na koncert?

K tomuhle nemám co říct. Každý má vlastní způsob, jak se o věci postarat.

Liší se Doom v osobním životě od postav na deskách?

I v tomhle je dost konzistentní. V podstatě jakého ho slyšíš, takového jej i potkáš.

Jaký vliv předpokládáš, že Key to the Kuffs bude mít na tvoji kariéru?

Těžko říct. Hádám, že dobrý. Albu se daří a neustále na něčem pracuji. Víš, jak se říká, že jsi pouze tak dobrý jako tvá poslední deska? Snažím se toho držet. Pracuji teď na spoustě projektů.

Jakých konkrétně?

Budu vydávat mobilní aplikaci Jneiro Jarel pro iPhone a Android. Určitě si ji stáhněte. Dostanete se tak k nové muzice a další připravovaným věcem.

Pracuji rovněž na vlastním albu. Teď, víc než kdy jindy, cítím, že o některých tématech musím mluvit. Můžete očekávat mé první skutečné rapové sólo.

Mimo to pracuji s několika jinými skvělými umělci. Zatím nesmím říct víc. Když ale budete mít moji aplikaci, dostanete s k těmhle novinkám dřív, než budou v médiích. Primárně je budu zveřejňovat tam.
 

Lukas - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná