Jay Diesel ví, že mainstream cesta moc posunu nenabízí: Je to rezatá klec se zlatým korytem

Jay Diesel si za posledních deset let prošel už ledasčím. Po více či méně krkolomnějších polohách a stylizací nakonec zase spočinul asi v tom nejpřirozenějším rozpoložením, ve kterém většina ostatních začíná. Co bylo tím hlavním impulsem, aby šel „zpátky“ a aby se nechal zaklestit do silných kořenů true schoolu, vám chce povědět v následujícím rozhovoru, kde i třeba zapolemizuje na téma hudební střední proud. Následující řádky jsou pro svý.

E.P. Pro svý si věnoval jako dárek pro všechny, co tě podporují a zachovali ti přízeň. Nepomýšlel si třeba na to, že by si vydal alespoň limitovanou edici pro CD kolektory?

Dobrá otázka. Vždycky přemýšlím jak to ještě vylepšit, udělat lis E.P. je i z hlediska mojí diskografie nutnost, aby byla sbírka i ve fyzické podobě kompletní. EP bude vylisováno v limitované edici 200-300 kusů, uvidíme, jak to vyjde. Sloužit bude převážně do soutěží v rádiích a na mé fb fan stránce www.facebook.com/JAYDIESELOFFICIAL, kde se dozvíš vždy vše z první ruky.

Nehrálo v tom free nahození taky třeba roli to, že se to už moc nevyplatí prodávat origo nosiče? Máš nějaké čísla, kolik se třeba prodalo alba Deset? První desky si prodal kolem 4 tisíc, ne? O tom se ti může dnes asi jenom už zdát, ne?

Prvního alba „Život napsal sám“ se prodalo dost, nicméně to byl rok 2008. Nevím, jestli přesně 4000, ale bylo to v řádkách tisíců. Druhé album „Deset“ nemůžu přesně určit, stále se prodává na koncertech u mého merch stánku, tam to bude finálně kolem 2000 ks max. Doba je taková jaká je a je na umělci, jak se k tomu postaví. Říkat je to v prdeli, jak slýchávám v rozhovorech, může říct každej, ale cest k fans je hodně. Jde jen o to, jak si kreativní a jak dokážeš takový situace řešit. Já jsem spokojenej, starám se o svý fanoušky dobře a oni mi vracejí. Jsem za to rád a ta vazba mezi mnou a mými fans mě naplňuje, tak by to mělo myslím bejt!

Co je naprosto evidentní, tak ten obrat od posledně. Díky producentům jako FNTM, Dubas nebo Inphy se vracíš hudebně k silné větvi true school a i po textové stránce se snažíš jít ke kořenům. V jakém momentě sis uvědomil, že je potřeba vydat se jinou cestou?

Ono ani nejde o to vydat se jinou cestou, ale musíš se sám dobře cítit na cestě, po které jdeš. Moje cesta je jen jedna, cesta, na které se jako člověk poznávám a formuju na ní svoje vize a cíle. Hudba je jen jedna a má mnoho forem. Pocházím z rodiny muzikantů a stále mám nápady jak to co dělám posouvat dál. Mluvím o tom proto, že mainstream cesta moc posunu nenabízí, je to taková rezatá klec se zlatým korytem, z kterého žereš jak to prase a tlačíš svou osobnost do věcí, s kterýma tak úplně leckdy vůbec nesouhlasíš. Tak to nechci, musím být vždycky sám sebou, aby mi to co vytvářím, dávalo smysl, smysl dlouhodobý. Vystihl to dobře Čistychov „Né produkt“. Producenty, které jsem zvolil, jsou pásci, který respektuju. Jejich bubny mě nakopávaj, proto jsem si je vybral a zajebal!

V rámci proma k singlu “Back“ si uváděl, že musíš jít zpátky, protože se „necejtíš dobře“. Co způsobilo tuhle nevolnost?

Nevolnost je v tomhle případě slovo na místě. Je mě leckdy zle z věcí, co se dějí v hudebním průmyslu, nemyslím teď jen hiphop, ale hudbu jako takovou. Tlačí se to do extrémů a vytvářejí se rychlokvašky, kterým místo aby to pomáhalo, potápí je to na dno! Vzniká spousta prvoplánové nehudební sračky a mě tohle štve! Jsem zastáncem názoru, že k momentu, kdy ti bude hudba vydělávat, musíš dojít přirozeně a projít si všechny momenty a levely, aby si to ve finále ustál. Ti, co rychle stoupnou, to nejsou nikdy schopni ustát, kde sou všechny ty superstar atp. Talentové soutěže bez talentů mě taky pijou krev, ale na druhou stranu i v maistreamu jsou lidi, co to dělají fér, podporují charitu viz. U2, Beyonce, Chris Brown, John Legend, The Roots atp. Abych to uzavřel, “Back“ jsem napsal proto, že jsem přirozeně došel k tomu, že kořeny jsou to, co se nemění, ty zůstanou vždy stejné, bez náplav, parazitů a všeho toho pozlátka. Tam mi je dobře, to je základ, ten je jen jeden a každý by ho měl znát. Lidi poslouchají hudbu a ani nevědí název skupiny a to není vůbec dobře!!!

V téhle poloze chceš teď nějakou dobu vydržet anebo další deska půjde už zase směrem Deset?

Neber to jako polohu, vždycky jsem byl univerzální MC. MC, co mluví o všem, co ho zajímá, je schopnej uvolnit se a vyklidnit a následně zajebat punchlines, to je pro mě to umění. Bejt všestrannej, umět zajebat všude tam, kde je majk zaplej do elektřiny. Ber to tak, že hudba, kterou dělám, jsem já, další deska bude zase jen o mě a mojich pocitech a zkušenostech. Mění se jen to, že jsem to vyklidnil, nikam se neženu a makám tak, jak jen já chci. Tak je to pro mě nejlepší a na základě toho vzniká vše okolo. Deset byl milník, spousta bolesti co jsem potřeboval dát ven, když mi umřel táta, rozešel jsem se s holkou a stál na prahu, z kterého jsem si musel sám uvědomit, jak chci jít dál, co je pro mě v životě důležitý a v čem se budu cítit dobře. Další takovou desku ode mě už nečekej, pořád se jako člověk vyvíjím a jdu dál!

Cover je docela zmáklej a taky hned prozrazuje, že E.P. bude někde jinde než tvoje řadovky, ze kterých se vždycky zubil klasicky narcistický rapper v b-boy poloze.

Cover udělal můj kamarád MC Gey, teď vlastně novej hráč v TY NIKDY Labelu, moc šikovnej pán, co má cit jak pro majk, tak pro grafiku a vůbec je umělecky velmi dobře vybaven. Myšlenka coveru byl můj nápad a Gey to převedl do obrazu. Vyzařuje z toho přesně to, co má a to je propojení mě a fans, společnýho vnímání věcí a takový symbiózy. Moje umělecké cítění, které jsem zdědil po mém otci, mě už nedovolí dělat laciný covery s pózou. Vždycky už budu chtít, aby to mělo nějakou myšlenku, k tomu musí člověk taky dojít. Vše je vždy o vývoji.

Když mrknu na tracklist, je tu opět kvantum producentů a hostů na mikrofonu. Co mě vždycky na tobě fascinovalo, že ty si snad dělal už se všema a to jak se zaběhlýma jménama, tak i s nováčkama. Máš to tak nějak zmapovaný s kolika lidmi CZ/SK scény jsi už dělal?

Udělal jsem toho hodně, pravda, mám to zmapovaný v hlavě a ve své diskografii, která se už přesně do hlavy nevejde, tak je na papíře :-). Nemám doma žádnej seznam, s kým vším jsem dělal, ale vím, že každá ta spolupráce byla proto, že být měla. Nikdy jsem nikomu neplatil za jeho jméno. Např. Kontrafakt jsem měl jako jeden z mála komplet na své desce, přijeli tenkrát do Zlína a řekli, že mě dají spolupráci rádi stejně jako x dalších. Se všemi jsem v kontaktu a jsme lidi, co se navzájem respektují i mimo rapgame. Jsem jinej, můj přístup k lidem je jinej. Jsem pozitivní člověk, co má rád zábavu a život v jeho přirozený kráse. Na druhou stranu, když se naseru, není to se mnou jednoduchý, proto se mě nikdo nasrat nesnaží :-) a tak je to chill.

Už jsme se o tom jednou bavili, ale byl si to ty, kdo mě před lety upozorňoval na nové producentské talenty jako Paulie Garand, Emeres a podobně… Kde je vždycky hledáš? Musíš trávit dost času na internetu, ne?

Ano vidíš, to je pravda. Jak už jsem zmiňoval, můj táta byl mimo jiné muzikant a mám to cítění po něm. I když nehraju nijak dobře na žádný nástroj, slyším to a cítím ten rytmus tak, jak má být. Pokud slyším dobře zvolenej sampl, krásně nabubnovaný drums a sladěnost, která z toho jde, řeknu si jj to je vono. Tak se mi to stává na netu, když někde na něco narazím. Paulieho jsem slyšel tenkrát u Patrika (který záhadně zmizel ze scény). Hned jsem věděl, že je mega talent. Emeres je tady kousek a to bylo to samý, z obou výše zmiňovaných jsem cítil ten potenciál, i když každý dělá jiný styl produkce. Vždycky pomůžu talentům, co za to stojí a tak to je. Mladá krev musí vpřed, a i když nám tenkrát nikdo nepomáhal, já to mám jinak. Jsem toho tak plnej, že se o to musím dělit. Nenechám si to pro sebe, musí to ven mezi moje fans a další co za to stojí.)

Odmítnul ti někdo za poslední roky spolupráci? Dost často narážím na hlášky, že si v pohodě člověk, co nezkazí legraci, ale rap styl úplně všem nesedí…

Nikdo mi nikdy nic neodmítnul. Maximálně řekl, že jindy, že maká na svojí desce, pak se to dotočilo. Neoslovuju lidi, co moc neznám, spolupracuju jen s těmi, co se mnou spolupracovat chtějí. Je to rapgame. Spousta předsudků vůči tvojí osobě, ale každej, kdo mě zná ti řekne, že sem rovnej chlap. Je spousta lidí, co se mnou mluví poprvé a říkají: „Já si myslel, že si úplně jinej, seš dost v pohodě“. Už ale předtím nepřemýšlejí, že soudit druhého nelze, pokud nevíš jakej doopravdy je. Lidi si vytvářejí spoustu pohádek, za kterými jdou jak ovečky a nabalují je o další vykonstruovaný příběhy, co se nikdy nestaly, ale ty v nich figuruješ :-), jaký paradox)

Co ta polština a polský hosté? Jak si k tomu přišel anebo jak tě to vůbec napadlo? Fakt je ten, že přeci jenom to máš k hranicím třeba blíž než já ze západu Čech.

Mluvím plynulou polštinou tak, že Polák si řekne z které části PL to jsem :-), to je legrace. Mám určitý akcent, kterej né že by nebyl polskej a nezněl tak, ale je jinej. Je to Mikro všechno o tvé kreativitě, jako MC se stále vyvíjím a piluju svoje skillz. Rapuju polsky v řádu let, ale než abych něco vydal, počkal jsem si do tý doby, kdy to bude za něco stát, nebude to fraška a budu si to moci obhájit. Ten čas nadešel Právě Teď! Když si všimneš, jako jeden z mála mám nejvíc spoluprací s PL interprety a to je jen začátek. Byl jsem tam párkrát koncertovat a na příští rok se chystá řada koncertů právě v sousedním Polsku, který mám tady na Východě za rohem. Poláci jsou divoký a horkokrevný, nicméně přátelští a pohostinný. Cejtím se u nich dobře, kor když s nimi můžu mluvit a vtipkovat v jejich rodném jazyce.

V tracku “Musím Říct“ se povídá o špatných poměrech v naší republice a děsný politice, která to tady všechno válcuje. Před rokem si nahrál motivační skladbu, aby lidi přišli k volbám. Koho si vůbec tenkrát volil a jak si s výsledkem spokojenej s odstupem času? Nelituješ teď náhodou?

Ničeho co jsem kdy udělal, nelituju, protože je to učení k tomu být zase lepší a zkušenější. V té době jsem si myslel, že můžu něco změnit trackem, který jsem nahrál s mým bráchou Tafrobem (s kterým na vánoce připravujeme společný projekt). Ano tak tomu bylo a neměnil bych! Track udělal svoje, a pokud u někoho probudil jakoukoliv myšlenku, která mu napověděla zamyslet se nad tím, kde a co žiješ, je to pro mě dobrej výsledek. Budu vždycky mluvit nahlas, nesouhlasit a namítat, když to bude samotným mnou uznáno za spravedlivý. Už od “Jsou věci o kterých se mluví“ s produkcí od my man Dj Opia a na featu. El Nino jsem to v sobě jako člověk měl. Jsem revolucionář jako DNA, rebel kterýmu huba narostla proto, aby mluvil a neplácal zbytečně do větru! Track “Musím říct“ je moje vnímání věcí kolem u nás v zemi. Rap je moje vyjádření a já mám ten dar říct to do éteru. Děkuju všem, co spolupracovali na remixu a Dubasovi za buben, one love Jay.


Nová óda na "zelenou medicínku" již roluje, na svědomí ji mají Tafrob s Dieselem

Diesel na EP rapuje i polsky, asistují Wich, Opia, Emeres, Nironic, Idea, Khomator nebo Moja Reč


Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná