Fosco Alma: S novejma flows přicházel vždycky hlavně LD

Fosco Alma asi nebude typickej streetovej zevlák s brkem za uchem, říkám si, když sedím v kavárně, kterou vybral pro naše setkání leaderhead labelu Blakkwood a člen kapely MAAT. Během přípravy nahrávacího zařízení občas vykouknu ven, než spatřím Fosca, jak postává před kavárnou a ještě chvíli se vrtá v mobilu. Soustředěně dokončí operaci a pak se jakoby mimoděk podívá do kavárny a vyrazí směrem ke dveřím. Než stihne vstoupit, zaregistruje mě jako jediného hosta kavárny a když vidí, že se začínám zvedat, zazubí se svým typickým křečovitým úsměvem, který dává připomenout jeho pitvoření ve videoklipu „Redneck Music“. „Promiň, jestli jsi čekal. Já nejsem pražskej,“ omluví se Fosco se vstřícným výrazem ve tváři, než se posadí. Tak jako tak, přišel bez dvou minut přesně.

 
Za poslední roky jste s MAAT vystřídali hned několik stájí. Urban Sound, PVP, teď Blakkwood. Všechny tyto labely byly nějakým způsobem výsledkem vaší iniciativy. Jaká je tvoje role v rámci Blakkwood? Přece jen šéfovat Blakkwood už se zdá být trochu větší výzva než tehdejší Urban…
 
Já to jen krátce shrnu. V roce 2005 jsem založil Urban sound, což byla spíš taková obchodní značka. Movement, pod kterým jsem se snažil shromáždit lidi, který jsem měl kolem sebe, a dělali jsme na hudbě, ale jak už jsem řikal ve spoustě tracků, jsem hrozně iniciativní člověk. Jsem fakt velkej motor a ty lidi mi v tomhle většinou prostě nestačili, takže jsem je opustil. Potom jsem se potkal s Lucasem, se kterym jsme založili PVP Label. To už bylo lepší, protože tam to bylo takový vyrovnanější. On se staral o určitý věci, já se staral o určitý věci a to všechno vyústilo v to, že jsme založili v roce 2013 Blakkwood Records.
 
 Je to teda s.r.o.čko, jsme oba jednatelé, jednáme tam stejnym podpisovym právem. Já se starám o eshop, mastering, studio, fakturace, účetnictví.. prostě všechny tyhle administrativní píčoviny, který mě vůbec nebavěj. Lucas se stará o grafiku, dává schůzky, komunikuje s lidma, stará se o merch. Takže takhle děláme spolu a staráme se o ty lidi kolem nás, což je dost náročný, protože těm lidem musíš věnovat určitej osobní přístup, do toho tam je kamarádství, protože ty lidi mám fakt rád. Rád bych pozdravil Viktora a Renneho od nás z Blakkwoodu a virtuálně jim zasalutoval, protože neskutečně cením jejich posun za poslední rok a jsem na ně zkurveně moc hrdej. Jejich debutové album Projekt Asia se podle mě stane velmi oblíbeným. Zdravim všechny fanoušky Blakkwoodu, protože bez vás by to vlastně nemělo žádnej smysl. V neposlední řadě zdravim Lucase, bez kterýho by Blakkwood neměl tolik skvělýho oblečení a tak super image.
 
Poslední album MAAT „Ze tmy“ přišlo krátce před nástupem trapové vlny a jako takové ještě pracovalo výhradně s instrumentály klasičtějšího střihu. Oproti tomu předchozí album „Euroflow“ a hlavně následující EP jevily náznak posunu k nové škole. Kam chce kapela po zvukové stránce směřovat?
 
My jako kapela jsme se chtěli vždycky posouvat dál.  Já nejsem vysloveně posluchač český muziky, jakože mám rád českou muziku, ale koukám za hranice, kde to je většinou o pár let napřed. Takže jsem hodně ovlivněnej zahraniční tvorbou, proto i Euroflow byla modernější, akorát se nám to úplně nepovedlo v tom, že zrovna měsíc po tom přišel Spirit, kterej vydal boombapový CD (Nový človek, pozn. red.), což nám udělalo čáru přes rozpočet. A možná i proto to fanoušci tolik necenili, protože tu byl najednou Spirit, kterej nastavil trend a ten byl prostě jinej, takže my jsme byli v tu chvíli outsideři. Něco podobnýho proběhlo i u alba „Ze tmy“, který jsme udělali, protože jsme to tak cejtili a najednou přišli Kontrafakt a udělali newschoolový trendy CD, takže těma trendsetterama jsme se nikdy nestali. Většinou přišel někdo chvíli po nás a úplně změnil směr. Takže uvidíme, kam se v budoucnu dostaneme, mělo by to bejt kombinovaný - newschoolový se samplama.
 
 
I jako jeden z mála zastánců progresivních postupů jsi vždy pracoval a dodnes pracuješ se samply. Kde bereš inspiraci ohledně shánění smyček? Jedná se o vztah k samplingu nebo ke starší hudbě jako takové? Máš třeba své oblíbené interprety?
 
Většinou, když sampluju, mám vztah k tý hudbě. Mám rád jazz, soul, swing a podobný starý věci. Ta hudba má v sobě kus něčeho. Momentálně ale sampluju z youtube, protože jsem línej. Dřív to byly mp3, kdysi jsem si třeba i nahrával kousky vysílání z rádií z celýho světa, který jsem si pouštěl ve WinAmpu a z těch jsem samploval. A ještě někdy mezi rokama 2003 – 2004 jsem samploval z gramofonů, protože jsme měli doma hromadu desek, většinou vážný hudby. Pak jsem už bohužel neměl tolik čas chodit do antikvariátů nebo jinejch obchodů, abych si vybíral desky. „Zpověď a fikce“ je ale celá dělaná z gramofonovejch desek.
 
„A tak jsem občas napsal pár bars, co nebyly prostě zázrak, neměl jsem co říct, tak jsem jenom plácal,“ přiznal jsi v písni „Ze tmy“. Co bylo impulsem k takové zpětné sebekritice a jak jsi poznal, že jsi ty pravé rýmy zase našel?
 
To bylo mířený na Euroflow. V jistou chvíli jsem si uvědomil, že ty věci už pro mě ztratily význam a připadaj mi vlastně prázdný. Dělali jsme to v době, kdy jsme byli po All-In, což byla pro nás doba velkýho boomu. Prostě jsme se z toho trochu připosrali. Spousta koncertů, spousta peněz, fakt se nám dařilo. A ono se to na tom odrazilo. Řikali jsme si, že nad tim ani nemusíme moc přemejšlet, napíšeme nějaký tracky a uděláme to tak, jak nás to baví. Shledávám to zpětně, že ta tvorba byla celá trochu povrchní. Nemyslim arogantní, ale spíš povrchní. Prázdný. O ničem. Takže jsem narážel na tohle, protože věci, co teď píšu na nový album, jsou o něco dospělejší. Už jsem někam dospěl, zkusil jsem si práci a není to jen o tom, že přijdu ze školy, zapnu playstation a vlastně nic neřešim.
 

"Řikali jsme si, že nad tim ani nemusíme moc přemejšlet, napíšeme nějaký tracky a uděláme to tak, jak nás to baví. Shledávám to zpětně, že ta tvorba byla celá trochu povrchní" - k albu Euroflow

 
Pošťuchování s Jamesem Colem na téma „srdce vs. technika“ via internet nedávno skončilo osobním setkáním, které, jak hádám, asi nebylo zcela plánované. V rozhovoru pro rarity jsi říkal, že k němu došlo na benzínce a patřilo k věcem, které tě v poslední době potěšily. Jaké byly závěry celé „diskuze“?
 
Já jsem měl trochu obavy z toho, že až se s Jamesem potkáme, že se do sebe pustíme. Nakonec to tak vůbec nebylo. Úplnou náhodou jsme se potkali na benzínce, kde mě s rozzářenym úsměvem pozdravil, a řiká, jak se mám. V první chvíli jsem ale vůbec nevěděl, co bude následovat. Nakonec jsme si řekli, že to byla vlastně docela sranda, jen to bylo úplně zbytečný a i my jsme se spíš nepochopili. Měli jsme se potkat osobně a vysvětlit si to. Neřešit to tak dopodrobna a ještě mediálně, že se to akorát zbytečně rozmázlo. Takže to mě potěšilo, protože vim, že máme s Jamesem pořád dobrej vztah, protože ho odjakživa cenim, mám ho rád, je to pro mě praotec českýho rapu.
 
Mnoho posluchačů si pak trochu rýplo do tvého apelu na obratnost a rychlost frázování včetně tvé inspirace Eminemem. Na scéně už ale působíš delší dobu a do té doby jsi slovní akrobacii nikdy tolik nepropagoval jako nyní. Kdy a jak jsi dospěl k podobně „sportovnímu“ pojetí?
 
Asi je to proto, že už to dělám dost dlouho a jsem člověk, kterej nedokáže stagnovat. Jsem doma, mám den volno a už mě svrběj prsty. Potřebuju si prostě psát nový a nový úkoly, co chci udělat, takže se potřebuju posouvat i tady. Nechci, aby ta flow byla pořád stejná. K tomu mě inspiroval vždycky LD, kterej přicházel s novejma flows. Měl to samozřejmě taky někde naposlouchaný, ale s novejma způsobama frázování přicházel většinou on. Líbilo se mi to, takže i to mě částečně ovlivnilo. A hrál tam samozřejmě roli i ten Eminem, kterýho jsem začal v době vydání „Recovery“ zase po letech víc poslouchat. A řikal jsem si – to je něco úplně jinýho. Byla to pro mě výzva zkusit to v češtině, protože v tý době tady nikdo tolik nepoužíval podobný frázování až na Delika, kterej na něm taky vyrůstal. A já jsem si řikal, že v tý češtině to přece musí taky jít.
 
 
Někteří se pak obuli do  písní jako například „Architekt“, v níž cítili zjevnou hudební i přednesovou inspiraci skladbou „Fastlane“ od Ema s Royce Da 5‘ 9‘‘…
 
 (Smích) Vídíš, to byla zrovna věc, kterou jsme původně nahráli s LDm do Wichova beatu. Nevím, teď kterej to přesně byl. Myslím, že ten, jak je na něm LA4 s Moozou (Můj čas, pozn. red.). Máňovi to ale připadalo na ten beat až moc agresivní. Nelíbilo se mu to. Pak jsme poslouchali „Fastlane“ a zkoušeli jsme si to do něj zarapovat a LD chtěl, abych udělal podobnej beat, že se mu to do toho dobře dává. Takže jo, instrumentál jsem vlastně udělal víceméně podle toho.
 
Inspiraci Eminemem jsi ve své tvorbě přiznal i ty sám. Do jaké míry je pro tebe vzorem, který následuješ a do jaké míry inspirací, na kterou šroubuješ základy Foscova já?
 
Eminema jsem samozřejmě poslouchal už dřív. Třeba album „The Show“ z roku 2003 je úplně neuvěřitelný a ještě dneska si říkám, jak je možný, že byl už v tý době tak dobrej. Já si od něj vzal hlavně to, že přichází s novejma nápadama. Hlavně na „Recovery“. To bylo hodně zásadní, kdy on přišel s úplně novejma typama frázování. Podobnou flow jsem začal zkoušet někdy v době, kdy jsme natáčeli „Konec lepších dní“ (2012), kde to mohlo bejt trochu slyšet, ale z hlediska toho, co dělám dneska, už je to nuda. Střídaly se tam pomalejší a rychlejší pasáže, ale dneska už bych to poskládal jinak.
 

"Nechci, aby ta flow byla pořád stejná. K tomu mě inspiroval vždycky LD, kterej přicházel s novejma flows"

 
Vzhledem k tvému důrazu na preciznost frázování jak se díváš na „novou vlnu“ interpretů, kteří vzbuzují pozornost zejména na Slovensku aka Haha Crew nebo Comeback gang, jejichž rýmy jsou často pokládány mnohem volněji? Čím si ostatně vysvětluješ úspěch podobně alternativních projektů?
 
Z marketingovýho hlediska si myslím, že to, co je nový, je neokoukaný, takže lidi po tom jdou, protože je to něco jinýho. Nebylo to tady. Pro Čechy a Slovensko je tohle úplně nová vlna. Otázka je, jak dlouho ta vlna vydrží. Jestli to neskončí, jako skončil crunk a další. Ty lidi nehaním. Já jim na jednu stranu fandím v tom, že jsou svý, protože to jsme chtěli bejt i my, ale fanoušek toho bohužel (bohudík) nebudu, protože pro mě to už postrádá ty pravý rapový koule. Vím, že tohle kňourání a halekání je teď v Americe populární, ale nejsem toho fanouškem. Mám rád hudební věci a tohle není hudební. Jinak neznám Haha Crew ani Comeback gang. Pil C mě teď bavil na jedný věci, ale celkově, když jsem ho zaregistroval poprvý a slyšel, jak je to hodně alternativní, tak mě to prostě neoslovilo. Vždycky jsem kroutil hlavou nad tím, jak to vůbec může bejt tak mediálně propíraný? Na to jsem si pak odpověděl právě tim, že co je nový, o to je zájem. Podzemgang mě neoslovuje, protože mi ti interpreti připadaj hrozně nezajímavý. Nemastný, neslaný. Na druhou stranu Lucas mluvil nedávno na jedný schůzce s Egem, kterej mu řikal, že chce supportovat talenty z mladý generace, co choděj k němu do studia, což od Ega hrozně cenim, ale myslím si, že by se třeba mohl zaměřit na jiný lidi. Ne na ty, co choděj k němu do studia, ale aby se třeba rozhlídnul i jinde po Česku nebo Slovensku.  
 
Obrat k techničtějšímu přednesu jsi ale nezvolil jen ty ale i tvůj kolega LD. Není trochu škoda, když se dvě osobnosti soustředí v rámci jednoho projektu na téměř shodné postupy? Projekt je pak sice celistvější, ale vytrácejí se z nich trochu specifika jednotlivců. Byla rychlopalná flow návrhem někoho z vás nebo jste ty a LD dospěli individuálně k tomu samému?
 
Hele, má to dvě strany mince. Na jednu stranu, my jsme s LDm tak báječně sehraný, že by bylo škoda podobný výzvy nezkoušet, ale je pravda, že tim trochu zaniká ta jedinečnost. Myslím, že LD k tomu v jistejch chvílích tíhnul už v minulosti, ještě dřív než já, a některý obraty používal už na „All In“, ale jen místama. Postupně jsem k tomu došel i já a v jistou chvíli do toho ještě vstoupil ten Eminem (úsměv), kterej to začal používat taky, a to nás strhlo ještě víc. Ale musím ti říct, že zpětně jsme zjistili, že odjet s tim koncerty je docela náročný, protože některý rychlejší pasáže co ti ve studiu při nahrávání nebo po pár měsících po albu přijdou artikulačně bezproblémový, se časem, jak to už nerapuješ tak často (vymizí rutiní opakování textu), promění v problémovou pasáž co ti už jednoduše nejde přes pusu a je zle (smích).... nebo už stárnu a dostavuje se lenost?
 
 
Bude Foscoismus 2 hudebně navazovat na svého předchůdce nebo chceš ten zvuk posunout víc jinam? Instrumentál „5 minut“ působí trochu, jako by chtěl být přístupný většímu publiku, byť ani Foscoismu občas nechyběla řízlá kytara.
 
„5 Minut“ jsem cílil tak, aby to zasáhlo raději víc lidí než míň a abych odprezentoval, že to album vůbec bude. Na druhou stranu je to pro mě dost upřímná věc. Psal jsem jí ve chvíli, kdy se mi během pěti minut posralo několik věcí najednou a v tom si říkám – to je nápad, pojď! A napsal jsem to. Když se to sere, tak se to prostě sere a říkal jsem si, že udělám něco, co těm lidem třeba zvedne v podobný situaci náladu. Takže „Foscoismus 2“ se ponese hlavně v tom klasickym tempu. Bude navazovat na jedničku, ale chci to víc hudební, takže se to bude blížit spíš desce „Ze tmy“, kde jsem tu hudebnost hodně rozvedl. Mám tam třeba track, kterej je vysloveně „Real 2“, kterej jsem dělal schválně tak, aby to připomínalo tu věc.
 
K tomu se váže další otázka. Jedná se o druhý díl, můžeme očekávat nějakou návaznost na témata z původního alba? Dočkáme se například vlastní odpovědi na otázku položenou v tehdejší písni „Změní nás to?“, kterou jste natočili v roce 2008 s LDm? Konec konců vlastní vydavatelství dnes doopravdy máte…
 
Člověče, to mě ani nějak nenapadlo, chtěl jsem tam dělat s LDm trochu jinou věc, nicméně budu nad tim přemejšlet. Ale udělal jsem tam tu „Real 2“, která se teda jmenuje „Noční můra“. Ale i tak, když se vrátim k tý jedničce, tak to bylo takový vodrzlý a extrémně arogantní, zatímco  „Noční můra“ je opravdovější a cejtím z toho větší dospělost. Na internet jsem dával i leak z refrénu…
 

"Chtěl jsem na Foscoismus 2 původně pozvat Indyho, Lavora,  Marpa, chtěl jsem se ozvat Hugovi, Jamesovi. Oprášit právě tyhle starý vztahy a s těma lidma něco udělat, ale uvědomuju si, že jsme se každej posunuli trochu jinym směrem a ty naše cesty se rozešly natolik, že každej děláme natolik specifický projekty, že to asi nemá význam"

 
Důležitou postavou MAAT byl dřív i JSM, který se na původním Foscoismu participoval zejména v oblasti scratchů. Neuvažoval jsi o tom vašeho někdejšího kolegu znovu obsadit (třeba v rámci hostování) do nového pokračování? Jsi vlastně s JSM stále v kontaktu?
 
Já celkově přemejslěl nad tim, že bych ho přizval do Blakkwoodu, ale myslim, že by o to asi neměl zájem. Protože od mejch kamarádů vim, že už založil rodinu. Je ženatej, takže nevim, jestli má vůbec doma gramce a jaký by tam byly vztahy. Je to přece jenom šest let, což je docela dost. Takže já bych rád, ale nejsem si jistej, jak by na to reagoval. Jestli by měl vůbec zájem. V kontaktu tím pádem nejsme…
 
Nemalou devizou tvého alba byla i selekce hostů z řad tehdejších hráčů s vysokými kartami jako třeba LA4 nebo Jay Diesel. Hodláš usilovat i na „Foscoismu 2“ o nějaká vysněná jména nebo se budeš držet spíše domácí smečky? Pokud ano, koho bys chtěl na desce mít? Co třeba kolegové z dřívějších projektů jako Renne Santos, Murphy, Made a další, kteří byli posléze i na tvém prvním sólu?
 
Bude tam Made. Máme spolu napsanej track o Hradci, chceme na něj udělat videoklip, takže Made bude. Chtěl jsem tam pozvat Lavora, ale ještě jsem ho nekontaktoval. Jeden z důvodů je i ten, že už mám hotovejch devět věcí, kde zatím jediný host je Sharlota a už není tak velkej prostor na to tam ty hosty dát. Chtěl jsem tam původně pozvat Indyho, Lavora,  Marpa, chtěl jsem se ozvat Hugovi, Jamesovi… Oprášit právě tyhle starý vztahy a s těma lidma něco udělat, ale uvědomuju si, že jsme se každej posunuli trochu jinym směrem a ty naše cesty se rozešly natolik, že každej děláme natolik specifický projekty, že to asi nemá význam. V tuhle chvíli jsem v kontaktu se Strapem, kterej měl bejt už na „5 minutách“, ale nestíhal to, protože maká na desce, což chápu. Jsem v tomhle stejnej. Chci tam samozřejmě lidi od nás Amca, Renneho, Viktora. A z těch vysněnejch lidí… Líbil by se mi tam Ego, kterej má v tom přístupu podobný uvažování jako já, že ty lidi chce vysloveně bavit a přinášet jim tu hudbu. Samozřejmě pak by se mi tam líbil Rytmus, kterýho cenim za to všechno, co dokázal, ale to je velká ryba a já ho nechci obtěžovat. Koukám se na to ze stejnýho úhlu, jako když mi píše někdo, kdo by třeba nemusel zajímat mě.
 
V jednom z rozhovorů jsi také zmínil tvého otce, který hraje na housle a není vyloučený, že ho požádáš o feat i na novym sólu. Přiznám se, že když jsem slyšel na konci písně „Těžko se odchází“ housle, dost mě to v pozitivnim slova smyslu překvapilo. Hudební sluch máte tedy zřejmě v rodině. Jak vlastně došlo na tenhle nápad a jak celý kolabo vznikalo?
 
Hele, já mám s rodičema hrozně dobrej vztah. Mám je fakt rád, jsem jim fakt hrozně vděčnej za to, jak mě vychovali, protože mě vedli k dobrýmu, čestnýmu životu. Oni jsou hudebníci oba, ale tátu jsem tam vysloveně chtěl, protože když jsem byl na pohřbu svýho dědy, táta mu tam hrál na housle a já si řikal, že jednou tady táta nebude a já bych od něj chtěl mít ty housle nahraný aspoň v nějaký písničce. Abych si mohl prostě ve stáří říct, že tu se mnou ten táta vlastně pořád je. Zdravim moji úžasnou rodinu, která se stále rozrůstá (už jsem trojitej hrdej strejda!) a na závěr posílám pozdrav a obrovský díky mojí přítelkyni Terezce, že to se mnou všechno až do teď vydržela a pořád při mě stojí. Tu hudbu co dělám, dělám pro vás pro všechny.
 
 
Zdroj obrázku: youtube.com

NTK - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná