Fako: Neznám žádnou kapelu z východního Slovenska, která se rapem živí

Na východě Slovenska již několik let působí formace Stanica Projekt, jejichž nejaktivnějším členem je Fako. První koketování s rapem okusil již v roce 2000 ve skupině Čierna éra. Sólové ambice tohoto rappera byly znázorněny již deskou „Rukopis“, nyní však vytahuje z rukávu svůj další trumf, kterým je „Labyrint 14“. Album, které nemá posluchače upoutat trendovostí a zvučnou flow, nýbrž obsahem, na který v textech klade důraz. O čem je jeho nová dlouhohrajka a jaké jsou jeho životní hodnoty?

V Čechách nemá Stanica Projekt stále silné jméno a mnozí asi o vaši existenci vůbec netuší. Kdybys měl vyzdvihnout něco, čím je vaše tvorba unikátní, co by to bylo?

Stanica Projekt sa stále snažila v svojich textoch povedať odkaz, myšlienku. Nikdy sme nemali záujem sa uberať smerom k textom plytším len preto, že sú viac počúvané. Ak chceš Stanicu Projekt, musíš čakať viac sociálných tém, viac na zamyslenie.

Jsi z Košic, což je na východě Slovenska. Funguje stále rivalita mezi východem a západem této země a jak jsou na tom obě části v rámci vývoje a vzájemného porovnání?

Rivalitu medzi  západom a východom som ja osobne nikdy nepociťoval, ani neriešil. Zo začiatku ma  posúvala tvorba zo západu, dodávala chuť písať, nahrávať. Dnes to už tak nie je, skôr ma posúva už len sám život. Samozrejme že západ na tom lepšie čo sa týká kvantity, ale aj kvalitnější zvuk, master atď. Viac koncertov, vieš sa touto hudbou uživiť. Na východnom Slovensku nepoznám žiadnu rapovú skupinu či repera, ktorí sa rapom živia.

V roce 2010 jsi vydal desku „Rukopis“. Co všechno se v rámci tvé hudební kariéry změnilo a co zásadního se událo?

Rukopis nebol plánovaný oficiálny album. Viac menej to mal byť projekt na volné stiahnutie. Ale s dicem sme mali nahraté spolupráce s Mood, Infamous Mobb,Afurom atď, ktoré mali byť na druhom albume Stanice projekt, ale jeho dokončenie bolo vzdialené, kedže som eště viac menej fungoval v zahraničí, tak sme to dali na jeden album. V hudobnej kariére som asi nepocítil žiadnu výraznú zmenu. Skor v súkromnom som mal zmeny, ktoré boli pre mňa dôležitejšie. Aj keď Rukopis bol veľmi cenná skúsenosť pre celú Stanicu projekt. Aj pre mňa.

Venku máš nové album „Labyrint“ 14, které obsahuje mnohem méně hostů než minulé sólo v limitované edici, především tedy těch zahraničních. Splnil sis posledně přání spolupracovat mimo svou zem a nyní ses už zaměřil více na své myšlenky?

Áno, je pravda, že tieto spolupráce, ktoré boli na Rukopise boli via menej splnenie si aspoň časti snov, či skôr ambícii. Labyrint 14 je skôr zameraný na myšlienky, ktoré sú však odrazom všetkého čo som videl, zažil, cítil.

Monopol na produkci má opět Hlava, který je součástí i samotné formace Stanice Projekt. Nebylo to Dicemu líto, že dvě třetiny kapely pracovali na desce a on stál jen opodál?

Určite nie. Všetko čo nahráváme, či individuálne, či spolu, robíme na jednom mieste takže vždy je přehlaď. Zároveň otvorene medzi sebou riešime názory na skladby. Stanica projekt ešte nepovedala posledné slovo, ale to má ešte svoj čas.

Po poslechu jsem nabyl dojmu, že nejsi interpretem, který by vytrvale sledoval aktuální trendy a daleko více lpíš na obsahu sdělení, což jsi i sám zmínil. Nesleduješ tedy tvorbu okolí a razíš si jen svoje?

Trendy vidím, počujem, ale nestotožňujem sa s nimi. Nehovorím, že je všetko zlé. Ovplyvňuje ma to, čo žijem, a to čo sa deje okolo mňa. Veci, ktoré možno ľudia nechcú počuť, alebo vidieť. Mám deti a tiež by som im nepustil doma čokoľvek, čo im dá zlý príklad, alebo ich naučí niečo, čo by ich v živote správne neusmernilo. Nikdo nie je dokonalý, takže občas som aj ja  zlým príkladom. Preto je Labyrint 14 bez nadávok a snaží sa poukazovať na skutečné hodnoty v živote, ktorý je jako taký labyrint, v ktorom sa dostávame do jeho stredu a cestou spoznávame skutočnosti. Častokrát si myslíme, že už sme v cieli ale labyrint nás zvedie od neho ďalej. Tak ako životné situácie, v ktorých sa musíme rozhodnúť a v dnešnej dobe informácii, dezinformácií, pokrivených hodnôt a subjektívnych právd je to rozhodovanie ťažké.

V textech kladeš také velký důraz na význam rodiny ve společnosti. Podporuje tě ta tvá v tom, co děláš, a poslouchá tvou tvorbu?

Áno. Rodina je základ lebo tam sa naučíme prvé kroky, prvé slová, jesť, piť a cítiť. Moje dve mrňatá občas počúvajú, čo to robím so slúchatkami na ušiach ale nerozumejú tomu ešte. Z mojej manželky sa z fanynky stala kritička, v dobrom slova zmysle.

Nevyhnul ses ani svého názoru na války a zbytečnosti je vyhledávat. Kterou válku z historie lidstva považuješ za nejvíce nesmyslnou a proč?

Všetky. Z mojho pohľadu je vojna záležitosťou mocných, ich hier a snahy o ekonomickú, vojenskú či inú kontrolu. V ktorej vojne nezomierali nevinní ľudia? V žiadnej. Preto nie je vojna, a nikdy nebude spravodlivým vyriešením konfliku, a zároveň nie je jediným. Myslím si, že všetko v živote sa dá vyriešiť bez konfliku. Možno sa mýlim, ale pokiaľ človek chce dokáže to. Len to musia chcieť viacerí.

Co bys kamenem dohodil jsou hranice s Ukrajinou. Neobáváš se, že se konflikt rozleze i za hranice tohoto státu?

Obavy nemám, aj keď je to možné. Čo sa má stať, stane sa, ale verím jedine Bohu. Myslím si, že tento konfikt za hranice neprejde a pokiaľ by prešiel, tak sa budeme musieť obávať všetci.

Jistě ti neunikly ani informace o střelbě ve francouzské redakci a v Belgii. Nebojíš se hrozby Islámu v Evropě? Někde jsem zaslechl, že velcí duchovní arabského světa věří, že do padesáti let získají celý starý kontinent bez zvednutí zbraně.

Je to citlivá téma. Zbrane už boli použité, takže to, čo si čítal asi nebude pravda. Poznám aj moslimov, a nie sú to "teroristi". Ak ti mám povedať úprimne, čo si myslím, tak poviem, že tieto kvázi teroristické útoky nemaju spoločné nič ani s kresťanstvom, judaizmom či islamom. Skrývajú sa za otázky viery, náboženstva, ale ich podstata je úplne inde. Čiže ak by to aj robil ktorýkoľvek z týchto veriacich, viac by už veriacim nebol a nie je.

Když jsme u toho náboženství a tvé odpovědi s důvěrou v Boha, v Evropě převládá křesťanství. Hlásíš se i ty k této víře a proč myslíš, že právě ta tvá je tou pravou?

Áno. som kresťan. Bol som pokrstený, prijal som sviatosť birovania a sviatosť manželstva, dobrovoľne. Odhliadnúc od toho som prežil veľmi osobné skúseností, ktoré ma ubezpečili o existencii Boha a tom, že sa k nám priblížil najviac ako mohol v osobe Ježiša Krista, lebo ako ináč, ako sa stať jedným z nás. Nestačia len sviatosti, alebo chodiť do kostola, ale chovať sa tak ako v kostole aj všade inde. Byť lepším človekom, ktorý vníma okolie a jeho problémy a pomáha aj na úkor seba. Robí ma lepším človekom.

Jak moc je podle tebe současná doba uspěchaná? Na albu poukazuješ na hektický svět a jeho nedostatky. Jsou to jen pouhé sny, nebo věříš, že se to všechno dá dělat i jinak?

Áno dá sa, ale to musíme začať od seba. Každý urobiť zmenu v sebe a potom okolo seba. Je asi ťažké si predstaviť, že sa to niekedy podarí ale nikdy nevrav nikdy . Ja sám žijem dosť hekticky, ale snáď raz nebudem musieť. Viac menej to myslím tak, načo sa predbiehať v radoch na úrade, brať si košíky v obchode spod nosa, naháňať sa na cestách keď nevezieme niekoho do nemocnice,pretekať sa v kariére a pritom zhone zabudneme aj na decko v škôlke. Otázka priorít.

Myslíš, že se po této desce dostaví větší úspěch a uznání, nebo ses smířil s rolí opomíjeného umělce?

Mám ambície,ale nemusia byť za každú cenu. Verím, že si album vypočuje viac ľudí a nájde si v ňom niečo svoje, čo ho osloví. Chcel by som aby oslovil širšie spektrum ľudí , ale nikdy som sa na to nespoliehal a ani nezameriaval svoju tvorbu účelovo k tomu.

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná