DJ Opia: Je na čase přestat plakat nad tím, že nám ukradli náš hip hop

Film se v dnešním vyspělém světě nevyhne snad každému, kdo alespoň trochu sympatizuje s civilizací. Z počátku byl němý, ale i on dostal hlas, kterým skrze obrazovky televizí či monitorů počítačů promlouvá k nám. A aby ten kus obrazu s mluvou nebyl tak tichý a nudný, dokreslují ho pestré melodie, které skládají ti největší virtuózové a zpěváci. Pokud ti chutí tento pokrm, kterým často zasytíš nudu, mohl by tě zaujmout i projekt Filmtape, který má na svědomí DJ Opia. Kdo? No pokud tě minula kolem milénia brněnská formace Naše Věc, není třeba ti ho dále představovat, ale já věřím, že naši čtenáři moc dobře tuší, o koho se jedná. Usměvavý týpek, co má seznam úkolů na papíře jak den dlouhý a možná i něco více, nám posbíral své oblíbené filmy a hlášky a zamíchal z nich něco, co by nemuselo urazit ani odpůrce hip-hopu. Vždyť on sám o sobě tvrdí, že není čistě hiphopový producent, přesto však na něčem ryze rapovém pracuje. Chceš vědět více? Stačí mrknout směrem níže.

O některých našich producentech je slyšet pravidelně během roku, zatímco ty jsi tváří staženou spíše v ústraní. Nebojíš se popularity?

Ani ne. Už jsem si přeci jen kdysi trošku zobl, vím, co je to rockenroll.(smích) Spíš mám ale takový období vždycky. Věnuju se rád vícero věcem, který nejsou třeba tolik vidět, teď myslím ale nadchází zase trošku období muziky.

Jak to máš s kritikou? Sleduješ negativní komentáře na sociálních sítích nebo YT kanálech? Pokud je připomínka konstruktivní, bereš si z ní něco k srdci?

No dlouho jsem nic nevydal, tak jsem neměl ani pořádně co sledovat, ale myslím, že si dokážu vzít z konstruktivní kritiky to potřebný. Jsem vyloženě fanoušek čtení komentů. Je to velice inspirativní v mnoha směrech. U jiných interpretů a jejich případných reakcí a tak (smích)

V Čechách je v médiích zvykem každého rappera a producenta jen chválit. Pokud však nastane opak, interpret to těžko přijímá. Všímáš si současné scény a tuzemského rybníku?

Jasně. Scénu sleduju poměrně podrobně, mám rád českej rap. Myslím, že tu právě funguje něco, čeho jsem si všímal už třeba v devadesátých letech, když probíhal boom taneční muziky. Interpreti a žurnalisti byli buď kámoši, nebo byli ti novináři jejich fanoušci. Pak se hold blbě dívá co do objektivity na tu konkrétní tvorbu, tomu konkrétnímu novináři, a když se něco v tomhle módu malinko změní a někdo přitlačí na pilu, lítají třísky, aniž by se nějak hustě kácel les.

Jaké jsou tvé priority v současné době? Je hudba stále na prvním místě, nebo se k ní jen v jisté periodě vracíš, jak jsi již lehce nastínil? Kolik hodin denně ji věnuješ?

Jak říkám, věnuju se poměrně hodně činnostem a je těžký je občas skloubit dohromady. V poslední době jsem si ale najel na systém, že už nedělím věci na filmařinu, psaní, točení a muziku. Začal mi poměrně dobře fungovat systém rozdělení na práci a volnou tvorbu. Někdy je to sice divočina s tím časem, což ti řekne každej, kdo se živí kreativitou na volný noze, ale hold se stále učíme.

Máš nějaký vyhraněný žánr, který převážně preferuješ, nebo jsi konzument celkového hudebního průmyslu? Je naopak nějaký, který ti vysloveně nesedí, a máš k němu averzi?

Žánr vyloženě vyhraněný nemám. Samozřejmě se člověk nějak hudebně vyvíjí, a to jak v tvorbě, tak i co se vkusu týče. A ty dvě věci se navzájem ovlivňují, a ač by se dalo říct, že myšlením jsem spíše true schooler, tak mi více vyhovují moderní hudební postupy. Ale to jsme už u otázky zvuku, kterej musí být především originální a je jedno, jestli pracuješ se samplama, nebo kroutíš čudle.

Máme rok 2015. Jaká je pravděpodobnost, že v brzké době nalezneme členy Naší Věci na společné nahrávce nebo i ambicióznějších projektech?

Žádná. To by musel být minimálně benefiční koncert, kterej by zachránil tuhle kouli před hárdcorem (smích). Říkám, s klukama jsme stále přátelé, všichni zůstali nějakým způsobem u tvorby, ale není potřeba vzývat zombies. Ale víš jak, třeba nám jebne a ve čtyřiceti uděláme nějakej folklórek.

Za těch patnáct let jsi spolupracoval s kde kým. Kdyby vznikala nová producentská deska, kdo z tebou oslovených rapperů by na ni už rozhodně nebyl?

To se nedá takhle určit. Každý z interpretů, se kterými jsem spolupracoval, prochází nějakým vývojem. Někdo to někam posunul, někdo zamrzl a stagnuje, jsou i tací, kteří se permanentně zhoršují. Navíc za tu dobu šla úroveň rapu hodně nahoru, a pokud třeba myslíš rappery, tak bych se asi v určitých případech nevracel do stejné řeky. Byly výjimky, ale to byli spíše lidi z venku a tak nebo prověřený jména.

Je v Čechách a na Slovensku nějaké velmi zajímavé jméno, se kterým si neměl zatím možnost spojit své síly a chtěl bys?

Nevím, jestli je to v mém případě dobře položená otázka, neboť já nejsem klasický „rapový producent“. Ano, vyrostl jsem na něm a vždycky si ho ponesu v hrudníku, ale zajímají mě i lidi z folku, rocku, metálu, breakbeatu, dubstepu…prostě cokoliv. Nic méně bych asi rád ještě nějaký rapy udělal a myslím, že dnes tu máme, ač se hodně tvrdí opak, silnou scénu. Silnější než kdykoliv předtím a rád bych udělal pár pecek s lidmi, kteří mě baví. Osvědčený jména. Profíci. Chlápci, co jsou vyzrálí jak po stránce obsahu, tak formy. Uvědomělí frajeři. Mezi ně určitě patří třeba Supa, Koule, Gey, Vec… je jich víc.

Hip-hop už dávno přesáhl jen své lokální břehy a vryl se do podvědomí téměř všech obyvatel. Setkávají se s ním na ulicích, v rádiích, televizi, i když už to ani pomalu neregistrují. Bereš to jako přirozený vývoj?

To tak nemusím brát. Tak to prostě je. Věci jsou tak, jak jsou. Jsem determinista. A nemá to co dělat s rezignací. Stalo se to všude ve světě. Proč by to tady mělo bejt jiný. To, co to přináší či bere té kultuře, je věc jiná. Myslím, že je na čase přestat plakat nad tím, že nám ukradli náš hip hop a ukázat jim teda, jak bys to udělal ty.

Už i v Čechách se producenti dostávají do filmového průmyslu a tvoří pro některé tuzemské snímky soundtracky. Důkazem mohou být třeba Gympl nebo Vejška. I ty k filmu nemáš přeci daleko. Jak daleko jsem od pravdy?

To je samozřejmě taky přirozený. Zvlášť u filmů tohohle typu. Nevím, myslím, že hip hopový producenti, pokud tam nemají ten přesah, se k filmu dostanou právě většinou jen v rámci žánru. Já taky nejsem žádný hyper muzikant co do klasický tvorby harmonií a na velkej film bych si určitě netroufl. Ale třeba v rámci své práce dělám například divadlo, nebo reklamní věci…sem tam nějakej kraťas, ale pracuji pak spíše ve spolupráci s ostatními muzikanty, kdy mám vizi a společně se ji snažíme naplnit. Hip hopový muzikantství je ale takový, jaký je, protože není založený na složitých harmoniích a producenti nejsou žádní velcí konduktoři. To je ale právě definicí tohoto žánru. A je to tak v pořádku. Nejsme sice muzikanti, ale umíme dělat docela dobrou hudbu. (smích)

Tvou lásku k pohyblivým obrázkům na dlouhé chvíle bez nudy dokládá i tvá nová dlouhohrajka, která nese příznačný název Filmtape. Proč jsi zabrouzdal právě do těchto vod a realizoval svůj nápad?

No Film Tape byl pro mě takovým projektem na dlouhou trať. Původně, jak už to tak bývá, jsem chtěl, snad ještě za dob ILLuzionists udělat pár remixů na filmový themes z bijáků, který jsem měl rád. Vlastně mě na ten nápad přivedl náš bývalej manažer Onda Veverka a možná to mělo co dočinění i s Kačicou s hlavou Tygra od Spinhandze a Karaoke Tundry. Byly časy, kdy jsem byl úplně totální filmovej fetingr. Dával jsem třeba 80 filmů za měsíc. A jak postupně ten nápad začal krystalizovat a přibývaly nějaký tracks, řekl jsem si, že by nebylo od věci dát tomu nějakej ucelenější formát a vlastně vznikl koncept tejpu. Mezitím se ale stalo spousta důležitých věcí v mém osobním životě a vždy jsem se k tomu projektu vracel a odkládal ho k ledu. Ale tím, že jsem se konečně dopracoval do fáze, kdy už se dokážu uživit tím, co umím, aniž bych musel poslouchat nějakýho fašistu, začalo být malinko víc času a chuti ten projekt už konečně opravdu dotáhnout. A tak jsem na to pořádně vlítl, a ač po večerech a vzácných volných chvílích jsem to dodělal. To víš, kámoši a všichni kolem už se vsázeli, jestli to vůbec někdy dodělám.(smích) Jsem rád, že se to povedlo a já se naučil věci dotahovat do konce. Docela dost mi v tom pomohlo to, že jsem založil s klukama Tvision, kde už nestačí jen kecat u pivka. Tam musíš tvrdě, poctivě a zodpovědně makat. A to, že jsem se díky tomu naučil po cestě spoustu věcí kolem filmu, konkrétně tomuhle projektu jenom pomohlo.

Sám jsi nyní uvedl, že projekt se rodil poměrně delší čas, než je klasicky zdrávo, a proto ho nepovažuješ jen za pouhý mixtape. Jak jsi ve výsledku spokojen ty? Po opadnutí emocí bys něco udělal zcela jinak?

No musím říct, že jsem ani tak bezva reakce nečekal. Říkal jsem si, že je to nezávislej projektík pro pár bláznivejch popkulturních nadšenců, ale píšou mi lidi třeba z Japonska nebo Brazílie, že je to hrozně baví a tak, což mě samozřejmě hodně těší. A jelikož je deska venku teprve týden, tak emoce ještě zdaleka neopadly. Říkám, dlouho jsem nic tak ucelenýho nevydal a úplně jsem zapomněl na to, jak to vlastně chodí. (smích) Jestli bych udělal něco jinak? Na to je asi příliš brzo. Strašně se mi líbilo, co řekl Cole v jednom rozhovoru, že deska není nikdy hotová. Prostě ji vydáš jen v nějaký fázi, protože bys ji dělal do nekonečna a skončil bys samozřejmě na drogách v blázinci. Každej, kdo to dělá, ti řekne po nějakým čase, že by něco udělal jinak, je to přirozený, ale teď si spíš užívám pocit, že se mi to podařilo dotáhnout. Minimálně ale na ten jeden božskej den v časoprostorovým kontinuu, je vždy tvoje deska dokonalá, vo tom nedejchej…..

Je těžké vybírat hlášky, které již nebyly mnohokrát použity, aby třeba nedošlo ke klišé? Jestli se nemýlím, tak některé jsem u tebe zaslechl již na albu Hořké menu.

No, to je zrovna speciální případ. Tu jsem použil z důvodu právě odkazu nejen na toho konkrétního herce a dílo, ale i na desku, která aspoň tady u nás v obydlené zatáčce na Vídeň už skoro zlidověla. Jinak jsem se tomu samozřejmě snažil vyhnout. Napálit tam třeba sic geniální, ale neuvěřitelně nadužívanej monolog od Jullieho Vingfileda o pastýři a zbloudilých ovcích by asi už moc nefungovalo. Samozřejmě se setkávám s reakcemi typu, proč jsi tam nedal tenhle film, nebo tenhle, vždyť má tak dokonalou hudbu nebo kultovní motiv, ale dělal jsem to především jako svoji osobní výpověď, proto jsou některý hlášky v češtině a některý v angličtině. Prostě jsem je měl nakoukaný buď v origu nebo v dabingu. Navíc většina těch filmů je pečlivě vybraná, protože byla určitým milníkem, ať už na mé vlastní cestě, nebo pop kultury jako takové. Za všechny třeba takovej Blade Runner. Je třeba si uvědomit, že je to film, kterej měl zásadní vliv např. na estetiku osmdesátých let jako takových a vycházel z kořenů, který zrály dlouho, dlouho před tím. A nemyslím tím jen Dickovu předlohu o elektronických ovečkách. Má to mnohem hlubší souvislosti. Např. ještě se subkulturní komunitou garážových hackerů (dřív, než tohle slovo změnilo svůj význam do dnešní podoby) a z jejíž druhý generace vzešly v tý době vousatý hipíci jako třeba Jobs, Wozniak nebo i Gates, což jsou chlápci, kteří reálně změnili svět.

Mluvíš o milníku. Je tedy pravděpodobné, že jsi všechny své černé koně v dostihu vypustil a nedočkáme se adekvátního pokračování?

To určitě nevypustil. Má to co dělat s tématem, kterýho jsme se dotkli výše. Bylo docela bolestivý dát tam nějakej film na úkor jinýho. Je jich opravdu spousta. Ale narovinu, ne všechny tvý srdcovky jsou třeba úplně vhodný ke zpracování tohoto typu. Nemá třeba klasickej nosnej motiv, nebo je to až moc niterný. Nesedělo by to třeba úplně do kontextu tý myšlenky v podstatě dělat z toho beatový věci. Musí to být zábavný a správně bublinovitý a komiksový. Je to v podstatě takovej audiokomixovej popkulturní koktejl. Je možný, že se k tomu ještě někdy vrátím, ale vzhledem k tomu, jak dlouho mi to trvalo a teď mám před sebou už zase jiný projekty, nedokážu vůbec odpovědět, jestli někdy třeba udělám dvojku. No, i když už mám nápad na…….(smích) ne…fakt nevím.

Kdo je tvou nejoblíbenější filmovou postavou, se kterou ses ztotožnil natolik, že bys klidně rád okusil její roli na plátně?

(smích)..no tý vole. Ségra by ti mohla povídat, jak když jsme byli malý, jsem si hrával dost brutálně na Terminátora a přicházel z budoucnosti v rozžhavený kouli, kdy jsem doma vyráběl i ty elektronický efekty. Né, nevím, je to jak když se tě ptají na to, když jsi malej, čím bys chtěl být. Někdy ukrtunej vraždící robot vrhající fialový blesky, někdy zase Rómeo nebo Dude, kterej má všechno na háku. Proto je ten svět tý filmové fantazie tak skvělej přece.

Vyjde Filmtape i pro milovníky hmotných statků, nebo je to v dnešní době pro tebe už nepodstatné? Nebyl by pak problém s nějakými autorskými právy a ochranami?

Jo, to určitě byl. Moc jsem se s tím nepáral. Původně jsem to chtěl vydat jen elektronicky. Chytl se toho ale kámoš z ALLIN concerts, kterej mi pomůže s výrobou a uděláme nějaký kusy v zajímavé edici, kterou si to možná zaslouží. Kvůli právům to ale nebudeme prodávat, ale dávat jako dárek. V podstatě všem, který si o něj napíšou nebo přijdou na křest, nebo mě někde potkají nebo tak. Jsem samozřejmě rád, že to vyjde na placce, jsem stará škola, a v tomhle případě fyzično můžu.

Mluvil jsi o práci na dalších projektech. Patří mezi ně i album s Tafrobem?

Jo, to určitě jo. Právě na tom děláme. Původně jsem si říkal, že se nám to z časových důvodů nemůže podařit, ale nakonec slovo dalo slovo a ta deska bude. Nemyslel jsem si, že ještě někdy udělám desku s rapperem, navíc pade na pade, ale myslím, že Brno tu desku potřebuje. Složení jeho a mýho pohledu na věc by navíc mohlo bejt zajímavý a je to docela výzva.

Nejen v Čechách jsou největšími problémy interpretů termíny. I ty sám to v předešlé odpovědi zmiňuješ. V jaké fázi se tedy práce nachází a máte jasnou představu, kdy by mohlo být hotovo?

No říkám, bude to peklo dát to časově dohromady, ale už jsme začali. Já to mám v podstatě instrumentálně připravený, deska je napsaná a jsme v procesu nahrávání skladeb. Chci, nebo chceme, aby ta deska byla dotažená a poctivá rapová sviňárna. Budeme to hlídat, nemáme už moc čas dělat desky, který za to nestojí. A termín? Letos. Víc po mě nechtěj. (smích)

Rok 2014 je za námi stejně jako tvůj Filmtape a náš rozhovor. Prozraď mi, jaké předsevzetí sis do toho nového dal.

Umět si udělat čas na věci, na který je potřeba, ať je to cokoliv a mít chladnou hlavu při důležitých rozhodnutích. To stejný přeju všem lidem dobré vůle. 

Celý Filmtape můžeš nalézt zdarma ke stažení ZDE!

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná