De Zrechts: Tohle je prostě underground, to, co nás baví a děláme, když přijdeme z práce

Jižní Čechy neměly na letošním ročníku Hip Hop Kempu své zastoupení jen u stánků s chmelovou pochutinou, nýbrž i na stagi. Však také hned po koncertě si Jelínek po cestě k autu pochvaloval, že tu Budvar teče proudem. Přivítán jsem byl v jejich útulném ležení nejen rozkládací židlí, ale i výživnými odpověďmi na mé záludné otázky. Bonusem pak byla přítomnost Scissala, který se taktéž mihl během show lišovských De Zrechts na pódiu v hangáru.

Hned v úvodu by mě zajímalo, jak jste byli spokojeni s letošním časem. Na hlavní stagi v tu dobu probíhal koncert Gang Starr Foundation, který vylákal všechny fanoušky mimo stín hangáru. Otázkou však je, jestli byste jiný čas stihli, když se ke mně dostalo, že vám ve čtvrtek kleklo auto.

Pablo: Měli jsme po cestě problém, takže jsme byli rádi, že to nakonec takhle vyšlo. Jednalo by se jen o další komplikace, problém s autem prostě byl, proto ta sobota přišla vhod. Dnešní line up byl ale docela narvanej…

Many: Nejde mluvit o nespokojenosti, protože jsme hráli proti známý zahraniční kapele na hlavní stagi. Smolný pro mě bylo, že jsem se zrovna na ni těšil.

Nezaúkoloval jsi tedy některého z kamarádů, aby ti to alespoň natočil a ty sis to pak dal jako záznam?

Many: To bohužel ne…

Only: Kamarádi museli být na našem koncertě. (smích)

Many: Nedá se nic dělat, třeba příště. Prostě to někdy tak vyjde.

Pablo: Čas byla ale nakonec docela v pohodě. Když jsme se ho dozvěděli, tak jsme si pak řekli, že je to fajn hrát v sobotu. Většinou jsme hráli ve čtvrtek nebo v pátek a sobota pro nás byla novinkou.

Many: Na druhou stranu ten den není asi určující, protože lidi, kteří nás vidět chtěj, si nás najdou. Vždycky to nějak tak vyjde blbě, že někdo hraje proti někomu, ale myslím, že organizátoři nechtěj nikomu škodit a vybírají to tak, aby to fungovalo. Někdy se to prostě tak sejde…

Pablo: My jsme především rádi, že si tu můžeme vlastně takhle vůbec zahrát…

Hlav se moc pod stagí nepohupovalo, ale ohlas z jejich hrdel byl celkem slušný. Není pro vás malý hlouček návštěvníků spíše demotivující, nebo vždy odevzdáte maximum?

Many: Nějaké omezení tam vždy je, protože je jasné, že čím více lidí, tím lepší odezva. To tě pak prostě nakopne. Podle mě je prvním nejdůležitějším momentem fakt, že si to musíš užít především ty sám. Pak tam nemusíš mít nikoho, i když tohle ber vážně ve velkých uvozovkách.

Pablo: No to už seš pak prakticky na zkoušce… (smích)

Only: Tohle přesně vždycky říkáme, že si dáme aspoň zkoušku s mikrofony.

V době, kdy jste s rapem začínali, jste tvořili pro své vrstevníky, ale vy stárnete a posluchači jsou většinou stále mladšího a mladšího rázu. Nebojíte se, že už za chvíli vaše vyzrálost nebude pochopena a hudební bariéra bude neproniknutelná?

Pablo: Tohle je složitej bod a záleží hodně na zkušenostech. Sprostý slova se vždy sypou jednodušeji. Já když jsem byl malej, tak jsem hrozně rád říkal slovo vole nebo tak. Nepíšeme texty s nutkáním zaměřit se na mladé publikum. Tohle je prostě underground, to co nás baví a co děláme, když přijdeme z práce. Naše hobby.

Many: Bariéra tam asi je, ale pak záleží na tom, jakým směrem se chceš ty ubírat. Ne každýho láká sláva, ale ta popularita tě zavazuje a svazuje. My to děláme proto, aby to bavilo hlavně nás a užili si tu chvíli, kdy to tvoříme. To ostatní už je takový navíc.

Pablo: Kdyby ses mě teď na to samé zeptal znova, tak bych asi řekl, že pro mladý sice neděláme, ale žádný člověk nemládne. Takže doufáme, že každý k tomu doroste a řekne, že ten blbec měl vlastně pravdu. Víš, jak to myslím, že si k tomu najde prostě cestu sám.

Many: Několikrát se nám stalo, že za námi přišli lidi a řekli, že se k tomu dostali až po čase. Poprvé, že z toho nic moc neměli a byli spíše rozpačití, ale až po více poslechách tomu přišli na chuť. Potom zjistíš, že to není prvoplánový, ale pro náročnější posluchače. Že se nejedná o prvoplánový mainstream a hudbu, která by měla prioritně lákat posluchače, přitahovat davy a lámat rekordy. Víme, že je to méně stravitelný.

Pablo: K tomu musí člověk dospět. Já si taky pustím Harryho Pottera a řeknu, že mě to nebaví, ale třeba Pán prstenu mě baví. Taky tomu prostě dám čas a pustím si to a uvidím, že se mi to líbí jako Hvězdný války. Takhle já to prostě beru.

Svým způsobem budíte dojem zapadlých vlastenců. Jak u vás funguje promo a nešlo by mu dát třeba mnohem více?

(smích) Many: Hele vždycky na to někdo někoho má, ale my jsme zatím nenašli člověka, který by se nám o to staral. Děláme si to sami a čekáme, až nám zavolají a každej má paralelně jinej život. Když se dostaneš do věku, kdy řešíš už jiný věci než před deseti lety, tam přiznávám, že je tohle z naší strany asi špatně udělaný, ale potřebovali bychom člověka, který by se o tohle postaral. Spíše můžeme někoho vyzvat, aby se nám ozval a staral se o nás.

Takže tenhle rozhovor může být třeba vzkazem pro Affra, aby si vás vzal pod křídla?

Many: No může, to by bylo krásný.

Pablo: S tím časem, co máme, je těžké to všechno kloubit dohromady. Tohle by nedal dokupy ani nějakej dobrej manažer (smích). To už je tak prostě daný.

Na letošním ročníku jsem vás odchytil především z důvodu přípravy nového alba. Vím, že práce již probíhají, ale mě by zajímalo, jaké obrysy už deska má a co mi o ni můžete povědět?

Many: Hosté tam nebudou, tedy akorát DJ Flux a Radimo tam bude dělat nějaký dechy, které to budou propojovat. Deska bude jeden příběh. Na mikrofonu si vystačíme my tři, kromě mojí dcery (smích)

Pablo: Jo, ta tam udělala refrének (smích). Nebylo to o tom, že bychom hosty zvát nechtěli, ale jde o ten obsah.

Only: Tohle album bude mít trošku jiný koncept, který zatím nechceme prozrazovat, aby to bylo překvapení. Ale ve finále tam ani žádní hosti být nemůžou.

Pablo: Nebude to každej pes, jiná ves. Bude se to muset poslechnout asi celý, aby to dalo potom jako celek taky význam.

A jak to máte vy s hostováním na věcech druhých? Chodí vám na mail hodně žádostí, protože ve vašem případě využívaní zase až tak často nejste, jestli si dobře pamatuji, tak vás ukořistil naposled Oliver Lowe.

Many: Pár lidí se ozvalo a tímto je zdravím. Na druhou stranu my to nemáme zase až technicky daný, že bychom dělali s kýmkoliv. Pro nás to má takový hlubší význam a jen tak s někým nespolupracujeme. Když se sejdem a zjistíme, že ten člověk je na společné vlně, tak rádi svolíme. Ale toho času je málo a my se více soustředíme na svoje věci. Každý to pochopí, o to víc, když má i další věci okolo.

Příjemným překvapením bylo angažování Sscisala do vaší show. Toto jméno nikomu nemusí být představováno, neboť Naše Věc je i dnes stále pojmem. Při koncertě jste mluvili i o druhém hostovi, který nakonec nedorazil, protože staví barák. O koho tedy šlo?

Many: Se Scissalem to je tak, že jsme kamarádi už z těch let, kdy jsme se potkávali někde po koncertech. Zjistili jsme, že máme společné názory a byl tu s námi už víckrát, jen teď nás spontánně napadlo, že by si tam mohl něco zahrát. Bylo to nepřipravený.

Scissal je tu s námi, proto bych položil otázku i jemu. Nenabudilo tě dnešní vystoupení k tomu, aby si více oprášil mikrofon a nehrabal jen lokální píseček kolem Brna? Můžeme se ještě dočkat třeba sólového alba ve tvém podání?

Scissal: Stále ještě rapuju, poslední čas ve formaci Rekordinace Crew. Zdržujeme se blíže Brna, ale svoje sólo rozhodně nevylučuji. (pozn. redakce: podle některých nejmenovaných zdrojů se na ni již v tuto chvíli skutečně pracuje)

Já bych se vrátil opět ke klukům z De Zrechts, protože jste mi stále neprozradili, kdy by deska mohla být hotová…

Many: Už na tom nějakou dobu pracujem a je to ve fázi, kdy toho máme hrozně moc nahranýho…

Pablo: Momentálně máme víc instrumentů jak textu. (smích)

Many: Dvě věci nám chybí napsat a nahrát. Pak už začnem míchat. Něco jsme už zkoušeli, dneska jsme tu hráli jednu novou skladbu. Myslím, že to bude zase klasickej De Zrechts, ale zkusili jsme do toho dát trochu něco víc.

Pablo: Je to typicky minimalistický. Víceméně to táhnou ty rap, nikoliv beaty. Podstatu tvoří příběh.

Na závěr by mě napadlo, zda se neobáváte nedostatku nástupců ve vašem městě. Jestli vás neděsí představa, že byste rapovali třeba do šedesáti let? V Budějovicích stále vládnou stejné osobnosti…

Pablo: Asi do sta. (smích)

Only: V Budějovicích jsou asi nějaký kapely, který začínaj, ale čím jsme starší, tak to stále méně sledujeme.

Pablo: Možná i do více, až budu jíst banány. Možná si pak pustím i toho Harryho Pottera.

I když tou vizáží mi ho dnes svým způsobem dost připomínáš… Kdybys neměl tu čepici a v ruce držel kouzelnou hůlku, tak budu možná na vážkách.

Jelínek: To mi říkaj v práci, normálně, kolegyně. Když jsem oholenej, tak jsem prý Harry Potter, a když ne, tak jsem spíš Sandokan. (smích)

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná