Chci udělat poslední hiphopovou věc, tvrdí Sharkass. Co se stalo?

Když jsme někdy v polovině února žádali rapperku Sharkass o rozhovor, netušili jsme, jakým pro nás bude tato slečna s bilancí 40/50 vyhraných freestyle battlů překvapením. Úplně na úvod prohlásila, že se někdy miluje a jindy nesnáší, lidi jí prý berou divně a někdy si tu přijde jako mimozemšťan. Zhruba v polovině rozhovoru přišel celkem šok, když prohlásila, že by ráda ukončila svou hiphopovou kariéru, změnila image a vrhla se do jiného hudebního žánru. To nás hodně překvapilo, protože jsme si studentku posledního ročníku jednoho pražského gymnázia představovali spíše jako zapálenou a na tuzemském rapu vyrostlou interpretku, jež bude znát nazpaměť všechny texty svých hrdinů a o našem žánru bude mluvit jako o lásce na celý život.

Rozhovor se zřejmě nejvýraznější soudobou hráčkou se ukázal být velmi netradičním. Proč? Několikrát se nás sama interpretka zeptala na názor ohledně té či oné věci, což se často nestává, a navíc hned na začátku začala sama od sebe vyprávět, proč začala s rapem. Ne, že by to nebylo zajímavé, ale ptát jsme se na to nechtěli. Vzhledem k její několikaleté kariéře jsme byli přesvědčeni, že odpovídat na tuto otázku ji už docela unavuje.
 
Sám šéfredaktor se při loučení nechal slyšet, že takový rozhovor ještě nezažil, a to je za jeho desetiletou kariéru, co říct. Čím to přesně bylo, nevím. Je pravda, že jsme spíše diskutovali, než dělali interview. Když se nad tím tak zamyslím, už to, že se dvě holky baví 2 hodiny o rapu, není zrovna tradiční.
 
Šárka působí jako každá jiná normální náctiletá holka, která se ještě úplně nenašla, pochybuje o tom, zdali už dospěla, či je ještě dítě, začíná přemýšlet o dnešní společnosti, za což může i škola, kterou studuje a kde také letos maturuje. Neví, co přesně by jednou ráda, ale kdo z nás to v jejím věku věděl. Je milá, příjemná, vnímavá, upovídaná a já osobně si myslím, že o ní ještě uslyšíme. Už jen fakt, že ve třinácti letech odmítla nabídku na spolupráci, která by jí pomohla dostat se na vrchol, se slovy, že si to všechno chce vybudovat sama, mluví za mnohé. Kdyby pomoc tenkrát přijala, mohla mít před sebou kariéru podobnou třeba té, kterou zažívá zpěvačka Ewa Farna, jejíž slávu vlastně nastartoval song „Měls mě vůbec rád“, ve sladkých třinácti.
 
 
 
Jak jsme již zmínili, rozhovor vlastně začala Sharkass sama…

Úplně z počátku jsem nesnášela hip hop. Poslouchala ho moje starší sestra v pubertě a já jsem si říkala, že to můžu dělat taky, že v tom nic nevidím. Vyrůstala jsem na sídlišti, kde kluci dávali battly, ze srandy jsem to zkoušela a oni říkali, že to dělám dobře, ať se přihlásím na Battle Night. Myslela jsem si, že nejsou normální. Pak jsem tam teda šla a chytla se. Od tý doby to tak nějak jede.

Kolik se účastnilo tehdy holek?

Nula.

V roce 2012 jsi se dostala s freestyle až do semifinále Česko Slovensko má talent. Spojují tě s tím lidi dodnes? Setkáváš se s tím?

Určitě.  Už nejsem tak líbivá pro všechny. Hlavně od tý doby se vyrojilo hodně lidí, co jdou proti mně. Má to svý negativa, ale i pozitiva. Spojí si mě s tím i lidi z jinýho prostředí, než z hip hopu, třeba kámošky babička, což je super. Zrovna když jsem byla u ní, tak mi říká: „Jé, tebe jsem viděla v Talentu“. A přidala mi knedlík.

Podle mě se nehodím přímo pro hip hop, ale pro jinou cílovou kategorii, čím víc to dělám, tím víc si to myslím. Nejvíc bych asi měla dělat freestyle, já teď hodně balancuju. Vždycky jsem to brala jako hobby. Hodně mě baví ta psychologie, jak na tebe lidi reagujou, když uděláš tohle nebo tohle. Teď už to není moc pro srandu. Poslechla jsem tátu, který mi radil, ať se tam přihlásím. Dost lidí ze scény ČSMT odsoudilo.

"Mají mě zaškatulkovanou jako malou holku, což nebude špatný, až mi bude třeba padesát."

Jak jsi na tom s koncertováním? Nevím o tom, že bys jela nějakou šňůru po klubech.

Hodně jsme vystupovali po Talentu a já jsem si teď dala pauzu kvůli maturitě, dávám si klid. Jinak, jeli jsme hodně koncertů, myslím, že jsme jich měli něco přes padesát. Hodně jsem vystupovala na konferencích, byla jsem i na zámku.

Účastníš se nějakých větších letních festivalů?

Jo, byli jsme třeba na Votvíráku, teďka myslím, že tam taky nějaký máme.

Máš třeba přehled, kolik jsi nahrála tracků za těch pět let od výhry v Battle Nightu?

Podle mě tak 100.

A kolik z těch 100 je podle tebe hit?

Třeba ta „Zakletá princezna“. To mě bylo asi třináct, je to taková zrýmovaná pohádka. Lidi asi docenili ten text. A „Nevrátim“ je vlastně taková moje přelomovka.

Kdyby za tebou přišel člověk, který nemá se scénou nic společného a chtěl by si poslechnout jen jeden tvůj track, který z té stovky bys mu doporučila?

„Jedno přání“ asi. Docela popovka. Nejhezčí můj track.

Co se týká třeba songu „Vzpomínky“, nepřijde mi, že se text slučuje s třináctým rokem života, ve kterém jsi ho napsala.

No já mám ze soutěží hodně diplomů za texty. Básničky jsem třeba psala od osmi let. Tu recitaci mám asi v sobě. Teď jsem zrovna pozvaná do Lucerny na předávání jednoho diplomu. Nejlepší středoškolská literární soutěž.

"Čteš hlubokomyslný příběhy a pak někde slyšíš: „Já mám nový boty“ nebo „Je to tvý, je to jenom tvý“."

V nejnovější věci „Nesouhlasim“ se zmiňuješ o tom, co tě nejvíc štve. Třeba vysoká škola bez praxe, kdy pak lidi neseženou práci apod.. Zajímáš se o sociální problémy nějak víc?

Jojo. Zajímám se o to díky gymplu, hodně to do nás cpou. Chci se k tomu vyjádřit, když můžu. Začala jsem to vnímat. Hodně mě změnila závěrečná práce o hip hopu, kterou jsem teď dopsala. Opravdu se mi povedla. Zmiňuju tam, jak vůbec ten hip hop vznikl, kvůli čemu, jak to v něm funguje, čeho jsem si povšimla atd., je to spíš pro laiky, aby se dokázali zorientovat, klidně vám ji dám přečíst. Hodně tam čerpám třeba z knihy „Kmeny“, ale píšu to hodně subjektivně. Takový subjektivní pohled na český rap. Čerpala jsem třeba ze Sagvana Tofiho nebo Anny Oravcové.

Jak to máš s fanouškovskou základnou? Koho bavíš víc, holky, kluky?

Asi holky no. Ty mladší ke mně vzhlíží. Nejzastoupenější je věková skupina 13 až 17. Svoji fanynku poznám podle kšiltovky na patku. Občas dám podpis na ulici, hlavně po Talentu se se mnou chtěli fotit i dospělí.

Třeba Michal Malátný o sobě pochyboval i v době své největší slávy, jak to máš ty, ohledně posuzování svých starších skladeb?

Já jsem strašně zmatená, mě se to jednu dobu líbí, druhou ne, jsem asi ještě nevyrovnaná.

A ohledně práce ve studiu? Něco třeba nahráváš na několikrát…

Ne, já to střílím hned.

Máš někoho, koho se ptáš na názor?

Jo, já se ptám lidí, dám na jejich úsudek.

Co tvoje rodina a okolí, podporují tě?

Táta docela, jinak je to moc nezajímá. Nijak extra. Moje kámoška říká, že hip hop je fakt shit. (smích)

Pár věcí ti produkuje Oereo z Beatlife Labelu, proč spolupracuješ právě s ním? Předpokládám, že jste se poznali přes hudbu. Jaký máte vztah?

Já jsem hledala nahrávací studio a věděla jsem, že on ho má, tak jsem mu napsala. Shodli jsme se, že bychom chtěli konečně tu tvorbu zkvalitnit. Sedli jsme si v tom. On je workoholik a já taky. Když něco dělám, jsem magor, to nás hodně spojuje. Nesnáším, když někdo něco dělá, ale není do toho zarytej. Když už udělám nějakou tu písničku, jsem v tom třeba i pět hodin. Ta zarytost mi u ostatních chybí. U něj jsem to našla, skamarádili jsme se a makáme.

Co říkáš na jeho rap?

celkově na mě jako člověk působí zajímavě, není to jenom tím rapem, přijde mi jinej, má super hlas. Jednu dobu hodně jel, měl hodně vystoupení. Jeho beaty jsou takový do drumu.

"Na Battle Nightu se nejvíc ukázalo, kdo na to má a kdo ne."

Kdo nejznámější ze scény tě požádal o feat v průběhu tvé kariéry?

Měla jsem možnost spolupracovat s jedním rapperem, kterého zná především mladší generace, nechci ho jmenovat.

A co někdo výraznější? Scéna se od tebe pořád drží dál?

Stupňuje se to, čím jsem starší. Asi to bude znít blbě, ale jsem holka, a kdybych najednou byla king, tak to prostě neunesou. Nepřijmou změnu, že by rap nemusel být jen chlapská záležitost. Nechtěj mě tam pustit. Někdo silný ze scény prý za mými zády prohlásil, že už Battle Night se neměl stát, kdyby prý tušili, kam až půjdu (mysleli ten Talent), nikdy by to nedopustili. Hlídaj si mě, abych nebyla lepší. Na Battle Nightu se nejvíc ukázalo, kdo na to má a kdo ne.

Musím se tě zeptat na nedávnou kauzu s Ektorem, kdy se psalo, že napadl dosti surově jednu slečnu. Tys následně náhrala s Oereem diss „ Number 1“ – „mlátit ženský neznamená, že jsi number  1“. Uznávala jsi tohoto rappera do doby, než se tohle stalo? Donesly se k tobě poté nějaké reakce na track?

I v tý písničce jsem řekla, že nemám nic proti jeho hudbě, jde o to, že lidi zapomněli slyšet podstatu toho všeho. Nejde o jeho hudbu. Respektuju, do jaký se dostal pozice. Jde o to, že jsem byla ve středu všeho dění. Holčinu, kterou napadl, znám asi čtyři roky, vlastně od doby, kdy jsem začala s rapem. Věděla jsem o tom ještě dřív, než se to takhle vyhrotilo. Podle mě je ona oběť a je na ní vyvíjen tlak, přišlo mi jí líto. To je hlavní důvod mé reakce. Z počátku jsem to nechtěla vydat, ale pak jsem si řekla, že bych jednou, až budu starší, mohla litovat, že jsem tehdy držela hubu. Myslím, že jsem udělala něco, co mělo smysl. Akorát pak došlo k nepříjemnostem, kdy se začali ozývat nějaký jeho stoupenci, netušila jsem, že můžou být až tak radikální. Normálně na mě frajeři třeba čekali před školou. Pochopitelně pak následoval tlak z rodiny, abych se do toho až tak neangažovala. Potom se toho ještě chytil bulvár a kontaktoval mě, ale já už od toho dala ruce pryč.

 Ve finále jsem ráda za jednu věc. Zjišťuju, jak ty lidi uvažujou, že si fakt asi s hiphoperama nesednem, což je škoda, ale zároveň dobrý zjištění do budoucna.

V songu z loňska „Abychom dospěli“ dokazuješ, že ti ani zpěv není cizí. Neuvažuješ o tom, že bys udělala čistě zpěvnou pop píseň, bez rapu?

No, možná. Řeknu vám to takhle, chci udělat poslední dvě hip hop věci a pak bych to chtěla začít dělat jinak, jiným stylem. Jen tak ze srandy si tam pak hodit nějaký rapíčky.

Ty už nechceš dělat rap?

Rap mě baví, ale je to něco, kam asi úplně nepatřím. Můj sen je být něco jako Xindl X. On taky rapuje, ale do folku, jinak. Teďka po maturitě chci udělat změnu. Když vzhlížíte k některým lidem a pak vidíte, co se mezi nimi děje, tak člověk prozře. Asi to ode mě zní hrozně naivně. Mě strašně baví se vyjadřovat, ale nejsem blázen do rapu, to určitě ne, vždyť ani nemám kšiltovku. (Přišla na rozhovor v zimní čepici rovnou ze školy, prý ji tam kšiltovku netolerují. Pozn. red.).

Ve všech klipech ji máš…

No jo no. Myslím si, že to je tím gymplem. Spíš určitě. Tam je jiná sorta lidí, kteří poslouchají jinou muziku. Studuju literaturu, to tě ovlivní. Čteš hlubokomyslný příběhy a pak někde slyšíš: „Já mám nový boty“ nebo „Je to tvý, je to jenom tvý“.

"Docela by mě zajímalo, jestli by třeba Kato dal double time."

Nemáš pocit, že teď zklameš svoje fanynky, když chceš s hip hopem končit?

Budu dělat rap, ale jinak, nemám pocit, že bych je zklamala. Ať poslouchají třeba Machettu, jestli nechtěj mě. Já jsem teda vždycky byla proti tomu, abych rapovala o sobě, ale přemýšlela jsem, že udělám písničku ve stylu, že končím, jen tak ze srandy, co to udělá a pak pojedu jinak. Ale to bych dost lidí potěšila a zároveň jich hodně zklamala. Ráda provokuju, to mě vždycky bavilo.

Na druhou stranu, je rok 2014 a v Čechách není žádná jiná výraznější rapperka, což je nepředstavitelný. Jediná trošku respektovaná byla Lara 303 nebo Mc Zuzka, která už mimochodem dělá jen divadlo. Česká scéna funguje 20 let a není tu nikdo výrazný, mohla jsi být první.

No to je tím, že je to v Americe posunutý. Než ty trendy vždycky přijdou sem. Možná je to i o lidech, težko říct, ale máš pravdu. Já vím o jediný holce, která teď chce jít do rapu, a to je Sharlota.
Uvidíme, po maturitě se to budu snažit prolomit. Baví mě i pop. Třeba v v Americe to funguje úplně jinak, tam máš zpěvačku Katty Perry, která udělá pecku s rapperem a je to v pohodě. To je jak kdyby tady něco podobnýho udělala Lucie Bílá, ale tohle je tak strašně zaostalá země. Osobně si myslím, že tady hip hop neuspěje. Ve finále je úspěch v televizi a rádiu. Jsem zapálená spíš do hudby, než do hip hopu. Tenhle rok se fakt chci zkusit chytit a udělám pro to fakt dost, klidně budu chodit i na castingy.

Třeba disko rap je nejlehčí způsob jak prorazit. To umí každej. Podle mě umí rapovat ten, kdo zvládá double time. Podívejte se třeba na Eminema nebo Busta Rhymese. Docela by mě zajímalo, jestli by třeba Kato dal double time. (smích)

Třeba cesta Nicki Minaj tě neláká?
Asi jo, ale pozdějc, až na to Česko bude připravený.

 
 

- Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná