BPM o Indym, Wichovi, Katovi, Kubišové, Langerové a splněných klukovských snech

Tři písmena BPM už nejdou brát na lehkou váhu. Když totiž sedíte u jednoho kulatého stolu s Pauliem, Lipem a Kennym, klidně se vám může přihodit, že si nějací lidé přijdou pro autogram a že se z rádiového éteru bude linout jejich poslední singl. To, kvůli čemu vzniklo následující povídání, se jmenuje "Horizonty" a počínaje dnešním dnem jde sehnat v každém relevantním obchodě s muzikou.

"Slova", ať už v originále nebo pozdějších remixech, byla přijata převážně kladně. Co na ně ale říkali kolegové ze scény? 


P: Ti, to co chtěli zcenit, to zcenili. Ti ostatní, od kterých bych něco čekal, se  nevyjádřili, takže si můžu myslet, že to vobešli. Nedělám takový desky, abych se zavděčil všem. Nudný kompromis je cesta nezajímavá a debilní, takže sem rád i za hejtry.

L: Myslím, že ta deska asi u lidí na scéně vyvolala rozpaky. Bylo ale víc jmen, který pro mě mají význam a ty to zcenili. Deph, Jaro Vacek se vyjádřil kladně, IdeaFatte, Modré hory, Pio Squad, nebo Romeo, který prý chodil po klubu a rapoval sloku "Jeden z mnoha". Tímto ho zdravíme!

Šel by porovnat pocit, když se interpretovi lisuje debut a když deska č. 2?

P: Já bych to spíš porovnal z hlediska věcí, co jsou okolo toho. To srovnání je takový, že deska "Horizonty" má po všech stránkách větší a profesionálnější úroveň.

L: U první desky chceš, aby deska vůbec byla. U tý druhý už máš o mnoho víc zkušeností a k celýmu procesu přistupuješ jinak, obohacenej těma předešlýma zkušenostma. Zároveň je v tom víc zodpovědnosti, která tě buď sváže, anebo jí využiješ ke svýmu prospěchu. S první deskou můžeš v podstatě jen získat, s druhou už ale můžěš ztratit. Já s tím souhlasím, že až s druhou deskou se láme chleba. Ale debuty jsou úspěšný právě proto, protože ten interpret má nezkaženej hlad, aby ta věc vznikla. Má vizi, nekazí mu to žádnej kalkul. 

P: Druhá deska mi je bližší, víc se na ni těším.



Souhlasíte, že o směru a potenciálu interpreta rozhoduje právě až druhá deska?

K: Pravidlem to určitě není. Spousta umělců rozhodla o svém potenciálu a úrovni už právě prví deskou, ale rozhodně je to invidiuální.

L: Já s tím souhlasím, až s druhou deskou se láme chleba. Ale debuty jsou úspěšný právě proto, protože ten interpret má nezkaženej hlad, aby ta věc vznikla. Má vizi, nekazí mu to žádnej kalkul.

Ohledně volby názvu, proč právě "Horizonty" a ne třeba "Trhák"?

P: První deskou "Slova" jsme se nějak vymezili, druhá je pro nás určitým mezníkem v tvorbě. Proto tenhle název.

Slyšel jsem, že 2. jakost z Plzně připravuje druhou desku a taky zamýšlela název "Horizonty". Víte o tom?

L: Už jsme se o tom nejednou bavili a chceme uvést na pravou míru, že jsme vůbec nevěděli a netušili, že 2. jakost ještě aktivně tvoří a za druhý, že má vydávat desku, která se jmenuje "Horizonty". To pravděpodobně věděli jenom kluci nebo lidi z jejich okolí. Tímto je zdravíme a přejeme jim hodně úspěchů do budoucna. Bez ironie.

P: Mě to mrzí, jejich rapy mě baví. Divokej západ mě dřív opravdu nedovolil chrápat.

Na "Slovech" nebyla ani jedna písnička "o rapu". Jak tomu bude tentokrát?

L: Trochu se o tohle téma párkrát otřeme, ale stále jsem zůstali věrní předsevzetí, že by měly mít písničky nosný téma a tím nemá být rap.

P: Samozřejmě se nebráním psát rap o rapu, ale v kapele by měl fungovat nějakej kompromis a na nosných tématech se shodmene. Tudíž tam mermomocí tyhle témata nervem. To se může objevit případně na nějaký naší sólovce.

Přijde mi, jakobyste se pomalu zbavovali názvu Básníci před mikrofonem. Mluví se o přímějším albu, vadilo vám to označování básničkářů?

P: Ironicky jo, ale když je to formulovaný od lidí, kteří ví a kteří mají k poezii fakt upřímnej vztah , tak jejich pohled na věc chápu. Víc mi vyhovuje přímý označení BPM, ale neschovávám ten původ vzniku.

L: V jednom svém blogu jsem psal, že je tahle deska posunem od "Slov" a čistý lyriky, na které první deska stála, právě k písním. V tom je ten zásadní posun, ale já se toho označení básníka také nevzdávám, protože poezie pro mě vždycky bude živej impuls, za kterýho můžu vycházet.



Debut jste průběžně natáčeli asi rok. Teď to bylo asi méně, ne?


P: Sběr materiálu byl náročnější a už při dokončování "Slov" jsme už defakto shromažďovali věci na novou desku. Těch beatů byla spousta, proto byl čas ke kvalitní selekci, přičemž přispěl ještě Kenny. Nahrávání bylo jiný tím, že jak jsme tu desku dělali dlouho, měli jsme věci stoprocentně připravený a ve studiu jsme stihli za den udělat i dva až tři tracky.

L: Na "Horizontech" jsme narozdíl od "Slov" mnohem víc řešili, jaká bude finální podoba písničky, jak by měla znít, jak by se na ty lidi měla tvářit. Celý to bylo jiný i proto, že se na skladbách se svýma aranžema a celkovým mixem podílel Filip Míšek z Khoiby, který celý ty věci posunul do jiný roviny - řekl bych ještě víc hudební.

Na Filipa Míška jste přišli přes Martina Ledvinu? Je to čistá obchodní spolupráce, nebo pomoc z kamarádství?

L: Větší část práce měl dělat Martin, ale měl toho hafo, a tak nám dohodil Filipa, což se ukázalo jako prozíravý tah, protože jsme si s ním po hudební stránce absolutně sedli. Myslím, že si sami sobě můžeme přiznat, že právě Filipova invence bylo to nejlepší, co nás za danejch okolností mohlo potkat. I jeho samotnýho ta spolupráce bavila.

P: Zpočátku v tom byla určitá rozpačitost - hlavně když jsem ho viděl poprvé, skoro sem se lek , že tenhle týpek má s náma nahrávat rapovou desku. Nakonec se to ale díky jeho skvělejm aranžím a mixům ukázalo jako skvělej tah.

To, že pochází z nerapového prostředí, aby to přenesl do jiného rozměru, byl záměr?

L: Právě přístup zvenčí a z nerapovýho prostředí bylo to, s čím jsem do nahrávání "Horizontů" od začáku chtěl jít  a kluky jsem přesvědčoval, že to má smysl. Vyplatilo se to.

P: Přesto všechno se na desce neexhiboval a nechal to v těch hiphopovejch kolejích.
 
Kdysi jste mi říkali, že jste předtím nahráli asi 25 pecek a texty zbyly v šuplíku. Nějaké starší nápady se tedy použily i z této éry?

L: Na desce je text, který vznikl ještě před "Slovama", ale drtivá většina jsou nový věci. Jde o dvouroční sběr textů a neustálý přepisování. Dvě písničky se na album nevešly.




Tracklist má 13 položek. Jste ten typ, který by nahrál za rok sto věcí a pak selektoval, nebo platí spíš co vypotíte, to taky vyjde?


L: Právě tady na tý desce jsme k tomu přistupovali tak, že když jsme do studia šli, tak jsme měli o tracích jasnou představu a ten selektivní přístup se tady moc nevyužil.

Třeba Masta Ace a Ed O.G. dají věci, co na nedávné LP nepoužili, na iTunes. Neplánujete něco takového?

P: Dva tracky se možná vyhoděj na kompilaci, kterou teď s Kennym připravujeme. A to budou naše remixy nebo produkce na albech rapperů, který můžou v konceptu těch desek zapadnout a my je chcem zkompletovat, oprášit,dát do společnýho projektu. Pustit bychom to chtěli za pár měsíců...

Co všechno čekat od rapové stránky? Bude snaha o pestřejší projev? Lipo mi na některých starších věcech přišel, že si špatně napsal text a pak nestíhal..

L: Rapově jsme se určitě oba posunuli. Když budu mluvit za sebe, oproti první desce, na které jsem bazíroval hlavně na textu, jsem dal větší důraz na projev. Ale furt jsem spíš lyrik, než pouliční skiller. Ani ty ambice nemám, i když by se člověk měl furt zlepšovat.

P: Já jsem na flow dost pečlivej. Z nové desky zazní nečekaná věc v podobě tracku "Trhák", což je tvrdá a rychlá záležitost, který si vážim ohledně jinakosti a nečekanosti. Nic takovýho jsme dosud neudělali a od BPM to nejspíš nikdo ani nečeká. Celkově je to přímočařejší, ustoupili jsme od přehnanejch textovejch složitostí...

L: Ale žádný double-time, ani hoňka na tom, kdo dá do rychlejšího beatu, mě nezajímá. Když nad tím tak přemýšlím, nevím, proč se třeba dříve tak kvalitní lyrik jako Indy pouští do double-timu, když je to na úkor srozumitelnosti i sdělení.

Jak to máš Paulie s texty, skládají se ti slova v hlavě už při tom, kdy slepuješ beat, nebo začínáš psát, až když je beat hotový?


P: Při skládání beatů nad texty většinou nepřemýšlím, dřív jsem psal texty většinou bez hudby. Teď to dělám tak, že otevřu balík beatů, který projiždím, hledám co mi sedne a na ten účet pak píšu.

L: Já dřív psal texty a myšlenky, který mě napadaj, do deníku, ale dnes už to dělám jenom tak, že se nechávám vést beatem, který je primárním impulzem pro téma, který psát. I když na nové desce jsem využil i jeden zajímavej postup, že jsem si napsal čistě popisně, o čem by písnička měla bejt a psát rýmy jsem začal až pak, když přišel správnej beat.




Dva roky zpět nebyl žádný host, teď tři. Přehodnocení názoru, nebo se tenkrát nikdo moc nehodil do koncepce?


L: Bude to tím, že tenkrát se doopravdy nikdo moc do koncepce a k našemu stylu nehodil. Teď už se maj věci jinak. My jsme na desku pozvali lidi, které sami ceníme a mysleli jsme si, že budou přínosem. Na hostech jsme to ale stavět nechtěli.

Kato zrovna dvakrát nehostuje, předpokládám, že je to pro vás zdejší textařská špička a že asi nesouhlasíte s Vecem, který mi kdysi říkal, že má raději metafory Kardinála Korce...

L: Nic proti Oteckovi, ale přijde mi, že Kardinál používá maximálně přirovnání a je narozdíl od Adama o mnoho víc popisný. Můj přístup k lyrice je narozdíl od Kata trochu jiný, dávám důraz na myšlenku a atmosféru, ale musím říct, že z češtinou na scéně nepracuje nikdo líp než Kato. Naše deska ho zaujala, můžem upřímně přiznat, že je pro nás velkou poctou, že tam ten člověk je, protože k jeho hudbě máme trochu jinej vztah než k ostatním lidem na scéně.

P: Jsou to dvě strany mince. cením oba dva, ale Kato je mi bližší, víc mě dokáže rozsekat slovními spojeními a samotnou myšlenkou. Kato nemá narozdíl od Kardinála vod začátku jasný, co bude za dva řádky. Scházíme se s ním už pár let, je to logické vyústění, za který jsme rádi. Hostovačka vznikla přirozenou cestou.

Lyrikovi, který je vám ze Slovenska hádám nejblíž, jste chtěli oplatit pozvání z Modrých hor?

L: Původně jsme chtěli na desce i Beneho (ex Modré hory), kterého si jako Lyrika hodně cením, ale do konceptu nám nakonec zapadnul jenom Lyrik. Já bych ale rád s Benem udělal nějaký song do budoucna.

Máte i jeho slovenskou spolupracovnici Habbiel. V Čechách nikdo vhodný na refrén nebyl?

L: Habbiel mě právě zaujala už na Modrých horách, její hlas měl dvě přednosti - za prvné jsem tam cítil dobrej feeling, za druhý to, že zněl dospěle. Najít v Čechách zajímavou zpěvačku je složitý. Jsou tady talentovaý holky, ale jejich hlasy zněj moc diskotékově, nebo jako ze sboru. Jednali jsme i s Anetou Langerovou, která zná naši tvorbu a jejíž hlas mě osobně dojímá, ale nakonec to kvůli časové vytíženosti nedopadlo.

P: Taky jsou v tom určité sympatie. Já bych tam chtěl Martu Kubišovou, ale to už je bohužel pasé.

Pojďme dál. Trochu nechápu "featuring Dj Wich", což už měli i Jay Diesel nebo Dramatikz. Pokud tam však alespoň nekričí, přijde mi to jako hon na poutavé jméno... 

L: K tomuhle ti dám jasnou odpověď. Dj Wich tam není z toho důvodu, že bychom si ho vyprosili, nebo se přes něj lacině prodávali, ale jednoduše proto, protože celá deska stojí hudebně jen na klucích a jedinej beat, kterej je jinej, je dodanej zvenčí a je dodanej právě od Wiche. Proto ten feat.

P: Wich se nám ozval přes Facebook, bavil ho klip.Říkal, že se těší na desku a rád by ji podpořil svým beatem...

K: Když mi Paulie psal, že nám psal Wich, že chce bejt na naší desce, nevěřil jsem tomu. Je to producent, na kterém jsem v podstatě vyrůstal. Když sem zjistil, že to Paulie myslí vážně, zavládlo ve mně upřímný nadšení.

P:
Je super, že se nám bez nějakého tlačení splnily dva klukovský sny - Kato na featu a Wich na beatu.



Jak se to vlastně produkčně rozdělilo, má toho víc Paulie, nebo Kenny?

K: Je to deset ku třem pro Paulieho. On měl období, kdy jsem mu to, co tvořil, jen záviděl. Teď je ale vše jinak a Paulie zase závidí mě. na každém tracku kromě dvou jsem se však podílel na aranžích a na zvuku. Navíc jsem celou desku připravoval na mix.

P: Je to tak. Kdyby to vznikalo teď, tak to zřejmě dopadne opačným směrem, deset ku třem pro Kennyho.

Minule to byl většinou samplování, kudy se to ubíralo tentokráte? Po pilotu s motivem od Hot Chocolate ("Brother Louie") bych obrat o 180 stupňů nečekal...

K: Celá deska je kromě jedný věci samplovaná, ale právě díky tomu dohrávání živých nástrojů se samplovací metoda posunula úplně jinam.

P: Máme na to dělat věci bez samplů, ale pro mě je stejný umění udělat vlastní hranou věc jako najít excelentní sampl. Většina rapovejch hitů je jenom o tom, že producent má cit a schopnost najít perly ze starejch songů, oprášit je a povznýst to na jinou, novou úroveň.

Jak to máte s používáním již slyšených motivů v hip hopu? Místy se zdá se, jakoby už skoro nebylo odkud brát.

K: Vůbec mi to nevadí, záleží na zpracování motivu. Nebráním se tomu, když vím, že to dokážu zpracovat líp. Nikdy jsem taky nikomu nenadával a nepomlouval ho za opakování motivu, pokud výsledná věc pak zněla dobře.

Kdo je pro vás momentálně producentský bůh? Na koncertě jsem si všimnul, že si půjčujete i odjinud - třeba od Nicolaye...

P: U mě se to čas od času mění, ale v pevnym jádru zůstává právě Nicolay, Alchemist + Evidence, Kanye West, Wich a teď mě poslední dobou baví taky Exile. Oblíbenejch producentů je fůra, třeba i Kenny Rough je pěkně dobrej hajzl.

K: Já si teď poslední dobou jedu celkem elektro věci. Například Addeboy, kterej produkoval spoustu hitů Adama Tensty, mě hrozně baví. Nebo třeba dvojka francouzů aka Justice mě berou. Jinak mám hodně rád 20syla, Nicolaye, Marco Polo, Kanye West, hudebně mě baví Ronald Jenkees. Z českejch producers třeba Garandova garance kvality (to jsme se hezky poplácali po ramenou), Wich, Ondra Žatkuliak, Sinuz, Fatte...

L: Užiju si věc, co šlape, ale jsem spíš pořád víc na atmosféry. Mě baví třeba Ant z Atmosphere, což je v Čechách pořád nedoceněná kapela. Některý věci od Kanyeho, ale i Will.i.am a Wyclef Jean uměj udělat super věci. Taky Perquisite je dobrej producent. Je jich vícero.



Zdáte se být mistři silných prvních singlů. "Madam poezie" vzbudila velké ohlasy a "Chill" jakbysmet. Jak to děláte?

P: Nejspíš na to máme čuch. Nevím, čím to je. "Chill" jsem si však osobně musel docala vydupat, aby to byl singl. Původně se rozhodovalo mezi třema uplně odlišnejma trackama.

L: S "Madam" to byla spíš náhoda. U druhý desky jsme téma singl řešili víc. "Chill" má silnou melodii a dobrej beat - stojí hlavně na energii. Textově jsem chtěl ale hlubší věc. Každpopádně "Chill" byl od počátku v nominaci na singl a vyplatilo se.

Paulie, ty jsi teď točil pro IF, co ale čekat od českých klipových rekordmanů v nejbližší době dál?

P: Zjistil jsem, že mě ty klipy začínaj dost vycucávat. Při střihu si vždycky říkám, že třeba rok nechci stříhat žádnej klip, ale sliby chyby. Znáš to, pak je nadšení pro věc a jsem v tom koloběhu zas. Takže určitě k desce pár klipů očekávaj. V nejbližší době vypustíme videoklip na track "Horizonty, nějak v lednu. Datum je však ještě v řešení.

L: Klipy jsou potřeba, ale je toho hodně a my jsme se dostali na určitou úroveň, ze který nechceme slevovat, proto nás ty klipy občas stojí trochu sil. V lednu se ale fanoušci můžou těšit na klip "Horizonty". Tvrdý rappas budou zase tvrdě komentovat, ty ostatní dostanou myslim to, co od nás čekaj.

Vznik BPM Records bude mít spojitost jen s vaší tvorbou? Je to jednorázovka, nebo lze čekat i další věci? Proč ne třeba jen u EMI, kteří mají na kontě distribuci?

L. Jo, bude. Situace v našich osobních životech a i v hudebním průmyslu není taková, že bychom mohli pod svými křídly vydávat jiný jména. BPM records prostě proto, že si to celý děláme sami. Od nás pro fans. Mam takový tušení, že tohle bude muset být v budoucnu, vzhledem k neprodejnosti cd, i cesta jiných kapel. Co má živit lidi z velkých labelů, kteří se o tvůj produkt staraj?

Cítíte, že byste se tímto albem mohli dostat do první ligy? S hratelností v rádiu, klipech v hitparádách a pravidelných vystoupeních...

P: Já na tyhle označení moc nehraju. Mým cílem je dělat dobrou hudbu, která si najde svý posluchače. Rád bych jezdil víc koncertů, poznával města, šířil BPM a dostával se do podvědomí lidí kvalitnim vystoupením.

L: Vnímám to stejně jako Paulie. Pojem "první liga" mi přijde trochu úsměvný. Co je první liga? První liga "českýho undrergroundu"? Je tu vůbec nějakej real undeground? První liga pro koho? Pronikl tu někdo do mainstreamu? První liga jako pojem možná vypovídá o interpretech, co jsou na očích. Když se ale nad těmahle otázkama zamyslíš, pak zjistíš, že pojem první liga je něco, co se tu ustálilo, ale je to dost relativní. Já bych přál třeba lidem jako Khomator, což je dobrej týpek, aby víc prorazili. Všeobecně by se lidi z menších měst než Praha měli víc snažit, pokud chtěj pohnout s ledy a dát tak protiargumenty Pražákům, který furt mluvěj o tom, že nikdo jinej tady mimo nich vlastně není. Zároveň ten jejich názor chápu. Ony jsou tu jména, ale asi na sobě málo pracujou a proto nejsou tak vidět.

Dva roky zpátky jste mi říkali, že nejste klasická koncertní kapela, ale co není, může být. Už je to v tomto směru lepší?

L: Jo, to je. A ještě bude. S Pufazem za gramcema a s Kennymn na saxofonu už je to myslím v pohodě show, ačkoli já bych si to celý představoval ještě trochu jinak. Ale znáš to, i my jsme jen lidi, co maj víc věcí mimo kapelu a teď jsme každej v jiný části republiky a nikdo za tebe nic neudělá, takže není zas tak snadný dostát svejm představám o tom, jak by věci měly být.

K: Jezdit spoustu koncertů je top. Baví mě to víc, než když mi volaj lidi, že slyšeli naší věc v obchoďáku při nakupování. Tímto bych rád lidi pozval na liberecký křest, který proběhne 22. ledna.

Recenze debutu:

Básníci před mikrofonem - Slova (2007, P.A.Trick Records)

Dřívejší rozhovory:

KennyRough: Na producentskou desku mám ještě ňákej pátek čas

BPM: Nejsme klasická koncertní kapela, ale co není, může být





Bobby - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná