BLEUBIRD: Nenech nikoho určovat tvůj vkus

Je páteční podvečer a do pražského klubu 007 se po osmi letech vrací kytarová parta Chokebore. Jejich předskokan Bleubird, rapový rodák z Floridy, sedí v backstagei, surfuje na laptopu a nadšeně vypráví o včerejším koncertu v Brně. „Ty vole, Ill Bill a Everlast spolu mají kapelu? Jaký to je,“ vyhrkne překvapivě při pohledu na plakáty na koncert La Coka Nostra, které držím v ruce. Sám ale v České republice představuje svůj nový, a mnohem více experimentální projekt Prinzenallee, na němž spolupracoval s producentem Jayropem. Ten, ač s námi sedí u stolu, potvrzuje domněnky o německé chladnosti a kromě čtení novin s ním nehnou ani nejrůznější narážky v průběhu rozhovoru. Bleubird tak shodí oranžovou čepici a začne pro čtenáře bbarak.cz vysvětlovat stav hudební scény, své připravované projekty i smutné osudy labelů anticon a Definitive Jux. Žiješ teď v Německu. Proč jsi se do Berlína přestěhoval? Už v Berlíně nebydlím. Teď jsem už asi rok zpátky na Floridě, v Německu jsem žil rok předtím. Do té doby jsem nezákonně přebýval v Kanadě, ale hrál hodně koncertů v Evropě, tak jsem se přestěhoval. Proč jsi se pak vrátil na Floridu? Byl jsem tady asi rok, koncertoval a pak se rozhodl vrátit a najít si práci. Nebyl jsem v nejlepší finanční situaci. Navíc, jakmile odjedeš z Ameriky, rychle na tebe zapomenou. Je proto dobrý se tam vrátit a ozvat se: ‚Hej, jsem ještě pořád tady!‘ Lidé v USA a UK Evropu vůbec nesledují. Svět ví, co se děje v Americe, ale opačně ten zájem není tak silný.
„Jakmile odjedeš z Ameriky, rychle na tebe zapomenou. Je proto dobrý se tam vrátit a ozvat se."
Jak se ti líbilo v Berlíně? Z části super, z části na hovno (smích). Přestěhoval jsem se tam za blbých okolností. Na studené počasí jsem byl zvyklý z Montrealu, ale Berlín je takovej šedej, depresivní s lidmi, co všechno nenávidí (podívá se směrem na Jayropea, se kterým poznámka ani nehne a dál se věnuje novinám). Hodně mi pomohlo, když jsem potkal Janka (Jayropea) a mohl u něj bydlet. Začali jsme se bavit o muzice a vypadlo z něj, že je inženýr a že nastartoval kapelu Teenage Riot, které jsem byl velký fanoušek. V té době vůbec nejel v hip-hopu. Postupně ale, jak slyšel věci z mého pokoje, nás napadl společný projekt. Potkal jsem taky pár skvělých lidí a začalo se mi dařit – hodně koncertů po Evropě, v Indii i na Blízkém východě. Z hudebního pohledu to pro mě byl skvělý rok. Co jsi říkal na hudební, a především hip-hop scénu v Německu? Chlape, hip-hopová scéna je v Německu fakt zvláštní. Hlavně Berlín je celý o Aggro Berlin, což je v podstatě kopie Ameriky. Nikdy jsem do toho nezapadnul a to ani v Americe – vždycky mě označovali jako alternativní, left-field, indie nebo tak podobně. Ale v Německu jsou lidi, kteří dělají experimentální věci, jako Audio88, Komaflash a další. Navíc tam je obrovský přesah do Rakouska a Švýcarska. Pracoval jsi s Nuccinim, Zucchini Drive, Jayropem a dalšími. Myslíš, že evropští producenti mají zvuk, který hledáš? Určitě. Vždycky jsem je měl na deskách – Nuccini je z Itálie, Luwte z Polska. Slyšíš rozdíl v beatech od evropských a amerických producentů? Musím říct, že ne. Protože třeba na mé poslední desce jsem měl 12 producentů, z toho asi pět jich bylo z Evropy, a dohromady to znělo skvěle. Každý region má určitě specifický zvuk, ale pracuji s lidmi bez ohledu na původ. Propaguješ tu novou desku Don’t Let Nerds Take Over Your Life, která vychází toto úterý (zítra). Proč jsi se rozhodl zrovna pro takový název, který sebou nese určité negativní spojení? Není to negativní, je to zábava. Není to Bleubirdovo album, ale projekt Prinzenallee s Jayropem, který to produkoval. Co jsem názvem myslel je, abys nenechal nikoho určovat tvůj vkus a říkat, co se ti má líbit. Při tvorbě desky jste spolu i bydleli. Nebylo to soužití stresující? Užili jsme si to. Takže žádné rvačky? (smích) Vůbec ne. Tohle je první deska, kterou jsem udělal s jedním producentem. Celý rok jsme o tom jen mluvili. Pak nás pozvali jako duo na Global Festival. Den před tím, než šel plakát do tisku, jsme vymysleli název Prinzenallee. Je to jméno ulice, ve které jsme bydleli. Ten koncert byl super, rozuměli jsme si, takže měsíc před mým odjezdem jsme začali pracovat na desce. Ještě v den, kdy jsem si balil věci, jsme nahrávali, mixovali a mástrovali. Prinzenallee je tak jednorázový projekt? Spíš ne, protože jsme před pár měsíci odjeli turné, teď znova a ten zvuk se neustále vyvíjí. To mi přijde ohromně zajímavý. Deska už vyšla v Japonsku. Proč tam a proč jako první? Protože nás tam podporují (smích). Asi rok trvalo, než jsem našel label, který to vydá, protože Endemik ztratili distribuci v Evropě, když se zavřelo Top Music. A v Americe je to dost omezené. Japonský label Granma Music nám věří. Jejich první deska byla Sloppy Doctor. Vydali i rip USA, věci od Filkoeho a v podstatě vše od Endemik. Mají naši muziku rádi, takže šli i do Prinzenallee. Jaké reakce na desku v Japonsku máte? Nemám tušení, ale u předchozích desek to bylo super. Vystupoval jsem tam před rokem a půl se Zucchini Drive a Nomadem. Hráli jsme asi 14 koncertů a byla to bomba. Dali jsme dva vyprodaný koncerty v Tokiu. Lidi znali texty a tak. Reakce na Prinzenallee ale ještě nemám, vždycky pár měsíců trvá, než se k nám zpětná vazba donese. Jak si vysvětluješ tu popularitu, kterou ty, Zucchini Drive a další v Japonsku máte? Je to podobné jako u USA a Evropy, kde jsou lidé více otevření. V Japonsku jsou hodně do věcí, které jsou experimentální a nezní jako nic jiného. Jasně, jsou tam i pop hvězdy, ale celkově preferují zvuk, který je v něčem napřed. Tam není nic jako rockový nebo hip-hopový koncert. Tam vystupuje během jednoho večera deset kapel z různých žánrů a lidi se baví. Užívají si rozmanité věci.
„V Japonsku jsou hodně do věcí, které jsou experimentální a nezní jako nic jiného. Jasně, jsou tam i pop hvězdy, ale celkově preferují zvuk, který je v něčem napřed."
Objevily se zprávy o tvé desce s kompletní produkcí od Labwaste (Subtitle & Labwaste). Je to pravda? Bavili jsme se o tom. Ale jestli znáš Subtitlea, víš, že mluví rychlostí milionu slov za minutu. Žil jsem s ním chvíli v Montrealu a tam jsme nahráli celkem dost skladeb. Pak se přestěhoval do Berlína, ale já už byl pryč. Nedávno jsem s ním odehrál koncert v Bruselu a zase jsme to nadhodili. Problém je, že Thavius Beck je teď ohromně zaneprázdněný. Je to možnost a já jsem jen pro a připraven to dát. Možná až budeme společně ve Státech. Je nějaká šance na nové Gunporn album? Těžká otázka. Také jsme se o tom bavili a souhlasili, ale ta první deska přišla z ničeho nic. Prostě se stala. Své party jsem napsal a nahrál během pěti dnů. Byli jsme spolu na turné a během volna se rozhodli to dát. Thomas mi říkal to samé. Že jsi spal u něj v baráku… ...při nahrávání jsme nocovali hlavně u Nomada… …a že jsi mu tam vyjídal ledničku a cítil se zavázaný s nimi něco nahrát. (smích) Tohle ti řekl? To není pravda (smích). Nahrávali jsme pak i dál, ale každý se vydal vlastním směrem – Nomad má dítě a pracuje na muzice především sám, Marcus žije v Londýně, Thomas v Belgii a já pendluju mezi Floridou a Evropou. Nemůžeme to úplně vyloučit. Bral bych to hned. Třeba v tom Japonsku bylo neskutečné množství Gunporn fanoušků, volali na nás skladby, co máme hrát. My jsme regulérně před koncertem poslouchali to CD v zákulisí a říkali si: ‚Sakra, já si to už nepamatuju.‘ Ale bylo úžasný vidět, jak moc ten projekt lidi zajímá. A co tvé album s Nuccinim? Jaké? První, nebo druhé? (smích) Četl jsem, že jste nahráli nové. Zatím jsme to uložili stranou. Je to škoda, protože ty skladby miluju. Nahrál jsem ty tracky, ale tím, jak si to posíláme přes net, tak tam není ta energie. Zvuková stopa je mimo. Je to technický problém. Nuccini musel ty beaty předělat. Vždycky, když mi pošle mix, tak mu píšu: ‚Musíš rap posunout dopředu.‘ A o týden později: ‚Posuň to zase o kus zpátky.‘ Děláme na tom skoro dva roky a ubíjí nás to. Přemýšlím, že to vydáme zvlášť jako rap a instrumentály (úsměv). Asi to pustíme ven přes Marathon of Dope, ale ani jeden z nás s tím není stoprocentně spokojený. Doufám, že se s ním někdy sejdu a nahrajeme to společně. Miluju Nucciniho muziku, ale teď to vypadá, že nám to dohromady úplně nesedí. Ale naživo ve studiu to bude o dost lepší. Společně s Astronautalisem hrajete koncerty jako Boyfriends Incorporated. S ním desku neplánuješ? Máme to spíš z legrace, kdy hrajeme každý vlastní set a pak dáme show jako Boyfriends Incorporated. Přemýšleli jsme o tom a klasické album neuděláme. Napadlo nás instruktážní video ke cvičení nebo album složené z vyzváněcích tónů pro mobily. To už máme popravdě řečeno i nahraný. Aby sis ho poslechnul, tak si ho budeš muset stáhnout do telefonu (smích). Label z Texasu o to projevil zájem a vypadá to na i 7´ vinyl. S Astronautalisem ale asi vydáme i EP, tak s osmi tracky. Na to se velmi těším. Astronautalis tam nerapuje, produkuje a v podstatě mi udává směr. Pravděpodobně to vydáme přes Ceschiho label Fake Four Inc..
„Napadlo nás instruktážní video ke cvičení nebo album složené z vyzváněcích tónů pro mobily. To už máme popravdě řečeno i nahraný. Aby sis ho poslechnul, tak si ho budeš muset stáhnout do telefonu."
A co se děje s Endemik? Album od Prinzenallee je jejich první za poslední tři roky. Vydali i francouzskou kapelu Héliodrome, ale byla to krátká deska. Víš, Endemik teď bojuje. Hudební průmysl se za poslední tři, čtyři roky dost změnil. Všechno si děláme sami. Ale fakt, že teď vydáváme Prinzenallee, ukazuje, že jsme pořád naživu. Endemik prochází změnou – snažíme se pojmout trendy jako mp3 nebo video. Scott Da Ros za mnou bude vždycky stát. 12 měsíců jsem se pro Prinzenallee snažil najít label a pak si uvědomil, že budu šťastný to vydat přes Endemik, i když to bude jen malá série. Vylisovali jsme 250 modrobílých vinyl kopií a několik set CD´s. Řekli jsme si, že prodeje jsou stejně dole, tak proč neudělat něco speciálního pro naše skalní fanoušky. Plánujete i další vydání? Zatím ne. V dubnu ale jedu do Montrealu nahrát desku se Scottem a Shibbitem, který pochází z Japonska. Bude to EP. Shibbit přijede na 10 dní. Bude rapovat v angličtině? Právě že v japonštině. Bude to anglicko-japonský projekt. Dlouho jsem přes Scottovy beaty nerapoval, takže se těším. Shibbit je můj oblíbený MC, je jako japonský Filkoe. Že taky rapuje o zvířatech? (bouřlivý smích) To ne. Stylem rapu. Filkoe si jede v šílených věcech. Těším se na jeho nový materiál. Nejsem si jistý, jestli ten projekt se Scottem a Shibbitem vyjde na Endemik, protože japonský rap v Americe asi neprodáme (smích). Spíš to bude striktně limitované a určené pro Japonsko. S Jankem taky připravujeme podcast plný remixů a exkluzivního materiálu. Vyjde i pokračování Street Talk série. Endemik je pro mne základna. I kdybych podepsal s velkým labelem, tak budu pořád u Scotta příležitostně vydávat. Jsi blízký přítel se Solem. Co si myslíš o jeho nedávném odchodu z anticonu? Stojím za ním. anticon ztratili kuráž, Sole se nezměnil. Jeho muzika se vyvíjí, ale to odhodlání a přesvědčení je v něm pořád. Přestali ho podporovat, tak se jejich cesty rozdělily. Je to ale smutný, protože jsem byl obrovský fanda anticonu. Nebo takhle, jsem pořád, ale zajímají mě spíš Soleovy věci než alba z anticonu. Vždycky mi byli inspirací. Miluju Soleovu tvorbu. Věděl jsem o jeho odchodu osm měsíců, ale je vtipný, že se to stalo v jednom týdnu jako El-Pho přestávka s Def Jux. Je to jako když padají dvě věže. Def Jux a anticon? Co se sakra děje. Ale odráží to holt současné klima v muzice. Všechno je teď těžký. Někdo říká, že přichází nová vlna – odejdou ti slabí a přijdou noví. Změny jsou dobré. Nic nezůstane stejné. Bude zajímavý sledovat, co se stane. Třeba label Fake Four Inc. je úžasný. Navíc nevydávají jen hip-hop. Patří k nim třeba Jim Wurster, který zpíval na mém albu rip USA. Ve skutečnosti to je otec Skyridera. Vždycky jsem ho uctíval. Když jsem vyrůstal, byl pro mě obrovským vzorem. Učil muziku ve škole a mí kámoši z něj byli nadšený. Ceschi teď vydává jeho alba, která kompletně produkuje Skyrider. Takový otec-syn projekt. Miluju ten label. Navíc pořád podporují klasický hip-hop – vydali Myka9, Awol One, Factor, Sole, K-The-I???. Směřují správnou cestou. Co tě čeká teď, až dojedeš turné? Vrátím se do USA a dodělám projekt Freebird. Jak jsem říkal, musím dát o sobě vědět, takže mám velkou motivaci pracovat. Budu teď celý rok cestovat a na svém webu mít videoblog – uvidíš koncerty, práci na deskách, záběry ze zákulisí, věci spojené s muzikou a různé rozhovory. Na to se opravdu těším. Zkusím to po pár měsících dostat do televize, nebo s nimi vymyslet jinou formu spolupráce. Když to neklapne, budu víc spolupracovat s labelem Grimm Image, kteří za mnou plně stojí. Na ně určitě taky dávejte bacha. Zrovna jsme pro ně s Thesis Sahibem nahráli album jako Les Swashbuckeling Napoleons. Produkuje jej Edit ze San Francisca. Kdy bude vycházet? Ještě letos. Zrovna se mástruje. Vydávat by měli i Candy´s 22, což je Existereo a Barfly, jestli je znáš. Jasně. Takže ti pro ně připravují desku, my, pak Of Mexican Descent a Liferexall. 2Mex tedy natáčí nové OMD album? Přesně tak. Sólo věci sice vydává přes Strange Famous, ale vždycky má na zadní straně i logo Grimm Image. Teď se dal znovu dohromady s Xololanxinxo a chystají OMD. Kde tě lidé můžou zastihnout on-line? Bleubird.org, pak myspace. Pro ty, co jej pořád používají . (smích) Tak tak. Ale myspace je pořád super. Jsi na Twitteru? Jsem. Vždycky ty nové technologie ze začátku bojkotuju, ale pak podlehnu a snažím se je získat ke své výhodě. Žijeme v digitálním věku. Endemik web funguje a tam máme i webstore. Ať se mi lidé ozvou, moc rád se k vám vrátím.

Lukas - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná