Malé scény na HHK jsou žhavé stejně jako hlavní pódium

Je středa, 20. srpna léta páně 2014 a po lehkém postávání u akreditační budky z důvodu špatné mailové komunikace se zabydluji v produkci. Počasí vychází skvěle, je vidět, že Affro a Babs opět zaříkávali déšť obstojně a vše by mohlo vyjít v klimatickém poklidu. Batoh házím do rohu noclehárny, notebook nechám v kanclu a vyrážím za prvními interprety, který Warm Up nabízí. Stále nevíš, kde jsem? Okey, promiň, zapomněl jsem se představit. Jsem pisálek tvého oblíbeného magazínu a právě jsem se ocitl na 13. ročníku největšího hiphopového festivalu ve střední Evropě. Hip Hop Kemp je znovu před námi!

Den první: Warm Up silnější než dojezd

S kolegyní se prodíráme areálem, který už je vskutku obstojně zaplněn a již po pár minutách si opět připadáme jako v polském hlavním městě Varšavě. Přestože jsme nestihli samotný start prvních kapel, dorážíme na show, která je vskutku zábavného rázu. MC Gey & DJ Fatte jsou od přirození baviči. Zazní několik starých skladeb, ale i novinky z připravovaného alba Opičí král vrací úder. Nechybí taneční kreace a repertoár prokládaný osobitými vtípky. Za podiem už přešlapuje Zverina, který v tom horku láme flašku bílého rumu jako poslední kapku čiré vody uprostřed Sahary. Energické vystoupení za účasti Shomiho publikum řádně rozehřívá a některé skalní dokonce vyhecuje k průniku na podium. Při skladbě Profesionáli si Zverina střihne i pasáž legendárních Chaozz a hitu Policie.

Hodiny na mobilu mi ukazují desátou hodinu, je čas se přesunout do Backspin hangáru, kde nastoupí Marpo se svou partou TG. Avizoval opět nezapomenutelnou show a plný hangár. Bohužel měl pravdu jen zpola, neboť hangár plný byl, ale na před ním vystupující polskou formaci Popkiller Mlode Wilki. Poté hlavy fans lehce prořídly, ale i tak si koncert zúčastnění na obou stranách užili. Důkazem je i vedle stage kývající Jay Diesel, kterému se zřejmě TG show více než zamlouvala. Trochu jsem byl zklamán, že za nedorazivšího Edo G zastoupil tuzemský Moby Dick James Cole, kterého jsem nestihl. 

Den druhý: Chvíle melancholie i síla sluneční erupce

Nebudu zastírat, že již čtvrteční ráno jsem byl společensky unaven více, nežli by se zdálo. Důkazem byly mé hlasivky, lehce vyvoraný kukuč a cca tři hodinky spánku. Bohužel jsem díky bohémství v přilehlém Hradci Králové nezastihl na hlavní stagi Prago Union, zato jsem si napravil chuť v Backspin hangáru, který mi nabídl lahodnou show Madame Pepper, Radima a Artchy. Ano, je to vskutku ten Radimo, který je mozkem bandu, který kryje záda Adama Svatoše. 5 let práce na desce s touto britskou zpěvačkou stálo opravdu zato a výsledek byl líbezný i v hangáru, který kvalitou zvuku příliš neoplývá. Poté už byly v pozoru nejen ženy, neboť na stage naběhl nejznámější český Boyband. Roli baviče převzal větší měrou Idea, to ale neznamená, že by Boy Wonder nějak zaostával. Přestože jsem nezaslechl skladbu Jednorožec, DJ AKA to nahradil svým sólem s gramci v masce koně.

Bylo na čase změnit hangár. Po cestě jsme zastihli na Chapeau Rouge Stagi show Gibona, Martela a Monamiho, kterým vypomohl i Martin Svátek, který stejně jako my pak zamířil hned vedle. O deváté hodině večerní nastoupili do sousedního a k prasknutí narvanéh Boombox Hangáru Rest & DJ Fatte. Nebylo třeba nikterak klást důraz na show, hymnový repertoár přítomní znali a chorálově ho doplňovali. Kdyby v ten moment byl přítomný i barový pult, panáky by zcela jistě padaly na zem. V té samé lokalitě jsem se objevil přesně o půlnoci, když mocipán A51 Smack rozjel peklo, které zahřálo hangár na krásných XXX stupňů. Krásně tak připravil živnou půdu pro anglickou grimovou hvězdu, kterým byl P-Money. Není více co dodat – všichni zúčastnění skákali metr vysoko, pot byl všudypřítomný a v davu to jiskřilo, jak kdyby mezi skalními byl i nejznámější Japonec Pikachu. 

Den třetí: Pokud nejsi v obraze, pan „učitel“ ti mozek osvěží

Opět sedmá hodina večerní, místo činu, kterým jsme uzavírali předešlý den a nostalgie, která vždy zamrazí po zádech. De Zrechts mi sice nenabídli jako loňského roku 4ampérovej knedlík, přesto klasiky z rukávu tahali jako esa a já byl opět spokojen. Další taktický přesun mě zavedl na show Gramo Rokkaz Teamu, který hangár obstojně zaplnil svými přisluhovači a vzduch s atmosférou by tu nenakrájely ani švýcarské nože. Abych nebyl jen za konzumenta malé scény, okusil jsem u hlavního pódia zhruba posledních pět skladeb PSH. Nové hity fungují na výbornou, byl jsem však velice znechucen remixovou verzí hymny Praha, která v dalším novém hávu zněla jak pěst na oko.

Poté jsem byl svědkem toho, na co jsem se těšil celý den. Ukamenujte mě, nadávejte, ale ano. Hřebem pátečního dne pro mě bylo vystoupení polské legendy OSTR spolu s kanadským producentem Marco Polem. Společná deska byla očividně návštěvníky řádně naposlouchána a při skladbách typu Kochana Polsko jsem byl zase já nadmíru spokojen. Dilated Peoples neodvedli špatnou práci, nicméně nebylo to pravé ořechové. KRS One učil posluchače, že je právě on správnou volbou jakožto jeden z headlinerů. Poté jsem se doslova prorval do Backspin hangáru, abych byl svědkem toho, na ulici najdeš asi s menší pravděpodbností, než ruličku Masaryků. Polovička Swollen Members alias Madchild předvedl to, co se od něj očekávalo. Destrukci. 

Den čtvrtý: Ty woe kámo, to jsou fakt ti z Jihlavy!!

Poslední den třináctého ročníku, poslední síly, které jsem ještě z batohu vytáhl a vydal se vstříc hudebnímu programu. Ti na hlavním podiu nejsou normální. Oni jsou jak z nějakého béčkového horroru a ty texty? Kdyby to slyšela má matka, tak mě na tenhle fest ani nepustí. Sodoma Gomora? To má být vtip? Nikoliv. Skvělá show, která bohužel byla ochuzena o živou kapelu, která vlivem organizačních nepřesností dorazit nemohla. I tak Řezník a Desade předvedli to, co je předchází. Na Chapeu Rouge Stagi jsem zastihl polovinu repertoáru budějovické formace ESF, kterou jsem ani nezaregistroval v příručním programu, ale rozhodně jsem naštvaný nebyl.

Samy Deluxe byl hodně lákavý artikl, bohužel (nebo bohu dík) však tuzemské srdce vyhrálo s tužbou vidět opět Pio Squadru, která po roce povstala z popela se šlechetnou myšlenkou. Jen přijeli na stage, už hlásili hymnu Musíme jet. To se naštěstí nekonalo a i u této kapely jsme se dočkali hodinové zábavy, navíc Efko v paruce vypadal jak uličník z osmdesátkových socialistických filmů pro mládež. Ale ta show fungovala a přítomní na ní slyšeli. Možná škoda, že v jejich šuplíku není nového materiálu. V druhém hangáru poté kroužil brněnský Sup. Tafrob je taktéž osvědčené jméno v našem rybníku, které má co nabídnout. Další ročník HH Kempu jsem zakončil posledním účinkujícím, který připlul z dalekého Slovenska na rumovém proudu. Pirátsky nabitý Separ byl třešničkou na dortu, který se pekl od středy a chutnal jako to nejsladší, co jsem tento rok okusil. Děkuji kuchařům ala pořadatelům, že opět našli recept na všehochuť, kterou jejich potomek obsahoval. 

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná