WHNT - #PrachyNejsouProblém (2016)

Černé zlato je aktuální hybná síla, ale dlouhodobě vládne světu zelená bankovka. Ropa za čas dozná alternativní náhrady a mocipáni budou profitovat na jiných zdrojích, na kterých je lidstvo závislé. Tempo a směr tedy neurčují šejkové s barely, nýbrž ti, kteří mají kapsy plné zelených kapříků s hlavami slavných státníků. Je možní, že by se tito zvěčnění v hrobě obraceli, kdyby viděli, k čemu se po letech propůjčili ne vlastní vinou. Současná populace pláče, když peníze nemá, a když je má, tak pláče opět, že je to málo. Najdou se však tací, kteří si chtějí život užít a neustále neřešit, kolik mají na účtu. Oni prostě nepočítají, co si mohou dovolit, ale dovolí si to, protože zážitky jsou k nezaplacení.

Někdo zdrhá za hranice, protože u nás je systém nastaven tak, že vydělat si je problém. On to svým způsobem problém není, jen je nutné se nenechat smést tou vlnou spokojenosti a jít ve svém nasazení na krev. Svým způsobem přináší ovoce jen práce, proto i sadař ti sám řekne, že jen na déšť a sluníčko není možné se spolehnout. Wohnout se kolem rapu motal již ve svých patnácti letech, později byla nastolena éra Charakteru a přátelství s Marpem mu zůstalo až do dnes. V roce 2008 přišel prvně s kůží na trh sám a já si tehdy pamatuju, že mě tenhle kluk zaujal na stagi charismatickým hlasem, ale tehdy neměl stále co říct.

Rok šel s rokem a Wohnout se rozhodl jít cestou logického rozumu, kdy mu vzdělání vybetonuje základy, na kterých se pak i veřejností stále nedoceněný rap může ztratit coby garáž, kam zaparkuje své myšlenky. Pravdou je, že tuto cestu právě u něj cením, neboť názorově vyzrál a já věřil, že by ten krystal mohl mít lesk, i když broušení trochu ztratilo na jeho hlasu.

V minulém roce vyšel společný nosič celé stáje Troublegang a já věděl, že tohle není materiál, který by mě měl oslovit déle než na pár poslechů. Jak jsem již zmiňoval, cením na všech třech rapperech téhle bandy osobitost, a proto již tehdy jsem prorokoval, že sólová tvorba nabídne více citu a vjemu. To se mi potvrdilo již v únoru u alba Marpa a nyní jsem ve svém názoru utvrzen znovu. WHNT nám nabízí album, které možná nepřekvapí v celkovém dojmu, ale naší prací je hledat detaily, které dílo buďto zvěční nebo pohřbí.

Bál jsem se, že Wohnout bude nejslabším článkem, ale po poslechu jeho alba to říct nemohu. Na Marpa stále ztrácí ty léta realizace na scéně, ale svým způsobem má posluchačům co nabídnout. Určitě bych chtěl vědět, zda by si své dílo dokázal sám obhájit na stagi a vyplout ze stínů celého Troublegangu, ale musím si přiznat, že mě tahle deska v některých momentech baví. Prvním momentem jsou především produkce, které mě příjemně překvapily.

Některé atmosférické momenty jako třeba „Zrozenej v Čechách“ nebo „Příliš mladej“ mě zaujaly natolik, že jsem se musel podívat znovu do přehrávače, jestli se mi náhodou nepřepnul interpret. Jsou zde i klasické odkazy rukopisu na jeho tým v podobě „Nelituju“ nebo „Čistej zisk“. V jeho podání mě nevadí ani skladba „Kočky“ ve které zajímavým partem přispěl i Regie. Zbytek hostů nabídl svým způsobem to, co se od nich čekalo a možná mě až příliš hlodá názor, že tyto skladby byly v některých případech i vůči nim protkány kompromisem. Pravdou je, že témata nejsou nikterak revoluční. V některých případech to chytil autor za pačesy po svém, jinde (jako třeba v případě skladeb „Potřebuju tě“ nebo „Někdy“) jsem dostával již ušní vyrážku.

Wohnout vzpomíná na staré časy, ale chce si užít i současnost a budoucnost bez závislosti na financích. Pokud se tím prokoušete, tak poznáte, že se nehodlá zaprodat,  a i když některá forma projevu je u něj dosti líbivá na první poslech, nejedná se o záměrný kalkul. K undergroundu to má sice daleko, ale někde ve středobodu toho všeho, čím jsme dnes krmení, se to usadí. Jak Wohnout zmiňuje ve skladbě "Nelituju", nikdy neměl malé cíle a očekávání a žádný svůj krok by rozhodně nesměřoval jinám. Hodně si cení cesty, kterou absolvoval spolu s Troublegangem, protože ten vzestup tohohle týmu zaznamenal snad každý tuzemský posluchač rapu.

Dráha Wohnouta mi v mnohém připomíná Ciga z H16. Jen rodák z Vinohrad dokázal vystoupat z toho pomyslného stínů a poukázat na svou individuální sílu. Oba jsou vystudovanými právníky a oba se rozhodli, že rap by mohl mít v jejich životě ještě místo. Cigo se svou plackou „Malý princ“ díru do světa neudělal a já si myslím, že ji neudělá ani Wohnout. Za sebe však mohu říct, že tohle dílo zasluhuje mou i vaší pozornost, neboť autor má co říct a neříká to zle. 

5,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná