Vrbik - Pod Krídlami Leva (2014; Naisto Records)

Ne vždy se vám stane, že po poslechu desky máte na jazyku tolik otázek a v mysli tolik otazníků. Některá alba jsou přímočará, mají jasné poselství a jsou zaměřená na určitou sortu posluchačů. Proč však někdy není tato cesta tak jasná jako obvykle? V čem tkví ten problém, který mě lehce bije do očí a nutí více přemýšlet při poslechu nebo už si neumím desku pustit jen tak jako kulisu a pohodlně vypnout mysl? Vrbik v posledních týdnech mezi slovenské publikum lifruje svou dlouhohrajku „Pod Krídlami Leva“, která ve mně hned několik rozporuplných pocitů vyvolává.

Rodák ze slovenského Čadce zatím nevystoupal příliš do podvědomí, přestože ho tamní publikum může registrovat díky jeho zmiňované desce. Je sice dosti možné, že popularita přesáhla hranice svého města díky spolupracím se Zverinou, Mugisem, Smartem nebo Emeresem, ale zase si říkám, že nějaký špatný lokální písek by Kenny Rough ve svém pískovišti nepřekládal, aby měl hutný a lahodný zvuk. Sám se musím přiznat, že jsem ho před rokem zaregistroval právě díky Zverkymu. Proto mě před několika týdny překvapilo, že deska, která měla vyjít již začátkem minulého roku, vyšla až v jeho závěru.

Pod vlastní stájí Naisto Records přišel z kůží na trh a nejedná se o špatný počin, který by v sobě neskrýval jistý potenciál. Bohužel ho však nabourávají trochu ty mé otazníky, které je třeba si ještě rozebrat a v analýze si na ně zřejmě i odpovědět. Trochu dvojmyslný by mohl být název desky, který se vzal kdesi odněkud a v tracklistu nefiguruje jako titulní skladba. Laik by si to mohl ihned zasadit do zmiňovaného kolaba se Zverinou a myslet si, že je Vrbik pod jeho křídly. Správný překlad ale nejspíše poukazuje na hrdost a patriotismus ke své zemi, kterou autor miluje.

Tak jsem již nějak tak nakousl, o čem se celá deska motá. Vrbik poukazuje na špatnou politiku a zvýhodňování menšin a sociální nerovnost. Baví mě hned druhá skladba „Ty si tu Barón“, ve které se zaměřuje přímo na premiéra Roberta Fica. Zajímavě rozebrané myšlenky však nemluví v některých případech o způsobu řešení, proto člověka může mrzet, že by se mohlo v jeho případě jednat opět o interpreta, který pláče nad problémy, ale sám řešení nenalézá. V případě Vrbika to však není zase tak patrné, neboť jeho názory mají hlavu a patu a člověk v tom jisté poselství najde. Bohužel mě pak vysloveně kope do čenichu fakt, že interpreta, který se prezentuje světu uvědomělým obsahem, honosí v tracklistu i skladby typu „Plný klub“, které se absolutně separují od celkového konceptu a obsahem se deportují do šíleného klišé.

Vrbik nemá také špatné hudební podklady, neboť známé producentské tváře dokázaly, že pro méně známé hráče nesahají do posledního šuplíku s nedopalky a zbytky tabáku. To dává autorovi velké plus, neboť o dobře stravitelné melodie zde není nouze. Pokud se Vrbik u další desky vyvaruje nesmyslným a zbytečným trackům, může zaujmout ještě více posluchačů, neboť texty napsat umí a následně si je i projevem obhájit. Pokud k albu „Pod Krídlami leva“ budete přistupovat jako k lokální desce, od které nic nečekáte, může vás mile překvapit a dokázat, že vše se netočí jen kolem hráčů z první ligy. 

4/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná