Tono S. & Beyuz - Návraty (2014 - Slowatch & Gramo Rokkaz)

Ve fraku se ploužím ulicemi moderního města. Silnice brázdí první vozy značky Laurin & Klement, ve kterých zběsile troubí zámožní mocipáni. Po cestě mi značně vyschlo v krku po včerejším šansonovém mejdanu, proto zamířím do svého oblíbeného lokálu. Sklenička dobrého obilného moku do mě padá za zvuku praskavé kulisy plné šumu. V koutě hraje gramofon, je lehce po dvanácté a já opíjím další den. Škoda, že jsem se v reálnosti trochu sekl, otvírám oči a uvědomuji si, že se jedná jen o vzpomínkový sen. Ve svých myšlenkách jsem se vrátil do časů svého mládí. Pro někoho pouhá nostalgie, pro jiného kus života. Pro jedny bezcenný dějepis, pro druhé vzpomínka, kterou si udrží až do smrtelné postele.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že spousta dnešních rapperů se bere moc vážně. Neumí ze sebe shodit tu kulisu pózy a bavit se tím, co má lidi bavit. Vytvářet nadsázku z nadsazeného, dokázat si sám sobě, že kousek toho hudebna v sobě má a není jen onen odříkávač, jak se stále ne posluchačům hip hopu jeví. A samozřejmě mi dost často chybí ve vydaných materiálech trochu té inteligence a kvalitní slovní zásoby. Hudební podmazy jsou neustále vykrádané a kdo ví, jak dlouho bude moci tahle kultura ještě vyvářet z vyvařovaného. Témata jsou tisíckrát omleta znovu a znovu. Na začátku musím konstatovat, že „Návraty“ nenabízí nikterak originální náměty, v čem tví jejich kouzlo je však v pojetí a zpracování, které z únikového projektu dělají něco velmi nadstandardního.

Nebudeme tu pět slova chvály nad originálností a revolučního díla, neboť tím „Návraty“ rozhodně nejsou. Autoři jen sáhli do šuplíku, o kterém se ve zdejších kuloárech asi ani neví, že je stále součástí rapového ponku. Beyuz našel odvahu a klíč, kterým se dal šuplík otevřít a Tono Suchota jeho obsah vybral do posledního drobku a sám k němu přiložil dosti ze svého já. Ve výsledku tu nemáme počin, který bude hrát v přehrávačích půlky rovnokšiltového národa. Jedná se o materiál, který ocení náročný posluchač, člověka hledajícího oddech potěší a stádo jeho vydání možná snad ani nepostřehne. „Návraty“ se neodvrací od hudebna, snaží se skloubit muziku s výpovědní hodnotou a přesto nebýt oním mudrlantem, nýbrž jen ukazatelem možnosti nadstandardní volby.

Tono S. & Beyuz: Návraty jsou navrácení k slovenské populární hudbě a hiphopové filozofii

Můžeme se jen domnívat, co vedlo autory sáhnout zrovna do doby, do které sáhli. Nostalgie, ztráta osobitosti, aktuální pohnutí mysli či múza balancující v této éře či sféře? Jednoznačně je možné ale tento projekt brát jako rebélii, anarchistický pohled na diktátorskou rétoriku dnešní zaběhlosti, návrat ke kořenům takovým, jaké byly. Dobrý je fakt, že to není návrat stoprocentní, ale částečně se v něm mísí i současné prvky, především technika projevu Suchoty. A tematicky se můžeme přesvědčit, že i 50 let staré myšlenky se periodicky navrací i v dnech dnešních a člověk se tak trochu utápí v kruhu stejných problémů, kterým je jen o nějaký ten pátek navíc.

Tono Suchota se dá považovat za jednoho z nejlepších textařů ve svém oboru a možná nejen v něm v rámci slovenského kraje. Není to mazání medu kolem huby, ale holá realita, kterou nevyslovit by bylo asi nespravedlivé. Příjemné plus je i fakt, že jeho schopnosti nekončí jen u textu, ale pokračují i v příjemném projevu. Občas na mě sice v některých pasážích působí takovým ležérním stylem, kompenzuje to však zase jinde. Po textové stránce mě nejvíce zaujal track „Biela Vločka“. Beyuz netlačil na pilu jako masový vrah z Texasu, dovoluje posluchači poletovat v jednoduchých melodiích, které nikam neženou. To vše je prokládáno slovenskými hudebními poklady, které mi sice dříve nic neříkaly, ale nemohu vysloveně říct, že bych se jim musel vyhnout.

Chce to notnou dávku odvahy přijít na trh s kůží, co není „in“. Chce to značnou dávku nadání, aby člověk mohl vytvořit něco, co nelze oblepit jednoznačnou nálepkou. Možná mě trochu zklamal obal. Tedy ne jeho design ale praktickost, neboť je rozměrově trochu menší a zapadá mi do stojanu (smích). Součástí je i plakat, který nejspíše ocení fanoušci polepených zdí. Jsem trochu v rozpacích, že mě autoři namlsali kvalitním dílem, jehož stopáž je však velmi strohá. Nemohu však hodnotit záporně, neboť materiál, kterým „Návraty“ disponují, je velice vyspělý a schopný nabídnout posluchači lahodný požitek, ve kterém člověk musí vnímat i dvojvýznamy. Jelikož nepatřím ještě k věkově zcela pokročilé generaci, při poslechu této desky jsem se nevrátil tam, kam pamětníci. Pouze jsem se myšlenkami přenesl tam, kde se mi líbilo být a nebránil bych se tam někdy ještě vrátit. 

7,5/10

Austy - Bbarak

Komentáře

Pro vložení příspěvku do diskuze musíte být .

Přihlášení

Rychlé přihlášení přes Facebook Facebook Connect

Přihlásit

Pole označená * jsou povinná